Problematika ceny zlata a stříbra – seminární práce

 

   Otázka: Problematika ceny zlata a stříbra

   Předmět: Ekonomie

   Přidal(a): Sláva

 

Obchodní akademie, České Budějovice, Husova 1, Studentský projekt

Autor práce: Vyacheslav BondarchukVedoucí práce: Ing. Daniela Jindrová

1.  Úvod

Toto téma jsem si zvolil, protože se již řadu let zajímám o trh s drahými kovy a to především se stříbrem. Po celou dobu jsem sledoval, jak tyto kovy reagují na různé ekonomické situace a výsledky jednotlivých ekonomik světa. Dále jsem sledoval, kdy rostou a naopak, kdy klesají jejich ceny a zdali to není uměle vytvořený pokles cen.

Zaměřil jsem se na období začínaje rokem 1980 a konče současnou situací, přičemž jsem se snažil odůvodnit, proč je současná cena zlata a stříbra tak nízká.

Nedílnou součástí tohoto projektu je porovnání, jednoho z nejznámějších ukazatelů vývoje amerického akciového trhu, Dow Jones Industrial Average (v Evropě známý jako Dow Jonesův index).

V závěru práce jsem dal pár podnětů, proč investovat do drahých kovů bez pomoci různých úvěrových institucí a už vůbec ne si ukládat peníze do bank nebo státních dluhopisů.

 

2.  Situace v 80. letech 20. století

V letech 1945 – 1972 fungoval tzv. Brettonwoodský měnový systém. Podstatou tohoto systému bylo napojení amerického dolaru na zlato a dalších měn na dolar. Unce zlata byla stanovena na 35 $. Vlády Spojených státu Amerických však postupem času produkovaly více papírových peněz (devalvovaly měnu), než by to odpovídalo tomuto kurzu. Ostatní země, obzvlášť Francie, na to reagovaly požadavkem směnitelnosti dolarů za kov, což znamenalo, že USA o své měnové zlato přicházely. S konečným rozhodnutím přišel až prezident Nixon, který zrušil povinné krytí amerického dolaru zlatem. Od této doby by se dalo říci, že zlato ztratilo použití jako prostředek směny.

Graf znehodnocení dolaru od roku 1774

Velice zajímavý je rok 1913, kdy bal založen FED. Od té doby šla kupní cena dolarů dolů

 

V roce 1933 americký prezident Roosevelt podepsal nařízení 6102, ve kterém doslova znárodnil zlaté mince, cihly a bankovní certifikáty. Lidé je museli odevzdat FEDu pod pokutou 10 000 $ a vězením na 10 let. Za každou takto odevzdanou trojskou unci zlata (31, 1034768 g) dostali zaplaceno 20,67 $. V roce 1934, kdy již byla konfiskace dokončena, se poměr k 1 unci zlata upravil na 35 $, díky čemuž stát na svých obyvatelích vydělal nemalé peníze. Vlastnit zlaté mince bylo opět umožněno až v roce 1974 díky prezidentovi Fordovi.

 

3.  Začátek finanční „krize“ 2008

Zvýšený zájem o žlutý kov se projevil n začátku krize v roce 2008. Zlato dosáhlo velmi dobře své pověsti a na rozdíl od ostatních finančních aktiv rostlo. Tak dobře se nevedlo ani ostatním drahým kovům typu platiny či stříbra, které nejsou na zajištění úspor v těžkých časech tak vhodné. U platiny je to kvůli malé likviditě na trhu a u stříbra je to kvůli poměru zlato:stříbro, kdy na úschovu 1 OZ zlata bychom potřebovali 62 OZ stříbra, což je nepředstavitelné například kdybychom vlastnili několik Kg zlata. Také je to dáno především jejich vyšším využitím v průmyslu, kterému v období krize logicky dochází dech a poptávka po těchto kovech upadá.

To se však netýká zlata, jehož průmyslové využití je zanedbatelné. Téměř všechno se spotřebuje ve šperkařství, mincovnictví a dalších investičních formách.

Jedním z důvodů, proč vlastně ke krizi došlo je podle mě, že Fed (Federální rezervní systém, který se tváří jako nezávislý orgán a je hlavním zdrojem tisku nových dolarů) v letech 2007 – 2010 rozdal v bezúročných půjčkách americkým i zahraničním bankám a korporacím přes 16×1012 dolarů (113 % HDP USA) a to bez vědomí Kongresu. Čímž vyhnal cenu nemovitostí, akcií a dalších aktiv prudce nahoru. Na tuto skutečnost upozornil audit, který se konal v červenci 2011, který byl samozřejmě částečný.

 

4.  Co se dělo v červenci a srpnu 2011?

Tento rok byl pro mnoho investorů velice přízniví. Dalo se hodně vydělat, ale zároveň i přijít o nemalé peníze. Vše začalo, když se ven dostaly informace o negativním vývoji EU a dalších ekonomik. Ratingová agentura S&P zhoršila výhled hodnocení Spojených států ze stabilního na negativní, a tak ceny akcií začaly klesat a jediným bezpečným přístavem pro investory zůstalo zlato a stříbro. Jejich cena se během několika dní vyšplhala k neuvěřitelným číslům, ke kterým samozřejmě přispěly i masová média, která o celém průběhu informovala veřejnost.

I když ECB (Evropská centrální banka) i centrální banka Číny udělaly řádná opatření k tomu, aby měly situaci pod kontrolou, investoři tento krok ignorovali. Šlo především o navýšení úrokových sazeb. Tento krok znamená ve většině případů pro kovy negativní zprávu, neboť zvyšují výnosnost depozit[1] a tak je činí atraktivnější investici v porovnání se zlatem, které nemá žádný úrok. Ani toto však nefungovalo a tak zlato pokořilo hranici 1 900 USD za 1 OZ a stříbro 50 USD za 1 OZ. Otázkou však zůstává, co způsobilo tak velký pád cen během několika hodin. Zlato si odepsalo 170 USD za pouhých 50 hodin. I zde opět zahrála svou roli masová média, která napomohla výprodejní panice.

Jedním z důvodů může být, že dvě největší burzy, na kterých se obchoduje se zlatem, razantně zvýšily marže. Šanghajská burza o 26 % a americká CME o 27 % (dva týdny předtím si ještě zvýšila o 22 %). Ve většině případů se na finančních trzích obchoduje pomocí tzv. finanční páky. Ta umožňuje obchodníkovi otevřít pozici, v tomto případě na zlatě a stříbře, ve výrazně vyšší částce, než ve skutečnosti má k dispozici. Jakou minimální část peněz k otevření pozice musíme mít, určuje například CME. A určuje ji pomocí marže. Když ji zvýší, obchodník musí dodat více peněz nebo část pozic uzavřít. To se přesně stalo. Menší investoři byli tímto krokem vytlačeni. A tím se odstartoval pád z horské dráhy.

 

5.  Nervozita na komoditních trzích 2012-2013

V těchto letech došlo k uvolnění měnové politiky, kdy FED ponechal úrokové sazby velice nízko a pokračoval v masivním tisku nových peněz. V následujících odstavcích bych chtěl nastínit, proč se cena zlata a stříbra drží tak nízko.

  • Jedním z důvodů, proč je cena zlata tak nízko může být, že si banky musí opatřit 1 miliardu OZ fyzického zlata. Tento problém vznikl ve chvíli, kdy banky nabídly k prodeji více zlata, než měly, a proto začaly upisovat certifikáty, které držiteli zaručovali směnu za fyzické zlato. Aby banky nalákaly investory na tyto certifikáty, nabídly jim bonus 20 – 25 %, tedy pokud nebudou hned chtít fyzické zlato. Otázkou ale zůstává, kde teď vzít tak ohromné množství fyzického zlata. Od Ruska, Číny ani Německá nemůžeme čekat, že by poskytly zlatou pomoc, protože právě tyto země v poslední době vykazují velký zájem o tento žlutý kov. Kde tedy banky vezmou fyzické zlato? Jednou z variant jak z tohoto problému „vybruslit, je, že při současné klesající tendence, které zlato má, může dojít k tomu, že investoři nebudou chtít fyzické zlato a raději prodají své certifikáty bankám, čímž se sníží dluh bank vůči investorům.

 

  • Další z variant, proč je cena zlata tak nízko může být reakcí na Německo, které v dubnu tohoto roku oznámilo, že začne stahovat část svých zlatých rezerv uložených u Americké Federální banky, zpět do Německa. Protože právě Německo se v období studené války bálo vtrhnutí sovětských vojsk, které měli zájem o tak velké množství tohoto cenného kovu, a proto je raději ukidilo mimo své hranice, a to do amerického FEDu. Němci by měli uvidět své zlato do sedmi let, otázkou ale zůstává, proč tak dlouhá doba, když FED uvádí, že vlastní 6 200 tun, tak 300 tun by neměl být problém. Jako jediný rozumný důvod mě napadá, že si FED chce ponechat své zlato v trezorech a umělé snížit cenu, aby lacino nakoupilo a vrátilo zpět Německu. Co se ale stane, když po vzoru Německa budou následovat další země? Například Holandsko má 90 % svých zlatých rezerv mimo své hranice.

 

  • Jako třetím, tudíž i posledním, důvodem může být i to, že USA zablokovala Iránu účty vedené v dolarech a tak Iránu nezbylo nic jiného, než použít zlato jako mezinárodní platidlo za ropu. Tento krok ze strany USA považuji za neadekvátní, protože umělým snižováním cen (které je ze strany USA patrné), můžeme chápat jako finanční válku mezi Iránem a USA.

 

Za zmínku určitě stojí i postoj Číny, která v poslední době shromažďuje nejen velké množství zlata, ale rovněž skupuje veškeré zlaté doly v Africe. Můžeme tedy od Číny čekat přechod ke zlatému standardu? Pokud by Čína, jako jediná země, začala používat zlatý standard, dlouho by ji nevydržel, protože by neměla s kým ve zlatě obchodovat, a tak by veškeré zlato proudilo ze země pryč. Rovněž si myslím, že na zlatý standard je už pozdě, protože na světě je více peněz než zlata, a proto by muselo dojít k rapidnímu nárůstu ceny tohoto žlutého kovu, aby se vyrovnalo množství peněz v oběhu.

Nežli jako zlatý standard můžeme tento krok chápat jako určitý potenciál, kterým chce Čína posílit svůj Jen, aby se mohl začít používat v mezinárodním obchodu, a tak nahradit dolar, ve kterém se obchodovalo doposavad.

 

6.  Akcie vs. zlato a stříbro

Z grafu vyplývá, že americké akcie (DJIA) vyjádřené v dolarech neustálé rostou. Ano je to tak, roste ale pouze jejich cena, nikoli hodnota. Proto je nutné porovnávat akcie s dalšími aktivy, abychom zjistili, kdy jsou akcie nadhodnocené a kdy podhodnocené.

Ukažme si tedy DJIA, ale nikoli v dolarech ale v porovnání s dalšími aktivy.

 

DJIA vyjádřený ve zlatě

DJIA vyjádřený ve stříbře

DJIA vyjádřený v ropě

 

Jak je vidět, tak od roku 2000 hodnoty DJIA pouze klesá. Média však uvádějí pravý opak. Musíme si uvědomit, co klesá, jestli cena nebo jeho hodnota. V tomto případě klesá jeho hodnota, protože v roce 2000 jsme si mohli koupit daleko více zboží nebo služeb, než v roce 2012, kdy je jeho cena o 2 500 USD vyšší.

 

7.  Co je výhodnější? Zlato nebo stříbro?

Tato otázka je velice diskutabilní, a proto se pokusím, zdůvodni proč zlato a proč stříbro. Jak řekl jeden odborník na stříbro:“Zlato drží mnohé vlády… stříbro skutečně ani jedna.“ Pro své odůvodnění použiji několik grafů, na kterých je vše patrné. V prvním z nich se zobrazuje poměr 1 OZ zlata vůči stříbru.

Jak je vidět, tak zde funguje tzv. „nůžkový efekt“. Poměr zlata vůči stříbru neustále narůstá. A právě toto může být důvod, proč investovat právě do stříbra. Zatímco, zlato v roce 2011 ukázalo svoji reálnou hodnotu, stříbro nikoli. A proto vidím u stříbra v budoucnu vyšší růstový potenciál než u zlata. Většina lidí si klade otázku: „Proč je ale stříbro tak levné?“ Odpověď je vcelku jednoduchá, protože lidi si „myslí“, že by mělo být tak levné.

 

Vlády už v podstatě nemají skoro žádné zásoby stříbra, protože když jim v roce 2007 stříbro téměř došlo, přestaly je prodávat, právě když zájem investorů stoupal. Když se investoři v dnešní době rozhodnou kupovat stříbro, tak se to hned promítne na jeho spotové ceně, jelikož je ho na trhu malé množství. Viz. graf, který znázorňuje zásoby cihel a prutů z drahých kovů.

 

8.  Jak zhodnotit své peníze?!

Spousta lidí má uložené své úspory v bankách a to si myslím, že je špatně. Když se podíváme, jaká situace byla ještě před několika týdny na Kypru, kde lidé měli limitované výběry z bankomatů, tak se nejedná o bezpečný způsob úschovy peněz. To samé platí i pro státní dluhopisy. Nemusíme ani chodit daleko, jako příklad postačí Řecko. Tam dochází k neustálému odepisování státních dluhopisů. Ke dnešnímu dni je to skoro 50 %.

Proto by měl každý mít i pasivní zdroj příjmu, čímž může být právě investice do drahých kovů. Od roku 2001 si zlato připsalo 513 % a stříbro dokonce 570 %. Pro srovnání DJIA, o kterém jsme se bavili v předchozích kapitolách, si připsal pouze 51 %.

Asi nejjednodušším způsobem jak začít investovat, je každý měsíc si koupit například 1 g cihličku zlata nebo 1 OZ slitek stříbra. Postupem času je pak možné s nimi začít obchodovat. Další variantou je investice do zlatých nebo stříbrných mincí. Tady bych spíše doporučil nějaké staré (jako jsou například rakousko-uherské mince), protože současné investiční mince jsou strašně nadhodnocené.

 

9.  Závěr

Cílem této práce bylo objasnit problematiku zlata a stříbra, rozebrat si některé zlomové momenty, které se odrazily na jejich ceně, najít důvody, proč se jejich současná cena drží tak nízko a dát doporučení, jak začít investovat. Zároveň jsem chtěl upozornit na situaci, která je na trhu s americkými akciemi, kdy jsou v poslední době nadhodnocené, skoro jako tomu bylo v roce 1929.

Celá tato problematika je daleko složitější, proto jsem v některých případech nešel do podrobných detailů, a snažil jsem se to zjednodušit.

Možná, že tato práce přiměje některé lidi se začít dívat na současné peníze jako neplnohodnotné papírky, které již nejsou ničím kryté, i přestože zatím plní svoji funkci.

Investováním do drahých kovů (přesněji do stříbra) se věnuji již několik let, a pokud se tomu budu věnovat i nadále, myslím si, že to bude jeden z nejlepších zdrojů příjmu.

 

10.                  Zdroje

Bibliografie

  1. Maloney, Michael. Investujeme do zlata a stříbra. Praha : Pragma, 2010. 978-80-7349-156-7.
  2. http://www.komoditni.cz/eshop/zlato-v-mediich. [Online]
  3. http://www.reflex.cz/clanek/nazory/43054/proc-se-propadla-cena-zlata.html. [Online]
  4. http://www.maxmetal.cz/grafy. [Online]
  5. http://www.zlata-rezerva.wbs.cz/. [Online]
  6. http://cs.wikipedia.org/wiki/Feder%C3%A1ln%C3%AD_rezervn%C3%AD_syst%C3%A9m. [Online]
  7. http://cs.wikipedia.org/wiki/Feder%C3%A1ln%C3%AD_rezervn%C3%AD_syst%C3%A9m. [Online]
  8. http://zpravy.kurzy.cz/350161-zlata-bublina-aneb-co-si-pocne-zlato-bez-svetovych-krizi-a-tisteni-penez/. [Online]






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: