Řízení, charakteristika a historie pojmu – maturitní otázka

ekonomie

 

Otázka: Řízení – Charakteristika a historie pojmu

Předmět: Ekonomie, Management

Přidal(a): Martina

 

Řízení

  • vždy se jedná o určité usměrňování, vedení, správu, ovládání, regulaci
  • řízení je proces neustálého rozhodování, obsahuje prvek volby
  • vztah 2 systémů – řídícího a řízeného (subjektu a objektu řízení)
  • Hospodářské řízení je cílevědomá činnost zaměřená na racionální průběh ekonomických procesů.

 

Řízení probíhá v cyklu:

  • stanovení cíle
  • porovnání skutečnosti s cílem
  • zjišťování odchylek
  • vyrovnávání odchylek

 

Procesy řízení

  • plánování: aktivní předvídání budoucího vývoje
  • organizování: uspořádávání prvků v systému
  • operativní řízení: konkrétní usměrňování dílčích procesů v reálném (krátkém) čase
  • motivace: snaha o zainteresovanost lidí na výsledcích práce

 

Vývoj a teorie řízení

  • Řízení jako disciplína vzniklo v 2. polovině 19. století jako důsledek velkého rozvoje výrobních sil (průmyslové revoluce). Vznikaly velké podniky a organizace s velkým rozsahem výrobních činností. Dosavadní poznatky řízení byly předávány často v rodinách ústně a přestaly stačit. Na problematiku řízení se začali specializovat odborníci. Snahy o zdokonalování řízení probíhali současně v několika zemích s nejvyspělejší průmyslovou výrobou. V Evropě se snažili zdokonalit jak výrobní proces, tak i řízení celého podniku. Dříve primární zemědělství ustupovalo surovinovým a zpracovatelským odvětvím. Byl sice dostatek přírodních zdrojů, ale nedostatek kvalifikovaných sil. Vznikla potřeba racionálního řízení výroby.

 

Teorie řízení a její představitelé – čím přispěli

a) Organizačně-technická řízení

F. W. Taylor: (2/2 19. stol)

  • snaha o zvýšení výkonnosti – 1. časová studie- snímky času práce
  • pracovní operace dělí na úkony až jednotlivé pohyby, podle potřeby času motivoval pracovníky
  • dělení pracovníků podle výkonu – normy
  • zavádí povinný odpočinek
  • počátky dělby práce

 

H. L. Gantt:

  • Taylorův spolupracovník
  • prohlubování časových snímků
  • prémie za překročení plánu
  • dělníci odměňováni na základě výkonových norem (VN), mistři výkonové prémie
  • VN – nepovoleny v tzv. nebezpečných provozech

 

F. B. Gilberth:

  • pohybová studie – snaha o snížení prostojů a optimalizaci výroby
  • účelem není udělat něco v co nejkratším čase, ale s co nejmenším počtem co nejúčinnějších pohybů

 

b) Škola lidských vztahů

E. Mayo: -výrazný proud ve 20. letech 20. stol.

  • snaha o uspořádání lidského faktoru
  • samotná práce a podmínky výrobního procesu mají obvykle menší vliv na výsledky práce než sociální a psychologické faktory
  • důležitější je způsob jednání vedoucích s pracovníky, sociální stabilita, vztahy na pracovišti

 

c) Správní řízení

H. Fayol: – zpracovává 5 funkcí řízení, zdůrazňoval složitosti řízení, které mají více částí

  • plánování: stanovení budoucích cílů
  • organizování: zabezpečování hmotných a lidských zdrojů a podmínek potřebných k vykonávání činností
  • přikazování: přidělování instrukcí a úkolů
  • koordinace: vzájemné slaďování činností pracovníků
  • kontrola: ověřování souladu plánu a skutečnost

 

d) Byrokratická organizace řízení

Max Weber:

  • snažil se postihnout problematiku společenské moci a pořádku
  • vytvářel systém fungující na základě písemných pevných norem, pravidel, povinností
  • snaží se definovat hierarchii práv, povinností, odpovědnosti, organizační strukturu
  • zakladatel organizačních norem

 

e) Poznatky manažerské praxe

Henry Ford:

  • zdokonalování hromadné výroby, dělby práce
  • pásová výroba, 1 dělník – 1 práce (pohyb)
  • tvorba výrobních plánů
  • časová mzda

 

Charakteristika procesních přístupů k řízení

a) Procesní přístupy

  • Člení řízení na procesy (vychází z Fayola), dělí řízení na dílčí procesy, na které je nutno se specializovat.
  • plánování: cílové stanovení budoucích úkolů, postupů, času a prostředků, jak cíle dosáhnout
  • organizování: uspořádávání systému
  • personální zajištění: zajišťování a výběr pracovníků,
  • přikazování: technika zadávání pracovních úkolů,
  • koordinace: operativní řízení, slaďování úkolů v prostoru a čase
  • evidence: zajištění, zpracování, využívání a ukládání věcných a správných dat
  • rozpočtování: krátkodobé plánování, vyhodnocování efektivnosti prací
  • kontrola: zpětná vazba řízení

 

b) Psychologicko – sociální přístupy

  • chápou člověka jako psychologický organismus, který se snaží uspokojit své potřeby; na základě toho může být motivován. Potřeby řadí hierarchicky od nejdůležitějších po méně důležité:

Maslowova pyramida potřeb:

  • Seberealizace (rozvoj osobnosti, uplatnění se v týmu)
  • uspokojení z práce (sebeúcta, uznání, status)
  • sociální (sounáležitosti, láska, vztahy mezi lidmi na pracovišti)
  • existenční jistoty a bezpečnosti (ochrana, bezpečí, zaměstnání, pojištění)
  • fyziologické (hlad, žízeň, základní existenční podmínky-mzdy a platy)

 

c) Systémové přístupy

  • chápou podnik jako strukturu s prvky a vazbami mezi nimi
  • vytváří se formální a neformální vztahy a autorita
  • hierarchická struktura
  • nahlíží na podnik systematicky, analyzuje jednotlivé kroky
  • ekonomický systém je obvykle složitý, dynamický, nelineární, stochastický

 

d) Kvantitativní přístupy

  • využívají počítačů
  • opírají se o matematické základy
  • důraz na modelování situací

Např.:

  • metody matematického programování
  • materiální -statistické metody
  • metody operační analýzy

 

e) Empirické přístupy

  • vychází ze zkušeností, kvalifikace, poznatků, logiky a úsudků řídících pracovníků
  • řízení = umění
  • dokázat pružně reagovat
  • autoritativní styl nahrazován neformálním.
💾 Stáhnout materiál   🎓 Online kurzy
error: Stahujte 15 000 materiálů v naší online akademii 🎓.