Veřejné rozhodování a jeho mechanismy

 

   Otázka: Veřejné rozhodování a jeho mechanismy

   Předmět: Účetnictví

   Přidal(a): Angela

 

 

Veřejným rozhodováním a jeho mechanismy se zabývají teorie veřejné volby.

 

Cíl – dosažení:

• – optimální fiskality (příjmy= výdaje)
• – efektivní alokace v rámci veřejných financí

 

Přístupy k problematice veřejné volby

• Ekonomický– usiluje o dosažení cílů uplatněním eko metod a nástrojů
• Ekonomicko-politický– usiluje o dosažení cílů cestou politických procedur v souladu s fungováním tržního mechanismu

 

Střet zájmů

VEŘEJNÝ ZÁJEM

• Vychází z předpokladu, že nikdo nesmí být poškozen, vše se děje v zájmu většiny.

OSOBNÍ, INDIVIDUÁLNÍ ZÁJEM

• Jednotlivci mají své preference a cílem jejich jednání je maximalizovat užitek.

 

Veřejná volba

Teorie veřejné volby zkoumá, jak vlády rozhodují o daních, o výdajích a dalších nástrojích státních zásahů do ekonomiky, zákonitostí politického systému rozhodování.

 

Okruhy veřejné volby

Veřejnou volbou se rozhoduje:

• – o státních alokačních netržních činnostech ve smíšené eko
• – o jejich financování
• – do jaké míry bude stát zasahovat v tržním hospodářství a jaké nástroje k tomu použije
• – o rozsahu veřejného sektoru
• – jaké veřejné statky a pro koho
• – jaký sektor bude veřejné statky zabezpečovat
  • -> státní veřejný sektor
  • > regionální veřejný sektor
  • -> lokální veřejný sektor

 

Přímé rozhodování= přímá demokracie

• Občané rozhodují přímo, např. REFERENDUM
• – v praxi jen zřídka, je nákladné a zdlouhavé
• POZOR! Jednotlivci rozhodují podle svých individuálních preferencí, svých zálib. Cílem jejich jednání je maximalizovat vlastní užitek.

 

REFERENDUM

• REFERENDUM POVINNÉ ZE ZÁKONA= je přímo předepsané, které zákony, resp. smlouvy musí být schváleny v referendu, např. hlasovaní občanů státu, zda se stát členem EU, volba prezidenta republiky

 

REFERENDUM INICIOVANÉ NA ZÁKLADĚ VŮLE LIDU

• určité procento voličů může předložit petici k uspořádání referenda k některému z problémů, který byl již schválen zákonodárným sborem

 

Referendum

• Uzavřená otázka, na níž se odpovídá ANO nebo NE, voliči nemohou vyjádřit sílu svých preferencí

 

Nepřímé rozhodování= nepřímá demokracie

• Volba prostřednictvím volených zástupců, jaké zájmy a preference svých voličů zastupují.
• Tento způsob hlasování je spojen s pol. systémem.
• Problém je shrnutí mnoha rozdílných názorů do jednoho rozhodnutí.

 

Výsledek rozhodnutí

• ŠKODLIVÉ- v takovém případě si lidé pohorší
• REDISTRIBUČNÍ- výsledkem rozhodnutí bude redistribuce důchodů mezi příjmovými skupinami
• EFEKTIVNÍ- nejlepší, všichni si polepší, resp. nikdo si nepohorší

 

Většinová pravidla rozhodování

Je důležité stanovit pravidla rozhodování:

• rozdělení hlasů
• podle čeho se rozhoduje o vítězném hlasu
• při rozhodování má svou roli i hlasovací strategie, často je nutné přistoupit na kompromis
• individuální preference se musí transformovat do jednoho kolektivního rozhodnutí

 

Jednomyslná shoda – KONSENSUS

• Vyžaduje, aby každý souhlasil s kolektivním rozhodnutím.
• Je zdlouhavá a často neefektivní.
• Nikdo není poškozen.
• Výsledkem může být i situace, kdy se nedospěje k rozhodnutí – zachová se STATUS QUO.

 

Absolutní většina

absolutní= prostá většina (polovina+ 1 rozhodovatel)

• Zajišťuje, že je přijato určité rozhodnutí.
• Menšina se musí demokraticky podřídit.
• Používá se při rozhodování o výši a struktuře daného veřejného rozpočtu, při fiskálních rozhodnutích.
• Hrozí nebezpečí “tyranie většiny”.

 

Relativní většina

• relativní- vítězí návrh s nejvíce hlasy

 

Kvalifikovaná většina

• kvalifikovaná- větší než absolutní většina (⅔ přítomných nebo zvolených rozhodovatelů)
• Hrozí nebezpečí “tyranie menšiny”- většina se při rozhodování bojí, aby nebyla nařčena z porušení práv menšiny.

 

Hlasovací paradox

• Vždy to je nerozhodně

 

Politické smlouvání

• Je založeno na různých zákulisních rozhodovatelů (pol. stran), které může mít dopady na prosazování určitých návrhů.

 

Způsoby hlasování

PLURALITNÍ (SOUHLASNÉ) HLASOVÁNÍ

• – volič řadí své varianty podle svých preferencí
• – volby variant se sčítají a vítězí ta varianta, která získá při součtu za všechny voliče nejméně bodů (nejlepší preference za všechny)

HLASOVÁNÍ NA ZÁKLADĚ BODŮ

• – volič má počet bodů rovný počtu návrhů, které přiděluje podle svých preferencí
• – zvítězí varianta s nejvyšším počtem bodů

 

Subjekty hlasování

• občané– voliči, spotřebitelé veřejných statků a daňoví poplatníci
• politikové– ve volbách jsou zvoleni jako zástupci občanů
• nátlakové skupiny– snaží se ovlivnit rozhodování členů volených orgánů, např. zastrašováním ve svůj prospěch, např. odbory, lobbistické skupiny- fungují na hranici zákonnosti
• byrokraté– administrátoři, připravují podklady pro veřejné rozhodování, závisí na nich výsledek rozhodnutí

 

 

Hlediska zkoumání rozhodovacích procesů

Soc. Hledisko

• rozhodování považováno za soc. Aktivitu
• jde o veřejný zájem
• musí být zachován prospěch všech

 

Strukturální hledisko

• význam: výběr rozhodovacích metod- kdy kolektivní nebo individuální rozhodnutí

 

Procesní hledisko

• proces projednávání a schvalování
• legislativní procesní kroky, které musí být dodržovány

 

Instrumentální hledisko

• jaké nástroje lze použít pro podporu rozhodování, jaké nástroje nám mohou pomoci

 

Rozhodovací hledisko

• metodika rozhodovacích procesů, formulovat jakého cíle chceme dosáhnout, stanovení podmínek, které nás mohou ovlivňovat

 

Hospodářská politika

Hospodářská politika je souhrn cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu v jednotlivých oblastech ekonomické reality.

cíle – většina ekonomů se shoduje na čtyřech základních makroekonomických cílech (tzv. magický čtyřúhelník):

• vysoká úroveň a dynamika produktu (roční tempo růstu HDP),
• vysoká zaměstnanost a nízká nezaměstnanost (průměrná roční míra nezaměstnanosti),
• stabilita cenové hladiny (průměrná roční míra inflace),
• vyrovnaná bilance zahraničního obchodu (saldo obchodní bilance).

 

nástroje

• monetární politika (nositelem je Česká národní banka – ČNB),
• fiskální politika (systém veřejných rozpočtů, státní rozpočet navrhuje vláda a schvaluje parlament),
• důchodová politika (regulace mezd, regulace cen, nositelem je vláda, zprostředkovaně ČNB – hlídá inflaci),
• vnější obchodní a měnová politika (celní politika – vláda, kurzová politika – ČNB)

 

Faktory, které ovlivňují HP

• – pol. systém společnosti
• – eko teorie, z nichž vládní ekonomové vycházejí
  •    Keynesiánský- stálé zásahy státu do hosp .rozvoje
  •    Konzervativní- monetaristický
• – stav, v jakém se eko hospodářství nachází
• – vliv nestátních organizací, zejména pol. stran, které se dostaly při volbách k moci
• – vliv vnějšího okolí- působení nadnárodních institucí a organizací (EU)

 

Subjekty HP

• přímé nástroje– působí na konkrétní účastníky trhu (přikazuje, omezuje, ukládá sankce)
• nepřímé nástroje– ovlivňují podmínky v určitých odvětvích NH (výběr daní,..)

 

Rozlišujeme HP

• fiskální
• monetární
• zahraničně-obchodní
• důchodovou a cenovou

 

Fiskální politika

• – představuje soubor nástrojů, jimiž stát ovlivňuje chod EKO

 

Monetární politika

• = měnová politika
• – subjektem ČNB
• – nástroje:
  • přímé- úvěrové limity
  • nepřímé- repo sazba, diskontní sazba, lombardní sazba, povinné min. rezervy

 

Důchodová a cenová politika

• – subjekt= VLÁDA
• – cílem je zabránit inflačním projevům
• – nástroje: min. mzda, životní a existenční minimum

 

Zahraniční a obchodní politika

• – subjektem: vláda, Parlament i centrální banka
• – nástroje: tvorba kurů koruny k zahraničním měnám

 

Způsob uplatňování hosp. pol.

• expanzivní způsob– uplatňuje se, pokud chceme dosáhnout růstu v EKO
• restriktivní způsob– uplatňuje se, pokud chceme zmírnit příliš rozjetou EKO a dosáhnout stability

 

Účinnost hosp .pol.

• úspěšnost a účinnost makroekonomické hosp. pol. udává tvar magického čtyřúhelníku:
  • velikost a tempo růstu celkového produktu           
    • ukazatel: hrubý domácí produkt (HDP)
  • stabilita cen
    • ukazatel: míra inflace
  •  vyrovnanost vývozů a dovozů
    • ukazatel: bilance zahraničního obchodu
  • velikost a struktura nezaměstnanosti   
    • ukazatel: míra nezaměstnanosti