Trh, konkurence, ochrana spotřebitele – otázka z ekonomie

 

Otázka: Trh, konkurence, ochrana spotřebitele

Předmět: Ekonomie

Přidal(a): Eva

 

 

 

 

 

TRH:

–          místo, kde se střetává nabídka (S) s poptávkou (D) a tvoří se cena

V rámci trhu rozlišujeme 3 ekonomické subjekty:

DOMÁCNOSTI – představují D po zboží a službách, představují S výrobních faktorů, zejména práce, ve vztahu k veřejným financím jsou poplatníci různých daní (DzP, DPH, spotřební daně) a mohou být příjemci transferových plateb (nemocenské dávky, sociální dávky, podpora v nezaměstnanosti)

 

FIRMY – představují S zboží a služeb a D po výrobních faktorech (půda, práce, kapitál). Ve vztahu k veřejným financím jsou poplatníci a plátci různých daní (DzP, DPH, silniční daň) a také mohou být příjemci transferových plateb (dotace z národních zdrojů a EU)

 

STÁT – specifický ekonomický subjekt, úkolem je zejména vytvořit kvalitní legislativu, zajištění vymahatelnost práva. Stát financuje veřejné statky a je garantem hospodářské politiky

 

 

Trh můžeme členit podle několika hledisek:

 

1.)    Podle velikosti

a)      Místní – je ohraničen určitým prostorem (např. obcí, městem)

b)      Regionální – je ohraničen okresem, případně krajem

c)      Národní – je ohraničen státem (hranicemi)

d)     Nadnárodní = mezinárodní = světový – trh v rámci celého světa

2.)    Podle sektorů

a)      Primární = prvovýroba

b)      Sekundární = zpracovatelský průmysl

c)      Terciární = služby

d)     Kvartální = informační technologie, věda a výzkum

3.)    Podle předmětu obchodování

a)      Trh zboží a služeb – jedná se o obchodování s výstupy ekonomiky

b)      Trh výrobních faktorů – jedná se o obchodování se vstupy ekonomiky (půda, práce, kapitál)

c)      Finanční trh – jedná se o obchodování s penězi, cennými papíry a drahými kovy

4.)    Podle legálnosti aktivit

a)      Bílá ekonomika – legální aktivity prováděné standardními postupy

b)      Šedá ekonomika – legální aktivity prováděné nestandardními postupy (např. prodej napodobenin značek, práce načerno,…)

c)      Černá ekonomika – zákonem zakázané aktivity (např. prodej drog, obchod s lidmi,…)

5.)    Podle OKEČ (oborová klasifikace ekonomických činností)

 

 

6.)    Podle konkurence

a)      Dokonalá – forma trhu, kdy všichni účastníci na trhu mají stejné podmínky, jedná se pouze o učebnicový model

b)      Nedokonalá– konkurence, která se běžně vyskytuje a je způsobena rozdílnými výchozími podmínkami na trhu. Má několik podob – monopol, monopson, oligopol, monopolní konkurence (polypolní)

Jednotlivé formy nedokonalé konkurence se označují také jako tržní selhání, patří sem navíc existence externalit a nekalá konkurence (kartelové dohody)

Monopol = situace, kdy jedna firma má výsadní postavení na trhu, tzn., že tato firma ovládá trh (např. diktuje ceny). Může být:

a)      Přirozený – firma má jako jediná technologii nebo recept na výrobu (Coca-cola, Becherovka)

b)      Úřední – firma má jako jediná povolení vykonávat činnost (Česká pošta, soudní znalec)

Monopson = nedokonalá konkurence na straně poptávky, tzn., že kupující je pouze jeden podnik nebo velmi málo velkých podniků. Tito kupující si potom mohou diktovat podmínky za jakých koupí dané zboží (armáda, policie)

Oligopol = trh je ovládám malým množstvím velkých firem. Spotřebitel si tedy může vybrat (pohonné hmoty, mobilní operátoři). Nebezpečí představuje možnost kartelových dohod.

Kartelové dohody = dohody výrobců nebo obchodníků o cenách, geografickém rozdělení trhu, o podmínkách dodávek apod. V ČR kartelové dohody zakazuje obchodní zákoník

 

Monopolní = Polypolní konkurence = na trhu se vyskytuje velmi mnoho malých firem, což je výhodné pro spotřebitele, ale každá malá firma se ve svém okolí může chovat jako monopol. V tom případě spotřebitel platí vyšší cenu nebo mu při nákupu vznikají transakční náklady (např. náklady na dopravu)

 

 

NABÍDKA (S) – množství zboží případně výrobních faktorů, které jsou nabízející ochotni za určitou cenu prodat (představují: prodejci, výrobci, dovozci)

 

Nabídka je rostoucí funkcí ceny, tzn., že obvykle čím vyšší cena, tím vyšší ochota prodávat

Členění nabídky:

1.)    Agregátní – nabídka všeho zboží od všech prodávajících

2.)    Dílčí – nabídka jednoho druhu zboží od různých výrobců, dovozců, prodejců (např. prací prášky, oblečení, pečiva,…)

3.)    Individuální – nabídka různých druhů zboží od jednoho obchodníka, výrobce nebo dovozce (např. Tesco)

 

Faktory ovlivňující nabídku:

–          Poptávka

–          Cena

–          Příjmy lidí

–          Klimatické faktory

–          Možnosti výrobce

 

POPTÁVKA (D) = množství zboží a služeb, které jsou kupující za danou cenu ochotni koupit

(kupující =zákazníci, domácnosti, firmy, stát), poptávka je klesající funkcí ceny

S rostoucí cenou, poptávka obvykle klesá, protože zákazníci jsou omezeni svým příjmem, který se sice může měnit, ale většinou se zpožděním.

 

Rozlišujeme:

1.)    Pružnou poptávku = cenově elastická poptávka, kdy i malý růst ceny vyvolá změny poptávaného množství (noviny, kosmetika, sladkosti,…)

2.)    Nepružnou poptávku = cenově neelastická poptávka, kdy i relativně velké změny v ceně vyvolají malý nebo žádný pokles poptávky (benzín, cigarety, energie,…)

Členění poptávky:

1.)    Agregátní – poptávka všech zákazníků po všech druzích zboží a služeb

2.)    Dílčí – poptávka všech zákazníků po jednom druhu zboží nebo služby (poptávka po bytech, mobilních telefonech, pracích prášcích,…)

3.)    Individuální – poptávka jednoho zákazníka po všech druzích zboží a služeb (mobil, jídlo, učebnice, MHD, oblečení,…)

 

Poptávka závisí na:

–          Ceně

–          Příjmu kupujícího

–          Nabídce

–          Věku, pohlaví, místě bydliště

–          Zaměření firmy (pokud je kupujícím podnik, např. stavební firma poptává jiné věci než nemocnice)

 

TRŽNÍ ROVNOVÁHA = nastává na trhu, když nabídka = poptávce

 

V praxi se stav na trhu většinou blíží rovnováze, protože nabízející si výzkumem trhu zjišťují potřeby kupujících a snaží se jim vyhovět.

 

Převis S – situace, kdy nabízeného zboží a služeb je na trhu více než jsou zákazníci ochotni koupit => omezení výroby a snížení cen. Zvláštním případem převisu nabídky je nezaměstnanost – lidé jsou v situaci, kdy nabízejí více práce, než jsou firmy ochotni koupit.

 

Převis D – poptávané množství je větší než nabízené. Lidé, kteří chtějí koupit zboží či službu, nemusí toto zboží nebo službu dostat => výrobci, nabízející na tuto situaci zareagují zvýšením výroby i ceny.

 

Tržní rovnováha E – Ideální stav, všichni účastníci trhu jsou spokojeni

 

 

OCHRANA SPOTŘEBITELE

Spotřebitel je na trhu chráněn zejména legislativou a ochranou spotřebitele se také zabývají některé orgány státní správy

 

1.)     Zákaz nekalé soutěže – klamavá reklama, podplácení, porušování obchodního tajemství, ohrožování zdraví spotřebitele, vyvolávání nebezpečí záměny

2.)     Zákaz kartelových dohod – dohody o cenách a územním rozdělení trhu

3.)     Pojištění vkladů u finančních institucí – banky, spořitelny, … pojištění jsou vklady do ekvivalentu 100.000€ u jedné instituce, v případě krachu finanční instituce se výplaty pojistných vkladů musí zahájit do 20 dnů od krachu finanční instituce

4.)     Právo na odstoupení od kupní smlouvy – lhůta buď 14 dní, nebo 30 dní. 14 dní od dodání zboží – pokud je zboží koupena na dálku, toto právo neplatí u CD, DVD, knih a softwarů. 30 dní od uzavření kupní smlouvy – pokud byla kupní smlouva uzavřena mimo provozovnu a zboží nebylo předáno

5.)     Odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku – tuto odpovědnost mají výrobci, dovozci a prodejci, hradí se škoda, která přesahuje ekvivalent 500€ (např. nákup el. spotřebiče a díky němu

dojde k požáru)

 

Česká obchodní inspekce – orgán státní správy, organizační složka státu, spolupracuje s kontrolními orgány a je součástí evropských systémů a struktur, kontroluje a dozoruje nad FO a PO. Nekontroluje potraviny, pokrmy a tabákové výrobky, s výjimkou kontroly poctivosti prodeje.

 

Státní veterinární správa – Ochrana spotřebitelů před případnými zdravotně závadnými produkty živočišného původu, monitorování a udržování příznivé nákazové situace zvířat, veterinární ochrana státního území České republiky, ochrana pohody zvířat a ochrana před jejich týráním.

 

Úřad na ochranu hospodářské soutěže – Posláním Úřadu je zajistit takové fungování trhů, které bude v souladu s pravidly hospodářské soutěže a bude přinášet prospěch spotřebitelům. Dohlíží také na zadávání veřejných zakázek a koncesí, čímž zajistí větší transparentnost při vynakládání veřejných prostředků. Monitorují a poskytují poradenství v otázkách veřejné podpory v České republice, aby její poskytování bylo v souladu s platnými pravidly Evropských společenství.

 

Státní zemědělská a potravinářská inspekce – organizační složka státu, která je přímo podřízená ministerstvu zemědělství. Je orgánem státního dozoru zejména nad zdravotní nezávadností, jakostí a řádným označováním potravin.

 

Česká inspekce životního prostředí – odborný orgán státní správy, který je pověřen dozorem nad respektováním zákonných norem v oblasti životního prostředí. Dohlíží rovněž na dodržování závazných rozhodnutí správních orgánů v oblasti životního prostředí.

 

Záruky při prodeji: záruka se nevztahuje na opotřebení věci způsobené jejím používáním

a)      spotřebního zboží je záruka 24 měsíců

b)      potravinářského zboží 8 dní

c)      krmiv – 3 týdny

d)     zvířat – 6 měsíců

–          Je-li na obalu nebo v návodu lhůta k použití – skončí záruční doba uplynutím této lhůty

–          Záruka písemnou formou = záruční list (může být delší než 24 měsíců.)

 

Reklamace

= uplatnění nároků z odpovědnosti za vady

  1. Vada odstranitelná – 3x bezplatné opravy, kupující má možnost výměny věci nebo slevy, popř. odstoupit od smlouvy
  2. Vada neodstranitelná – právo na výměnu věci nebo slevy nebo odstoupení od smlouvy a vrácení peněz
  3. Nárok na slevu – např. při zašpinění výrobku

–          Povinnost prodávajícího sdělit, kde je servis

 

Agresivní obchodní praktiky

Obchodní praktiky jsou vždy považovány za agresivní, pokud podnikatel
a) osobně navštíví spotřebitele v jeho bydlišti, ačkoli ho spotřebitel vyzval, aby jeho bydliště opustil a nevracel se

b) opakovaně činí spotřebiteli nevyžádané nabídky prostřednictvím telefonu, faxu, elektronické pošty, nebo jiných prostředků přenosu na dálku
c) prohlašuje, že pokud si spotřebitel výrobek nebo službu nekoupí, ohrozí tím jeho podnikání, pracovní místo nebo existenci, nebo
d) vytváří klamný dojem, že spotřebitel vyhrál nebo vyhraje, pokud bude jednat určitým způsobem, ačkoli ve skutečnosti žádná taková výhra nebo výhoda neexistuje nebo pro získání výhry nebo výhody musí spotřebitel vynaložit finanční prostředky nebo jiné výdaje.






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: