Otázka: Právní úprava účetnictví
Předmět: Účetnictví
Přidal(a): Sajdy
Právní úprava účetnictví
- zákon o účetnictví
- účetní knihy
- směrná účtová osnova, účtový rozvrh
- rozsah vedení účetnictví
- syntetická a analytická evidence
- inventarizace
LEGISLATIVNÍ ÚPRAVA ÚČETNICTVÍ PRO PODNIKATELE
Podnikatelé musí vést evidenci svého podnikání. Mezi nejdůležitější právní normy patří:
- Zákon č. 563/1994 Sb, o účetnictví (ZoÚ)
- Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví
- České účetní standardy pro podnikatele (ČÚS)
- Zákon o obchodních korporacích (povinnost uložení účetních a dalších listin do OR aj)
- Zákon o dani z příjmů (termín zaplacení daně, záloh aj.)
- Zákon o dani z přidané hodnoty (plátce DPH v případě, že obrat za 12 předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne 1 000 000 Kč)
- Zákon o spotřebních daních
- Zákon o silniční dani
- Daňový řád
Zákon o účetnictví
ZOÚ byl od svého vzniku mnohokrát novelizován. Hlavním cílem novel bylo dosažení plné slučitelnosti české právní úpravy účetnictví s právem EU.
Upravuje zejména:
- Kdo je účetní jednotkou, předmět účetnictví, účetní období, účetní metody a postupy (§1 – §8)
- Rozsah vedení účetnictví, účetní doklady, účetní zápisy a účetní knihy (§9 – §17)
- Účetní závěrku (§18 – §23b)
- Způsoby oceňování (§24 – §28)
- Inventarizace majetku a závazků (§29 – §30)
- Účetní záznamy a jejich úschova (§31 – §35)
- Je to základní a nejobecnější předpis, kterým se řídí vedení účetních záznamů závazně pro všechny účetní jednotky
- Jsou zde informace o rozsahu a způsobu vedení účetnictví
- Dále se zabývá účetními doklady, účetními zápisy, účetními knihami, účetní závěrkou
- Popisuje způsoby oceňování majetku a jejich inventarizaci, pojednává o úschově účetních písemností apod.
- Mimo jiné jsou zde také uvedeny sankce (pokuty) za porušení účetních předpisů
Povinností podle zákona o účetnictví je vést účetnictví úplné, průkazným způsobem a správně tak, aby věrně zobrazovalo skutečnosti, které jsou jeho předmětem
- Účetnictví je úplné, jestliže jsou zaúčtovány všechny účetní případy týkající se účetního období. Nelze tedy zahrnovat do jednoho účetního období účetní doklady vztahující se k roku jinému (vlivem zákona o daních z příjmů existují výjimky)
- Účetnictví je vedeno průkazným způsobem, jestliže jsou účetní případy a účetní zápisy doloženy účetními doklady
- Účetnictví je správné, jestliže nebyly porušeny povinnosti stanovené zákonem (zákon o účetnictví, obchodní zákoník, zákon o daních z příjmů…)
Vyhláška č. 500/2002 Sb
Upravuje zejména:
- Účetní závěrku včetně obsahového vymezení položek rozvahy a položek výkazu zisku a ztráty (§3 – §44)
- Směrnou účtovou osnovu (§45 – §46, příloha č. 4)
- Účetní metody(§47 – §61b):
- Vymezení nákladů související s pořízením DM, technického zhodnocení, zásob, cenných papírů
- Odpisování majetku a odpisový plán
- Postup tvorby a použití rezerv
- Metoda kurzových rozdílů
- Konsolidovanou účetní závěrku(§62 – §67)
Účetní knihy
Podnikatelské subjekty, které vedou účetnictví, účtují:
- V deníku, v němž účetní zápisy uspořádají z hlediska časového (chronologicky) a jímž prokazují zaúčtování všech účetních případů v účetním období
- V hlavní knize, v níž účetní zápisy uspořádají z hlediska věcného (systematicky)
- V knihách analytické evidence, v nichž podrobně rozvádějí účetní zápisy hlavní knihy
Deník
- Obsahuje všechny účetní případy, které vznikly ve sledovaném období
- Zajišťuje průkaznost a spolehlivost účetních údajů vazbou na doklady
- Spojuje doklady s hlavní knihou, postup je doklad – deník – hlavní kniha
- Má kontrolní funkci – úhrn peněžních částek vztahujících se k účetním případům sledovaného období (tzv. deníkový obrat), se musí shodovat se součtem obratů Má dáti všech syntetických účtů za toto období a rovněž se součtem obratů stan Dal
Hlavní kniha
- Zahrnuje soubor všech syntetických účtů, které účetní jednotka používá
- Získávají se z ní nejdůležitější informace o stavu a pohybu jednotlivých složek aktiv, pasiv, nákladů a výnosů
Musí obsahovat minimálně tyto údaje:
- Zůstatky účtů ke dni, k němuž se otevírá hlavní kniha
- souhrnné obraty strany Má dáti a Dal účtů, nejvýše za kalendářní měsíc
- Zůstatky účtu ke dni, ke kterému se sestavuje účetní závěrka
Formy účetních knih
- Forma účetních knih může být různá, a to v závislosti na tom, zda se jedná o ruční nebo počítačové zpracování
Při ručním zpracování účetnictví lze použít:
- vázané knihy
- volné listy
- Při používání vázaných účetních knih je nutné každou knihu označit názvem (Deník, Hlavní kniha) a obdobím, kterého se týká
- Před zahájením účtování je nutné všechny listy očíslovat a počet očíslovaných listů uvést do knihy
Při vedení účetních knih na volných listech je nutné
- vést seznam volných listů, aby na jeho podkladě mohla být prokázána úplnost účetních knih
- jednotlivé listy nadepsat tak, aby bylo zřejmé, ke které účetní knize patří a kterého účetního období se týkají
- zabezpečit číselnou vazbu mezi jednotlivými listy, a to převodem součtů z předchozího listu
V současné době většina firem vede své účetnictví prostřednictvím účetních programů, takže účetní knihy mají podobu počítačových sestav
Směrná účtová osnova, účtový rozvrh
- Základ jednotného uspořádání účetnictví
- Vydává ho ministerstvo financí pro jednotlivé druhy účetních jednotek
- Účtová osnova je seznam účtových tříd a účtových skupin, v rámci kterých si dále účetní jednotka stanoví potřebné syntetické a analytické účty
Konstrukce směrné účtové osnovy
- Účtová osnova zahrnuje 10 účtových tříd (0-9), které se dále člení na účtové skupiny
- 0 – dlouhodobý majetek (hmotný, nehmotný, finanční)
- 1 – Zásoby (nakupované i vytvořené vlastní činností)
- 2 – Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bankovní úvěry (pokladna, BÚ, krátkodobé BÚ)
- 3 – Zúčtovací vztahy (pohledávky a závazky z obchodního styku, zaměstnanci, orgány sociálního zabezpečení, finanční úřady)
- 4 – Kapitálové účty a dlouhodobé závazky (vlastní kapitál, rezervy, dlouhodobé bankovní úvěry, dlouhodobé závazky)
- 5 – Náklady (spotřeba materiálu, služeb, mzdové a sociální náklady, finanční a mimořádné náklady)
- 6 – Výnosy (tržby z prodeje výrobků, služeb, finanční a mimořádné výnosy)
- 7 – Závěrkové a podrozvahové účty
- 8 – 9 jsou vyhrazeny pro vnitropodnikové účetnictví, jehož členění je plně v pravomoci účetní jednotky
Účtový rozvrh
- Účtový rozvrh sestavuje účetní jednotka na začátku účetního období
- Je to seznam všech syntetických a analytických účtů, které bude v účetním období používat
- Při jeho sestavování musí vycházet ze směrné účtové osnovy
- Syntetické účty
- Účetní jednotky, které vedou účetnictví v plném rozsahu, mají syntetické účty označené trojmístným číslem a názvem
- Analytické účty
- Při používání analytických účtů se doplňuje za trojmístné číselné označení navíc další číslice
Způsoby vedení evidence podnikatelské činnosti:
Do konce roku 2003 existovaly dvě účetní soustavy – jednoduché a podvojné účetnictví, ale od 1. 1. roku 2004 bylo jednoduché účetnictví zrušeno a nahrazeno daňovou evidencí.
V současnosti lze evidovat podnikatelskou činnost dvojím způsobem:
Daňová evidence – je upravena zákonem o daních z příjmů. Musí jí vést ty fyzické osoby, které dosahují příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (živnostníci, advokáti, daňoví poradci,…) a nejsou účetní jednotkou.
Účetnictví – je upraveno zákonem o účetnictví. Účetnictví vedou právnické osoby ( obchodní společnosti – a.s., s. r. o., v. o. s. a k. s. ) a fyzické osoby, které se staly účetní jednotkou.
V účetnictví se rozvíjejí dva typy účetnictví – manažerské a finanční
Finanční účetnictví – poskytuje ucelený soubor informací o aktivech a pasivech podniku, o nákladech, výnosech a hospodářském výsledku jako celku. Zachycují se zde vztahy podniku jako celku k vnějšímu okolí – dodavatelé, odběratelé, banky, finanční orgány. Jelikož jde o vztahy finanční (finančně se vypořádávají) označuje se za finanční účetnictví.
Manažerské účetnictví – tvoří soubor potřebných k efektivnímu řízení uvnitř daného podniku.
Složkami manažerského účetnictví jsou:
- vnitropodnikové účetnictví (účtování o N a V z různých pohledů, aby bylo možné sledovat náklady podle jednotlivých činností, hospodářských středisek, zakázek, …)
- kalkulace (stanovení nákladů na jednotku výkonu)
- rozpočetnictví (plán výkonů jednotlivých vnitropodnikových útvarů)
Účetní doklady
Účetní doklady jsou průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat:
- označení účetního dokladu,
- obsah účetního případu a jeho účastníky,
- peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství,
- okamžik vyhotovení účetního dokladu,
- okamžik uskutečnění účetního případu, není-li shodný s okamžikem podle písmene d),
- podpisový záznam podle § 33a odst. 4 osoby odpovědné za účetní případ a podpisový záznam osoby odpovědné za jeho zaúčtování.
Účetní jednotky jsou povinny vyhotovovat účetní doklady bez zbytečného odkladu po zjištění skutečností, které se jimi zachycují, a to tak, aby bylo možno určit obsah každého jednotlivého účetního případu způsobem podle § 8 odst. 5.
Syntetická a analytická evidence
Syntetická evidence
- Zachycuje souhrnné stavy a pohyby jednotlivých druhů aktiv, pasiv, nákladů a výnosů za celou účetní jednotku
- Účty představující syntetickou evidenci jsou označovány jako účty syntetické
- K takovým účtům patří např. účet Dodavatelé, na němž se zachycují závazky vůči všem dodavatelům souhrnně
- Obdobně jsou syntetickými účty i všechny ostatní účty, na kterých bylo doposud účtováno, např. Pokladna, Běžný účet, Odběratelé, Materiál na skladě, Zboží na skladě a v prodejnách, Úvěry
- Všechno dávám do jednoho účtu
Analytická evidence
- Více účtu zúčtuju do jednoho (např. dodavatelé vedu podle jednotlivých dodavatelů…)
- Soubor analytických účtů tvoří analytickou evidenci
- Pro potřeby řízení podniku se často nelze spokojit pouze s údaji, které poskytuje syntetická evidence, ale je potřeba znát podrobnější informace (účetní jednotka má pro podnikání zřízeno několik účtu)
Vytváření analytické evidence
Některá hlediska pro vytváření analytických účtů jsou stanovena v Českých účetních standardech, jiná si podle svých potřeb vytváří účetní jednotka sama (ve vnitropodnikové směrnici)
Jedná se zejména o následující hlediska
- Členění podle jednotlivých druhů majetku, hmotně odpovědných osob a míst uložení
- Členění pohledávek podle jednotlivých dlužníků, členění závazků podle jednotlivých věřitelů
- Členění na českou a cizí měnu při účtování o pohledávkách a závazcích, peněžních prostředcích
- Členění pro daňové účely, např. pro potřeby daně z přidané hodnoty
- Členění pro potřeby zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotní pojištění
Vedení analytické evidence. Vazby mezi syntetickou a analytickou evidenci
- Při vedení analytické evidence na účtech platí pro účtování stejné zásady, které platí pro zápisy na syntetických účtech, tzn. všechny analytické účty vedené k aktivnímu účtu (např. Zboží na skladě a v prodejnách) jsou účty aktivními, vedené k pasivnímu účtu (např. Dodavatelé) jsou účty pasivními
- V analytické evidenci se zápisy mohou uskutečňovat v jednotkách peněžních i v jednotkách hmotných nebo současně v obou
- Rozsah, způsob vedení a úprava analytické evidence i její obsah závisí na druhu činnosti, velikosti podnikatelského subjektu a na technice zpracování
- Mezi účty syntetické a analytické evidence je vzájemná účetní vazba: musí platit, že součet počátečních stavů a obratů na straně Má dáti i Dal všech analytických účtů se bude rovnat počátečnímu stavu a obratům příslušného účtu syntetického
- Tato návaznost se ověřuje kontrolní soupiskou analytických účtů
Inventarizace
Přezkušování účetních zápisů po věcné stránce se provádí proto, aby se zjistilo, zda účetnictví správně zachycuje stav majetku a závazků. Nástrojem k tomuto přezkušování je Inventarizace.
Zahrnuje tyto části:
- zjištění skutečného stavu majetku, závazků, jejich ocenění a písemné zaznamenávání
- porovnání skutečného stavu majetku a závazků zjištěných inventurou se stavem účetním
Dochází k porovnání inventurních soupisů s účetnictvím. Oba údaje by měly být totožné a inventarizace by měla ověřit tuto shodu.
Může dojít ke vzniku inventarizačního rozdílu, který může představovat:
- manko – (u pokladní hotovosti a cenin se nazývá schodek) je-li skutečný stav nižší než účetní
- přebytek – znamená, že skutečný stav je vyšší než účetní
vysvětlení příčin a vypořádání inventarizačního rozdílu
- Zjištěním inventarizačního rozdílu inventarizace nekončí
- Zjištěný rozdíl znamená, že buď nebylo správně účtováno, nebylo účtováno vůbec o některém účetním případu nebo došlo k přirozenému úbytku, k odcizení,…
- U každého inventarizačního rozdílu je nutno zjistit příčiny jeho vzniku a podle toho určit rozhodnutí o jejich vypořádání
- Musí se provést účetní zápisy, jimiž se uvede stav na účtech do shody se stavem skutečným
- Rozdíl musí být účtován do období, ve kterém byl zjištěn
- provádí se alespoň jednou ročně, a to ke dni sestavení ročních účetních výkazů. Tímto se sleduje, aby údaje v nich obsažené byly věcně správné, roční interval je totiž rozhodující pro výpočet a vypořádání daňových povinností i pro hodnocení efektivnosti podniku.
- je nutno ji provádět u všech položek najednou, např. ke dni 31.12.
- zákon dovoluje provádět inventarizaci zásob průběžně, pokud tomu odpovídá použitý postup účtování
Druhy inventarizací
Podle periodicity provádění se člení na:
- řádné – mohou být periodické, která se uskutečňují pravidelně k určitému datu nebo průběžné
- mimořádné – v mimořádných případech, jako je vznik podniku, jeho sloučení, rozdělení, uzavření dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnance, …
Skutečný stav zásob se zjišťuje fyzickou inventurou, kterou provádí inventarizační komise a vyhotovuje inventurní soupisy a inventarizační zápis.
Podle toho, zda se týká všech, nebo jen některých složek majetku a závazků:
- úplné
- dílčí
Podle způsobu provedení
Součástí inventarizace je inventura (zjištění skutečného stavu majetku a závazků a ta může být:
fyzická – provádí se u majetku hmotné povahy – přepočítáním, přeměřením, zvážením (např. u zásob, DM, pokladny)
dokladová – provádí se u takových položek, které svoji povahou vylučují provedení fyzické inventury – např. pohledávky, závazky, vkladové účty podniku, apod. Spočívá v tom, že skutečný stav je ověřen písemným potvrzením od jednotlivých odběratelů, od peněžních ústavů aj, na základě dokumentace vedené jinými subjekty
Přirozený úbytek je takový, který nepřesahuje normovanou výši, a účtuje se jako spotřeba materiálu a je daňově uznatelným nákladem. Norma přirozeného úbytku je dána vnitřní směrnicí podniku.
přirozený úbytek materiálu (manko do normy) – MD 501 / Dal 112
přirozený úbytek zboží (manko do normy) – MD 504 / Dal 132
přirozený úbytek výrobků MD 613 / Dal 123
Přebytky – skutečný stav je vyšší než stav účetní. Představují materiál, který sice ve skladu je, ale nebyl zaúčtován do příjmu, proto se účtuje jako provozní výnos se souvztažným zápisem na vrub účtu 112 – Materiál na skladě.
Přebytek na skladě materiálu MD 112 / D 648
Přebytek na skladě zboží MD 132 / D 648
Účtování inventarizačních rozdílů:
Text MD D
Manko zjištěné na materiálu 549 112
Norma přirozeného úbytku zboží 504 132
Manko u zboží 549 132
Přebytek u zboží 132 648
Manko u zásob vlastní výroby 549 (121,122,123)
Přebytek u zásob vlastní výroby (121,122,123) (611,612,613)
Manko u cenin (známky) 569 213
Přebytek u cenin 213 668
Manko v pokladně 569 211
Přebytek v pokladně 211 668
Manko do normy u výrobků 613 123
Manko do normy u NV 611 121
Manko do normy u polotovarů 612 122
Při inventarizaci nalezen nový software 013 073
Předpis náhrady manka u mat, zboží 335 648
Předpis náhrady manka v pokladně 335 668
Úhrada manka v hotovosti 211 335
Úhrada manka na účet 221 335
Úhrada manka srážkou ze mzdy 331 335
