Otázka: Světové trhy a mezinárodní obchod
Předmět: Ekonomie, Finance
Přidal(a): Vlček
2 roviny světové ekonomiky:
- Vědní disciplína – vznik ve 20. století jako část makroekonomie, která se specializovala na procesy ve světovém hospodářství = zkoumá zákonitosti ve světovém hospodářství – vztahy, vývoj a externí vlivy
- Cílem je poznání fungování světového hospodářství
- Vytváří podklady pro pracovníky v oblasti zahraničního obchodu a pro vlády daných států (orientace na zahraniční trhy, kam investovat kapitál, rizika)
- Předmět zkoumání – realita okolo nás
- Komplex, který zahrnuje: jednotlivé národní ekonomiky, ekonomické vztahy, které mezi těmito ekonomikami vznikají, propojenost vazbami, státy s rozdílnou ekonomickou úrovní, rozdílnými zájmy, cíli a chováním
Subjekty světového hospodářství:
1) Jednotlivé státy a jejich národní ekonomiky
2) Transnacionální korporace
- Posledních 20 let jsou nejvýznamnějším subjektem, disponují obrovskými kapitálovými zdroji, mají velké objemy zboží a jsou schopny působit na politiky a vlády jednotlivých zemí, aby to odpovídalo jejich zájmům
3) Ostatní podniky
- Zapojují se do mezinárodních ekonomických vztahů, poskytují služby do zahraničí (patří sem i finanční instituce)
4) Mezinárodní organizace
- IMF – ovlivňuje měnové a finanční vztahy ve světové ekonomice (analyzuje řadu ukazatelů)
- World Bank – rozvoj zemí (výstavba zdravotních zařízení atd.)
- WTO – působí na odstraňování překážek v rámci vzájemného obchodu
- OPEC – stanovují a domlouvají těžební kvóty, stanovují nabídku a cenu ropy
- OSN
5) Integrační sdružení – subjekty s národnostním charakterem (př. EU)
6) Jednotlivé domácnosti
Formy mezinárodních ekonomických vztahů:
Informace v platební bilanci
1) Mezinárodní obchod
2) Obchod se službami
3) Mezinárodní pohyb kapitálu
4) Mezinárodní pohyb pracovních sil
5) Mezinárodní pohyb informací a vědecko-technických poznatků
Obchod:
a) Vnitřní
- Velkoobchod
- Je prováděn ve větším měřítku a primárně není určen koncovému spotřebiteli
- Funkce velkoobchodu: přetváří úzký výrobní sortiment na široký obchodní, vytváří zásoby nutné pro zásobování maloobchodu, poskytuje odběratelům obchodní úvěr, podílí se na dohotovení zboží
- Rozdělení velkoobchodu:
- 1) Tradiční
- 2) S omezenou funkcí
- 3) Agenti a komisionáři
- Maloobchod
- Prodej zboží a poskytnutí služeb konečnému spotřebiteli
- Druhy maloobchodu:
- 1) Supermarkety, hypermarkety, obchodní centra, obchodní dům
- 2) Specializované prodejny
- 3) Prodejny se zbožím denní potřeby
- 4) Diskontní prodejny
- 5) Obchodní střediska
- 6) Internetové, katalogové, pojízdné prodejny
b) Zahraniční = směna zboží, která je prováděna přes hranice jiného státu
Význam:
- 1) Ekonomický
- 2) Politický
- 3) Kulturní
- 4) Spotřební
– Export
– Import
– Reexport (vývoz dovozu)
– Přímý – zboží zakoupené v cizině je dodáno a dopraveno do cizí země
– Nepřímý – nakoupeno v cizině, dovezeno do ČR a poté opět do zahraničí prodáno a vyvezeno
Struktura zahraničního obchodu:
- – Územní (teritoriální)
- – Zbožová (komoditní)
Organizace zahraničního obchodu:
1) Parlament ČR (schvaluje devizový a celní zákon)
2) Vláda (schvaluje vyhlášky)
3) Ministerstva
4) ČNB
5) Obchodní podniky orientované na zahraniční obchod
6) Výrobní podniky
7) Specializované organizace se zahraničním kapitálem
Subjekty zahraničního obchodu:
1) Dopravní
2) Pojišťovací
3) Bankovní
4) Informační subjekty
5) Kontrolní
Platební instrumenty v mezinárodním obchodu:
1) Hladká platba
- Přes korespondenční banky
2) Šek
3) Směnky
4) Dokumentární platby
- Akreditiv
- Inkaso
- Je vázaná na dokumenty související s daným obchodem (dokumentární inkaso/akreditiv)
- Dokumentární akreditiv: smlouva s bankou, kde prodávající žádá, aby banka vydala doklady ke zboží kupujícímu až po zaplacení. Než se zaplatí, je zboží uloženo ve zvláštním skladu nebo u speditéra.
Rizika zahraničního obchodu:
1) Hospodářská
- – Nezaplacení zboží = prvotní, druhotná platební neschopnost
- – Nepřevzetí zboží
- – Dopravní riziko
- – Tržní riziko
2) Politická
- – Embargo
- – Válka/stávka/blokáda
- – Zákaz úhrad do zahraničí
Obchodní smlouvy:
1) Kupní smlouva
2) Smlouva o dílo
3) Smlouva o uzavření budoucí smlouvy
Etapy vývoje světové ekonomiky:
– poslední polovina 19. století – etapa porovnávání a vzniku světové ekonomiky
– 1900 – 1918 – etapa zostřování vztahů
– 1918 – 1945 – etapa meziválečná + válečná
– 1945 – 1990 – etapa poválečná
– 1990 – současnost – současná etapa
1. ETAPA
1) Konstituování států a jejich národních trhů
2) Rozvoj mezinárodní dělby práce a vznik mezinárodního trhu
3) Technické faktory
2. ETAPA (1900 – 1918)
1) Národní problémy před 1. sv. válkou
2) VŘSR
3. ETAPA (1918 – 1945)
1) Centrálně plánovaná ekonomika v Rusku
2) Světová hospodářská krize
4. ETAPA (1945 – současnost)
1. FÁZE (50. a 60. léta)
1) Do plánovaného hospodářství se přidala Čína, Vietnam, Kuba, Severní Korea
2) Triáda 3 světových center: Velká Británie, USA, Japonsko
– Faktory rychlého růstu ekonomiky v 50. a 60. letech:
- a) Poválečná rekonstrukce
- b) Vědecko-technická revoluce
- c) Integrační procesy v západní Evropě (EHS)
- d) Rozvoj mezinárodního obchodu
2. FÁZE (70. a 80. léta)
1) Strukturální krize
2) Potravinová, surovinová a energetická krize
- – 1972 – potravinová krize, Afrika – stoletá neúroda
- – 1973 – ropná krize
- – surovinová a energetická krize
- – konec 60., začátek 70. let – měnová krize
3) Sílí globální problémy – rozvojový svět, potravinové problémy, rychlý populační kurz
SOUČASNÁ ETAPA
- – Rozpad světové socialistické ekonomiky a přechod těchto oblastí na tržní
- – Světová ekonomika se stává jednotnou tržní ekonomikou
Základní tendence ve vývoji světové ekonomiky:
1) Diferenciace
- – Prohlubování rozdílů ekonomických úrovní zemí
2) Internacionalizace
- – Zmezinárodnění, všestranné sbližování národů, přerůstání ekonomik přes národní hranice, rozšiřování mezinárodních ekonomických vztahů
3) Interdependence
– Vzájemná závislost zemí na sobě
– Typy závislosti:
- 1) Obchodní
- 2) Surovinová
- 3) Potravinová
- 4) Finanční
4) Regionalismus
- – Proces, ve kterém se některé geografické části světové ekonomiky vzájemné sbližují a propojují se rychleji než ostatní, vznikají různé regiony, mikroregiony a makroregiony
- – Evropský makroregion: eurozóna
- – Americký: USA a Kanada
- – Asijský: východo-tichomořský
5) Integrace
- – Postupné vytváření větších mezinárodních celků na základě oslabování národních překážek a posilování ekonomických vazeb mezi národními celky
- – Bývá zastřešována institucionálními orgány (př. EU)
Formy ekonomické integrace:
- 1) Makroekonomická
- 2) Sektorová
- 3) Mikroekonomická (na úrovni podniku)
6) Globalizace
– Mnohoúrovňový proces dynamických změn, při kterých klesá význam geografických vzdáleností
– Základem globalizace je stále rychlejší výměna informací a pokrok v technologiích
– 3 globalizační vlny:
- 1) Internacionalismus – snaha o mezinárodní řešení globálních a regionálních problémů
- 2) Multinacionalismus – mnohonásobná snaha o mezinárodní řešení globálních problémů (př. Krize v USA a její vliv na EU)
- 3) Samotná globalizace
– Přínosy globalizace:
- 1) Modernizace
- 2) Rozvoj technologií
- 3) Růst životní úrovně
- 4) Stimulace ekonomického růstu
– Rizika globalizace:
- 1) Rozvoj mezinárodní kriminality a terorismu
- 2) Nárůst sociálních rozdílů
- 3) Snadnější přenos ekonomických krizí
- 4) Znehodnocování životního prostředí
- 5) Poškození národní identity
USA:
– Po 2. sv. válce:
- – Dostatek surovin
- – Rozsáhlý trh
- – Stabilní výrobní vztahy
- – Dynamická pracovní síla
- – Konkurence velmi oslabená
- – Stát zasahoval pomocí fiskální a monetární politiky
– 50. léta
- – Hospodářská krize způsobená nedostatečnou poptávkou
– 60. léta
- – Pokračování krize
- – Roste nezaměstnanost
- – Zvyšování inflace
– 70. léta
- – Vysoká inflace (hlavní úkol státu vyřešit)
- – Zpomalení růstu ekonomiky
– 80. léta
- – Reagan
- – Snaha o zásadní omezení rostoucí inflace
- – Požadoval radikální snížení výdajů ze státního rozpočtu
- – Požadoval restriktivní monetární politiku
– 90. léta
- – USA nejsilnější ekonomikou světa
- – ¼ produkce na světě
- – Soustředí se na vědu a výzkum
- – Zavádějí nové způsoby výroby a nové výrobky
- – Nejrychlejší je rozvoj textilního a potravinářského průmyslu
- – Rozvoj strojírenského a ocelářského průmyslu
Japonsko:
– Po 2. sv. válce
- – Obnova a modernizace průmyslu a infrastruktury
- – Posiluje proexportní politika
– 50./60. léta
- – Dodgeova linie – Japonsko se stává partnerem USA, základem je stabilizační program japonské ekonomiky, investice jsou zaměřeny do 4 rozsáhlých odvětví, a to:
- – Energetický průmysl
- – Loďařský průmysl
- – Ocelářský průmysl
- – Uhelný průmysl
- – Cílem bylo osamostatnit se
– 80. léta
- – Prudce roste životní úroveň na základě silného ekonomického rozvoje
- – Zapojují se do světové ekonomiky jako vyspělá země
– 90. léta
- – Hospodářská recese, zpomalení výroby
- – Důvody recese: obrovské investice do IT, špatné úvěry, vysoké zadlužení státu, celkově špatný stav finančního sektoru
Nejvýznamnější partneři Japonska:
– USA, Jižní Korea, Velká Británie, Čína (Taiwan potažmo), Singapur, Austrálie, Kanada
– Charakteristické rysy japonské ekonomiky:
- 1) Moderní tržní hospodářství
- 2) Dodržování tradičních hodnot
- 3) Střídmost, píle a disciplína
- 4) Úcta k autoritám
- 5) Vzdělanost a vysoká kvalifikace pracovní síly
- 6) Národní hrdost
- 7) Vysoký podíl vědy a výzkumu
Indie:
- – 7. největší ekonomika na světě
- – Předčila Čínu v rychlosti růstu
- – mezi největšími exportéry IT a softwarových služeb
- – petrochemický průmysl 3. největší v Asii
– Výhody:
- – Laciná pracovní síla
- – Velké zahraniční investice
– Finanční systém:
- 1) Centrální banka
- 2) Státní banky
- 3) Soukromé banky
- 4) Zahraniční banky
- 5) Družstevní a zemědělské banky
– Terciární sektor mezi nejrychleji rostoucími na světě (o 57% od roku 2002)
– Vývoz:
- – Rýže, koření, ovoce/zelenina, cukrová třtina, arašídy, luštěniny, největší producent juty, bavlna, sušené buvolí maso, farmacie (v roce 2013 největší výrobce zdravotnických produktů na světě)
- – Klenotnictví
- – Mezi největšími centry leštění drahokamů a diamantů na světě
- – Letecká doprava (Air India), 3. největší a nejrychleji rostoucí trh s civilním letectvím
- – Šedá a černá ekonomika
Náklad – peněžní vyjádření spotřeby živé a zvěcnělé práce za určitým účelem
Výnos – výkon účetní jednotky v peněžních hodnotách a vyjadřuje přírůstek aktiv
Výdaje – úbytky peněžních prostředků bez vazby na konkrétní výkony
Příjmy – přírůstky peněžních prostředků
Obrat – souhrn tržeb za určité období
Marže – obchodní přirážka k nákupní ceně