Otázka: Excerpční lístek a itinerář a popis cesty

   Předmět: Zeměpis cestovního ruchu

   Přidal(a): lůca

Lucie Kalivodová

Excerpční lístek města Mikulov

Město

• Mikulov je obcí s rozšířenou působností tzv. III. stupně (správní obvod úřadu)
• založení města – první písemné údaje o městě se datují od roku 1173
• počet obyvatel: 7352 (stav k 1.1. 2010)
• Porovnání: Benátky nad Jizerou (rok. 1259, počet obyvatel 7387)

Poloha

• jižní Morava – Jihomoravský kraj, okres Břeclav, město Mikulov se nachází 50 km jihovýchodně od města Brna. Nadmořská výška: 242 m n.m.Výměra: 4533 ha
• město leží při silničním a hraničním přechodu z Česka do Rakouska na trase Brno-Vídeň (silnice I/52, evropská silnice E461 z ní se zde odpojuje silnice I/40 do Břeclavi.

Památky a prohlídkové objekty

• Sgrafitový dům U Rytířů se sgrafitovou výzdobou a tzv. kanovnický dům.
• kašna se sochou Pomony s rohem hojnosti z počátku 18. století
• monumentální barokní Sousoší Nejsvětější Trojice z let 1723-1724
• Zámek Někdejší liechtensteinský a později dietrichsteinský zámek, stojící na výrazném skalním útesu tvoří již několik století nepřehlédnutelnou dominantu Mikulova.
• Dietrichsteinská hrobka
• Církevní památky -K církevním památkám Mikulova lze řadit kostel sv. Václava, kostel sv. Jana Křtitele, kostel sv. Šebestiána na Svatém kopečku a pravoslavný chrám sv. Mikuláše
• Památky židovské komunity
• Kozí hrádek a Svatý kopeček
• Jeskyně Na Turoldu
• Víno a vinařská turistika

Podnebí

• území města leží v klimatické oblasti T4 – která patří k nejteplejším v České republice. Jde o oblast teplou, suchou s mírnou zimou, převládající směr větrů je západní a severozápadní. Se suchým a teplým podnebím této oblasti souvisí nejen rozšířené pěstování vinné révy

Příroda

• Mikulov je obklopen pálavskou přírodou, v těsné blízkosti centra leží dvě rezervace – Svatý kopeček a Turold s jeskynním systémem

Hospodářství, ekonomika

• v Mikulově je zastoupen průmysl strojírenský a stavební, město však nejvíce proslavila řada jeho vinařských firem

Významné osobnosti

• Jan Evangelista Purkyně, Alfons Mucha

Významné události

• červencový Mezinárodní kytarový festival,srpnové výtvarné sympozium „dílna“ a trojice zářijových akcí: mezinárodní festival sborového zpěvu Kampanila, Pálavské vinobraní a Mariánská pouť na Svatý kopeček.

Dějiny vývoj, přítomnost, budoucnost

• vznik Mikulova se zpravidla klade na počátek 12. století, kdy zde byla založena trhová osada, jež se v roce 1279 dočkala povýšení na městečko a v roce 1410 na město. Na místě románského a gotického hradu vznikl v 17. století zámek
• Mikulov byl od konce 13. do konce 16. století v držení Lichtenštejnů, poté patřil až do 19. století Ditrichštejnům, kteří vlastnili zámek a velkostatek až do roku 1945, kdy také zámek vyhořel.
• Ve zdejším zámku byly po bitvě u Slavkova dojednány (2. prosince 1805) předběžné podmínky míru mezi Francií a Rakouskem. A 61 let poté, po porážce rakouských vojsk v bitvě u Sadové, tu 26. 7. 1866 podepsali příměří mezi Rakouskem a Pruskem, tzv. Mikulovské příměří.
• Od poloviny 19. století město vlivem polohy mimo hlavní železnice stagnovalo a začalo ztrácet vliv ve prospěch blízké a výhodněji položené Břeclavi. Až do roku 1960 byl Mikulov okresním
  městem,pak se stala okresním městem Břeclav

Paspartizace CHKO – Pálava

Lokalizace

• Jižní Morava, 48° 49′ 20″ s. š. 16° 41′ 8″ v. d.
• rozloha 83 km2 – jedna z nejmenších v ČR, Pavlovské vrchy jsou vápencový útvar, který se táhne v délce 12 km od Dolních Věstonic k Mikulovu.
•  její nejvyšší vrchol je Děvín (550 m n.m.).,Na severu je součástí CHKO niva Dyje pod vodním dílem Nové Mlýny s NPR Křivéjezero.
• na jihu je v povodí Včelínku několik rybníků, z nich největší je Nový rybník.
• bezprostředně s CHKO sousedí NPR Lednické rybníky (Nesyt, Hlohovecký, Prostřední, Mlýnský – Apollo).
• součástí CHKO je slanisko u Nesytu

Charakteristika výše uvedeného

• vyhlášena byla v roce 1976; její poslání: ochrana přírody a krajiny; Správa CHKO sídlí ve městě Mikulově; na jejím území se nachází 10 obcí a 11 katastrálních území obcí
  (obr.3): jde o tyto obce: Dolní Věstonice, Horní Věstonice, Perná, Klentnice, Bavory, Mikulov, Sedlec u Mikulova, Bulhary, Milovice a Pavlov; obec Nové Mlýny leží mimo hranice CHKO, ale část jejího katastrálního území leží v CHKO.
• přírodní rezervace Děvín (Děvín, Soutěska a Kotelna, Vrcholy Děvína a Kotelně jsou oddělené hlubokým sedlem Soutěsky
• stolová hora na jejímž vrcholu se nachází sirotčí hrádek, dívčí hrady – děvičky/ zřícenin

Historie

• paleolitická lokalita světového významu, sídliště lovců mamutů, skvělé doklady pravěkého umění (stylizované sošky žen, zvířecí plastiky z pálené hlíny a mamutoviny), pozůstatky lidských obydlí, pohřebiště aj. součást staré sídelní oblasti, osídlené na počátku středoevropského neolitu – kultura s lineární keramikou (8. tisícíletí př. n. l.).Od té doby doklady víceméně kontinuálního osídlení (eneolit, doba bronzová, železná, římská, slovanská hradiště).

Přírodní potenciál destinace

• Dolní Věstonice-Věstonická VenušeCHKO Pálava se nachází v zemědělsky intenzivně využívané krajině. Svou rozlohou se řadí k nejmenším chráněným oblastem České republiky, přesto je druhová skladba rostlin a živočichů žijících na území CHKO velmi pestrá.
•  přírodní podmínky této oblasti umožňují výskyt mnoha druhů rostlin, které jinde v ČR nerostou. Na jejím území lze najít suché skalní trávníky, suchomilné křoviny a teplomilné doubravy, sprašové doubravy s druhově bohatým bylinným podrostem nebo panonské dubohabřiny.
• pod úpatím vápencového bradla Pavlovských vrchů, v nivě Dyje, zůstaly zachovány, kromě několika nevelkých zaplavovaných lužních luk, porosty tvrdého luhu s dubem letním a jasanem úzkolistým. V jižní části CHKO, na březích rybníka Nesyt, se vyskytují zbytky slanomilné vegetace.
• Dominantou CHKO Pálava je řetězec Pavlovských vrchů, patřící ke Karpatské soustavě. Četné přírodně nejcennější části CHKO Pálava mají statut maloplošných zvláště chráněných území.
• kopce Pavlovských vrchů jsou budovány především tvrdými jurskými vápenci, které na mnoha místech vytvářejí malebné skalní útesy. Výškový rozdíl mezi vrcholem Děvína (554 m n. m.), nejvyšším bodem Pálavy, a hladinou dolní zdrženovomlýnské soustavy činí 390 m, a tak je vápencové bradlo Pavlovských kopců skutečnou krajinnou dominantou nížinné jižní Moravy. Druhohorní vápence jsou obklopeny třetihorními usazenými horninami, zejména flyšovými jílovci a pískovci, z nichž je budována také členitá Milovická pahorkatina východně od Pavlovských vrchů. Na mnoha místech zůstaly zachovány vápnité spraše z poslední doby ledové; jejichž mocná souvrství s pohřbenými fosilními půdami byla odkryta v tzv. Kalendáři věků u Dolních Věstonic.

Fauna

• vyskytuje vzácná kudlanka nábožná, běžně roháč obecný, zlatohlávci, výjimečně kobylka sága
• z plazů ještěrka zelená
• z dravců mimo jiné orel mořský
• z pěvců strakapoud jižní, pěnice vlašská, strnad luční
• v jeskyních ve vápencových útesech nebo v lesích žije několik druhů netopýrů
• u řeky Dyje je poměrně hojně zastoupen bobr evropský

Flóra

• zcela výjimečný je výskyt hvozdíku Lumnitzerova pálavského, který tu roste na jediném místě světa vůbec
• nejproslulejšími rostlinami Pálavy jsou patrně modré či žluté kosatce nízké nebo písečnice velkokvětá, které rostou v tzv. krasové lesostepi na svazích Děvína nebo Svatého kopečka

Kulturně historické zajímavosti

• pravěká tábořiště lovců mamutů světoznámá soška Věstonické venuše
• zachovány cenné partie přírodní krajiny, které skýtají útočiště četným vzácným rostlinám a živočichům

Podnebí

• Pálava leží v teplé oblasti, s průměrnou roční teplotou 9,5 °C a průměrnými ročními srážkami 571 mm (Mikulov). Se suchým a teplým podnebím této oblasti souvisí nejen rozšířené pěstování vinné révy, ale i nálezy mnoha druhů rostlin, které se jinde v České republice nevyskytují

Itinerář 3-denního zájezdu

• 1. den ubytování v hotelu Bonsai v Mikulově 11:0hod, 12:00hod. oběd v hotelové restauraci, 13:30 pěší prohlídka města, 17:00 večeře v hotelové restauraci, 18:30 návštěva koupaliště v protější budově, po návratu 20:30 večerní program za doprovodu lidového vypravěče do 22:00.

• 2.den Pálava
  7:30 hod. snídaně v hotelové restauraci, 9:00 hod., odjezd autobusem do Klentnice a odsud pěší výšlap na Dívčí hrady13:00 přesun do restaurace v Hotelu Blanka v Klentnici 14:00 oběd 15:30, přesun do Hotelu Mádl, 17:00 ubytování, 18:00 večeře v hotelové restauraci, 19:00 prohlídka přilehlého vinařství s ochutnávkou vín, 20:30 přehlídka tradičních Velkobílovických krojů s povídáním o jejich historii v místním sklípku, 21:30 posezení u skleničky dobrého vína, poté individuální program.

• 3.den
  7:30 snídaně, 9:00 odjezd a návštěva LEDNICKO-VALTICKÉHO AREÁLU, který byl zapsán do seznamu památek světového kulturního dědictví UNESCO. Návštěva zámku LEDNICE, možnost pěší procházky v nádherném rozlehlém parku. Oběd řešen individuálně v místních restauracích. 15:00 odjezd na výlet do lázní LAA AN DER THAYA (voda, teplo, světlo, hudba), šestihektarový areál naskýtá možnost využít krytý bazén o teplotě vody 34°C, ze kterého lze proplavat do venkovního masážního bazénu, dále do termálního bazénu o teplotě 36°C. Bazény jsou prosvětlené s podvodní reprodukovanou hudbou).20:00 návrat do hotelu, večeře ve sklípku formou rautu, doplněná o večerní program s cimbálovou muzikou Lália cca do 01:00hod.

• 4.den
  8:00 snídaně, 9:30 odjezd domů

Popis trasy z Klentnice do Velkých Bílovic
Hezké odpoledne,
doufám, že výšlap na Dívčí hrady byl pro všechny příjemným zážitkem a po dobrém obědě
jste opět načerpali sílu. Teď nás čeká přesun na hotel do Velkých Bílovic.
Nyní se nacházíme ve vesnici s názvem Klentnice. První písemná zmínka o obci pochází
z roku 1322. Rekreace zde tvoří jednu ze základních funkčních složek řešeného území.
Zájmové území kat. území Klentnice je součástí oblasti cestovního ruchu č. 43 – Pavlovské
vrchy, podoblasti 43a – Pálava – Nové mlýny s hlavní funkcí krátkodobé rekreace, pěší
turistiky s přírodní návštěvou pozoruhodností mezinárodního významu a kulturních
památek. Ostatní rekreační funkce jsou vodní sporty, rybolov a myslivost S dobudováním
vodního díla souvisí rozvoj dlouhodobé pobytové rekreace, perspektivní je cykloturistika a
mototuristika.
Ujeli jsem bezmála 3km a projíždíme vesničkou Perná, která jak dokládají četné
archeologické nálezy, byla osídlena již v pravěku. Poprvé se ves Perná objevuje v
dochovaných materiálech roku 1305. Tehdy zdejší území, původně zeměpanské, daroval
Václav III. Ortlibu Hendkovi.
A eď se po silnici III. třídy č. 42120 přes vesnici Horní Věstonice blížíme do proslulé
moravské obce s názvem Dolní Věstonice. Není mezi námi nikdo, kdo by si po vyřčení
tohoto názvu nepředstavil sošku Věstonické Venuše. Je to 11,5cm vysoká a v bocích 4,3cm
široká keramická soška nahé ženy vyrobená z pálené hlíny pocházející z mladého paleolitu a
datovaná do období 29 000 – 25 000 př. n. l. Patří tak k vůbec nejstarším ukázkám umělecké
tvorby tohoto druhu, a to celosvětově. V současnosti je soška Věstonické venuše v držení
Moravského zemského muzea v Brně, ve sbírkách ústavu Anthropos vznik a výrobu
Věstonické venuše popsal velmi expresivně Eduard Štorch v jedné ze svých nejznámějších
knih pro mládež Lovci mamutů Věstonická venuše – resp. její výroba – se objevuje na
několika obrazech Zdeňka Buriana (včetně ilustrace výše zmíněné knihy). První písemná
zmínka o obci (in Wistanicz) se objevuje v roce 1312. Samotná obec Dolní Věstonice se
nachází na břehu vodního díla Nové Mlýny.
My teď projíždíme po tzv. Střední Věstonické hrázy. Nádrž má plochu 1033 ha a její
maximální hloubka dosahuje 5,3 m. Na jednom ze dvou ostrovů, které vznikly po napuštění
nádrže, pokud se podíváte z okna je to po naší levé straně, stojí zbytky kostela sv. Linharta,
který byl součástí dnes již zatopené obce Mušov. Kostel je jediný pozůstatek starobylé obce
Mušov. Druhý ostrov je archeologickou lokalitou, na níž bylo objeveno více než 2000
hrobů z období Velkomoravské říše. Souběžně s hrází po které přejíždíme je po levé straně
další hráz tzv. Mušovská, která nese název zaniklé obce Mušov, která se však nacházela na
místě Střední nádrže. Na severní straně Mušovské nádrže byl vybudován rekreační areál
Pasohlávky (ATC Merkur s lodní dopravou). Nad ním se zdvihá vrch Hradisko, kde byly
objeveny zbytky římské stanice z 2..st. n.l. No a po pravé straně se rozkládá největší ze tří
novomlýnských nádrží je Dolní (Novomlýnská) nádrž s plochou 1668 ha a s maximální
hloubkou 7,8 m. Najdete na ní množství přístavů a po hladině se prohánějí lodě a surfy.
Novomlýnské nádrže poskytují kromě rekreace (surfování, jachting, tenis, volejbal, letní
kino…), také jednu z nejvýznamnějších rybářských lokalit celé jižní Moravy.
Vodní dílo Nové Mlýny bylo vybudováno v letech 1975-88 v nížině pod Pavlovksými
vrchy, kde se stékaly řeky Dyje, Jihlava a Svratka. Krajina zde jak se sami můžete
přesvědčit , je rovinatou krajinou údolí řeky Dyje, je to tedy krajina zamokřelých luk, bažin,
jezírek, nádrží a velkých vodních toků, nad níž se majestátně tyčí vápencové bradlo Pálavy s
zříceninami hradů, s vinicemi, sady a s teplomilnou faunou a flórou. Je to i krajina
zemědělsky obdělávané půdy, hlavně však vinic a sadů. Je to také krajina archeologických
památek na dobu kamennou (Věstonická Venuše) , dobu římskou (sídlo na kopci Hradisko)
či dobu slovanskou.
Najíždíme na silnici II. Třídy, která nás po necelých 10km přivede do města Hustopeče.
Hustopeče jsou vstupní branou do jihomoravského vinařského regionu – otevírají dveře do
Velkopavlovické vinařské podoblasti. S městem byla v minulosti spjata řada významných
osobností, mj. první československý prezident T. G. Masaryk či světoznámý malíř Alfons
Mucha. A samozřejmostí by pro nás mělo být spojení Hustopeče – Mandloně.V Hustopečích
máme jediné mandloňové sady u nás, přesněji řečeno jediné mandlové sady v celé střední
Evropě. Najíždíme na dálnici soustřeďte seprosím na výhled po levé straně, kde můžete
zahlédnout Dřevěnoocelovou rozhlednustojící na hustopečském Starém vrchu v nadmořské
výšce cca 300m n.m. Celkem je vysoká 17,4m. Vyhlídková plošina se nachází ve výšce
12,6m. A je součástí již zmiňovaného mandloňového sadu.
Nacházíme se na dálnici D2, sjíždět budeme na sjezdu E41 Velké Bílovice. Dálnice D2
byla stavěna jako propojení Brna a Bratislavy. Spolu s D1 byla v tehdejším Československu
spojena dvě největší města Krajina v okolí Hustopečí má převážně zemědělský charakter. Je
poznamenaná intenzivním obděláváním půdy, pravidelnou prací na polích, ve vinohradech a
sadech. Z geografického hlediska leží katastr města na území Boleradické vrchoviny a
Hustopečské pahorkatiny, součástí Ždánického lesa. V Hustopečské pahorkatině se nachází
nejrozsáhlejší a druhově velmi bohaté teplomilné ekosystémy v rámci celé Moravy.
Předpoklady pro to vytváří měkce modelovaný reliéf s prudkými svahy různých orientací,
teplé klima a souvislost s Panonskou nížinou. Když se podíváte z okna po pravé straně se
můžete podívat na Pálavské vrchy a všimněte si odlesku slunce v Novomlýnských nádržích.
A zdárně se blížíme do cíle. Sjíždíme do Velkých Bílovic. 27. června 2001 byly Velké
Bílovice určeny městem, náleží k mikroregionu Lednicko-valtický areál, mají 3878 trvale
žijících obyvatel, počet domů ve městě 1250, počet vinných sklepů 650. Město leží: 180 m
n.m., katastr v nížině na rozhraní Dolnomoravského úvalu a Středomoravských Karpatjedno
z nejteplejších míst v ČR. Průměrné množství srážek je zde 550 mm. Severní část
území náleží k provincii Západní Karpaty, k Šardické pahorkatině, jihozápadní části
Mutěnické pahorkatiny, která je součástí Kyjovské pahorkatiny. Reliéf je mírně zvlněný s
četnými plošinami, široce zaoblenými hřbety a mělkými rozevřenými údolími neckovitého
profilu. V nejsevernější části katastru se nachází Zimarky (262 m n. m.), široce zaoblený
táhlý plochý hřbet, nejvyšší bod Šardické pahorkatiny v katastrálním území. Jižní část
katastru náleží k Tvrdonické pahorkatině, části Dyjsko-moravské pahorkatiny, která je
součástí Dolnomoravského úvalu. Tvrdonická pahorkatina má charakter nížinné pahorkatiny
při úpatí Středomoravských Karpat. Celé území je dlouhodobě zemědělsky využívané,
bezlesé. V jižní části katastru směrem na Podivín pěstování zeleniny (košťáloviny, rajská
jablíčka, celer…..) a obilovin. V severní části ve svazích jsou sady (jabloně, broskvoně,
meruňky) a viniční tratě.
Projíždíme vesnici směrem na Čejkovice a jsme v cíli. Teď odbočíme z hlavní cesty v
pravo a všimněte si velké šedé budovy, to je náš hotel pro stávající dvě noci.

The post Excerpční lístek, itinerář – zeměpis cestovního ruchu first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.