Tržní hospodářství – maturitní otázka z ekonomie (2)

Otázka: Tržní hospodářství

Předmět: Ekonomie

Přidal(a): Zuzkav1

Trh – místo, kde se potkává kupující a prodávající a dochází tam ke směně zboží (= P a N)

zboží – statky a služby, které jsou určeny k prodeji

Tržní mechanismus

vstupuje jím do vzájemného vztahu P a N
určuje se jím cena a množství směňovaného zboží a služeb

3 základní otázky trhu

Co se má vyrábět a jaké množství?
Jak, jakou technologií?
Pro koho?

Tržní subjekty

domácnosti
subjekty, přecházejí na trh za účelem uspokojení potřeb (kupují zboží, služby a prodávají pracovní sílu)
firmy
nakupují pracovní sílu a prodávají výrobky a služby (vyrábějí za účelem prodeje)
stát
ovlivňuje trh (cla daně) a stanovuje podmínky podnikání

Typy trhů:

podle počtu zboží

dílčí (trh automobilů, potravin)

agregátní (veškeré zboží)

podle předmětu koupě a prodeje:

trh práce, půdy a kapitálu – trh výrobních faktorů

trh finanční – peněžní, kapitálový devizový, trh reálných aktiv

trh výrobků a služeb (spotřební, kapitálové , investiční statky)

z územního hlediska

trh místní (oblastní, regionální)

trh národní (v rámci státu), mezinárodní, celosvětový

Poptávka (D- demand)

množství zboží, které je kupující ochotný koupit za určitou cenu na trhu
cena je nezávislá proměnná a množství je závislé
čím je cena vyšší, tím menší množství chce kupovat
vždy je větší množství cen a k tomu odpovídající množství

Pokud dojde ke změně ceny, tak v závislosti na to, dojde ke změně poptávkového zboží – posun po křivce poptávky.

Ke změně poptávky dochází, když za stejnou cenu je v růz. okamžicích (příjmy, preference) nakupování různé množství zboží (nejedná se tedy o změny vlivem změn cen, ale o změny necenové).

Elasticita poptávky – o kolik se změní množství nakupovaného zboží v závislosti na změně ceny

poměr procenta změny množství ku procentu změny ceny
Ep = % Qp : % C

Cenově elastická poptávka – jednoprocentní růst ceny vyvolá více než jednoprocentní pokles nakupovaného zboží

Ep > 1
zboží, které spotřebitel může lehce prodat (luxusní zboží)

Cenově neelastická poptávka – jednoprocentní růst ceny vyvolá méně než jednoprocentní pokles nakupovaného množství zboží

nezbytné zboží (potraviny, bydlení, elektrika)
Ep <1

Jednotkově elastická P – jednoprocentní vzrůst ceny vyvolá jednoprocentní pokles nakupovaného množství zboží

Ep = 1
běžné zboží

Mezní a celkový užitek

užitek – základní vlastnost statku

užitečnost

základ veškeré spotřeby zboží a služeb
roste s Q spotřebovaného zboží a služeb, její celková velikost vyjádřená tvz. celkovým užitkem

CU – s každou spotřebovanou jednotkou zboží roste o menší přírůstek; velikost přírůstku užitečnosti klesá, jak člověk spotřebovává více a více zboží a služeb daného druhu

CU – součet všech spotřebovaných jednotek určitého statku a služby

Spotřebitel musí využít své omezené důchody tak, aby uspokojil různé potřeby. Činí tak alokací svých důchodů tak, aby užitečnost poslední vydané jednotky peněz byla shodná pro všechny druhy zboží. (MUn:Pn)

Mezní užitečnost důchodu spotřebitele

přírůstek užitečnosti důchodu dosažený přírůstkem spotřeby o 1.-
užitečnost důchodu je dána množství zboží a služeb, který si za něj spotřebitel koupí

Max. uspokojení potřeb – Každé zboží je požadováno až do okamžiku, kdy MU poslední koruny na ně vydané je přesně stejná jako MU poslední koruny vydané na jiné zboží.

Nabídka (S- supply)

množství zboží, které chce prodávající za určitou cenu prodat
čím je cena vyšší, tím chce prodat více zboží

Cenová elasticita N – jedná se o procentní změnu výše nabízeného množství v závislosti na procentní změně ceny

Cenově elastická N: 1% změna ceny vyvolá více než 1% změnu nabízeného Q

En>1
produkty, kterým lze snadno rozšířit výrobu (textil)

Cenově neelastická N: 1% změna vyvolá méně než 1% změnu Q

En<1
zemědělské prlodiny
výrobky, kterým nelze snadno rozšířit výrobu

Ovlivnění N

výrobní N – pokud jsou nízké vzhledem k tržním cenám, podniky rozšiřují výrobu (mají vysoký zisk)
ceny výrobních substitutů – výrobek, který lze snadno nahradit z hlediska výroby jiným

roste-li cena jednoho výr. substitutu, pak nabízené Q jiného klesá

organizace trhu

míra zdanění – čím vyšší daně, tím nižší N
dotace – zvyšuje N
clo – snižuje konkurenční tlak na domácí výrobce
- krátkodobě je chrání před konkurení
- dlouhodobě snižuje konkurence-schopnost
- snižuje N
konkurence – čím větší, tím větší N

z hlediska času

závislost mezi změnami N a časem
- ultrakrátké období
  - čas tak krátký, že nab. zboží nereaguje na změny ceny (nehoda)
  - fixní N
- krátké období
  - dostatečný čas na změnu variabilních složek výr. faktorů (mat. , prac. síla), ale krátký na změnu fix. složek (budovy, výr. zařízení)
- dlouhé období
  - roste-li cena, roste i množství

Celkový a mezní produkt

základní výrobní faktory: schopnost podnikat, práce, kapitál, přírodní zdroje

kapitál: a) finanční b) hmotný

produkt – výsledek činnosti jednotlivých výrobních vlastností

přírůstky CP s rostoucím množstvím používaného výrobního činitele stále klesají
z teoretického hlediska se vždy uvažuje tak, že se mění pouze jeden z výrobních faktorů, přičemž zbývající zůstávají stejné

MU – přírůstek produktu

CU – součet všech přírůstku

max. zisku

zisk je maximální, když jsou N vzhledem k příjmům hodně malé
minimální N jsou, když jsou výr. faktory stejné a nikde nepřebývají

Podniky ve snaze o max. zisk hledají takovou kombinaci výr. činitelů, při které jsou min. N na určitou produkci. Podnik bude najímat výrobní činitele ve stále menším měřítku, až do okamžiku, kdy se MP na peněžní jednotku tohoto činitele vyrovná MP na peněžní jednotku u ostatních výrobních činitelů.

výrobní faktory: potřebné k výrobnímu procesu

půda a přírodní zdroje
- vše, co je dáno přírodou (voda, slunce, déšť, louky)
- omezené
kapitál (majetek podniku) – DM a OM
- všechny statky a služby využívané k další výrobě, jsou výsledkem lidské činnosti člověka (stroje, látky, silnice)
práce
- souhrn fyzických a dušeních schopností člověka pracovat (zdokonaluje se výchovou, vzděláním a praxí – schopnost), člověk je vlastníkem pracovní síly
peníze NEJSOU výrobním faktorem

Náklady – v penězích vyjádřena spotřeba materiálu, práce, služeb a opotřebení majetku vynaložených na výrobu výrobků nebo poskytování služeb

MN – přírůstek N způsobený zvýšením produkce o jednotku

Základem jsou MN – z nich poté vznikají CN

Konkurence

-je proces střetávání protichůdných zájmů tržních subjektů (domácnost, stát, firmy)

-každý kdo vstupuje na trh chce realizovat své ekonomické zájmy, svého celé dosáhne na úrok jiných účastníků trhu, každý se snaží o získání výhody ve srovnání s ostatními, konkurence prochází vývojem a ta dnešní má podobu různých typů a forem

1) Konkurence mezi N a P (napříč trhem)

– Jedná se o střetávání nabídky a poptávky na trhu. Výrobci, kteří vystupují na straně nabídky chtějí prodat to co vyrobili s co největším ziskem. Spotřebitelé tvořící poptávku chtějí uspokojit potřeby nákupem zboží v co největší míře (co nejvíce za co nejmenší ceny).

– Jejich zájmy jsou protichůdné: výrobci chtějí prodávat draho a spotřebitelé chtějí kupovat levně. Rovnovážná cena je určitým kompromisem, ale je příliš nízká pro výrobce a příliš vysoká pro spotřebitele. Je to cena kompromisní, na které mají zájem obě strany.

2) Konkurence na straně P

-nastává v případě převahy, poptávky nad nabídkou, kdy je nedostatek zboží na trhu, konkurence mezi spotřebiteli vede ke zvyšování ceny, rostoucí cena pak vytlačuje z boje některé spotřebitele, (nemají dostatek peněz x nejsou ochotni tak draze nakupovat)

3) Konkurence na straně N

– projevuje se výrazně v případě převahy N nad P, převaha N vyvolává cenový pokles což vede ke zdokonalování výroby, protože firmy se snaží snížit náklady (snaha o maximalizování zisku)

Konkurence mezi firmami probíhá ve 2 základních formách

1) Konkurence cenová

– má podobu snižování ceny, výrobce chce přilákat spotřebitele se snahou ohrozit pozice konkurence z nichž někteří nemusí být schopni při nižší ceně vyrábět, cílem je konkurenty zničit, v budoucnu diktovat ceny

2) Konkurence necenová

– cílem je přilákat poptávku, ale jinými metodami (růstem kvality, technickými paramenty výrobků, rychlými inovacemi výr., obal. výr., servisem, službami)

konkurence na straně N = je spojením cenové a necenové konkurence, obě tyto formy se na trhu prolínají a doplnují

Dokonalá konkurence

– velké množství producentů s identickými produkty (nevýznamnost producentů)

– nemohou hýbat cenou – je dána trhem, určuje ji kupující

– producenti jsou cenovými příjemci

– trh ovládá P

– nízké překážky vstupu a výstupu

– jediná konkur. metoda je snižování N (max. zisku)

Nedokonalá konkurence

– mezi potencionálními prodávajícími existuje jeden, který má výsadní postavení na trhu – monopol, výsadní postavení existují i na straně poptávky – monopson např. u některého stratipického zb. (ZHN), je výhradním nakupujícím stát

– trh kde existují monopoly a monopsony je deformovaný= nedokonalá konkurence, protože monopoly mohou svého postavení zneužívat a diktovat si např. cenové podmínky, dochází k narušení fungování tržního mechanismu, tedy zákon trhu a k možnosti vzniku nerovnosti v ekonomice

monopolistická konkurence

velký počet menších podniků lišících se od sebe (produkty)
tržní síla jednotl. firem je malá > nízké překážky vstupu a výstupu
necenová konkurence (servis, výzdoba)
podniky tvoří relativně malý pozitivní zisk
problémem je nevyužití výrobní kapacity > prodražování produkce

monopol

vytváří neelastický trh
snížená elasticita poptávky umožňuje zvýšit cenu a tak realizovat vyšší příjmy
zákazník nemůže svou spotřebu omezit ani substituovat (energie, voda)
chráněn překážkami vstupu do odvětví
- vládní ochranářství – zaplatí si
- vlastní překážky vstupu
není kontrolovatelný zákazníkem > stát kontroluje a vytváří antimonopolní úřad (ochrana hospodářské soutěže)

oligopol

blíží se monopolu
malé množství firem na trhu, tržní síla každé je velká > velké překážky vstupu a výstupu (hrozba vysoká nezaměstnanost)
silná necenová konkurence
automobilky, telekomunikace, ocelárny
- pravý oligopol
  - produkt firem je prakticky stejný – vápenky, ocelářské firmy
- neúplný
  - produkty se od sebe částečně liší – chemie pro domácnost
- fungování:
  - kartel
    - několik velkých firem tvoří nekalou kooperaci za účelem vytvoření monopol zisku > vzniká nepravý monopol
    - nestabilní – je třeba dodržovat dodávky > zabezpečení vysoké ceny
  - nepřímá dohoda (tichý kartel)
    - členové respektují 1 největší firmu a přizpůsobují se jí cenově i politicky, cenoví příjemci
    - vůdce chce vytlačit ostatní a pohltit > monopolní postavení
  - teorie her
    - model tržního vývoje, pomocí matemat. modelů firmy modelují vývoj a tím vzájemně koordinují postup na trhu
  - zlomená poptávka
    - 2 firmy se pohybují v oblasti zlomu poptávky; tímto zlomem je cena, od které zákazník od daného produktu odchází (substituce)
    - pokud firma špatně odhadne situaci a zvýší cenu, dostane se do oblasti elasticity a zákazníci přecházejí k jiné firmě
    - v neelastické oblasti poptávky se firmy chovají oligopolně a diktují podmínky; v elastic. oblasti – konkurenční chování
  - maximální tržní podíl

Dokonalá konkurence X monopolistický trh

trh je řízen zákazníkem, monopolní trh firmou
N na KT dána P zákazníka, N monopol. trhu je dána zájmy firmy a je vždy menší a omezená oproti kon. N
monopol vytváří a produkuje tzv. mimořádný monopolní zisk

Agregátní pojmy (národohospodářské)

HDP

hrubý domácí produkt
- finální produkce vyrobená pro trh za určité období, vyrobená výrobními činiteli na území státu
- zahrnuje se i státní dluh
- určuje se meziprodukt – vzájemné dodávky statků a služeb mezi podniky – použity k výrobě
- určuje výkonnost národního hospodaření

HNP

hrubý národní produkt
- je finální produkce vyrobená pro trh za určité období, vyrobená výrobními činiteli ve VLASTNICTVÍ občanů dané země, nejen na území státu, ale i v ZAHRANIČÍ

spotřební koš – statistický údaj, který vyjadřuje spotřebu u průměrného člověka (důležitost jednotlivých druhů a služeb)

nominální hodnota

vyjádřena v běžné ceně (platící v daný rok) → ovlivněna inflací

reálná hodnota

očištěna od inflace; vyjadřována ve stálé ceně – v ceně určitého zvoleného roku, která se po dobu sledování nemění

inflace

vnitřní znehodnocení měny, které má různé příčiny a projevuje se zvyšováním cen
rostou spotřebitelské ceny, klesá kupní síla peněz (ekonomic. nerovnováha)
N > P – klesá cena peněz
snižuje P → menší produkce → nezaměstnanost → menší HDP
měří se indexem růstu spotřebitelských cen
je vytvořen tzv. spotřebitelský koš výrobků a služeb, které se nejvíce podílejí na spotřebě
do 10% je inflace zvládnutelná
- cenový index → vážený průměr jednotlivých cen, kde váha ceny (jak často) každé komodity je dána jejím ekonomickým významem (cenou)
- cenový koš →
výpočet
- (cenová hladina (rok t) – cenová hladina (rok t – 1))/cenová hladina (rok t – 1)
  - * 100 = v %

fiskální politika

provádí stát (škrtí a podporuje ekonomiku)
politika daní a veřejných výdajů (dotace)
rozpočtová politika (příjmy a výdaje státu)
ČR z nejméně úspěšných v Evropě (škrty)
kolik se dává do obrany, zdravotnictví

cíle
- utlumit výkyvy hospodářského cyklu
- udržet růst ekonomiky s vysokou zaměstnaností s nízkou a nekolísavou inflací a s vyváženou platební bilancí
veřejné práce a výdajové programy (stavby dálnic a přehrad)
- v rozvinutých zemích se příliš nepoužívá, protože vzhledem k zdlouhavosti přípravy těchto projektů není působení anticyklické, ale spíš prohlubuje nerovnováhu
změna daňových sazeb – lze použít ke stimulaci ekonomiky, vzhledem k dlouhodobosti změn zákonů se nejedná o příliš pružný nástroj → komplikuje daňový systém a výtěžnost daní

monetární politika

peněžní
stát by se tím neměl zabývat
finance a bankovnictví – přímé a nepřímé nástroje, úloha centrální banky, ovlivňování množství peněz v oběhu
ČNB
- tvůrce peněz svým rozhodnutím
- stát si od ní nemůže půjčit (jedině od komerčních bank)
- půjčuje jen obchodním bankám

Monetární a fiskální politika spolu souvisí a vzájemně se ovlivňují