Stínová ekonomika – seminární práce

Proč je zakázané kopírování? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu

 

   Otázka: Stínová ekonomika

   Předmět: Ekonomie

   Přidal(a): David Smejkal

 

 

Úvod

Za hlavní cíl práce považuji vyčíslit, jak moc se stínová ekonomika projevuje. To znamená vyčíslit hodnotu, kterou v dnešní době obsahuje. Dále zde leží otázka, zda je vůbec možné žít bez stínové ekonomiky a zda je možné ji vymýtit.

 

1) Definice pojmu stínová ekonomika

Teď by bylo na místě se pokusit o definici stínové ekonomiky. Ovšem o tuto skutečnost se pokusila řada světově známých ekonomů, tudíž spíše budu citovat některé názory a definice věhlasných ekonomů.

 

Jindra Chválová

Chválová definuje stínovou ekonomiku jako ekonomickou aktivitu, která není oficiálně podchycena. (např. práce na černo). Stínová ekonomika se dle ní vyskytuje v oblastech, kde je činnost zakázaná, nebo v místech kde je ekonomika nedostatečně rozvinutá, nebo z důvodu daňového úniku. Podle ní sem patří:

  • Produkce domácností, kterou nelze statisticky podchytit (např. opravárenské a údržbářské práce aj.

  • “Šedá ekonomika” jsou nezákonné aktivity s cílem vyhnout se daním, poplatkům a podobným.

  • “Černá ekonomika” – do ní patří nezákonné činnosti jako obchody s drogami, prostituce, krádeže a jiné.

 

Fiala, Fialová ve svém Ekonomickém slovníku definují tento jev takto:

[] část produkce, která nevchází do vykazovaných ukazatelů souhrnu produkce vytvářené v ekonomice za určité období. Práce prováděná na černo. Vyskytuje se v ekonomikách v oblastech, kde je činnost zakázaná (hazardní hry, prostituce, soukromé podnikání apod.) nebo nabídka nepokrývá poptávku (nedostatek bytů či jakéhokoliv zboží), anebo z důvodu daňového úniku.“

 

Dále pan Fassman jí popisuje takto:

[] ty příjmy resp. činnosti, jejíž nejbytostnějším zájmem je, aby zůstaly skryty (alespoň před orgány státního represivního aparátu), dále neformální aktivity nebo transakce, které nezahrnují platby a které jsou určeny ušetřit nákupy a konečně ty činnosti, které v konečném důsledku sice vedou k oficiálním příjmům, ale jejíž samotný zdroj, či lépe řečeno cesta jejich nabytí je v rozporu s platnými zákonnými pravidly, nařízeními a dohodami.“

 

2) Obsah a prvky stínové ekonomiky

Jak uvádí Fassmann (Stínová ekonomika a práce na černo, 2007), šedá ekonomika sestává z několika základních prvků a ze vztahů mezi nimi. Jsou to aktivity, transakce, platby a příjmy. Tabulka č.1 nám ukazuje vztah mezi transakcemi a aktivitami. Podle Fassmana tyto dva prvky tvoří tzv. oblast tvorby. Tady šedá ekonomika vzniká. Druhou oblast (oblast užití) tvoří platby a příjmy.

 

Tabulka č. 1 – Vztah mezi aktivitami a transakcemi stínové ekonomiky

Druh činnosti

Peněžní transakce

Nepeněžní transakce

Ilegální aktivity

Obchod s odcizeným zbožím, výroba a obchod s drogami, obchod s hazardními hrami, prostituce, pašování a podvody

Barter neboli vzájemná výměna drog, ukradeného a pašovaného zboží atd. Produkce a pěstování drog pro vlastní spotřebu, krádeže pro vlastní spotřebu

Daňové úniky

Vyhýbání se daním

Daňové úniky

Vyhýbání se daním

Legální aktivity

Utajené příjmy ze samozaměstnání; utajené mzdy, platy a majetek z nepřiznané práce vztahující se k legálnímu zboží a službám

Zaměstnanecké slevy a funkční požitky, Sousedská výpomoc za odměnu

Výměna legálních služeb a zboží

Veškerá kutilská domácí činnost a sousedská výpomoc

Zdroj: Schneider: Size and Measurement of the Informal Economy in 110 Countries Around the World, World Bank 2002

 

Mírné vysvětlení tabulky – Na první pohled není zcela patrný rozdíl mezi daňovými úniky a vyhýbáním se daním. Ovšem rozdíl je poměrně značný. V oddělení Daňové úniky jsou vypsány činnosti, za které ekonomický subjekt musí odvést daň. Subjekt se ovšem této povinnosti buď vyhne, nebo popře její vlastní existenci. V reálném životě to pak vypadá tak, že aktivita existuje pouze zcela mimo účetní záznamy. Na druhé straně, Vyhýbaní se daním obsahuje pojmy, které subjekt nahradí aktivitou, za kterou už nemá povinnost platit daň.Uveďme příklad: Aby se zaměstnavatel a jeho zaměstnanec vyhnuli placení vysoké daně z příjmu, zaměstnavatel dá zaměstnanci nižší mzdu, kterou doplní darem v podobě poukazu na dovolenou. Tudíž se zaměstnanec i zaměstnavatel vyhnou částečně placení daně.

Dalším z prvků šedé ekonomiky jsou aktivity. Fassmann jimi rozumí „Ty činnosti, které směřují k pozitivnímu efektu v příjmu (práce, činnosti produkující zboží a služby), a to jak v oficiálním, tak i v neoficiálním sektoru.“ Obsahem oficiálního sektoru jsou legální aktivity, neoficiálního sektoru pak nelegální aktivity Z toho vyplývá, že určitá část šedé ekonomiky tudíž musí být zaznamenána v národním účetnictví, protože se jedná o legální část.

Aktivity v legálním sektoru šedé ekonomiky jsou tedy prováděny dle zákonů a v rámci všech pravidel (např. stavba rodinného domu registrovanou stavební firmou). Navenek jsou tedy zcela v pořádku, v jejich rámci ale dochází k porušení státem předepsaných pravidel a nařízení (např. na ohlášené a stavebním úřadem povolené stavbě rodinného domu pracují nelegální imigranti, nejsou respektovány hygienické a bezpečnostní předpisy atd.)

Dalším zmíněným prvkem jsou transakce. Transakcí můžeme nazvat platbu nebo výměnu zboží a služeb (tzv. protislužby). Fassman sice ve své knize říká, že neformální aktivity vedou zejména k neformálním transakcím. Ovšem neplatí to doslova. Ne každá nelegální aktivita musí vyvolávat nelegální transakci. Ve skutečnosti je to tak, že většina těchto transakcí je legálních, ale zároveň jsou utajovány, aby se jejich účastníci vyhnuli povinnostem (např. platit daně).

Nyní je řada na oblast užití – platby. Tyto platby následují po již zmíněných aktivitách a transakcích. Za tyto platby by se dala označit například korupce. Dále to může být platba za nějaké kradené zboží či jinou nelegální věc.

Příjmy ukazují přínos pro koncového uživatele. Příjmy také mohou pocházet z oficiálního i neoficiálního sektoru ekonomiky. Oficiální pochází z aktivit, které jsou svým charakterem zcela legální, ovšem část příjmu nějakým způsobem porušuje zákon. Jsou to například nezdaněné příjmy z dividend či daňové úniky firem. Příjmy z neoficiální části stínové ekonomiky pochází z aktivit, které jsou zcela nelegální (např. výroba drog, prostituce). Příjmy jsou mimo národní účetnictví. Takže pokud by s nimi chtěl uživatel dále pokračovat a využívat je, musí je nejdříve „vyprat“. Praní špinavých peněz probíhá většinou přes různé finanční instituce. Důvodem, proč se toto provádí, je zakrytí pravého původu peněz. Tím pádem se zabrání vystopování jejich nelegálního vzniku.

 

2) Struktura stínové ekonomiky

Stínová ekonomika má asi 3 základní množiny:

  1. Černá ekonomika

  2. Šedá ekonomika

  3. Domácnosti

 

Černá ekonomika

Obsahuje činnosti, jejichž podstata je sama o sobě nelegální. Jedná se o výrobu a prodej drog, obchodování s lidmi či zbraněmi, krádeže a jiné. Hlavní znak těchto činností je tedy zisk majetku či peněz nezákonným způsobem.

Šedá ekonomika

Obsahuje činnosti, které jsou v podstatě legální. Ovšem je zde snaha skrýt se před úřady. Důvodem je vyhýbání se danění či státním regulacím. Patří sem daňové úniky, činnosti prováděné bez požadovaného oprávnění, práce na černo.

Domácnosti

Jsou to aktivity, které provádí de facto každý. Jedná se o běžné sousedské výpomoci, různé úklidy domácností, chovatelské činnosti a jiné.

 

3) Příčiny a důsledky stínové ekonomiky

Za viníka vzniku a provozování stínové ekonomiky je zejména považován stát. Různými ustanoveními, vyhláškami a zákony určuje ekonomiku, nebo se o to při nejmenším snaží. Dá se tedy říci, že se stínová ekonomika bude provozovat odlišně v různých státech. Za hlavní příčiny ze strany státu jsou státní regulace a daňové zatížení, popřípadě platba sociálního a zdravotního pojištění.

Za další příčiny stínové ekonomiky jsou považovány:

  • Cykličnost ekonomiky

  • Migrace obyvatelstva

  • Poptávka po dodatečném kapitálu

  • Živelné katastrofy a války

 

Jak už to tak bývá, nic není jen růžové a nic není jen černé. V leckterých odborných časopisech, článcích čí literaturách se můžeme dočíst, že stínová ekonomika je pro národní hospodářství pomocným hnacím motorem, ale i to, že podkopává ekonomiku státu. Tudíž lze důsledky rozdělit na kladné a záporné.

Klady – z různých výzkumů vyplývá, že až 2/3 příjmů, které byly vydělány neoficiálně, se vrací do oficiálního hospodářství – zvětší se příjmy obyvatelstva, tím pádem obyvatelstvo může více nakupovat. Dalším klady jsou:

  • Nová pracovní místa

  • Hospodářské oživení

 

Zápory:

  • Podkopávání státního řízení ekonomiky

  • Vyšší daňové zatížení (reaguje na počet ztrát ze stínové ekonomiky)

  • Snižování důvěryhodnosti státních úřadů

  • Kriminální organizace, mafie

 

4) Metody měření

Měření stínové ekonomiky a její následné srovnávání je velice složitý proces nejen mezi státy, ale i na úrovni jedné země. Například odhady stínové ekonomiky USA jsou v rozmezí od 3% – 60% HDP, což znamená rozdíl několika stovek miliard dolarů. Tyto rozdíly ve výsledcích měření vyvolávají otázky, zda je vůbec možné stínovou ekonomiku změřit a jestli jsou tato data relevantní. Na doporučení Eurostatu došlo v členských zemích EU k zahrnutí stínové ekonomiky do HDP. V roce 2011 provedl ČSÚ revizi národních účtů, kde také poupravil údaje o „nezjištěné ekonomice“. Výsledky revize uvedené v grafu 1 ukazují jak jiná nebo vylepšená metoda měření stínové ekonomiky zpřesní výsledné hodnoty.

Důvody těchto poměrně velkých odlišností jsou minimálně 4:

  • Různé chápání definice stínové ekonomiky

  • Používání odlišných metod měření

  • Rozdílné matematické vyjádření měření

  • Používání rozdílně kvalitních datových souborů

Obecně můžeme rozdělit metody na přímé a nepřímé.

 

a) Přímé metody

Výběrová šetření

Výběrová šetření probíhají za pomocí dotazníků, ze kterých dostáváme mnoho informací o stínové ekonomice mezi obyvatelstvem. Ovšem tato metoda je velice náročná na organizaci a na soubor otázek, kterých dotazník využívá. Otázky totiž musí být co nejkomplexnější a zároveň velice detailní. Zároveň je zde problém v důvěryhodnosti těchto údajů. Ne každý zúčastněný totiž vyplní dotazník zcela dle pravdy. Je zde strach z postihů, které je mohou za nelegální činnosti potkat.

Výběrová šetření se tedy spíše využívají jako pomocný ukazatel společně s metodami nepřímými.

Sledování daňových úniků

Tato metoda se nazývá také fiskální. Sledování daňových úniků je přesnější metodou než výběrové šetření. Výpočet je realizován pomocí údajů poskytnutých daňovým úřadem. Jedná se o výsledky namátkových kontrol, ze kterých úřad sestaví model daňového úniku.

Nevýhodou je, že vychází jen ze zkušeností daňového úřadu a zabývá se pouze jednou částí stínové ekonomiky. Nezachycuje ani skutečný vývoj daňových úniků.

 

b) Nepřímé metody

Sledují stopy, které zanechala stínová ekonomika v oficiální ekonomice.

Metoda rozporů

Je několik variant, jak měřit stínovou ekonomiku pomocí metody rozporů. Zmíním dvě základní. První varianta je založena na principu měření rozdílu mezi příjmy a výdaji na národohospodářské úrovni nebo průzkumem rodinných rozpočtů. Předpokládá se, že příjmy ze stínových a oficiálních činností budou jednou vydány a zhodnoceny v oficiální ekonomice. Velikost stínové ekonomiky tedy vypočítáme jako rozdíl mezi příjmem a výdajem domácností. Ovšem je jasné, že příjmy mohou být investovány opět do stínové ekonomiky, tudíž údaje jsou opět nepřesné.

Další variantou výpočtu je sledování rozdílu mezi HDP z příjmů přihlášených ke zdanění a mezi HDP získaným na bázi národních účtů. Rozdíl mezi HDP na bázi národních účtů a HDP propočtených z příjmů přihlášených ke zdanění pak dává velikost stínové ekonomiky. Je zde ovšem problém s tím, že opět neobsahuje všechny části stínové ekonomiky.

 

c) Monetární metody

Monetární metody jsou ve vyspělých zemích zřejmě nejrozšířenější. Využívané jsou především metody odložené peněžní poptávky Petera Gutmanna, kterou využiji i já, a transakční metoda Edgara Feigeho.

Hlavní ideou těchto metod je, že monetární ekonomika způsobuje anomálie v chování monetárních proměnných. Vychází se z domněnky, že většina operací v nelegálním sektoru se uskutečňuje pomocí hotových peněz. Dojde-li k nárůstu objemu hotových peněz ve sledovaném období nad normální sledovanou hodnotu, ukazuje to na existenci činností ve stínové ekonomice.

Gutmannova metoda odložené peněžní poptávky

Touto metodou se dá stínový sektor vypočítat na základě poměru mezi množstvím peněz v oběhu C a vklady na vyžádání D. Hlavním krokem pro výpočet je zvolit si období, kdy byl poměr C/D přirozený. Myslíme tím období s malou nebo nulovou stínovou ekonomikou. Vypočítáme-li poměr mezi hodnotou C a D, který byl v jiném roce než zvolený základní poměr (přirozený), a porovnáme ho s určeným přirozeným poměrem, můžeme si odvodit teoretickou hodnotu C* odpovídající množství peněz potřebného pro oficiální oběh. Součin hodnot (C-C*) a rychlosti oběhu peněz V nám dává představu o rozsahu stínové ekonomiky.

Tato metoda má taktéž mnoho nedostatků, ovšem pro poměry obyčejného občana je tato metoda jedna z nejpřesnějších a je dostupná.

Transakční metoda Edgara Feigeho

Metoda je založena na vztahu celkové hodnoty transakcí a národního produktu. Je také nutné si zvolit výchozí rok. Feige použil pro svou transakční metodu model založený na Fischerově rovnici směny.

MV + M´V´=PT

  • M jsou bankovky
  • vklady na vyžádání
  • V, V´ rychlost oběhu peněz s M a M´
  • PT součin objemu transakcí T a celkové cenové úrovně P

Hlavní nepřesností obou metod je zejména zvolený hlavní rok nula. Nelze dokázat a ani tvrdit, že v tomto zvoleném roce byla stínová ekonomika nulová nebo minimální.

Dále existují metody – Metoda trhu práce, metoda fyzického inputu a vícefaktorové kombinované metody.

 

5) Odhady stínové ekonomiky v ČR

Po převratu roku 1989 se zvyšoval počet publikovaných informací o stínové ekonomice.

V tabulce 2 je uveden odhad stínové ekonomiky v ČR v letech 1990 – 2002, který vypracoval Martin Fassman za pomocí Gutmannovy monetární metody.

Tabulka 2: Odhad stínové ekonomiky ČR v letech 1990 – 2002

Rok

1990

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

Rozsah SE (mld. Kč)

80,6

105,1

51,3

x

65,1

119,0

183,7

258,4

333,2

392,8

434,6

408,0

384,5

Rozsah SE (% HDP)

9,9

10,7

6,1

x

5,5

8,6

11,7

15,4

18,1

20,6

21,9

18,9

16,9

Zdroj: Fassman: Stínová ekonomika a práce na černo

 

6) Autorský odhad (výpočet) stínové ekonomiky

Nyní se pokusím odhadnout (spočítat) stínovou ekonomiku v časovém období 2002 – 2011. Období je vybráno záměrně, protože navazuje na výše uvedený odhad Martina Fassmana a také proto, že informace potřebné k odhadu (výpočtu) jsou snáze dosažitelné.

Nejprve si musíme zvolit přirozený poměr mezi množstvím oběživa C a vklady na vyžádání D. Tento poměr vypočítáme pro rok, o kterém si myslíme, že stínová ekonomika neexistovala nebo byla minimální. V případě České republiky jsem vybral rok 1993. Je sice nemožné, že by stínová ekonomika v tomto roce neexistovala, ale lze předpokládat, že díky měnové odluce od Slovenska odrážel poměr C/D přirozenou potřebu hotovosti pouze v oficiální ekonomice. Vypočítáme-li si skutečný poměr C/D v požadovaném roce a porovnáme ho se zvoleným přirozeným poměrem, získáme přirozenou hodnotu C*, která odráží množství peněz potřebných pro oficiální oběh. Stínovou ekonomiku vypočítáme tak, že rozdíl hodnot C a C* vynásobíme rychlostí peněz v oběhu V, kterou zjistíme ze vztahu:

V = HDP/M1

  • HDP: hrubý domácí produkt
  • M1: měnový agregát (oběživo + vklady na vyžádání)

Pro výpočet je nutno získat data o těchto údajích: měnový agregát M1, vklady na požádání, HDP počítáno výdajovou metodou v běžných cenách. Údaje byly čerpány z databáze České národní banky ARAD a Českého statistického úřadu.

 

7) Postup a výpočet

Postup výpočtu velikosti stínové ekonomiky budu demonstrovat na příkladu pro rok 2011.

V následujícím textu je proveden výpočet velikosti přirozeného poměru označeného jako C/D0 pro vybraný rok 1993.

Vypočítáme skutečné množství oběživa pro rok 2011. Tuto veličinu si označíme jako C11 a vypočítáme ji ze vztahu .

 

Vypočítáme teoretickou hodnotu C*, která charakterizuje tu část hotovosti potřebnou pro oficiální ekonomiku. Přirozený poměr vynásobíme (neterminované vklady).

K výpočtu stínové ekonomiky podle vzorce potřebujeme znát rychlost oběhu peněz v ekonomice. Tu vypočteme podle vztahu .

Nyní se vypočítáme velikost šedé ekonomiky pro rok 2011.

Tento postup byl použit na celé časové období 2002 – 2011. Jednotlivé údaje jsou uvedeny v tabulce č 3

 

Tabulka 3: Autorský odhad stínové ekonomiky v časovém období 2002 – 2011

 

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

C: rozsah oběživa (mld. Kč) 255,80 259,42 281,00 301,26 354,41 394,07 420,31 446,44 504,33 572,14
D:netermínované vklady (průměr za rok v mld. Kč) 511,87 637,21 723,38 787,81 901,99 1 046,16 1 174,37 1 269,64 1 398,96 1 496,07
M1:měnový agregát (průměr za rok v mld. Kč) 767,67 896,63 1 004,38 1 089,07 1 256,40 1 440,23 1 594,68 1 716,08 1 903,29 2 068,21
C*: rozsah oběživa oficiálního sektoru (mld. Kč) 75,53 94,03 106,74 116,25 133,10 154,37 173,29 187,35 206,43 220,76
V: rychlost oběhu peněz v ekonomice 3,34 3,00 2,92 2,86 2,67 2,54 2,41 2,18 1,98 1,84
HDP (mld Kč) 2 567,53 2 688,11 2 929,17 3 116,05 3 352,59 3 662,57 3 848,41 3 739,23 3 775,24 3 809,31
Rozsah stínové ekonomiky (mld. Kč) 602,92 495,85 508,21 529,35 590,55 609,56 596,13 564,54 590,89 647,19
Rozsah stínové ekonomiky (v % HDP) 23,48 18,45 17,35 16,99 17,61 16,64 15,49 15,10 15,65 16,99

Zdroj: ČNB, ČSÚ, vlastní propočty

 

Výpočty ukazují, že se velikost stínové ekonomiky v letech 2002 – 2011 pohybuje mezi 15,1 – 23,5 % HDP. Při porovnání roku 2002 s mými propočty a propočty Martina Fassmanna je zřejmé, že se naše odhady liší. Je to dáno odlišností dat, ze kterých byly naše odhady vypočítány. Od roku 2002, kdy byly rozsáhlé povodně v ČR, tudíž se podíl stínové ekonomiky na HDP musel zvednout, má stínová ekonomika tendenci klesat až do roku 2008, kdy vypukla ekonomická krize. Ta zcela jistě aktivitu stínové ekonomiky podpořila, ovšem utlumila oficiální aktivity, tudíž nebylo možné (touto metodou) stínovou ekonomiku v tomto období zachytit.

 

8) Závěr

Závěrem bych podotknul, že stínová ekonomika bude mít zcela jistě i v následujících letech obrovský podíl na výdělku obyvatel. Dle mého názoru je nemožné se tomuto jevu bránit. Čím více ho budete omezovat, tím více se projeví. Chci jen říct, že už při nástupu ekonomiky na tento svět stínová ekonomika začala existovat.

 

9) Seznamy, zdroje:

Literatura:

  • FASSMANN, M.: Stínová ekonomika a práce na černo. [Praha] : [Sondy], 2007. 358 s. ISBN 9788090380466
  • FASSMANN, M :Stínová ekonomika – II.: Stínová ekonomika v České republice. [Praha] : [Sondy] 2003. 82 s.
  • HOLMAN R. – Vývoj ekonomického myšlení. Liberální institut 1989 (neprodejný dar)
  • HLADÍK R. – Ekonomie. Reneco 2006, 242 s.

Odkazy:

  • Česká národní banka, systém časových řad ARAD .http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_KOREN
  • Český statistický úřad. http://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/ekonomika.
  • EUROSTAT. http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/national_accounts/introduction
  • http://www.is.muni.cz/th/323100/esf_b/Seda_ekonomika.txt

Seznam tabulek

  • Tabulka č. 1 – Vztah mezi aktivitami a transakcemi stínové ekonomiky
  • Tabulka 2: Odhad stínové ekonomiky ČR v letech 1990 – 2002
  • Tabulka 3: Autorský odhad stínové ekonomiky v časovém období 2002 – 2011


Další podobné materiály na webu: