Světové trhy a mezinárodní obchod

finance

 

Otázka: Světové trhy a mezinárodní obchod

Předmět: Ekonomie, Finance

Přidal(a): Vlček

 

 

2 roviny světové ekonomiky:

  • Vědní disciplína – vznik ve 20. století jako část makroekonomie, která se specializovala na procesy ve světovém hospodářství = zkoumá zákonitosti ve světovém hospodářství – vztahy, vývoj a externí vlivy
    • Cílem je poznání fungování světového hospodářství
    • Vytváří podklady pro pracovníky v oblasti zahraničního obchodu a pro vlády daných států (orientace na zahraniční trhy, kam investovat kapitál, rizika)
    • Předmět zkoumání – realita okolo nás
    • Komplex, který zahrnuje: jednotlivé národní ekonomiky, ekonomické vztahy, které mezi těmito ekonomikami vznikají, propojenost vazbami, státy s rozdílnou ekonomickou úrovní, rozdílnými zájmy, cíli a chováním

 

Subjekty světového hospodářství:

1) Jednotlivé státy a jejich národní ekonomiky

2) Transnacionální korporace

  • Posledních 20 let jsou nejvýznamnějším subjektem, disponují obrovskými kapitálovými zdroji, mají velké objemy zboží a jsou schopny působit na politiky a vlády jednotlivých zemí, aby to odpovídalo jejich zájmům

3) Ostatní podniky

  • Zapojují se do mezinárodních ekonomických vztahů, poskytují služby do zahraničí (patří sem i finanční instituce)

4) Mezinárodní organizace

  • IMF – ovlivňuje měnové a finanční vztahy ve světové ekonomice (analyzuje řadu ukazatelů)
  • World Bank – rozvoj zemí (výstavba zdravotních zařízení atd.)
  • WTO – působí na odstraňování překážek v rámci vzájemného obchodu
  • OPEC – stanovují a domlouvají těžební kvóty, stanovují nabídku a cenu ropy
  • OSN

5) Integrační sdružení – subjekty s národnostním charakterem (př. EU)

6) Jednotlivé domácnosti

 

Formy mezinárodních ekonomických vztahů:

Informace v platební bilanci

1) Mezinárodní obchod

2) Obchod se službami

3) Mezinárodní pohyb kapitálu

4) Mezinárodní pohyb pracovních sil

5) Mezinárodní pohyb informací a vědecko-technických poznatků

 

Obchod:

a) Vnitřní

  • Velkoobchod
    • Je prováděn ve větším měřítku a primárně není určen koncovému spotřebiteli
    • Funkce velkoobchodu: přetváří úzký výrobní sortiment na široký obchodní, vytváří zásoby nutné pro zásobování maloobchodu, poskytuje odběratelům obchodní úvěr, podílí se na dohotovení zboží
    • Rozdělení velkoobchodu:
      • 1) Tradiční
      • 2) S omezenou funkcí
      • 3) Agenti a komisionáři
  • Maloobchod
    • Prodej zboží a poskytnutí služeb konečnému spotřebiteli
    • Druhy maloobchodu:
      • 1) Supermarkety, hypermarkety, obchodní centra, obchodní dům
      • 2) Specializované prodejny
      • 3) Prodejny se zbožím denní potřeby
      • 4) Diskontní prodejny
      • 5) Obchodní střediska
      • 6) Internetové, katalogové, pojízdné prodejny

 

b) Zahraniční = směna zboží, která je prováděna přes hranice jiného státu

Význam:

  • 1) Ekonomický
  • 2) Politický
  • 3) Kulturní
  • 4) Spotřební

– Export

– Import

– Reexport (vývoz dovozu)

– Přímý – zboží zakoupené v cizině je dodáno a dopraveno do cizí země

– Nepřímý – nakoupeno v cizině, dovezeno do ČR a poté opět do zahraničí prodáno a vyvezeno

 

Struktura zahraničního obchodu:

  • – Územní (teritoriální)
  • – Zbožová (komoditní)

 

Organizace zahraničního obchodu:

1) Parlament ČR (schvaluje devizový a celní zákon)

2) Vláda (schvaluje vyhlášky)

3) Ministerstva

4) ČNB

5) Obchodní podniky orientované na zahraniční obchod

6) Výrobní podniky

7) Specializované organizace se zahraničním kapitálem

 

Subjekty zahraničního obchodu:

1) Dopravní

2) Pojišťovací

3) Bankovní

4) Informační subjekty

5) Kontrolní

 

Platební instrumenty v mezinárodním obchodu:

1) Hladká platba

  • Přes korespondenční banky

2) Šek

3) Směnky

4) Dokumentární platby

  • Akreditiv
  • Inkaso
  • Je vázaná na dokumenty související s daným obchodem (dokumentární inkaso/akreditiv)
  • Dokumentární akreditiv: smlouva s bankou, kde prodávající žádá, aby banka vydala doklady ke zboží kupujícímu až po zaplacení. Než se zaplatí, je zboží uloženo ve zvláštním skladu nebo u speditéra.

 

Rizika zahraničního obchodu:

1) Hospodářská

  • – Nezaplacení zboží = prvotní, druhotná platební neschopnost
  • – Nepřevzetí zboží
  • – Dopravní riziko
  • – Tržní riziko

2) Politická

  • – Embargo
  • – Válka/stávka/blokáda
  • – Zákaz úhrad do zahraničí

 

Obchodní smlouvy:

1) Kupní smlouva

2) Smlouva o dílo

3) Smlouva o uzavření budoucí smlouvy

 

Etapy vývoje světové ekonomiky:

– poslední polovina 19. století – etapa porovnávání a vzniku světové ekonomiky

– 1900 – 1918 – etapa zostřování vztahů

– 1918 – 1945 – etapa meziválečná + válečná

– 1945 – 1990 – etapa poválečná

– 1990 – současnost – současná etapa

 

1. ETAPA

1) Konstituování států a jejich národních trhů

2) Rozvoj mezinárodní dělby práce a vznik mezinárodního trhu

3) Technické faktory

 

2. ETAPA (1900 – 1918)

1) Národní problémy před 1. sv. válkou

2) VŘSR

 

3. ETAPA (1918 – 1945)

1) Centrálně plánovaná ekonomika v Rusku

2) Světová hospodářská krize

 

4. ETAPA (1945 – současnost)

1. FÁZE (50. a 60. léta)

1) Do plánovaného hospodářství se přidala Čína, Vietnam, Kuba, Severní Korea

2) Triáda 3 světových center: Velká Británie, USA, Japonsko

– Faktory rychlého růstu ekonomiky v 50. a 60. letech:

  • a) Poválečná rekonstrukce
  • b) Vědecko-technická revoluce
  • c) Integrační procesy v západní Evropě (EHS)
  • d) Rozvoj mezinárodního obchodu

2. FÁZE (70. a 80. léta)

1) Strukturální krize

2) Potravinová, surovinová a energetická krize

  • – 1972 – potravinová krize, Afrika – stoletá neúroda
  • – 1973 – ropná krize
  • – surovinová a energetická krize
  • – konec 60., začátek 70. let – měnová krize

3) Sílí globální problémy – rozvojový svět, potravinové problémy, rychlý populační kurz

SOUČASNÁ ETAPA

  • – Rozpad světové socialistické ekonomiky a přechod těchto oblastí na tržní
  • – Světová ekonomika se stává jednotnou tržní ekonomikou

 

Základní tendence ve vývoji světové ekonomiky:

1) Diferenciace

  • – Prohlubování rozdílů ekonomických úrovní zemí

2) Internacionalizace

  • – Zmezinárodnění, všestranné sbližování národů, přerůstání ekonomik přes národní hranice, rozšiřování mezinárodních ekonomických vztahů

3) Interdependence

– Vzájemná závislost zemí na sobě

– Typy závislosti:

  • 1) Obchodní
  • 2) Surovinová
  • 3) Potravinová
  • 4) Finanční

4) Regionalismus

  • – Proces, ve kterém se některé geografické části světové ekonomiky vzájemné sbližují a propojují se rychleji než ostatní, vznikají různé regiony, mikroregiony a makroregiony
  • – Evropský makroregion: eurozóna
  • – Americký: USA a Kanada
  • – Asijský: východo-tichomořský

5) Integrace

  • – Postupné vytváření větších mezinárodních celků na základě oslabování národních překážek a posilování ekonomických vazeb mezi národními celky
  • – Bývá zastřešována institucionálními orgány (př. EU)

Formy ekonomické integrace:

  • 1) Makroekonomická
  • 2) Sektorová
  • 3) Mikroekonomická (na úrovni podniku)

6) Globalizace

– Mnohoúrovňový proces dynamických změn, při kterých klesá význam geografických vzdáleností

– Základem globalizace je stále rychlejší výměna informací a pokrok v technologiích

– 3 globalizační vlny:

  • 1) Internacionalismus – snaha o mezinárodní řešení globálních a regionálních problémů
  • 2) Multinacionalismus – mnohonásobná snaha o mezinárodní řešení globálních problémů (př. Krize v USA a její vliv na EU)
  • 3) Samotná globalizace

– Přínosy globalizace:

  • 1) Modernizace
  • 2) Rozvoj technologií
  • 3) Růst životní úrovně
  • 4) Stimulace ekonomického růstu

– Rizika globalizace:

  • 1) Rozvoj mezinárodní kriminality a terorismu
  • 2) Nárůst sociálních rozdílů
  • 3) Snadnější přenos ekonomických krizí
  • 4) Znehodnocování životního prostředí
  • 5) Poškození národní identity

 

USA:

– Po 2. sv. válce:

  • – Dostatek surovin
  • – Rozsáhlý trh
  • – Stabilní výrobní vztahy
  • – Dynamická pracovní síla
  • – Konkurence velmi oslabená
  • – Stát zasahoval pomocí fiskální a monetární politiky

– 50. léta

  • – Hospodářská krize způsobená nedostatečnou poptávkou

– 60. léta

  • – Pokračování krize
  • – Roste nezaměstnanost
  • – Zvyšování inflace

– 70. léta

  • – Vysoká inflace (hlavní úkol státu vyřešit)
  • – Zpomalení růstu ekonomiky

– 80. léta

  • – Reagan
  • – Snaha o zásadní omezení rostoucí inflace
  • – Požadoval radikální snížení výdajů ze státního rozpočtu
  • – Požadoval restriktivní monetární politiku

– 90. léta

  • – USA nejsilnější ekonomikou světa
  • – ¼ produkce na světě
  • – Soustředí se na vědu a výzkum
  • – Zavádějí nové způsoby výroby a nové výrobky
  • – Nejrychlejší je rozvoj textilního a potravinářského průmyslu
  • – Rozvoj strojírenského a ocelářského průmyslu

 

Japonsko:

– Po 2. sv. válce

  • – Obnova a modernizace průmyslu a infrastruktury
  • – Posiluje proexportní politika

– 50./60. léta

  • – Dodgeova linie – Japonsko se stává partnerem USA, základem je stabilizační program japonské ekonomiky, investice jsou zaměřeny do 4 rozsáhlých odvětví, a to:
  • – Energetický průmysl
  • – Loďařský průmysl
  • – Ocelářský průmysl
  • – Uhelný průmysl
  • – Cílem bylo osamostatnit se

– 80. léta

  • – Prudce roste životní úroveň na základě silného ekonomického rozvoje
  • – Zapojují se do světové ekonomiky jako vyspělá země

– 90. léta

  • – Hospodářská recese, zpomalení výroby
  • – Důvody recese: obrovské investice do IT, špatné úvěry, vysoké zadlužení státu, celkově špatný stav finančního sektoru

 

Nejvýznamnější partneři Japonska:

– USA, Jižní Korea, Velká Británie, Čína (Taiwan potažmo), Singapur, Austrálie, Kanada

– Charakteristické rysy japonské ekonomiky:

  • 1) Moderní tržní hospodářství
  • 2) Dodržování tradičních hodnot
  • 3) Střídmost, píle a disciplína
  • 4) Úcta k autoritám
  • 5) Vzdělanost a vysoká kvalifikace pracovní síly
  • 6) Národní hrdost
  • 7) Vysoký podíl vědy a výzkumu

 

Indie:

  • – 7. největší ekonomika na světě
  • – Předčila Čínu v rychlosti růstu
  • – mezi největšími exportéry IT a softwarových služeb
  • – petrochemický průmysl 3. největší v Asii

– Výhody:

  • – Laciná pracovní síla
  • – Velké zahraniční investice

– Finanční systém:

  • 1) Centrální banka
  • 2) Státní banky
  • 3) Soukromé banky
  • 4) Zahraniční banky
  • 5) Družstevní a zemědělské banky

– Terciární sektor mezi nejrychleji rostoucími na světě (o 57% od roku 2002)

– Vývoz:

  • – Rýže, koření, ovoce/zelenina, cukrová třtina, arašídy, luštěniny, největší producent juty, bavlna, sušené buvolí maso, farmacie (v roce 2013 největší výrobce zdravotnických produktů na světě)
  • – Klenotnictví
  • – Mezi největšími centry leštění drahokamů a diamantů na světě
  • – Letecká doprava (Air India), 3. největší a nejrychleji rostoucí trh s civilním letectvím
  • – Šedá a černá ekonomika

 

Náklad – peněžní vyjádření spotřeby živé a zvěcnělé práce za určitým účelem

Výnos – výkon účetní jednotky v peněžních hodnotách a vyjadřuje přírůstek aktiv

Výdaje – úbytky peněžních prostředků bez vazby na konkrétní výkony

Příjmy – přírůstky peněžních prostředků

Obrat – souhrn tržeb za určité období

Marže – obchodní přirážka k nákupní ceně






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: