Profil manažera – maturitní otázka

 

Otázka: Profil manažera

Předmět: Management

Přidal(a): Jenny

 

 

 Je nesporné, že rozvoj každé organizace je do značné míry závislý i na osobě manažera. Obvykle vyžaduje, aby jeho formální autorita (daná zastávanou funkcí, postavením v řídící hierarchii a konec konců i názvem funkce jako vedoucí příslušného útvaru, ředitel, předseda představenstva apod.) korespondovala s jeho přirozenou autoritou, kterou určuje:

 

Odborná kvalifikace

  • manažer by měl být odborně na výši, nepřisvojuje si zásluhy druhých

 

Pracovní morálka

  • ta musí být u manažera stejná ne-li vyšší než je vyžadována u podřízených

 

Důslednost

  • řídí jen to co, kontroluje, reaguje na jednání všech pracovníků ve stejných situacích stejně.

 

Morální vlastnosti

  • manažer je poctivý (nejen z aspektu trestního práva) dodržuje sliby (nedává ty, které nemůže splnit), nepodceňuje druhé (zejména před jejich kolegy), nevyvléká se ze zodpovědnosti přesunutím problémů na podřízené.

 

Partnerské vztahy k podřízeným

  • má mít zájem o problémy v práci podřízených, má oceňovat nápady podřízených, umožňovat jejich účast na rozhodování nebo alespoň k němu vyjádřit stanovisko.

 

Vůdčí osoba

  • dále se od dobrého manažera očekává, že bude vůdčí osobou lídr. Že bude vhodně podněcovat a aktivovat podřízené. Plnit funkci vůdce vyžaduje od manažera realizovat řadu činností, např:
  • určit vhodné příležitosti k podnikání, rozvoji řízené jednotky
  • stanovit nejlepší prostředky motivace pracovníků s ohledem na danou situaci a čas
  • inspirovat podřízené k iniciativě, invenci, zajistit proinovační atmosféru
  • vytvořit příznivé klima pro spolupráci
  • využít efektivně a odpovědně moc

 

Obecné zásady práce manažera

  • Bez ohledu na konkrétní situaci firmy, specifika podnikání v jednotlivých odvětví a podobu systému řízení, lze formulovat obecné zásady pro chování manažera v libovolné výrobní nevýrobní organizaci.
  • Tyto obecné zásady jsou:
    • mít jasné cíle
    • orientovat se na priority
    • preferovat prevenci
    • omezit plýtvání časem
    • respektovat určující hlas zákazníka

 

Vedení lidí  Teorie X a Y

  • Teorie X vychází z předpokladu, že průměrný pracovník nemá své zaměstnání rád, je mu přítěží nutnou k zajištění obživy.  Nemá zvláštní ambice. Jiné prameny ho nazývají člověkem ekonomickým, jehož základním rysem je lenost a snaha se práci vyhnout (a brát za to peníze). Vedoucí musí takového pracovníka stále kontrolovat, popohánět proto se zde prosazuje
  • Direktivní autokratické řízení – teorie X
    • Vedoucí sám vše rozhodne a přikáže, od pracovníka se očekává přesné plnění rozkazů (tedy nikoli samostatná práce).
  •  Demokratický až liberální styl řízení – teorie Y
    • Vychází z opačných předpokladů: pracovník má přirozený sklon k práci, chce v ní najít svou seberealizaci, má sklon k odpovědnosti. Aktivně se účastní na práci a řízení. Vedoucí je v tomto případě především rádce a koordinátor.
  • U každého je třeba najít potřebnou míru skloubení teorie X a Y současně. Vedoucí tedy hledá určitý kompromis pro každého podřízeného.

 

Motivace

  • Je další důležitou součástí vedení lidí. Má za úkol sladit osobní zájem a pracovní úsilí pracovníka s potřebami kolektivu, firmy.

 

Základní zásady motivace:

  • vyhýbat se rovnostářskému odměňování, vázat odměnu na konk. Výsledek
  • hmotné I morální odměňování
  • včas seznámit zaměstnance s cíli motivace
  • předcházet chybám upozorněními, vyhýbat se ostrým kritikám
  • chválit před kolektive, kritiku a tresty vyřizovat (mezi čtyřma očima)
  • spravedlivost, nestrannost, přiměřenost

 

Teorie motivace:

  • a) poznání příčin motivace (Maslowova teorie hierarchie lidských potřeb)
  • b) teorie zkoumající průběh motivačního procesu

 

Maslowova teorie:

Potřeby nižší úrovně    

  • 1. základní fyziologické potřeby (jíst, spát)
  • 2. potřeby existenční jistoty a bezpečnosti
  • 3. sociální potřeby (potřeba kolektivu, social. vztahů)

Potřeby vyšší úrovně    

  • 4. uznání kvalitních vlastností osobnosti, uspok. z práce
  • 5. potřeba seberealizace

 

Historie managementu

  • Abychom se v rozličných názorech na řízení lépe orientovali, členíme jednotlivé teorie a názory podle jejich obsahu do určitých skupin, které nazýváme školami. O prvních systematických poznatcích managementu a tedy I prvních školách managementu můžeme hovořit na začátku 20. století.

 

Zakládání školy managementu 1900-1930

  • Vedoucí sám vše rozhodne a přikáže, od pracovníka se očekává přesné plnění rozkazů (tedy nikoli samostatná práce).

 

Vědecké řízení

  • první škola managementu, mezi jejíž hlavní teoretiky se řadí F. W. Taylor a nejvýznamnějšími manažery, využívajícími poznatky této teorie v praxi byli H.Ford a Tomáš Baťa. Řízení v této škole se zaměřuje na racionalizaci práce ve výrobě a mezi jeho největší ,,vynálezy” normování práce, časové studie a pásová výroba.

 

Správní řízení

  • je škola, která má jako první snahu o ucelený pohled na řízení firmy s důrazem na úlohu vedoucích pracovníků – manažerů. Jako první, zde byly definovány manažerské funkce, ovšem v trochu jiné podobě. Hlavním teoretikem této školy byl Henry Fayol, který definoval manažerské funkce takto: plánování, organizování, přikazování, koordinace, kontrola.

 

Byrokratické řízení

  • tato škola chápe organizaci jako systém fungující na základě pevných norem, pravidel a povinností, směrnice, předpisy velká přísnost, vysoké výdělky. Trocha byrokracie je pro každou organizaci nutností. Zakladatelem této školy byl Max Weber.

 

Rozpracování základních škol do nových směrů 40. až 80. léta. Aplikace psychologie a sociologie – motivace pracovníků, kybernetika a teorie – vytváření a řízení systémů.

  • P. F. Drucker

Odráží tři hlavní procesy:

  • Ostré změny v ekonomických podmínek ( asijská měnová krize 1977 měla dopad I v Evropě a USA)
  • Japonská výzva (umění inovovat, lacině a kvalitně vyrábět – Jižní Korea, Tchaj-wan, Singapur, Hongkong).
  • Integrační procesy ( vytváření nadnárodních společností vznik politicko-hospodářských seskupení – Evropská unie, zavedení eura) Procesy globalizace a proti působící snahy o hledání národní identity. (rozpad socialistického hospodářského seskupení RVHP- rada vzájemné hospodářské pomoci založena v roce 1949 v Moskvě- zánik 28. června 1991 – členy byly např. SSSR Sovětský svaz, Polsko, Maďarsko, Rumunko, později přistoupily Albánie, Mongolsko, Vietnam, Kuba a další). Rozpad Sovětského svazu, bývalé Jugoslávie a Československa.

 

Integrace

  • je proces postupného sbližování, přizpůsobování a propojování se. Obvykle přináší stabilitu

 

Globalizace

  • je dlouhodobý ekonomický, kulturní a politický proces, který rozšiřuje, prohlubuje a urychluje pohyb zboží, lidí, i myšlenek přes hranice států a kontinentů.

 

Čtyři hlavní aspekty globalizace:

  • mezinárodní obchodní
  • pohyb investic a kapitálu
  • migraci osobnosti
  • šíření znalostí

 

Management je nauka o řízení firem. Manažer může, ale nemusí být zároveň podnikatelem a majitelem firmy.

 

Role manažera:      

1. podle úrovně řízení                      

  • vrcholový management
  • střední managementu
  • nejnižší management

 

2. podle stylu řízení

  • autokrat
  • demokrat
  • liberál






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: