Sociální pojištění – otázka z ekonomie

 

Otázka: Sociální pojištění

Předmět: Ekonomie

Přidal(a): Dudis

 

 

Zákon o všeobecném sociálním pojištění upravuje tří druhy pojištění:

  • Důchodové
  • Nemocenské
  • Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

 

PLÁTCI POJIŠTĚNÍ

  • Zaměstnanci
    • pod pojmem ZC se chápe, ZC v pracovním poměru a nebo osoby činné na základě Dohody o pracovní činnosti (Dohoda o provedení práce)…
    • členové družstva, soudci, poslanci, senátoři, členové zastupitelstev, členové vlády, pěstouni, vězni, kteří byli během výkonu trestu zařazeni k výkonu práce
    • ZC jsou poplatníky pouze pojištění na důchodové pojištění

 

  • Zaměstnavatelé
    • ZL jsou libovolné PO či FO, které zaměstnávají alespoň jednoho ZC
    • ZL jsou poplatníky pojištění důchodového, nemocenského a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

 

  • OSVČ
    • OSVČ jsou povinni platit důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, nemocenské pojištění je dobrovolné

 

  • Osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění
    • jsou povinny platit pojištění ne důchodové pojištění

 

POJISTNÉ

–          pojistné se stanovuje procentní sazbou z vyměřovacího základu za rozhodné období

  • VZ pro ZC  – je hrubá mzda
  • VZ pro ZL  – je to úhrn příjmů -> vyměřovacích základů jejich ZC, rozlišujeme zde pojem organizace (zaměstnává 25 a více ZC a malá organizace zaměstnává do 25 ZC)
  • VZ pro OSVČ – je částka, kterou si určí, ne však méně než 50% z příjmů z podnikání a její SVČ po odečtení výdajů nutných na jeho dosažení zajištění a udržení. Byla-li OSVČ v kalendářním roce také vedlejší SVČ, stanovuje se daňový základ jako poměrná část DZ, tak že se celá částka vydělí počtem kalendářních měsíců, ve kterých toto prováděla.
  • VZ pro osoby dobrovolně účastné na důchodovém pojištění je částka, kterou si určí, ne však méně než ¼ průměrné mzdy platné v kalendářním roce

–          rozhodné období kromě OSVČ je pro všechny kalendářní měsíc, pro OSVČ  kalendářní rok

 

SAZBY POJISTNÉHO

–          pojistné si musí poplatníci vypočítat sami a zaokrouhluje se na celé koruny nahoru

 

U zaměstnavatele

–          26% z VZ (z toho 21,5% důchodové pojištění; 3,3% nemocenské pojištění; 1,2% na státní politiku zaměstnanosti)

 

U zaměstnance

–          6,5% na důchodové pojištění

 

U OSVČ

–          29,2% (z toho 28% na důchodové pojištění; 1,2 % na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti)

–          Si může dobrovolně platit nemocenské pojištění  2,14%

 

U osob dobrovolně účastných na důchodovém pojištění

–         28% na důchodové pojištění

 

DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ

–         Zákon č.155/95 Sb.

–         Tento zákon upravuje DP pro případ staří, invalidity případně úmrtí živitele.

–         ZL musí vést pro každého pojištěnce evidenční list DP.

–         Každý pracující včetně pracujícího důchodce jej má veden ve trojím vyhotovení, pokud ZC u ZL vykonává více výdělečných činnosti, které se překrývají, vede ZL pro každou z nich samostatný ELDP (evidenční list důchodového pojištění).

–         Organizace jej vyhotovuje ve trojím vyhotovení jeden se posílá na OSSZ (okresní správa sociálního zabezpečení), dva si ponechává ZL s tím, že každoročně jej pojištěnec musí podepisovat.

 

Typy důchodu

  • Starobní
    • podmínkou pro přiznaní starobního důchodu, je dožití věkové hranice a splněná lhůta doby pojištění
    • výše starobního důchodu se skládá ze základní výměry a z procentní výměry; základní výměra je 2 170,- Kč + procentní výměra se vypočítává podle hrubých příjmu z EVDP-bližší výpočet viz. www.mpsv.cz

 

  • Vdovský, vdovecký
    • vdova má nárok na důchod po zesnulém manželovy, pokud byl poživatelem starobylého důchodu nebo splnil ke dni smrti podmínku potřebné doby pojištěné nebo zemřel v důsledku pracovní úrazu, totéž platí pro vdovce
    • vdovský důchod náleží vdově po dobu 1 roku od smrti manžela, déle pak pokud pečuje o nezaopatřené dítě nebo pečuje o rodiče své nebo svého manžela, kteří s ní žijí ve společné domácnosti a jsou závislý na péči jiné osoby, a nebo je sama invalidní ve III. stupni
    • vdovský důchod je vratný (obnovitelný), nárok zaniká uzavřením manželství s jiným manželem

 

  • Invalidní
    • podmínky: pojištěnec má právo na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku (65 let) a stal se:
      • invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nezískal ke dni vzniku invalidity podmínky nároků na starobní důchod
      • jestliže se stal invalidním v důsledku pracovního úrazu
    • pojištěnec je invalidní, jestliže jeho pracovní schopnost z důvodu dlouhodobého nepříznivého zdravotního stavu poklesla o nejméně 35% – 49% (I.), nebo poklesla o nejméně 50% – 69% (II.), nebo poklesla nejméně o 70% (III.), podle toho se rozlišuje invalidní I., II. a III. stupně
    • pracovní schopnosti se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho schopnostem, tuto pracovní schopnost posuzují tzv. odborné lékařské posudkové komise (OLPK)
    • výše invalidního důchodu se skládá z všeobecného VZ a procentní výměrou podle toho jedná-li se o invalidní důchod I., II. nebo III. stupně

 

  • Sirotčí
    • nárok na sirotčí důchod má nezaopatřené dítě, zemřel-li rodič nebo osoba, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů
    • pobírá se do doby své zaopatřenosti
    • zaniká osvojením
    • je vratné

 

NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ

–         Tento zákon upravuje nemocenské pojištění pro případ dočasné pracovní neschopnosti, nařízení karantény, těhotenství a mateřství a ošetřování člena domácnosti nebo péče o něj.

–         Účast na NP se vztahuje na ZC a OSVČ.

–         ZC jsou povinně účastní na NP, OSVČ dobrovolné.

–         Povinná účast na NP u ZC vzniká pokud:

  • vykonává práci na území ČR v pracovním vztahu, který tuto účast dokládá
  • rozsah zaměstnání trvá minimálně 15 dnů
  • odměna tzv. rozhodný příjem je minimálně 2 000 Kč

–         Účast je povinná osoby, které byli jmenovány do funkce vedoucího správního úřadu (starosta, hejtman, primátor).

–         Vztahuje se rovněž na zahraniční zaměstnance,

 

Dávky NP

  • Nemocenská dávka

–         Nemocenské se vyplácí vždy až od 22. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti a to za kalendářní dny.

–         Po dobu první 22. dní kalendářních poskytuje ZL tzv. ,,náhradu mzdy“, přičemž tato náleží ZC pouze za pracovní dny a navíc, vždy až od 4. dne, poněvadž první 3 dny dočasné pracovní neschopnosti jsou tzv. ,,karenční doba“ = se ale nepočítá u pracovní neschopnosti, která vznikla  v důsledku pracovního úrazu, a nebo jako nařízená karanténa

–         Výše nemocenské činí 60% DVZ od 23. do 30. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti. Od 31. do 60. dne trvání pracovní neschopnosti 66% DVZ.  Od 61. dne trvání pracovní neschopnosti 72% DVZ.

–         Výpočet náhrady mzdy za prvních 22. dnů

–         Vypočítává se průměrný výdělek z předcházejícího odpracovaného čtvrtletí a slouží k tomu průměrná hodinový výdělek (hrubý výdělek se vydělí počtem odpracovaných hodin tj. včetně přesčasů), avšak ZL nevychází v náhradě mzdy z celkové částky, používá se totiž redukce mzdy a to tak, že 1. redukční hranice činní 123,795, 2. redukční hranice činní 41,16, 3. redukční hranice činní 61,845 a dále se nepřihlíží.

 

  • Ošetřovné („paragraf“)

–         Ošetřovné náleží zaměstnanci, který musí pečovat o nemocného člena domácnosti, který s ním žije ve společné domácnosti, a nebo jestliže musí pečovat o dítě mladší 10 let, které onemocnělo, a nebo předškolní zařízení, které toto dítě navštěvuje byla nařízena karanténa.

–         Uplatnit tuto dávku může pouze jeden z rodičů a nárok na ní je 9 dní.

–         U samoživitelky, která pečuje o min.2 děti činní toto ošetřovné 14 dnů.

 

  • Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

–         Náleží pouze ženě, která pečuje o dítě mladší 2 let popřípadě je těhotná a výkon dosavadní práce by mohl ohrozit ji nebo její plod a z toho důvodu byla převedena na výkon jiné práce, kde dokazuje nižšího příjmu, zaměstnavatel ji v tomto případě musí vyrovnat ušlý příjem do výše redukovaného DVZ.

 

  • Peněžitá pomoc v mateřství („mateřská“)

–         U této dávky platí základní podmínka,  a to že v posledních 2 letech před vznikem nároku musí trvat pojištěnkyni účast na pojištění alespoň 270 dnů.

–         Peněžitá pomoc v mateřství se vyplácí po dobu 28 týdnů (jedná-li se o více četný porod 37 týdnů) a platí, že se může začít vyplácet teprve 6 týdnů před termínem plánovaného porodu.

–         Tato dávka může být vyplacena i otci dítěte, který na základě písemné smlouvy s matkou musí doložit, že přebírá dítě do své péče, totéž v případě, že z důvodu smrti matky přebírá dítě do své péče, dávka mu však náleží pouze po dobu max. 22 týdnů, rovněž platí možnost střídavé péče, výše činní 70% DVZ, které se zde neredukuje a to za každý kalendářní den.

 

PŘÍSPĚVEK NA STÁTNÍ POLITIKU ZAMĚSTNANOSTI

–         Tento příspěvek slouží k financování rekvalifikačních kurzů a dalších projektu úřadů práce.

💾 Stáhnout materiál   🎓 Online kurzy
error: Content is protected !!