Účetní uzávěrka a závěrka, finanční analýza

 

   Otázka: Účetní uzávěrka a závěrka, finanční analýza

   Předmět: Ekonomie a účetnictví

   Přidal(a): Tereza P.

 

CHARAKTERISTIKA A VÝZNAM ÚČETNÍ UZÁVĚRKY A ZÁVĚRKY:
– tři etapy, které musí účetní jednotky udělat, aby účetní závěrka věcně zobrazovala stav majetku a zdrojů, jeho krytí, dále pak výsledek hospodaření za účetní období
1) přípravné práce před účetní uzávěrkou
2) účetní uzávěrka
– představuje především uzavření účtů převodem jejich zůstatků na dvojici uzávěrkových účtu (702 – konečný účet rozvážný, 710 – účet zisku a ztráty)
3) účetní závěrka – sestavení účetních výkazů (rozvaha, výkaz zisků a ztráty, příloha, popř. výkaz cash flow a přehled o změnách vlastního kapitálu)

 

PŘÍPRAVNÉ PRÁCE PŘED ÚČETNÍ UZÁVĚRKOU:
a) inventarizace majetku a závazků (inventura je zjištění skutečného stavu, buď fyzická, nebo dokladová), (inventarizace je porovnání skutečného stavu se stavem účetním

řádná: 1x ročně, výjimky: pokladna 4x ročně (2x ohlášená, 2x neohlášená)

mimořádná: má 3 fáze: 1. Inventura, 2. porovnání účetního a fyzického stavu, 3. vyrovnání

b) doúčtování účetních případů ke dni 31. 12.

 

a) inventarizace má dva základní úkoly:
porovnat skutečný stav majetku a závazků se stavem účetním, vyčíslení inventarizačních rozdílů a jejich zaúčtování
– v případě, že při inventarizaci budou zjištěny rozdíly, je nutné je zaúčtovat vždy do účetního období, za které se sestavuje účetní závěrka
– případné rozdíly:

1) skutečný stav je nižší než stav účetní – přirozený úbytek, nebo manko = schodek
přirozený úbytek: aby účetní jednotka mohla účtovat o přirozených úbytcích, musí mít v rámci vnitropodnikových směrnic zpracované normy přirozených úbytků
– účtuje se jako běžná spotřeba 501/112 nebo 504/132
– vzniklý N lze považovat za daňově uznatelný za předpokladu, že normy jsou nastaveny reálně a účetní jednotka je dokáže obhájit před správcem daně
manko či schodek: účtuje se jako provozní náklad na účtu 549 nebo jako finanční náklad na účtu 569
– vzniklý N je daňově uznatelný pouze do výše případných náhrad
549/112 -> 335/648 nebo 569/211 -> 335/668

2) skutečný stav je vyšší než stav účetní – přebytek
– přebytek nakoupených zásob (132/648), přebytek zásob vlastní výroby (123/613), přebytek finančního majetku (211/668), přebytek DHM odepisovaného (022/082)
• porovnání účetní hodnoty majetku s hodnotou reálnou a zúčtování případných rozdílů
– pokud je trvalá hodnota majetku nižší, účtuje se v případě trvalého snížení hodnoty jako škoda (549/022)
– u dočasného snížení hodnoty majetku účtujeme nepřímo pomocí opravných položek (559/19. nebo 29.)


b) doúčtování účetních případů ke dni 31. 12.
nevyfakturované dodávky – proúčtují se jako závazek o odhadované výši 111/389
• vyfakturované, ale dosud nepřevzaté dodávky 119/111
• při způsobu B řešit zůstatky – PZ 501/112, KZ 112/501
• časové rozlišení nákladů a výnosů v užším pojetí – je potřeba zajistit zahrnutí odpovídající části nákladů nebo výnosů do výsledku hospodaření běžného období pomocí účtu 381 – 385 (nepravidelně placené nebo přijímané nájemné nebo předplatné)
• zaúčtování dohadných položek – zaúčtování závazků a pohledávek, které věcně patří do běžného období, ale jejich přesná výše prozatím není známa, protože ji příslušná osoba nevyčíslila (389 nebo 388)
– pohledávka za pojišťovnou
• tvorba a zúčtování rezerv – zaúčtování tvorby rezerv na v budoucnu očekávané náklady (opravy DM)
– tvorba 552/451 a čerpání 451/552
• zaúčtování kurzových rozdílů – hodnotu majetku a závazků v cizí měně je nutno přepočítat kurzem ČNB platným k poslednímu dni účetního období – tato zjištěná částka musí být uvedena v rozvaze
– musí se zjištěné rozdíly zaúčtovat jako náklad či výnos (563 nebo 663)
– hlídat: 211, 221, 321,311
• odpis pohledávek a opravné položky k pohledávkám – pohledávky, u nichž doba splatnosti již uplynula a nedá se předpokládat, že budou dlužníkem uhrazeny, může účetní jednotka odepsat 546/311 (dlužník zemřel, dlužník je v úpadku, soud zrušil konkurz, upustíme od vymáhání pohledávky) – daňově neuznatelné
– dočasné snížení hodnoty pohledávky – tvorba opravné položky: další cesta, jak dostat neuhrazené pohledávky do nákladů, musí se však splnit všechny podmínky uvedené v zákoně o rezervách -> o kolik mohu neuhrazenou pohledávku snížit – daňově uznatelné
na 311 máme 100 Kč pohledávku
6 měsíců po vytvoření pohledávky 20% 20 Kč 558/391          (100/100*20)
12 měsíců po vytvoření pohledávky 33%      13 Kč               558/391          (100/100*33)-20
18 měsíců po vytvoření pohledávky 50 %     17 Kč               558/391          (100/100*50)-33
-> zrušení opravné položky 391/558  50Kč
• účtování odpisů

! v účetnictví je potřeba zkontrolovat !
042 – majetek, který nebyl zařazen do používaní, může mít KZ , ale musíme vědět, o co jde
111 a 131 – nesmí mít konečný zůstatek
211 – nesmí vykazovat halíře, protože neexistují
221 – musí odpovídat uzávěrkovému výpisu
261 – může mít konečný zůstatek (pošlu peníze 31. 12.)
311 a 321 – upozornit dopisem o dluhu či pohledávce
331 – kontrola pomocí mzdového listu
343 – musí odpovídat poslednímu přiznání k DPH

 

ÚČETNÍ UZÁVĚRKA:
a) uzavření účtů výsledkových 710
b) výpočet daně z příjmu PO + zaúčtovat
c) uzavření rozvahových účtů 702 a 710

  

a) vše se zjistí převodem konečných zůstatků z výsledkových účtů na účet 710 – účet zisků a ztráty
– výsledek hospodaření je nutno zjišťovat v předepsané struktuře (ten se následně promítá do výkazu zisků a ztráty)
– účetní hospodářský výsledek se zjišťuje ve struktuře:
1) provozní – porovnáním obratů účtů 60-65 (provozní výnosy) a 50-55 (provozní náklady)
2) finanční – porovnání obratů účtů 66,67 (finanční výnosy)a 56,57 (finanční náklady)
3) mimořádný – porovnáním obratů účtů 68 (mimořádné výnosy) a 58 (mimořádné náklady)
-> 4) z běžné činnosti – (provozní + finanční výnosy) – (provozní + finanční náklady) -> výsledek hospodaření za běžnou činnost před zdaněním

b)
výpočet daně z příjmů PO + zaúčtovat:
HV z běžné činnosti (60-67) + HV z mimořádné činnosti (50-57
• výpočet DPPO:
V – N = hrubý účetní zisk
+ náklady daňově neuznatelné (513, 543, 545, 549, 554, 559, 538)
– výnosy daňově neuznatelné (665)
± rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy
Základ daně
– odečitatelné položky od ZD (ztráta z minulých let, výdaje na podporu odborného vzdělávání)
Snížený základ daně o odečitatelné položky
– dary

1) musí být splněn účel (školství, věda, zdravotnictví, výzkum, kultura, policie, požární ochrana atd.)


2) musí být splněna výše toho daru

– FO: minimální výše za rok 1000 Kč, však maximálně 15% ze základu daně
– PO: minimální výše 2 000 Kč, však maximálně 10% z upraveného základu

daně před slevami
Základ daně na 1000↓ + sazba 19%
-> DPPO, která může být snížená o slevy na zaměstnance se změněnou pracovní schopností (60 000/1)
-> vznik daňové povinnosti -> zálohy = nedoplatek a tím vzniká daňová povinnost 591/341

 

c) uzavření rozvahových účtů 702 a 710
– zjištění obratů stran MD a D jednotlivých syntetických účtů
– rozvahové účty – zjištění KZ, převod na účet 702 Konečný účet rozvážný
– výsledkové účty – převod obratů na účet 710 Účet zisků a ztráty
– vyúčtování hospodářského výsledku – zjištění HV na účtu 710 a jeho převod na účet 702

 

ÚČETNÍ ZÁVĚRKA:
– podstatou je vykázat k poslednímu dni účetního období stavy jednotlivých druhů majetku, závazků, vlastního kapitálu, nákladů a výnosů, vyčíslit výsledek hospodaření účetní jednotky popř. zachytit tok peněžních prostředků a změny ve vlastním kapitálu
– toto vše při dodržení všech účetních zásad, zejména zásady věcného a poctivého obrazu účetnictví
– výše uvedené skutečnosti se zaznamenávají do účetních výkazů, kterými jsou:

1) rozvaha
2) výkaz zisků a ztráty
3) příloha
– tyto musí vytvářet každá účetní jednotka, kromě těchto se můžeme ještě setkat se dvěma:
4) přehled o peněžních tocích (výkaz cash-flow)
5) přehled o změnách vlastního kapitálu

– sestavují se buď v plném nebo zjednodušeném rozsahu, hodnoty jsou v tisících Kč, výkazy musí být podepsány odpovědnou osobou
– společně s přiznáním k dani z příjmů se účetní výkazy předkládají finančnímu úřadu

• druhy a rozsah účetní závěrky, povinnost ověřování auditorem
druhy: podle okamžiku a situace, ve kterých se účetní uzávěrka sestavuje
a) řádná – sestavuje se k poslednímu dni účetního období
b) mimořádná – sestavuje se v mimořádných situacích (ke dni zrušení účetní jednotky bez likvidace, insolvenční řízení)
c) mezitímní – sestavuje se, pokus si to vyžadují zvláštní právní předpisy, i během účetního období
rozsah: ve kterém sestavují účetní jednotky své výkazy, může být dvojí
a) výkazy v plném rozsahu – musí sestavovat všechny akciové společnosti a dále účetní jednotky, které mají zákonem stanovenou povinnost auditu
b) výkazy ve zjednodušeném rozsahu – sestavují všechny účetní jednotky
povinnost ověření účetní závěrky auditorem:
a) akciové společnosti, které v účetním období dosáhla nebo překročila alespoň 1 kritérium
b) další podnikatelské subjekty, ostatní obchodní společnosti, družstva a FO dosáhla či překročila minimálně 2 kritéria
• aktiva celkem překročila 40 000 000 Kč
• roční čistý obrat byl vyšší než 80 000 000 Kč
• průměrný přepočtený stav zaměstnanců byl vyšší než 50

 

1) rozvaha = bilance
– představuje před jednotlivých aktiv a pasiv (koukáme na majetek z dvojího pohledu)
– na straně aktiv se hodnotové údaje zapisují do čtyř sloupců:
• sloupec 1 – brutto: aktiva se uvádějí v plné hodnotě v PC (bez oprávek a opravných položek)
• sloupec 2 – korekce: obsahuje hodnotu oprávek a opravných položek
• sloupec 3 – netto: rozdíl mezi sloupcem 1 a sloupcem 2, hodnoty v ZC
• sloupec 4: obsahuje hodnoty z rozvahy z předchozího účetního období v netto výši
– pro záznam pasiv postačí pouze dva sloupce:
• sloupec 5: stav pasiv za běžné období
• sloupec 6: stav pasiv za minulé období
– aktiva a pasiva jsou v rozvaze rozdělena do skupin -> jednotlivé skupiny jsou označeny velikým písmenem latinské abecedy (aktiva A-D, pasiva A-C) + podskupiny označené římskými číslicemi a ty se ještě dělí a jsou označeny arabskou číslicí
– rozvaha ř. 85 = výkaz zisků a ztráty ř. 60

 

2) výkaz zisků a ztráty
– podklady ze 710
– může být sestavován ve druhovém nebo účelovém členění
– hodnotové údaje se zaznamenávají do dvou sloupců:
• sloupec 1: představuje údaje za běžné období
• sloupec 2: představuje údaje za minulé období
– V a N se zde prolínají, což je dáno potřebou zjistit hospodářský výsledek v předepsaném členění:
provozní HV -> finanční HV -> výsledek hospodaření za běžnou činnost -> mimořádný výsledek hospodaření -> výsledek hospodaření za účetní období (součet HV za běžnou činnost a mimořádnou) -> vyjadřuje čistý zisk tj. zisk po zdanění, popř. ztrátu

 

3) příloha
– nemá předepsanou formu, ale obsah (buď jako popisná forma nebo jako tabulka)
– účetní jednotky s povinným auditorem sestavují přílohu v plném rozsahu
• obecné údaje o účetní jednotce – popis účetní jednotky (název, právní forma podnikání, sídlo, vznik), jména a příjmení členů statutárních orgánů, údaje o osobách, které mají podstatný nebo rozhodující vliv v účetní jednotce, průměrný přepočtený počet zaměstnanců
• informace o účetních metodách a obecných účetních zásadách – způsoby oceňování jednotlivých složek majetku, způsob sestavení odpisových plánů a použité odpisové metody, způsob stanovení opravných položek, použity kurz
• doplňující informace k rozvaze a k výkazu zisku a ztráty – důležité skutečnosti, které nelze z rozvahy a výkazu vyčíst, rozpis rezerv a dlouhodobých bankovních úvěrů, doměrky daně z příjmů za minulé účetní období, informace o výší splatných závazků pojistného na sociální zabezpečení a zdravotního pojištění

 

FINANČNÍ ANALÝZA:
– jedná se o rozbor finanční situace v podniku
– podklady: 710, 702, rozvaha a výkaz zisku a ztráty
– koho to zajímá: vedení firmy, majitele, burzovní makléře, banku
ukazatele (obecně): absolutní – číslo, rozdílný – dvě čísla (zisk v roce 2014 je o 100 tisíc větší než v roce 2013), podílový –( )
srovnání (zhodnocení): v čase, v prostoru (podobná firma v podobném oboru), s optimální hodnotou (jaká je optimální výše), s plánem (odborné publikace)
ukazatelé 4:

 

1) ukazatelé likvidity:

a) okamžitá likvidita
– jak jsem teď schopná splatit svoje dluhy

-zhodnocení: doporučená optimální hodnota likvidity je 1 (schopnost podniku splatit své dluhy)

 

b) pohotová likvidita
– zhodnocení: doporučená optimální hodnota likvidity je 0,5

 


c) běžná likvidita

– zhodnocení: doporučená optimální hodnota likvidity je 2


2) ukazatelé rentability (ziskovost):

a) rentabilita celkových aktiv
– „ na 1 Kč aktiv připadá x Kč zisku“
– čím je ukazatel vyšší, tím lepší

 

b) rentabilita vlastního kapitálu
– čím je ukazatel větší, tím lepší

 

c) rentabilita nákladů
– opět, čím je ukazatel větší, čím lepší

 

3) ukazatelé zadluženosti
– kolik % činní dluhy
– optimální hodnota je 30 až 70%
– majitel se bude snažit, aby zadluženost byla co nejnižší

 

4) ukazatelé aktivity

a) obrat celkových aktiv

– kolikrát se majetek obrátí v tržbách
– ukazatel využití majetku, čím vyšší, tím lepší
– na 1 Kč připadá x tržeb

 

b) doba obratu zásob
– měla by být co nejkratší -> vyšší počet obrátek
– mám na skladě tolik a tolik kusů a zajímá mě, na jak dlouho tam budou

 

c) doba obratu pohledávek
– průměrná doba splacení pohledávek firmy

💾 Stáhnout materiál   🎓 Online kurzy
error: Content is protected !!