Otázka: Teorie potřeb
Předmět: Ekonomie
Přidal(a): tereres
→ pro pochopení ekonomických aktivit je důležitým faktem vznik potřeb
Potřeba = vědomí nedostatku, které nás nutí tento nedostatek odstranit
- každý člověk má jiné potřeby, každá potřeba vyvolává další potřebu
- potřeby všech ekonomických subjektů se mění = jsou podmíněny věkem, přírodním klimatem, sociálním prostředím, tradicí, místem atd.
- některé historické potřeby dávno zanikly – v našem věku s rozvojem techniky a informatiky se objevují stále nové potřeby
členění potřeb: každý ekonomický subjekt preferuje jiné potřeby
- potřeby hmotné (potřeba jíst, bydlet, oblékat se, …)
- potřeby nehmotné (potřeba přátelství, svobody, kulturního zážitku, …)
- potřeby biologické (potřeba pití, dýchání, spánku)
- potřeby kulturní – duševní (potřeba setkávat s lidmi, potřeba kulturního vyžití)
- potřeby zbytné (potřeba moderně se oblékat)
- potřeby nezbytné (potřeba jídla, spánku, …)
- potřeby individuální (potřeba jídla, pití)
- potřeby společenské (potřeba elektřina, MHD)
- potřeby současné
- potřeby budoucí
Příklad:
potřeba pití = biologická, hmotná, individuální, nezbytná, současná i budoucí
Úkol:
Zařaďte následující příklady potřeb do klasifikačních skupin:
- potřeba jíst – biologická, hmotná, nezbytná, individuální, současná, budoucí
- potřeba komunikace s lidmi – kultur., nehm., nezbyt., indiv., souč. a bud.
- potřeba tepla – biol., hmot., nezbyt., indiv., souč. a bud.
- potřeba čtení – kultur., nehm., zbytná, indiv., souč. a bud.
- potřeba lásky – kulturní, nehmot., indiv., nezbyt., souč. a bud.
- právo na svobodné rozhodování o svých potřebách patří mezi základní lidská práva, některé potřeby jednotlivce však mohou být uspokojovány na úkor potřeby jiných lidí nebo je dokonce ohrožovat a tady už musí zasáhnout společnost = formou zákonů definuje činnosti zakázané, trestné činy (krádež, požívání drog, rasové činy, …), společnost může používat i nepřímé nástroje k ovlivnění našich potřeb (zvýšení spotřební daně na alkohol)
Potřeby uspokojujeme pomocí statků a služeb tím, že je spotřebováváme.
STATKY – v ekonomii tímto pojmem rozumíme širokou škálu věcí a hodnot, které uspokojují lidské potřeby
členění statků:
- hmotné (jídlo, byt, oblečení) a nehmotné (vlastnosti, dovednosti, znalosti nebo duševní výtvory čl.)
- volné (sluneční svit, vzduch, déšť = poskytuje nám je příroda bez lidského úsilí) a ekonomické (=vzácné, nejsou k dispozici volně v přírodě = jsou to produkty lidské práce…..např. chci-li nové šaty, musím si je ušít nebo koupit – a k tomu potřebuji peníze – k jejichž získání jsem musela vynaložit práci .. úsilí)
Příklady:
a) voda – může být jak statek volný (vezmu si ji z potoka), tak ekonomický (raději si ji koupím v obchodě, protože nevím, zda o kus dál není stádo krav na pastvě)
b) světlo – statek jak volný (denní světlo), tak ekonomický (doma večer – musím si ho zaplatit)
SLUŽBY – cizí činnosti (výkony), které uspokojují lidské potřeby
členění služeb:
- věcné = obnovují nebo zlepšují hmotné statky (oprava obuvi, vymalování bytu)
- osobní = zlepšují život člověka (působící přímo na konkrétní osobu = léčení pacienta lékařem, úprava účesu kadeřníkem, …)
- veřejné (školy, domovy důchodců, armáda)
Většinu služeb lidé získávají úplatně – musí si je zaplatit (kadeřnice) x některé služby financuje stát (IZS – ovšem to v podstatě také platíme my = z daní)
Příklady:
a) divadelní představení – služba osobní (návštěva divadla) – za úplatu, kdežto sehrané divadlo studentem, který se nenaučil na písemku a vysvětluje mi proč, mám zdarma
b) ušití šatů – služba věcná, šaty může šít švadlena za úplatu, nebo např. maminka zdarma
c) výuka cizího jazyka – služba osobní, učit se cizí jazyk můžu s placeným učitelem, nebo tak, že jedu do ciziny a snažím se sám dorozumět
