Otázka: Tržní mechanismus
Předmět: Ekonomie
Přidal(a): karolína
ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ SYSTÉMY
=Lidé potřebují nalézt systém, který umožňuje spojovat jejich síly směrem k dosažení svých cílů a efektivně využívat dostupné zdroje. Hovoříme o ekonomickém systému
Ekonomické systémy se liší tím, jak odpovídají na základní tři ekonomické otázky.
1) Co a kolik se bude vyrábět
– každá společnost má jen omezené zdroje (viz hranice produkčních možností) a musí se rozhodnout, co a kolik vyrobí, aby zajistila své přežití a případně další rozvoj
2) Jak a s jakým rozdělením zdrojů se bude vyrábět
– každá společnost má volbu technologií, opět záleží na zvážení, jaké výrobní faktory má společnost k dispozici a co považuje za nejefektivnější
3) Jak se členové společnosti o výsledný produkt rozdělí?
– každý ze členů společnosti chce získat svůj podíl na vyrobených statcích, aby přežil, aby si zvýšil životní úroveň, zde záleží na vlastnických vztazích výrobních faktorů
Dosud poznané systémy:
ZVYKOVÝ SYSTÉM
Co a kolik? se má vyrábět rozhoduje vůdce kmene (rada starších apod.), dle zvyků daného kmene.
Jak a s jakými zdroji ?se bude vyrábět také rozhoduje vůdce kmene.
Rozdělování vyrobeného produktu je v počátcích podle potřeb členů kmene, později už ale lidé zdokonalují své nástroje, technologické postupy a dělbu práce a vzniká nadprodukt, který si přivlastňují nejmocnější jedinci kmene.
Rozhodování o základních ekonomických je tedy závislé na schopnostech a vůli jedinců, je subjektivní. Může být chybné.
Tento ekonomický systém naleznete např. v centrální Austrálii, Africe, nebo u kmenů amazonského pralesa.
PŘÍKAZOVÝ SYSTÉM
Co a kolik se bude vyrábět rozhoduje politická špička (úzký okruh nejvýše postavených lidí) a své rozhodnutí většinou formuluje do závazného plánu.
Jak a s jakými zdroji opět rozhoduje elita v podobě plánu.
Rozdělování vyrobeného produktu je podle pravidel stanovených rovněž touto špičkou.
Příkazový systém je extrémem , který lze v čisté podobě najít velmi zřídka. Často je spojen s omezováním vlastnických vztahů.
Nevýhodou: rozhodování je závislé na schopnostech a vůli jedinců, proto může být chybné
Výhodou: rychlá schopnost aktivizovat všechny zdroje společnosti ve vyhrocených situacích
TRŽNÍ SYSTÉM
Co a kolik se bude vyrábět rozhoduje trh a jeho zákony ( zákon nabídky a poptávky) nezávisle na chtění jednotlivců a skupin.
Jak a s jakými zdroji se bude vyrábět rozhoduje trh a jeho zákony.
Rozdělování vyrobeného produktu je dáno úspěšností na trhu (úspěšný vydělá, neúspěšný prodělá). Kdo se neúčastní procesu výroby, nemá nárok na existenční zabezpečení – čistý tržní systém neřeší přerozdělování pomocí státního rozpočtu.
Tržní systém je extrémem s opačnými charakteristikami, než je příkazový systém. V tomto systému vše řeší trh a jednotlivci se tomuto systému podřídí nebo zde nejsou schopni existence. Objektivitu fungování tržních principů (tzv. neviditelná ruka trhu) označují všichni příznivci tohoto ekonomického systému jako jeho největší klad.
Nevýhody tohoto ekonomického systému – funguje pouze v podmínkách dokonalé konkurence. V současné době je silně deformován existencí monopolů. Tržní systém nebere ohledy k těm, kteří z různých důvodů nemohou pracovat.
V PRAXI SE SETKÁVÁME S EKONMIKÝMI SYSTEMY „SMÍŠENÝMI“
Smíšené systémy kombinují výše popsané ekonomické systémy s tím, že prvky některého z nich převažují.
Současný ekonomický systém ČR označujeme za tržní systém, ovšem s řízenými zásahy státu tam, kde tržní mechanismus selhává.
Přechod od jednoho ekonomického systému k jinému označujeme jako transformační období.
TRH
-je v ekonomice prostor, kde dochází ke směně statků a peněz
-původně byl trh vyhrazené místo, kde se v pravidelných intervalech scházeli lidé, aby navzájem směňovali (tržiště)
-setkávají se zde kupující a prodávající
Jak rozdělujeme trh?
a) podle předmětu koupě a prodeje
– trh produktů (výrobky, služby)
– trh peněz (souvisí s trhem kapitálu)
– trh výrobních faktorů (práce, půda, kapitál)
b) podle vztahu poptávky a nabídky
– trh nasycený (N>P)
– trh nenasycený (N<P)
c) podle vztahu k zahraničí
– trh otevřený (trh se zahraničím obchoduje)
– trh uzavřený (trh je před zahraničím uzavřen a neobchoduje s ním)
d) podle postavení dodavatelů
– trh konkurenční (soutěž o získání zákazníků)
– trh monopolizovaný (výsadní postavení má 1 nebo několik dodavatelů, kteří se dohodnou)
Tržní subjekty
a) domácnosti
– kupující výrobků a služeb ale i jeho prodávající
b) podniky
– prodávající výrobků a služeb a kupující výrobních faktorů
c) stát
– specifický subjekt trhu
– prodávající prostřednictvím stát. firem a kupující
prostřednictvím stát. zakázek a stát. institucí
POPTÁVKA
– suma zboží, tzn. statků a služeb, které jsou kupující ochotni nakoupit při určité ceně
dělení:
a) individuální
– poptávka jednoho kupujícího po určitém statku, službě
b) dílčí:
– poptávka lidí z určitého regionu po určitém statku, službě a je součtem všech individuálních poptávek
Efekty poptávkové křivky:
a) důchodový efekt
– je-li důchod kupujících daný, mohou koupit při
nižších cenách větší množství zboží a naopak
b) substituční efekt
– při zvýšené ceně lidé mění strukturu své potřeby
Faktory ovlivňující poptávku:
– cena
- nejdůležitější faktor, v případě změny se posouvá po křivce
– ostatní faktory
- změny ceny substitutů a komplementů
- změny v populaci
- změny v zájmech lidí
- příjmy kupujících
reklama a informovanost
NABÍDKA
suma zboží, za kterou jsou prodávající ochotni prodávat
dělení:
a) individuální
- nabídka jednoho výrobce jednoho statku, služby
b) dílčí
- nabídka všech výrobců v určitém regionu a
je součtem všech individuálních nabídek
c) agregátní
- nabídka všech výrobců všeho druhu zboží
- s rostoucí cenou roste nabídka zboží = zákon nabídky
– výrobci mohou s danými zdroji měnit strukturu výroby -> při zvyšování ceny sledovaného výrobku zvýší jeho podíl a sníží podíl jiných výrobků
– do odvětví vstoupí noví výrobci -> ti výrobci, co mají vysoké náklady a při nižších cenách se jim nevyplatí vyrábět dané výrobky
Faktory ovlivňující nabídku
– cena
- nejdůležitější faktor, v případě změny se posouvá po křivce
– ostatní faktory
- náklady výroby
- cena alternativních výrobků
- změna výrobních podmínek
- ROVNOVÁŽNÝ BOD = bod, ve kterém jsou si rovny množství nabízeného a poptávaného zboží/služby
TRŽNÍ ROVNOVÁHA, NEROVNOVÁHA A POSUNY KŘIVEK
- Tržní rovnováha
nastává při rovnovážné ceně nabídky a poptávky po nějakém zboží - slze dosáhnout jen při dokonalé konkurenci
- nabídka = suma zboží, kterou jsou ochotni prodávající za určitou cenu prodat
- poptávka= suma zboží, tzn. statků a služeb, které jsou kupující ochotní při určité ceně nakoupit
- ituace, kdy se rovná tržní cena a množství
Přebytečná nabídka
- (= přebytek=) situace, která vznikne na trhu, je-li cena vyšší, než rovnovážná cena
- nabídka > poptávka
- důsledek:
- 1)snížení cen
- 2)zvýšení poptávky
- 3)málo zboží na trhu
Nedostatečná nabídka
- (= nedostatek =) situace, která vznikne na trhu, je-li cena nižší, než rovnovážná cena
- poptávka > nabídka
- důsledek:
- zvýšení cen
- vstup nových výrobců
- hodně zboží na trhu
- snížení poptávky
FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ POPTÁVKU
Cena
- zvýšení ceny zboží à poptávka klesne
- snížení ceny zboží à poptávka vyroste
- posun po křivce
Změna ceny substitutu a komplementu
- substitut = zboží, které nahrazujeme poptávané zboží
př. salám a sýr - komplement = zboží, které nakupujeme současně s poptávaným zbožím
př. Auto a benzín - stejná situace jako u ceny
Změna v populaci
- zvýší-li se počet lidí à poptávka stoupne
- sníží-li se počet lidí à poptávka klesne
Změny v zájmech lidí
- na trh vstoupí nová kolekce značkového zboží
Příjmy kupujících
- zvýšení příjmů à roste poptávka po zboží
- snížení příjmů kupujících à klesne poptávka po zboží
Reklama a informovanost
- ovlivnění poptávky reklamou, televizní zprávou apod.
FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ NABÍDKU
Cena
- nejdůležitější faktor
- je-li cena vyšší roste nabízené množství výrobků nebo služeb
Náklady výroby
- zdražení či zlevnění materiálu
- technický pokrok
Ceny alternativních výrobků
- změna ceny různých druhů výroby
- př. žito a pšenice
Změna výrobních podmínek
- výkyvy počasí
- sezónní zboží
