Velká hospodářská krize (1929) – otázka z ekonomie

Hospodářská krize = velká/světová hospodářská krize/ velká deprese

• Označení pro velký propad akcií na americké burze a následovný hospodářský kolaps v roce 1929 – v důsledku tohoto se zhroutili i ekonomiky ostatních zemí po celém světě
• Negativní ekonomický dopad první světové války byl velký a jeho odstraňování dlouhodobé
• Evropský průmysl se zcela přeorientoval téměř výhradně na zbrojní výrobu, nedostatek financí států- zadlužili se u USA
• Německé hospodářství – zasaženo reparacemi vyplývajících z Versaillské mírové smlouvy (reparace ve výši 33 miliard dolarů – v té době to bylo 32% HDP USA)
• Rostoucí inflace (v Německu dochází až k hyperinflaci) – státy se stále více zadlužují
• Přechod agrárně (zemědělsky) orientovaných států k průmyslu – města se rozrůstají rychleji než infrastruktura
• Mylné zdání o tom, že se situaci podaří stabilizovat (některé státy dokonce prožívali období konjunktury = situace středně nebo dlouhodobé souhry příznivých okolností a podmínek, které podporují výkon a růst ekonomiky) – návrat k běžné spotřebě (upustilo se od válečného přídělového systému)
• USA nebylo tolik zasaženo válkou – ekonomika vzrůstala (náskok před ostatními státy) – přehnaný optimismus – odstranění zlatého standardu (krytí zlatem) – investice na burze se staly investované úvěrem – to vedlo k nadhodnocení firem, které způsobilo růst akcií nad jejich reálnou hodnotou, další problém USA- protekcionistická politika – bránila splácet evropské úroky – začalo se hromadit zlato v USA – to vedlo k tomu, že americká ekonomická situace se odrážela v ekonomikách ostatních zemí

KRIZE:

• 20. léta 20. Století – akcie dosáhly svého maxima – neklid investorů
• Roku 1929 začali akcie zvolna ale trvale klesat – akcionáři masově a rychle začali prodávat své klesající akcie – to zrychlovalo jejich propad (akcií) – mezi akcionáři vypukla panika všichni (hlavně malí akcionáři) se snažili své akcie rychle prodat za každou cenu
• Čtvrtek 24.9.1929 bylo na burze nabízeno přes 12 milionu akcií, o které nebyl žádný zájem ( akcionáři je prodávali stále nadhodnocené)
• Pátek 25.9.1929 byla Newyorská burza nucena oznámit krach ( na základě čtvrteční situace) – tento krach vyvolal krach i ostatních amerických burz, protože se tam přesunul prodej – tento den označován jako černý pátek (je považován za den vypuknutí krize)
• Následkem toho začali krachovat další společnosti, které neměli dostatečný kapitál – prudký nárůst nezaměstnanosti – panika mezi lidmi – všichni se rychle snažili vybrat veškeré své úspory z banky, banky však nedisponovaly dostatečným kapitálem – banky také krachovali (10 000 bank zkrachovalo = 1/3) – tím se snížila platební schopnost obyvatel – to vedlo ke snížení výroby – to se odrazilo na ekonomikách států závislých na exportu (Československo, Japonsko, Brazílie)
• Nárůst nezaměstnanosti – hladové pochody, nedůvěra lidí v politický a ekonomický systém (lidé si mysleli, že kapitalismus už skončil a že nastala demokracie – za krizi vinili demokratický systém – toho později využili fašisté a komunisté, kteří slibovali pád demokracie a nastolení pevných systémů)
• Šíření krize usnadnili špatné kroky vlád (USA), pasivita (Československo), neschopnost teoretiků na krizi reagovat, a předvídat její průběh a rozsah
• Trvalo 4 roky než se podařila americká ekonomika stabilizovat – vytvořili hospodářský program New Deal  = nový úděl(během vlády Roosevelta – ekonomické a sociální reformy s cílem uzdravit a podpořit americkou ekonomiku) – upouští od liberální ekonomicky a drží se Keynesových teorií (peníze musí mít svou pevně stanovenou hodnotu), Německu v tu dobu byl vydá Hitlerův program (vychází z podobných programů) – principy programů: vybudování centrální banky a zavést státní zakázky, státní zásahy do ekonomiky. V Německu byl výsledek vidět téměř okamžitě (nevýhodou bylo, že myšlenky směřující k absolutní moci státu vyžadovaly další zásahy a posilování zbrojení, což nakonec nutně vedlo k rozpoutání války) zatímco program New Deal měl pomalejší výsledky (dlouhodobě zamezoval liberální ekonomice, ovšem nechtěl narušit principy demokracie)

ČESKOSLOVENSKO:

• Zasaženo pádem amerických burz, ovšem byli zde i jiné ekonomické předpoklady pro krizi
• Nejpostiženější oblast byla oblast Sudet (dominoval zde lehký průmysl – porcelán, textilní, papírenský, chemický a většina produkce se vyvážela)
• Pandemie španělské chřipky
• Návrat vojáků z fronty (jejich pracovní místa byla obsazena – nárůst nezaměstnanosti – 1,2 milionu obyvatel) – pro nezaměstnané státní stravovací akce = týdenní poukázky na potraviny tzv. žebračenky, a zařizování vývařoven
• Vznik nových hranic (celní bariéry, přerušení železničních tratí)

• 1918 a 1919 hladové bouře (hlavně v Německém pohraničí) – fámy o špatné budoucnosti a davová psychóza: února 1931 se v Duchcově konal komunisty řízený protestní pochod, který se dostal do potyčky s několika četníky, kteří v sebeobraně začali střílet – 4 mrtví 25. listopadu 1931 byl nedaleko Frývaldova (dnes Jeseník) další hladový pochod – akce byla úředně zakázána a po střetu s četnictvem zůstalo 8 mrtvých
• Rostl počet exekucí, rostla zločinnost a žebrota, počet sebevražd
• Krizi zmírňovala nostrifikace akciových společností (přenesení sídla do ČSR), Alois Rašín zabránil hyperinflaci a stabilizoval měnu, slabší psychický dopad války na obyvatelstvo (nadšenost z nového samostatného státu), vývoz do Německa a omezení přívozu potravin z Maďarska (vlastní pěstování), Škodovy a Baťovy závody byly tahouny ekonomiky– stav konjunktury (československá koruna patřila v Evropě ke stabilním a žádaným platidlům)
• krize se u nás obešla bez krachu na burze a bez bankrotů velkých bank (banky byly nadále zdrojem kapitálu pro podniky)
• byly organizovány kartely (dohody podniků o kvótách výroby, nákupu či prodeje) – mnohé firmy byly sice zachráněny, ale za cenu omezení svobody podnikání
• Československo nejprve postihla krize v zemědělství, následoval prudký pád lehkého spotřebního průmyslu, poté krize zasáhla těžký průmysl

Vrchol krize roku 1932 – 1933

• Až do vypuknutí druhé světové války jsme nedosáhli srovnatelné úrovně s úrovní před hospodářskou krizí
• (Krizi využili extrémistické strany ve prospěch jejich propagační kampaně)
• Československu tehdy chyběl ucelený program řešení krize a také nedostatek charismatických politiků, kteří by v lidech vzbudili naději, že bude líp
• v r. 1937 se ekonomika dostala na 97% stavu r. 1929, nezaměstnanost však zůstala desetinásobná!
  • krize tak sice byla překonána, ale mnichovská dohoda, vznik protektorátu a následná světová válka uvrhly naši ekonomiku opět do výrazně černých čísel, ze kterých se dostávala ještě dlouho po druhé světové válce…