Technicko-hospodářské normy – maturitní otázka

 

   Otázka: Technicko-hospodářské normy

   Předmět: Provozní management

   Přidal(a): verunka555

 

 

THN – jsou výsledkem práce útvaru přípravy výroby. Tyto normy jsou základem pro plánování výroby, umožňují kontrolu výroby podniku, jsou významné pro výpočet mezd, kalkulaci nákladů a cen, rozpočty vnitropodnikových útvarů. Jsou to předpisy, které stanoví potřebu prostředků a práce na jednotku výkonu, nebo množství prostředků, vázaných určitým objemem uskutečňovaných výkonů

 

Norma – pravidlo, nebo předpis, které mají platnost buď v rámci podniku, oblasti nebo v oboru, jiné jsou platné v celé republice, některé platí mezinárodně (např. emise, pravidla silničního provozu, atd.). Normy jsou technické (udávají rozměr a tvar) a technickohospodářské.

 

TECHNICKO HOSPODÁŘSKÉ NORMY SE TÝKAJÍ:

a) Kapitálu (týká se materiálu a strojů)

– norma spotřeby materiálu a nářadí

– norma spotřeby energie

– norma zásob materiálu, vlastní výroby a zboží

– odpisová norma

– kapacitní norma

 

b) Práce a pracovníků

– výkonové normy: času a množství

– normy obsluhy

 

Charakteristika jednotlivých norem:

1.) Norma spotřeby materiálu – nám udává jaké maximální množství spotřeby materiálu, které může být spotřebováno na jednotku výkonu, norma také udává max. množství materiálu, které je potřeba k vyrobení výrobku nebo součástky v daných podmínkách.

Velikosti normy je závislá na druhu výrobku, způsobu výroby, kvalitě materiálu, kvalifikaci Zců, technickém stavu DM

 

Norma spotřeby nářadí – stanovuje se jako potřebné množství nářadí za časovou jednotku

 

Velikost normy spotřeby je závislá na:

– druhu výrobků

– způsobu výroby výrobku

– kvalitě materiálu

– kvalifikaci pracovníků

– technickém stavu dlouhodobého majetku

 

Norma spotřeby se skládá ze 3 částí:

– užitečná spotřeba (Su) – je to množství materiálu, které je součásti nového výrobku, zůstane ve výrobku po jeho opracování

– technologický odpad (St) – část materiálu, která se nestane součástí nového výrobku (odpad, který může být vratný či nevratný)

– ztráty (Sz) – úbytek materiálu, který je u některých druhů materiálu přirozený (př. Ovoce vysychá, tekutiny se vypařují)

 

Norma spotřeby materiálu se může stanovit:

  1. výpočtem (Nsm = Su + St + Sz)
  2. pokusným měřením

Normu spotřeby materiálu stanovují normovači.

 

2.) Norma spotřeby energie – maximální spotřeba energie na jednotku výkonu nebo na jednotku výrobního zařízení za jednotku času

 

3.) Norma zásob – průměrné množství zásob, které má mít výrobní jednotka na skladě k plynulému zajištění výroby nebo prodeje s co nejnižšími náklady

Norma zásob (průměrná, normovaná zásoba) : NZ = s *( 1/2c + p + t)

s = denní spotřeba

c = dodávkový cyklus

p = počet dnů pojistné zásoby

t  = počet technické zásoby

Normativ zásob – norma zásob v peněžním vyjádření : NZ * cena

 

4.) Odpisová norma – vyjadřují způsob stanovení odpisů ze VC případně ZC a přestavují jeho opotřebení za jeden rok, je dána zákonem o dani z příjmu

Odpis – je opotřebení dlouhodobého majetku v peněžním vyjádření

 

  • účetní – vyjadřují skutečnou výši opotřebení dlouhodob. majetku, podnik si je stanovuje sám, jsou součástí nákladů

odpisování podle doby upotřebitelnosti – stanoví se procento odpisové sazby a podle něj se vypočte odpis

– odpisová sazba v % : 100/doba životnosti, roční odpis – VC/100* odpisová sazba

odpisování podle výkonu – výkon = počet výrobků, které vyrobíme s pomocí určitého stroje: vstupní cena/předpokládaný výkon za dobu životnosti * skutečný výkon za rok

 

  • daňové – částky odpisů, které připouštějí daňové zákony, odepisují se do výše vstupní ceny dlouhodob. majetku, tyto odpisy si může podnik odepsat při výpočtu daně

rovnoměrný způsob: roční odpis = vstupní cena /100* roční odpisová sazba

– zrychlený způsob:

odpis v 1. roce = vstupní cena / koeficient

odpis v 2. roce = 2 * zůstatková cena / koeficient – n

Oprávky – součet odpisů za dobu odepisování

Technické zhodnocení – rozumí se jim výdaje na nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku

 

5.) Kapacitní norma – vyjadřuje maximální výkon stroje, zařízení nebo výrobní jednotky za optimálních podmínek za časovou  jednotku

Dělíme ji na:

  1. kapacitní norma času – kolik času potřebuje stroj na jednotku výkonu : VK = VČF/KNČ
  2. kapacitní norma výkonu – kolik výrobků vyrobí stroj za jednotku času : VK = VČF*KNV

 

Výrobní kapacita – max. množství výrobků, které je možno vyrobit na výrobním zařízení za určité časové období při optimálních podmínkách

Využitelný časový fond – počet hodin v roce, kdy stroj skutečně pracoval

Využití výrobní kapacity – výr. kapacitu nelze využívat na 100 %, neboť optimální podmínky v podniku neexistují pořád VVK = skutečná výroba/VK

 

6.) Výkonová norma

Množství – vyjadřuje jaké množství výkonů má být provedeno za časovou jednotku ( za 1h se vytiskne 5 knih)

Času – udává čas potřebný na jednotku výkonu ( 1 kniha se vytiskne za 12 minut)

 

Výkonové normy se stanovují pomocí 2 metod:

  1. rozborová – spočívá v určení postupu práce a stanovení potřebného času na jednotlivé operace (výpočtová, průzkumná)
  2. sumární – využívá statistických metod, je stanovena na výrobek souhrnně bez rozboru na dílčí operace a úkony, sborník normativů =(normativ + normativ + normativ)= norma

 

Výkonové normy jsou:

Dílčí – stanovují se na jednu operací nebo součástku

Souhrnné – tvoří se seskupováním norem dílčích

 

Při stanovení výkonové normy se musíme seznámit se strukturou pracovního času z hlediska jeho započítání do výkonové normy.

Celkový pracovní čas 1 dne:

– normovatelný – čas zahrnovaný do výkonové normy

– ztrátový – čas, který se do výkonové normy nezahrnuje

 

Normovatelný čas se vztahuje:

– k jednotce výkonu = čas jednotkový – čas potřebný na výrobu jednoho výrobku

– k výrobní dávce = čas dávkový – čas potřebný na přípravu výroby jedné dávky- přípravný čas

– k pracovní směně = čas směnový – čas potřebný k přípravě směny nebo k úklidu pracoviště po skončení směny

 

Čas jednotkový, dávkový a směnový zahrnuje:

– čas práce – pracovník vykonává fyzickou a duševní práci ( příprava + výroba + úklid)

– čas přestávek obecně nutných – potřebný na uspokojení biologických potřeb

– čas podmínečně nutných přestávek – vyplývají z technologie a úrovně techniky (řidič musí čekat na naložení auta)

 

Čas ztrátový (není součástí výkonové normy):

– osobní ztráty – vyplývají z nedisciplovanosti pracovníka (pozdní příchody)

– organizační ztráty – vyplývá ze špatné organizace (pracovník čeká na přísun materiálu)

– ztráty způsobené vyšší mocí – čas, kdy pracovník nemůže pracovat a tuto ztrátu nelze odstranit (výpadek el. energie)

 

7.) Norma obsluhy – vyjadřuje kolik pracovníků má obsluhovat příslušné zařízení nebo kolik zařízení připadá na jednoho pracovníka

💾 Stáhnout materiál   🎓 Online kurzy
error: Content is protected !!