Účetnictví – maturitní otázka

 

   Otázka: Účetnictví – podstata, význam, právní úprava, úkoly a zásady

   Předmět: Účetnictví

   Přidal(a): Lenka

 

 

ÚČETNICTVÍ – upraveno zákonem o účetnictví. Vedou ji PO (např. obchodní společnosti) a FO, které se staly účetní jednotkou. Účetnictví je písemné zaznamenávání informací o hospodářských jevech podniku, a to v peněžních jednotkách.

  • FO se stane účetní jednotkou zejména v těchto případech:
  • Pokud její obrat za bezprostředně předcházející kalendářní rok přesáhl částku 25 mil. Kč.
  • Pokud se rozhodla dobrovolně vést účetnictví.
  • Pokud je zapsána v OR.
  • Účetnictví plní tyto funkce:
  • Poskytuje informace o hospodaření firmy.
  • Může sloužit jako důkazní prostředek při vedení sporů (např. účetní doklady nebo záznamy v účetních knihách).
  • Poskytuje informace pro rozhodování a řízení podniku.
  • Zjištění informací pro účely daňové.
  • Údaje v účetnictví umožňují kontrolu stavu majetku a hospodaření s ním.

 

Základním předpisem pro vedení účetnictví je zákon o účetnictví, kterým se řídí vedením účetních záznamů závazně pro všechny jednotky.  Jsou zde informace o rozsahu a způsobu vedení účetnictví, například které podnikatelské subjekty musí vést účetnictví. Dále se zabývá účetními doklady, účetními zápisy, účetními knihami, účetní závěrkou. Popisuje způsoby oceňování majetku a jejich inventarizaci, pojednává o úschově účetních písemností apod. Mimo jiné jsou zde také uvedeny sankce za porušení účetních předpisů.

Povinností podle zákona o účetnictví je vést účetnictví úplně, průkazným způsobem a správně tak, aby věrně zobrazovalo skutečnosti, které jsou jeho předmětem.

Účetním obdobím se rozumí období, za které se účetnictví uzavírá a zjišťuje se hospodářský výsledek účetní jednotky. Je to dvanáct nepřetržitě po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Toto účetní období se může shodovat buď s kalendářním rokem, nebo je hospodářským rokem.

 

Rozdělení:

FINANČNÍ ÚČETNICTVÍ

  • Poskytuje ucelený soubor informací o aktivech a pasivech podniku, o jeho nákladech, výnosech a hospodářském výsledku jako celku. Zachycují v něm vztahy podniku jako celku k vnějšímu okolí- k dodavatelům, odběratelů, bankám, finančním organům apod. Protože jde o vztahy finanční, označuje se jako FINANČNÍ ÚČETNICTVÍ.

MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ

  • Tvoří soubor informací potřebných k efektivnímu řízení uvnitř daného podniku (např. provádění výrobní politiky, odbytové politiky apod.).
  • Vnitropodnikové účetnictví (účtování o nákladech a výnosech z různých pohledů, aby bylo možné sledovat náklady podle jednotlivých čin., hos. středisek, zakázek, apod.).
  • Kalkulace (stanovení nákladů na jednotku výkonu).
  • Rozpočetnictví (plán výkonů jednotlivých vnitropodnikových útvarů).
  • Manažerské účetnictví je plně v kompetenci podniku, mohou být používány různé postupy a metody, které zabezpečí využitelné pro žádaný účel.

 

ÚČETNÍ VÝKAZY, EVIDENCE MAJETKU A HOSPODAŘENÍ

Účetní výkaz

Jsou dva až tři (rozvaha, výkaz zisku a ztrát, příp. další) a shrnují vysledky hospodaření celé firmy, jsou vyhotoveny především po roční uzávěrce. Jejich význam dokládá to, že jsou přikládány k daňovému přiznání a některé firmy mají povinnost je zveřejněvoat v tisku, naopak pro velké firmy jsou velmi důležitou součásti účetnictví. Po ukončení úzávěrky firmy vytvoří výkazy, které nazýváme souborně účetní závěrka.

 

Rozvaha a výsledovka (evidence majetku a hospodaření)

  • Rozvaha
    • je základním zdrojem informací o celkové struktuře majetku účetní jednotky, kolik vložili vlastníci do firmy, jaký zisk firma vytvořila
    • aktiva a pasiva jsou rozdělena do skupin, jednotlivé slupiny jsou označeny velkým písmenem a podrobnějším dělením pomocí římských číslic
    • Základní kontrolní vazby:
      • aktiva celkem = pasiva celkem
      • položka „výsledek hospodaření za účetní období“ ve výkazu zisku a ztráty se musí         rovnat v rozvaze položce „výsledek hospodaření běžného roku“
  • Výkaz zisku a ztrát
    • výkaz zisku a ztráty poskytuje informace o nákladech, výnosech a hospodářském výsledku
    • může být sestavován ve druhovém nebo účelovém členění
    • na rozdíl od rozvahy, v níž byla aktiva a pasiva oddělena, ve výkazu zisku a ztráty se výnosy s náklady prolínají, což je dáno potřebou zjistit výsledek hospodaření v předepsaném členění
    • výnosy jsou označeny římskou číslicí a náklady velkým písmenem
    • podrobnější členění je zajištěno arabskými číslicemi
    • Výkaz je uspořádán stupňovitě, tak aby umožnil vyčíslit:
      • provozní výsledek hospodaření
        • rozdíl mezi provozními výnosy a náklady
      • finanční výsledek hospodaření
        • rozdíl mezi finančními výnosy a náklady
      • výsledek hospodaření za běžnou činnost
        • součet provozního a finančního výsledku upravený o splatnou i odloženou daň
      • mimořádný výsledek hospodaření
        • rozdíl mezi mimořádnými výnosy a náklady upravený o splatnou i odloženou daň
      • výsledek hospodaření za účetní období
        • součet hospodářského výsledku za běžnou a mimořádnou činnost → vyjadřuje disponibilní (čistý zisk, tj. po zdanění)
  • Zjištění hospodářského výsledku
    • hospodářský výsledek je důležitý ukazatel hospodaření účetní jednotky
    • zjišťuje se porovnáním nákladů vynaložených na provedení výkonů
    • může mít charakter zisku nebo ztráty
    • na hospodářský výsledek je dvojí pohled:
      • a) hospodářský výsledek před zdaněním, tzv. hrubý účetní zisk
      • b) hospodářský výsledek po zdanění, tzv. disponibilní zisk
    • od hrubého zisku se vypočte daň z příjmu

 

Hospodářská výsledek se zjišťuje ve struktuře:

  • a) provozní – porovnáním obratů provozních nákladů (skupina 50 až 55) a provozních výnosů (skupiny 60 až 64)
  • b) finanční – porovnáním obratů finančních nákladů (skupina 56 a 57) a finančních výnosů (skupina 66)
  • c) mimořádný – porovnáním obratů mimořádných nákladů (skupina 58) a mimořádných výnosů (skupina 68)
    • součet provozního a finančního výsledku se nazývá hospodářský výsledek s běžné činnosti
    • účetní hospodářský výsledek se zjišťuje na účtu 710, kam se na konci účetního období převedou obraty nákladových a výnosových účtů

 

ÚČETNÍ DOKLADY

  • Význam účetních dokladů:
  • Zákon o účetnictví ukládá povinnost účtovat na základě účetních dokladů. Tyto doklady musí obsahovat předepsané náležitosti. Účetnictví vedené na podkladě pravdivých, přesných a včasných dokladů zachycuje průběh hospodářských činností v souladu se skutečností.
  • Účetní doklad je průkazný účetní záznam, v němž se zachycuje a ověřuje hospodářská nebo účetní operace.

 

Členění účetních dokladů:

  • Podle druhů:
    • Faktury vystavenévyúčtování provedené dodávky zboží, výrobků nebo služeb, na základě kterého účetní jednotce vzniká vůči odběrateli pohledávka.
    • Faktury přijatévyúčtování od dodavatele, na základě kterého účetní jednotce vzniká závazek.
    • Příjmové pokladní dokladypoužívají se u plateb za hotové, vypisujeme 2x, originál předáváme zákazníkovi a kopii si ponecháváme.
    • Výdajové podkladní dokladyobsahují podobné položky jako příjmové pokladní doklady, na jejichž základě se účtují výdaje v hotovosti.
    • Bankové výpisyinformují účetní jednotku o stavu a pohybu peněz na bankovním účtu.
    • Vnitřní (interní) účetní dokladslouží pro zaúčtování hospodářských operací uvnitř podniku (např. příjemky– příjem zásob materiálů, výdejky– výdej zboží ze skladu, výplatní listina– pro zaúčtování mezd zaměstnanců apod.)
  • Podle počtu dokumentovaných účetních případů:
    • Jednotlivédokumentují jednu hospodářskou operaci
    • Sběrnéshrnují více jednotlivých účetních dokladů zachycujících stejnorodé hospodářské operace do nového dokladu, aby mohly být zaúčtovány jednou položkou. Do sběrného účetního dokladu lze shrnovat údaje jednotlivých účetních dokladů maximálně za období jednoho měsíce.
  • Podle obsahu:
    • Vnější (externí)mají vztah k okolí podniku. Jsou to veškeré doklady, kdy účastníkem účetního případu je někdo z okolí účetní jednotky.
    • Vnitřní (interní)mají vztah k účetním případům, které se uskutečnily pouze uvnitř podniku.

 

Náležitosti účetních dokladů – >Aby účetní doklady byly průkazním prostředkem o provedených operacích, musí mít podle zákona o účetnictví řadu náležitostí:

  • Označení účetního dokladu
    • Označování dokladů je možné dvojím způsobem:
    • V jedné číselné řadě = 1, 2………n (zpravidla vhodné pro případ malého počtu dokladů).
    • V několika číselných řadách.
    • Smyslem rozdělení dokladů do menších logických celků je jasná, rychlá a jednoznačná identifikace dokladů.
  • Popis obsahu účetního případu a označení jeho účastníků
    • Označení účastníků – obchodní jméno a sídlo PO (dle výpisu z OR), příjmení, jméno a místo podnikání FO (dle živnostenského listu).
    • Popis obsahu účetního případu – za nákup materiálu, za poskytnutí poradenských služeb apod.
  • Peněžní částku nebo údaje o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství
  • Okamžik vyhotovení účetního dokladu
    • Zpravidla se jako okamžik vyhotovení uvádí datum.
    • Jedná se o okamžik (datum), kdy je účetní doklad fyzicky vytvořen (opatřen všemi předepsanými náležitostmi). Může být shodný s okamžikem uskutečnění účetního případu.
  • Okamžik uskutečnění účetního případu, není-li shodný a okamžikem vyhotovení účetního dokladu
    • Definice okamžiku (dne) uskutečnění účetního případu lze nalézt v Českých účetních standartech pro podnikatele. Jedná se například o den, ve kterém dojde ke splnění dodávky, platbě závazku, inkasu pohledávky, zjištění mamka či přebytku apod.
  • Podpisový záznam osoby odpovědné za účetní případ a osoby odpovědné za jeho zaúčtování
    • Osoba odpovědná za účetní případ stvrzuje obsah účetního případu, tj. zachycení skutečností, které jsou předmětem účetnictví. Případ na účetním dokladu by měl garantovat věcnou správnost účetního případu.
    • Osoba odpovědná za zaúčtování účetního případu by měla přezkoušet doklad z hlediska formálního.
    • Např.: – u vystavení pokladního dokladu podpis pokladníka,
    • u vystavené faktury za vykonanou práci podpis osoby odpovědné za správnost vyúčtování dodávky.

 

Výčet náležitostí účetního dokladu je úplný a nelze tedy vyžadovat náležitosti jiné. Přesto lze z praktického hlediska doporučit uvádět na dokladech další informace, a to například:

  • otištění razítko firmy na účetním dokladu,
  • předkontace (účtovací předpis),
  • komentář vysvětlující účetní případ.

 

Vyhotovování účetních dokladů:

  • Účetní doklady se mají vyhotovovat bez zbytečného odkladu, tedy ihned po zjištění skutečností, které se jimi ověřují.
  • Zákon o účetnictví nelimituje vystavení účetního dokladu počtem dnů či hodin, protože většinou bude účetní doklad i dokladem daňovým, termín vystavení dokladu je potřeba dát do souladu se zákonem o DPH, tj. např. u běžného daňového dokladu nejpozději do 15 dnů ode dne uskutečnění zdanitelného plnění, popř. ode dne přijetí platby (zálohy).
  • Údaje v účetních dokladech musí být zapsány prostředkem zaručujícím trvalost zápisu, aby byly po celou dobu své úschovy v účetní jednotce plně čitelné. Doklady, které nemají předepsaný obsah nebo nejsou správně vyplněny, nejsou považovány za průkazné

 

Stvrzenka musí mít tyto náležitosti:

  • KOMU zaplatitmáme-li, použijeme i razítko
  • KDY zaplatit
  • KDO zaplatit
  • KOLIK zaplatit
  • ZA CO zaplatit

 

Daňový doklad může být zároveň i účetním dokladem.

Opravy v účetních dokladech nesmějí vést k neúplnosti, neprůkaznosti, a nesprávnosti účetnictví.

 

Opravy účetních dokladů lze provádět tímto způsobem:

  • K chybnému (původnímu) dokladu vystavíme nový opravený účetní doklad (tzv. dokladový způsob)
  • Vyznačíme opravu přímo na opravovaný doklad (tzv. bezdokladový způsob).

 

Při opravách účetních dokladů se musí dodržovat určité zásady.

  • Zásady opravování účetních dokladů bezdokladovým způsobem:
    • Chybný údaj se slabě přeškrtne tak, aby i nadále zůstal čitelný.
    • Nad původní údaj na dokladu se uvede správný.
    • K opravovanému zápisu je nutné připojit datovanou poznámku o provedení opravy.
  • Zásady opravování účetních dokladů dokladovým způsobem:
    • Na původním i na opravném účetním dokladu je nutné uvést vzájemné odkazy, tzn. Na opravném dokladu vyznačit číslo opravovaného dokladu a naopak.
    • Složitější, nezvyklé opravy doplnit vysvětlujícím komentářem s uvedením důvodu opravy.

 

Oběh účetních dokladů a postup při jejich zpracování:

  • Proces oběhu účetního dokladu od jeho vystavení nebo obdržení až po archivaci neprobíhá ve všech účetních jednotkách stejně – záleží zejména na organizačním uspořádání účetní jednotky. Je zřejmé, že v jednoduché organizační struktuře, kde vlastník je zároveň zaměstnancem, účetním, pokladníkem apod., bude formalizovaný oběh dokladů postrádat smysl. Naopak v účetní jednotce, kde je složitá organizační struktura podniku s členěním na závody, střediska aj., je stanovení pravidel oběhu účetních dokladů nutné. V takovém případě se vytváří vnitropodniková směrnice, která spočívá v zajištění plynulého pohybu dokladů v rámci účetní jednotky od okamžiku vyhotovení nebo přijetí dokladů přes jejich ověření, zaúčtování až po archivaci.

 

Postup oběhu dokladů lze znárodnit takto:

  • Přezkoušení správnosti -> Příprava k zaúčtování -> Zaúčtování -> Úschovna

 

Přezkoušení správnosti– kontrola účetního dokladu z hlediska věčné (obsahové) a formální stránky.                                         

Věcná stránka se týká prověření správnosti údajů na účetním dokladu.

Formální stránka se zaměřuje na ověření úplnosti náležitostí účetního dokladu.

 

Příprava k zaúčtování– zahrnuje tyto činnosti:

  • Třídění dokladů- rozdělení dokladů podle stanoveného hlediska, zpravidla podle druhu (bankovní výpisy, došlé faktury,…).
  • Označování dokladů- přidělení určitého číselného, resp. abecedně číselného označení.
  • Evidence- zápis dokladů do pomocných účetních knih (kniha faktur,…).
  • Určení účtovacího předpisu- stanovuje účty a jejich strany, na kterých bude doklad zaúčtován včetně uvedení peněžních částek.                                                                      

Zaúčtování (účetních zápisy se provádějí v účetních knihách).                       

Úschovna (založení do pořadačů, resp. šanonů).

 

Účetní doklady jsou důležitým průkazním materiálem, a proto musí být pečlivě uschovány, aby je bylo možno použít při kontrole a při objasnění později vzniklých nesrovnalostí.  Podnikatel je povinen uschovat veškeré účetní písemnosti pro dobu stanovenou uschovacími lhůtami podle zákona o účetnictví.

 

Účtové třídy a rozdělení účtu:

Směrná účtová osnova

  • Základem jednotného uspořádání účetnictví jsou směrné účetnictví jsou směrné účtové osnovy, které vydává ministerstvo financí pro jednotlivé druh účetních jednotek. V naší učebnici se zaměřujeme na směrnou účtovou osnovu, která je závazná pro podnikatele.
  • Účtová osnova je seznam účtových tříd a účtových skupin, v rámci kterých si dále účetní jednotka stanoví potřebné syntetické a analytické účty.
  • Podle směrné účtové osnovy účtují zejména:
    • Obchodní společnosti (s. r. o., v. o. s., k. s., a. s.)
    • Družstva
    • Statní podniky
    • FO, které jsou účetními jednotkami.

 

Konstrukce směrné konstrukce směrné účtová osnovy:

  • Účetní osnova zahrnuje 10 účtových tříd (0-9), který se dále člení na účtové skupiny.
  • Úplné změní směrné účtové osnovy je uvedeno v závěru knihy, nyní je základní rámec
    • Dlouhodobý majetek (hmotný, nehmotný, finanční)
    • Zásoby (nakupované i vytvořené vlastní činností)
    • Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bankovní úvěry (peněžní prostředky v pokladně, na bankovních účtech, krátkodobé bankovní úvěry).
    • Zúčtovací vztahy (pohledávky a závazky z obchodního styku, zúčtování se zaměstnanci, orgány sociálního zabezpečení, finančními úřady apod.)
    • Kapitálové účty a dlouhodobé závazky (vlastní kapitál, rezervy, dlouhodobé bankovní úvěry, dlouhodobé závazky).
    • Náklady (spotřeba materiálu, služeb, mzdové a sociální náklady, finanční a mimořádné náklady)
    • Výnosy (tržby z prodeje výrobků, zboží, služeb, finanční a mimořádné výnosy).
    • Závěrkové a podrozvahové účty.
  • Účtové třídy 8 a 9 jsou vyhrazeny pro vnitropodnikové účetnictví, jehož členění je plně v pravomoci účetní jednotky.

 

Účtový rozvrh

  • Účtový rozvrh sestavuje účetní jednotka na začátku účetního období. Je to seznam všech syntetických a analytických účtů, které bude v účetním období používat. Při jeho sestavování musí vycházet ze směrné účtové osnovy.

 

Syntetické účty:

  • Jednotlivé účtové skupiny se dále dělí na syntetické účty. Konkrétní úprava závisí na rozhodnutí účetní jednotky s tím, že musí vycházet ze závazné směrné účtové osnovy.
  • Účetní jednotky, které vedou účetnictví v plném rozsahu, mají syntetické účty označení trojmístným číslem a názvem.
  • První číslice v trojčíslí označuje účtovou třídu, druhé číslice účtovou skupinu uvnitř dané účtové třídy a třetí číslice udává pořadí účtu v příslušné skupině.

 

Analytické účty:

  • Při používání analytických účtů se doplňuje za trojmístné číselné označení navíc další číslice.
💾 Stáhnout materiál   🎓 Online kurzy
error: Content is protected !!