Světové trhy a mezinárodní obchod

 

Otázka: Světové trhy a mezinárodní obchod

Předmět: Ekonomie, Finance

Přidal(a): Vlček

 

 

2 roviny světové ekonomiky:

• Vědní disciplína – vznik ve 20. století jako část makroekonomie, která se specializovala na procesy ve světovém hospodářství = zkoumá zákonitosti ve světovém hospodářství – vztahy, vývoj a externí vlivy
  • Cílem je poznání fungování světového hospodářství
  • Vytváří podklady pro pracovníky v oblasti zahraničního obchodu a pro vlády daných států (orientace na zahraniční trhy, kam investovat kapitál, rizika)
  • Předmět zkoumání – realita okolo nás
  • Komplex, který zahrnuje: jednotlivé národní ekonomiky, ekonomické vztahy, které mezi těmito ekonomikami vznikají, propojenost vazbami, státy s rozdílnou ekonomickou úrovní, rozdílnými zájmy, cíli a chováním

 

Subjekty světového hospodářství:

1) Jednotlivé státy a jejich národní ekonomiky

2) Transnacionální korporace

• Posledních 20 let jsou nejvýznamnějším subjektem, disponují obrovskými kapitálovými zdroji, mají velké objemy zboží a jsou schopny působit na politiky a vlády jednotlivých zemí, aby to odpovídalo jejich zájmům

3) Ostatní podniky

• Zapojují se do mezinárodních ekonomických vztahů, poskytují služby do zahraničí (patří sem i finanční instituce)

4) Mezinárodní organizace

• IMF – ovlivňuje měnové a finanční vztahy ve světové ekonomice (analyzuje řadu ukazatelů)
• World Bank – rozvoj zemí (výstavba zdravotních zařízení atd.)
• WTO – působí na odstraňování překážek v rámci vzájemného obchodu
• OPEC – stanovují a domlouvají těžební kvóty, stanovují nabídku a cenu ropy
• OSN

5) Integrační sdružení – subjekty s národnostním charakterem (př. EU)

6) Jednotlivé domácnosti

 

Formy mezinárodních ekonomických vztahů:

Informace v platební bilanci

1) Mezinárodní obchod

2) Obchod se službami

3) Mezinárodní pohyb kapitálu

4) Mezinárodní pohyb pracovních sil

5) Mezinárodní pohyb informací a vědecko-technických poznatků

 

Obchod:

a) Vnitřní

• Velkoobchod
  • Je prováděn ve větším měřítku a primárně není určen koncovému spotřebiteli
  • Funkce velkoobchodu: přetváří úzký výrobní sortiment na široký obchodní, vytváří zásoby nutné pro zásobování maloobchodu, poskytuje odběratelům obchodní úvěr, podílí se na dohotovení zboží
  • Rozdělení velkoobchodu:
    • 1) Tradiční
    • 2) S omezenou funkcí
    • 3) Agenti a komisionáři
• Maloobchod
  • Prodej zboží a poskytnutí služeb konečnému spotřebiteli
  • Druhy maloobchodu:
    • 1) Supermarkety, hypermarkety, obchodní centra, obchodní dům
    • 2) Specializované prodejny
    • 3) Prodejny se zbožím denní potřeby
    • 4) Diskontní prodejny
    • 5) Obchodní střediska
    • 6) Internetové, katalogové, pojízdné prodejny

 

b) Zahraniční = směna zboží, která je prováděna přes hranice jiného státu

Význam:

• 1) Ekonomický
• 2) Politický
• 3) Kulturní
• 4) Spotřební

– Export

– Import

– Reexport (vývoz dovozu)

– Přímý – zboží zakoupené v cizině je dodáno a dopraveno do cizí země

– Nepřímý – nakoupeno v cizině, dovezeno do ČR a poté opět do zahraničí prodáno a vyvezeno

 

Struktura zahraničního obchodu:

• – Územní (teritoriální)
• – Zbožová (komoditní)

 

Organizace zahraničního obchodu:

1) Parlament ČR (schvaluje devizový a celní zákon)

2) Vláda (schvaluje vyhlášky)

3) Ministerstva

4) ČNB

5) Obchodní podniky orientované na zahraniční obchod

6) Výrobní podniky

7) Specializované organizace se zahraničním kapitálem

 

Subjekty zahraničního obchodu:

1) Dopravní

2) Pojišťovací

3) Bankovní

4) Informační subjekty

5) Kontrolní

 

Platební instrumenty v mezinárodním obchodu:

1) Hladká platba

• Přes korespondenční banky

2) Šek

3) Směnky

4) Dokumentární platby

• Akreditiv
• Inkaso
• Je vázaná na dokumenty související s daným obchodem (dokumentární inkaso/akreditiv)
• Dokumentární akreditiv: smlouva s bankou, kde prodávající žádá, aby banka vydala doklady ke zboží kupujícímu až po zaplacení. Než se zaplatí, je zboží uloženo ve zvláštním skladu nebo u speditéra.

 

Rizika zahraničního obchodu:

1) Hospodářská

• – Nezaplacení zboží = prvotní, druhotná platební neschopnost
• – Nepřevzetí zboží
• – Dopravní riziko
• – Tržní riziko

2) Politická

• – Embargo
• – Válka/stávka/blokáda
• – Zákaz úhrad do zahraničí

 

Obchodní smlouvy:

1) Kupní smlouva

2) Smlouva o dílo

3) Smlouva o uzavření budoucí smlouvy

 

Etapy vývoje světové ekonomiky:

– poslední polovina 19. století – etapa porovnávání a vzniku světové ekonomiky

– 1900 – 1918 – etapa zostřování vztahů

– 1918 – 1945 – etapa meziválečná + válečná

– 1945 – 1990 – etapa poválečná

– 1990 – současnost – současná etapa

 

1. ETAPA

1) Konstituování států a jejich národních trhů

2) Rozvoj mezinárodní dělby práce a vznik mezinárodního trhu

3) Technické faktory

 

2. ETAPA (1900 – 1918)

1) Národní problémy před 1. sv. válkou

2) VŘSR

 

3. ETAPA (1918 – 1945)

1) Centrálně plánovaná ekonomika v Rusku

2) Světová hospodářská krize

 

4. ETAPA (1945 – současnost)

1. FÁZE (50. a 60. léta)

1) Do plánovaného hospodářství se přidala Čína, Vietnam, Kuba, Severní Korea

2) Triáda 3 světových center: Velká Británie, USA, Japonsko

– Faktory rychlého růstu ekonomiky v 50. a 60. letech:

• a) Poválečná rekonstrukce
• b) Vědecko-technická revoluce
• c) Integrační procesy v západní Evropě (EHS)
• d) Rozvoj mezinárodního obchodu

2. FÁZE (70. a 80. léta)

1) Strukturální krize

2) Potravinová, surovinová a energetická krize

• – 1972 – potravinová krize, Afrika – stoletá neúroda
• – 1973 – ropná krize
• – surovinová a energetická krize
• – konec 60., začátek 70. let – měnová krize

3) Sílí globální problémy – rozvojový svět, potravinové problémy, rychlý populační kurz

SOUČASNÁ ETAPA

• – Rozpad světové socialistické ekonomiky a přechod těchto oblastí na tržní
• – Světová ekonomika se stává jednotnou tržní ekonomikou

 

Základní tendence ve vývoji světové ekonomiky:

1) Diferenciace

• – Prohlubování rozdílů ekonomických úrovní zemí

2) Internacionalizace

• – Zmezinárodnění, všestranné sbližování národů, přerůstání ekonomik přes národní hranice, rozšiřování mezinárodních ekonomických vztahů

3) Interdependence

– Vzájemná závislost zemí na sobě

– Typy závislosti:

• 1) Obchodní
• 2) Surovinová
• 3) Potravinová
• 4) Finanční

4) Regionalismus

• – Proces, ve kterém se některé geografické části světové ekonomiky vzájemné sbližují a propojují se rychleji než ostatní, vznikají různé regiony, mikroregiony a makroregiony
• – Evropský makroregion: eurozóna
• – Americký: USA a Kanada
• – Asijský: východo-tichomořský

5) Integrace

• – Postupné vytváření větších mezinárodních celků na základě oslabování národních překážek a posilování ekonomických vazeb mezi národními celky
• – Bývá zastřešována institucionálními orgány (př. EU)

Formy ekonomické integrace:

• 1) Makroekonomická
• 2) Sektorová
• 3) Mikroekonomická (na úrovni podniku)

6) Globalizace

– Mnohoúrovňový proces dynamických změn, při kterých klesá význam geografických vzdáleností

– Základem globalizace je stále rychlejší výměna informací a pokrok v technologiích

– 3 globalizační vlny:

• 1) Internacionalismus – snaha o mezinárodní řešení globálních a regionálních problémů
• 2) Multinacionalismus – mnohonásobná snaha o mezinárodní řešení globálních problémů (př. Krize v USA a její vliv na EU)
• 3) Samotná globalizace

– Přínosy globalizace:

• 1) Modernizace
• 2) Rozvoj technologií
• 3) Růst životní úrovně
• 4) Stimulace ekonomického růstu

– Rizika globalizace:

• 1) Rozvoj mezinárodní kriminality a terorismu
• 2) Nárůst sociálních rozdílů
• 3) Snadnější přenos ekonomických krizí
• 4) Znehodnocování životního prostředí
• 5) Poškození národní identity

 

USA:

– Po 2. sv. válce:

• – Dostatek surovin
• – Rozsáhlý trh
• – Stabilní výrobní vztahy
• – Dynamická pracovní síla
• – Konkurence velmi oslabená
• – Stát zasahoval pomocí fiskální a monetární politiky

– 50. léta

• – Hospodářská krize způsobená nedostatečnou poptávkou

– 60. léta

• – Pokračování krize
• – Roste nezaměstnanost
• – Zvyšování inflace

– 70. léta

• – Vysoká inflace (hlavní úkol státu vyřešit)
• – Zpomalení růstu ekonomiky

– 80. léta

• – Reagan
• – Snaha o zásadní omezení rostoucí inflace
• – Požadoval radikální snížení výdajů ze státního rozpočtu
• – Požadoval restriktivní monetární politiku

– 90. léta

• – USA nejsilnější ekonomikou světa
• – ¼ produkce na světě
• – Soustředí se na vědu a výzkum
• – Zavádějí nové způsoby výroby a nové výrobky
• – Nejrychlejší je rozvoj textilního a potravinářského průmyslu
• – Rozvoj strojírenského a ocelářského průmyslu

 

Japonsko:

– Po 2. sv. válce

• – Obnova a modernizace průmyslu a infrastruktury
• – Posiluje proexportní politika

– 50./60. léta

• – Dodgeova linie – Japonsko se stává partnerem USA, základem je stabilizační program japonské ekonomiky, investice jsou zaměřeny do 4 rozsáhlých odvětví, a to:
• – Energetický průmysl
• – Loďařský průmysl
• – Ocelářský průmysl
• – Uhelný průmysl
• – Cílem bylo osamostatnit se

– 80. léta

• – Prudce roste životní úroveň na základě silného ekonomického rozvoje
• – Zapojují se do světové ekonomiky jako vyspělá země

– 90. léta

• – Hospodářská recese, zpomalení výroby
• – Důvody recese: obrovské investice do IT, špatné úvěry, vysoké zadlužení státu, celkově špatný stav finančního sektoru

 

Nejvýznamnější partneři Japonska:

– USA, Jižní Korea, Velká Británie, Čína (Taiwan potažmo), Singapur, Austrálie, Kanada

– Charakteristické rysy japonské ekonomiky:

• 1) Moderní tržní hospodářství
• 2) Dodržování tradičních hodnot
• 3) Střídmost, píle a disciplína
• 4) Úcta k autoritám
• 5) Vzdělanost a vysoká kvalifikace pracovní síly
• 6) Národní hrdost
• 7) Vysoký podíl vědy a výzkumu

 

Indie:

• – 7. největší ekonomika na světě
• – Předčila Čínu v rychlosti růstu
• – mezi největšími exportéry IT a softwarových služeb
• – petrochemický průmysl 3. největší v Asii

– Výhody:

• – Laciná pracovní síla
• – Velké zahraniční investice

– Finanční systém:

• 1) Centrální banka
• 2) Státní banky
• 3) Soukromé banky
• 4) Zahraniční banky
• 5) Družstevní a zemědělské banky

– Terciární sektor mezi nejrychleji rostoucími na světě (o 57% od roku 2002)

– Vývoz:

• – Rýže, koření, ovoce/zelenina, cukrová třtina, arašídy, luštěniny, největší producent juty, bavlna, sušené buvolí maso, farmacie (v roce 2013 největší výrobce zdravotnických produktů na světě)
• – Klenotnictví
• – Mezi největšími centry leštění drahokamů a diamantů na světě
• – Letecká doprava (Air India), 3. největší a nejrychleji rostoucí trh s civilním letectvím
• – Šedá a černá ekonomika

 

Náklad – peněžní vyjádření spotřeby živé a zvěcnělé práce za určitým účelem

Výnos – výkon účetní jednotky v peněžních hodnotách a vyjadřuje přírůstek aktiv

Výdaje – úbytky peněžních prostředků bez vazby na konkrétní výkony

Příjmy – přírůstky peněžních prostředků

Obrat – souhrn tržeb za určité období

Marže – obchodní přirážka k nákupní ceně