Tržní hospodářství – maturitní otázka z ekonomie (2)

 

   Otázka: Tržní hospodářství

   Předmět: Ekonomie

   Přidal(a): Zuzkav1

 

Trh – místo, kde se potkává kupující a prodávající a dochází tam ke směně zboží (= P a N)

zboží – statky a služby, které jsou určeny k prodeji

 

Tržní mechanismus

  • vstupuje jím do vzájemného vztahu P a N
  • určuje se jím cena a množství směňovaného zboží a služeb

 

3 základní otázky trhu

  • Co se má vyrábět a jaké množství?
  • Jak, jakou technologií?
  • Pro koho?

 

Tržní subjekty

  • domácnosti
  • subjekty, přecházejí na trh za účelem uspokojení potřeb (kupují zboží, služby a prodávají pracovní sílu)
  • firmy
  • nakupují pracovní sílu a prodávají výrobky a služby (vyrábějí za účelem prodeje)
  • stát
  • ovlivňuje trh (cla daně) a stanovuje podmínky podnikání

 

Typy trhů:

podle počtu zboží

dílčí (trh automobilů, potravin)

agregátní (veškeré zboží)

 

podle předmětu koupě a prodeje:

trh práce, půdy a kapitálu – trh výrobních faktorů

trh finanční – peněžní, kapitálový devizový, trh reálných aktiv

trh výrobků a služeb (spotřební, kapitálové , investiční statky)

 

z územního hlediska

trh místní (oblastní, regionální)

trh národní (v rámci státu), mezinárodní, celosvětový

 

Poptávka (D- demand)

  • množství zboží, které je kupující ochotný koupit za určitou cenu na trhu
  • cena je nezávislá proměnná a množství je závislé
  • čím je cena vyšší, tím menší množství chce kupovat
  • vždy je větší množství cen a k tomu odpovídající množství

 

Pokud dojde ke změně ceny, tak v závislosti na to, dojde ke změně poptávkového zboží – posun po křivce poptávky.

Ke změně poptávky dochází, když za stejnou cenu je v růz. okamžicích (příjmy, preference) nakupování různé množství zboží (nejedná se tedy o změny vlivem změn cen, ale o změny necenové).

 

Elasticita poptávky – o kolik se změní množství nakupovaného zboží v závislosti na změně ceny

  • poměr procenta změny množství ku procentu změny ceny
  • Ep = % Qp : %  C

 

Cenově elastická poptávka – jednoprocentní růst ceny vyvolá více než jednoprocentní pokles nakupovaného zboží

  • Ep > 1
  • zboží, které spotřebitel může lehce prodat (luxusní zboží)

 

Cenově neelastická poptávka – jednoprocentní růst ceny vyvolá méně než jednoprocentní pokles nakupovaného množství zboží

  • nezbytné zboží (potraviny, bydlení, elektrika)
  • Ep <1

 

Jednotkově elastická P – jednoprocentní vzrůst ceny vyvolá jednoprocentní pokles nakupovaného množství zboží

  • Ep = 1
  • běžné zboží

 

Mezní a celkový užitek

užitek – základní vlastnost statku

užitečnost

  • základ veškeré spotřeby zboží a služeb
  • roste s Q spotřebovaného zboží a služeb, její celková velikost vyjádřená tvz. celkovým užitkem

 

CU – s každou spotřebovanou jednotkou zboží roste o menší přírůstek; velikost přírůstku užitečnosti klesá, jak člověk spotřebovává více a více zboží a služeb daného druhu

CU – součet všech spotřebovaných jednotek určitého statku  a služby

 

  • Spotřebitel musí využít své omezené důchody tak, aby uspokojil různé potřeby. Činí tak alokací svých důchodů tak, aby užitečnost poslední vydané jednotky peněz byla shodná pro všechny druhy zboží. (MUn:Pn)

 

Mezní užitečnost důchodu spotřebitele

  • přírůstek užitečnosti důchodu dosažený přírůstkem spotřeby o 1.-
  • užitečnost důchodu je dána množství zboží a služeb, který si za něj spotřebitel koupí

 

Max. uspokojení potřeb – Každé zboží je požadováno až do okamžiku, kdy MU poslední koruny na ně vydané je přesně stejná jako MU poslední koruny vydané na jiné zboží.

 

Nabídka (S- supply)

  • množství zboží, které chce prodávající za určitou cenu prodat
  • čím je cena vyšší, tím chce prodat více zboží

 

Cenová elasticita N – jedná se o procentní změnu výše nabízeného množství v závislosti na procentní změně ceny

 

Cenově elastická N: 1% změna ceny vyvolá více než 1% změnu nabízeného Q

  • En>1
  • produkty, kterým lze snadno rozšířit výrobu (textil)

 

Cenově neelastická N: 1% změna vyvolá méně než 1% změnu Q

  • En<1
  • zemědělské prlodiny
  • výrobky, kterým nelze snadno rozšířit výrobu

 

Ovlivnění N

  1. výrobní N – pokud jsou nízké vzhledem k tržním cenám, podniky rozšiřují výrobu (mají vysoký zisk)
  2. ceny výrobních substitutů – výrobek, který lze snadno nahradit z hlediska výroby jiným
  • roste-li cena jednoho výr. substitutu, pak nabízené Q jiného klesá
  1. organizace trhu
  • míra zdanění – čím vyšší daně, tím nižší N
  • dotace – zvyšuje N
  • clo – snižuje konkurenční tlak na domácí výrobce
    • krátkodobě je chrání před konkurení
    • dlouhodobě snižuje konkurence-schopnost
    • snižuje N
  • konkurence – čím větší, tím větší N
  1. z hlediska času
  • závislost mezi změnami N a časem
    • ultrakrátké období
      • čas tak krátký, že nab. zboží nereaguje na změny ceny (nehoda)
      • fixní N
    • krátké období
      • dostatečný čas na změnu variabilních složek výr. faktorů (mat. , prac. síla), ale krátký na změnu fix. složek (budovy, výr. zařízení)
    • dlouhé období
      • roste-li cena, roste i množství

 

Celkový a mezní produkt

základní výrobní faktory: schopnost podnikat, práce, kapitál, přírodní zdroje

kapitál: a) finanční  b) hmotný

 

produkt – výsledek činnosti jednotlivých výrobních vlastností

  • přírůstky CP s rostoucím množstvím používaného výrobního činitele stále klesají
  • z teoretického hlediska se vždy uvažuje tak, že se mění pouze jeden z výrobních faktorů, přičemž zbývající zůstávají stejné

MU – přírůstek produktu

CU – součet všech přírůstku

 

max. zisku

  • zisk je maximální, když jsou N vzhledem k příjmům hodně malé
  • minimální N jsou, když jsou výr. faktory stejné a nikde nepřebývají

Podniky ve snaze o max. zisk hledají takovou kombinaci výr. činitelů, při které jsou min. N na určitou produkci. Podnik bude najímat výrobní činitele ve stále menším měřítku, až do okamžiku, kdy se MP na peněžní jednotku tohoto činitele vyrovná MP na peněžní jednotku u ostatních výrobních činitelů.

 

výrobní faktory: potřebné k výrobnímu procesu

  • půda a přírodní zdroje
    • vše, co je dáno přírodou (voda, slunce, déšť, louky)
    • omezené
  • kapitál (majetek podniku) – DM a OM
    • všechny statky a služby využívané k další výrobě, jsou výsledkem lidské činnosti člověka (stroje, látky, silnice)
  • práce
    • souhrn fyzických a dušeních schopností člověka pracovat (zdokonaluje se výchovou, vzděláním a praxí – schopnost), člověk je vlastníkem pracovní síly
  • peníze NEJSOU výrobním faktorem

 

Náklady – v penězích vyjádřena spotřeba materiálu, práce, služeb a opotřebení majetku vynaložených na výrobu výrobků nebo poskytování služeb

MN – přírůstek N způsobený zvýšením produkce o jednotku

Základem jsou MN – z nich poté vznikají CN

 

Konkurence

-je proces střetávání protichůdných zájmů tržních subjektů (domácnost, stát, firmy)

-každý kdo vstupuje na trh chce realizovat své ekonomické zájmy, svého celé dosáhne na úrok jiných účastníků trhu, každý se snaží o získání výhody ve srovnání s ostatními, konkurence prochází vývojem a ta dnešní má podobu různých typů a forem

 

1) Konkurence mezi N a P (napříč trhem)

– Jedná se o střetávání nabídky a poptávky na trhu. Výrobci, kteří vystupují na straně nabídky chtějí prodat to co vyrobili s co největším ziskem. Spotřebitelé tvořící poptávku chtějí uspokojit potřeby nákupem zboží v co největší míře (co nejvíce za co nejmenší ceny).

– Jejich zájmy jsou protichůdné: výrobci chtějí prodávat draho a spotřebitelé chtějí kupovat levně. Rovnovážná cena je určitým kompromisem, ale je příliš nízká pro výrobce a příliš vysoká pro spotřebitele. Je to cena kompromisní, na které mají zájem obě strany.

 

2) Konkurence na straně P

-nastává v případě převahy, poptávky nad nabídkou, kdy je nedostatek zboží na trhu, konkurence mezi spotřebiteli vede ke zvyšování ceny, rostoucí cena pak vytlačuje  z boje některé spotřebitele, (nemají dostatek peněz x nejsou ochotni tak draze nakupovat)

 

3) Konkurence na straně N

– projevuje se výrazně v případě převahy N nad P, převaha N vyvolává cenový pokles což vede ke zdokonalování výroby, protože firmy se snaží snížit náklady (snaha o maximalizování zisku)

 

Konkurence mezi firmami probíhá ve 2 základních formách

1) Konkurence cenová

– má podobu snižování ceny, výrobce chce přilákat spotřebitele se snahou ohrozit pozice konkurence z nichž někteří nemusí být schopni při nižší ceně vyrábět, cílem je konkurenty zničit, v budoucnu diktovat ceny

 

2) Konkurence necenová

– cílem je přilákat poptávku, ale jinými metodami (růstem kvality, technickými paramenty výrobků, rychlými inovacemi výr., obal. výr., servisem, službami)

 

konkurence na straně N = je spojením cenové a necenové konkurence, obě tyto formy se na trhu prolínají a doplnují

 

Dokonalá konkurence

– velké množství producentů s identickými produkty (nevýznamnost producentů)

– nemohou hýbat cenou – je dána trhem, určuje ji kupující

– producenti jsou cenovými příjemci

– trh ovládá P

– nízké překážky vstupu a výstupu

– jediná konkur. metoda je snižování N (max. zisku)

 

Nedokonalá konkurence

– mezi potencionálními prodávajícími existuje jeden, který má výsadní postavení na trhu – monopol, výsadní postavení existují i na straně poptávky – monopson např. u některého stratipického zb. (ZHN), je výhradním nakupujícím stát

– trh kde existují monopoly a monopsony je deformovaný= nedokonalá konkurence, protože monopoly mohou svého postavení zneužívat a diktovat si např. cenové podmínky, dochází k narušení fungování tržního mechanismu, tedy zákon trhu a k možnosti vzniku nerovnosti v ekonomice

 

monopolistická konkurence

  • velký počet menších podniků lišících se od sebe (produkty)
  • tržní síla jednotl. firem je malá > nízké překážky vstupu a výstupu
  • necenová konkurence (servis, výzdoba)
  • podniky tvoří relativně malý pozitivní zisk
  • problémem je nevyužití výrobní kapacity > prodražování produkce

 

monopol

  • vytváří neelastický trh
  • snížená elasticita poptávky umožňuje zvýšit cenu a tak realizovat vyšší příjmy
  • zákazník nemůže svou spotřebu omezit ani substituovat (energie, voda)
  • chráněn překážkami vstupu do odvětví
    • vládní ochranářství – zaplatí si
    • vlastní překážky vstupu
  • není kontrolovatelný zákazníkem > stát kontroluje a vytváří antimonopolní úřad (ochrana hospodářské soutěže)

 

oligopol

  • blíží se monopolu
  • malé množství firem na trhu, tržní síla každé je velká > velké překážky vstupu a výstupu (hrozba vysoká nezaměstnanost)
  • silná necenová konkurence
  • automobilky, telekomunikace, ocelárny
    • pravý oligopol
      • produkt firem je prakticky stejný – vápenky, ocelářské firmy
    • neúplný
      • produkty se od sebe částečně liší – chemie pro domácnost
    • fungování:
      • kartel
        • několik velkých firem tvoří nekalou kooperaci za účelem vytvoření monopol zisku > vzniká nepravý monopol
        • nestabilní – je třeba dodržovat dodávky > zabezpečení vysoké ceny
      • nepřímá dohoda (tichý kartel)
        • členové respektují 1 největší firmu a přizpůsobují se jí cenově i politicky, cenoví příjemci
        • vůdce chce vytlačit ostatní a pohltit > monopolní postavení
      • teorie her
        • model tržního vývoje, pomocí matemat. modelů firmy modelují vývoj a tím vzájemně koordinují postup na trhu
      • zlomená poptávka
        • 2 firmy se pohybují v oblasti zlomu poptávky; tímto zlomem je cena, od které zákazník od daného produktu odchází (substituce)
        • pokud firma špatně odhadne situaci a zvýší cenu, dostane se do oblasti elasticity a zákazníci přecházejí k jiné firmě
        • v neelastické oblasti poptávky se firmy chovají oligopolně a diktují podmínky; v elastic. oblasti – konkurenční chování
      • maximální tržní podíl

 

Dokonalá konkurence X monopolistický trh

  1. trh je řízen zákazníkem, monopolní trh firmou
  2. N na KT dána P zákazníka, N monopol. trhu je dána zájmy firmy a je vždy menší a omezená oproti kon. N
  3. monopol vytváří a produkuje tzv. mimořádný monopolní zisk

 

Agregátní pojmy (národohospodářské)

HDP

  • hrubý domácí produkt
    • finální produkce vyrobená pro trh za určité období, vyrobená výrobními činiteli na území státu
    • zahrnuje se i státní dluh
    • určuje se meziprodukt – vzájemné dodávky statků a služeb mezi podniky – použity k výrobě
    • určuje výkonnost národního hospodaření

HNP

  • hrubý národní produkt
    • je finální produkce vyrobená pro trh za určité období, vyrobená výrobními činiteli ve VLASTNICTVÍ občanů dané země, nejen na území státu, ale i v ZAHRANIČÍ

 

spotřební koš – statistický údaj, který vyjadřuje spotřebu u průměrného člověka (důležitost jednotlivých druhů a služeb)

 

nominální hodnota

  • vyjádřena v běžné ceně (platící v daný rok) → ovlivněna inflací

 

reálná hodnota

  • očištěna od inflace; vyjadřována ve stálé ceně – v ceně určitého zvoleného roku, která se po dobu sledování nemění

 

inflace

  • vnitřní znehodnocení měny, které má různé příčiny a projevuje se zvyšováním cen
  • rostou spotřebitelské ceny, klesá kupní síla peněz (ekonomic. nerovnováha)
  • N > P – klesá cena peněz
  • snižuje P → menší produkce → nezaměstnanost → menší HDP
  • měří se indexem růstu spotřebitelských cen
  • je vytvořen tzv. spotřebitelský koš výrobků a služeb, které se nejvíce podílejí na spotřebě
  • do 10% je inflace zvládnutelná
    • cenový index → vážený průměr jednotlivých cen, kde váha ceny (jak často) každé komodity je dána jejím ekonomickým významem (cenou)
    • cenový koš →
  • výpočet
    • (cenová hladina (rok t) – cenová hladina (rok t – 1))/cenová hladina (rok t – 1)
      •  * 100 = v %

 

fiskální politika

  • provádí stát (škrtí a podporuje ekonomiku)
  • politika daní a veřejných výdajů (dotace)
  • rozpočtová politika (příjmy a výdaje státu)
  • ČR z nejméně úspěšných v Evropě (škrty)
  • kolik se dává do obrany, zdravotnictví

 

  • cíle
    • utlumit výkyvy hospodářského cyklu
    • udržet růst ekonomiky s vysokou zaměstnaností s nízkou a nekolísavou inflací a s vyváženou platební bilancí
  • veřejné práce a výdajové programy (stavby dálnic a přehrad)
    • v rozvinutých zemích se příliš nepoužívá, protože vzhledem k zdlouhavosti přípravy těchto projektů není působení anticyklické, ale spíš prohlubuje nerovnováhu
  • změna daňových sazeb – lze použít ke stimulaci ekonomiky, vzhledem k dlouhodobosti změn zákonů se nejedná o příliš pružný nástroj → komplikuje daňový systém a výtěžnost daní

 

monetární politika

  • peněžní
  • stát by se tím neměl zabývat
  • finance a bankovnictví – přímé a nepřímé nástroje, úloha centrální banky, ovlivňování množství peněz v oběhu
  • ČNB
    • tvůrce peněz svým rozhodnutím
    • stát si od ní nemůže půjčit (jedině od komerčních bank)
    • půjčuje jen obchodním bankám

Monetární a fiskální politika spolu souvisí a vzájemně se ovlivňují






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: