Veřejné rozhodování a jeho mechanismy

ekonomie

 

   Otázka: Veřejné rozhodování a jeho mechanismy

   Předmět: Účetnictví

   Přidal(a): Angela

 

 

Veřejným rozhodováním a jeho mechanismy se zabývají teorie veřejné volby.

 

Cíl – dosažení:

  • – optimální fiskality (příjmy= výdaje)
  • – efektivní alokace v rámci veřejných financí

 

Přístupy k problematice veřejné volby

  • Ekonomický– usiluje o dosažení cílů uplatněním eko metod a nástrojů
  • Ekonomicko-politický– usiluje o dosažení cílů cestou politických procedur v souladu s fungováním tržního mechanismu

 

Střet zájmů

VEŘEJNÝ ZÁJEM

  • Vychází z předpokladu, že nikdo nesmí být poškozen, vše se děje v zájmu většiny.

OSOBNÍ, INDIVIDUÁLNÍ ZÁJEM

  • Jednotlivci mají své preference a cílem jejich jednání je maximalizovat užitek.

 

Veřejná volba

Teorie veřejné volby zkoumá, jak vlády rozhodují o daních, o výdajích a dalších nástrojích státních zásahů do ekonomiky, zákonitostí politického systému rozhodování.

 

Okruhy veřejné volby

Veřejnou volbou se rozhoduje:

  • – o státních alokačních netržních činnostech ve smíšené eko
  • – o jejich financování
  • – do jaké míry bude stát zasahovat v tržním hospodářství a jaké nástroje k tomu použije
  • – o rozsahu veřejného sektoru
  • – jaké veřejné statky a pro koho
  • – jaký sektor bude veřejné statky zabezpečovat
    • -> státní veřejný sektor
    • > regionální veřejný sektor
    • -> lokální veřejný sektor

 

Přímé rozhodování= přímá demokracie

  • Občané rozhodují přímo, např. REFERENDUM
  • – v praxi jen zřídka, je nákladné a zdlouhavé
  • POZOR! Jednotlivci rozhodují podle svých individuálních preferencí, svých zálib. Cílem jejich jednání je maximalizovat vlastní užitek.

 

REFERENDUM

  • REFERENDUM POVINNÉ ZE ZÁKONA= je přímo předepsané, které zákony, resp. smlouvy musí být schváleny v referendu, např. hlasovaní občanů státu, zda se stát členem EU, volba prezidenta republiky

 

REFERENDUM INICIOVANÉ NA ZÁKLADĚ VŮLE LIDU

  • určité procento voličů může předložit petici k uspořádání referenda k některému z problémů, který byl již schválen zákonodárným sborem

 

Referendum

  • Uzavřená otázka, na níž se odpovídá ANO nebo NE, voliči nemohou vyjádřit sílu svých preferencí

 

Nepřímé rozhodování= nepřímá demokracie

  • Volba prostřednictvím volených zástupců, jaké zájmy a preference svých voličů zastupují.
  • Tento způsob hlasování je spojen s pol. systémem.
  • Problém je shrnutí mnoha rozdílných názorů do jednoho rozhodnutí.

 

Výsledek rozhodnutí

  • ŠKODLIVÉ- v takovém případě si lidé pohorší
  • REDISTRIBUČNÍ- výsledkem rozhodnutí bude redistribuce důchodů mezi příjmovými skupinami
  • EFEKTIVNÍ- nejlepší, všichni si polepší, resp. nikdo si nepohorší

 

Většinová pravidla rozhodování

Je důležité stanovit pravidla rozhodování:

  • rozdělení hlasů
  • podle čeho se rozhoduje o vítězném hlasu
  • při rozhodování má svou roli i hlasovací strategie, často je nutné přistoupit na kompromis
  • individuální preference se musí transformovat do jednoho kolektivního rozhodnutí

 

Jednomyslná shoda – KONSENSUS

  • Vyžaduje, aby každý souhlasil s kolektivním rozhodnutím.
  • Je zdlouhavá a často neefektivní.
  • Nikdo není poškozen.
  • Výsledkem může být i situace, kdy se nedospěje k rozhodnutí – zachová se STATUS QUO.

 

Absolutní většina

absolutní= prostá většina (polovina+ 1 rozhodovatel)

  • Zajišťuje, že je přijato určité rozhodnutí.
  • Menšina se musí demokraticky podřídit.
  • Používá se při rozhodování o výši a struktuře daného veřejného rozpočtu, při fiskálních rozhodnutích.
  • Hrozí nebezpečí “tyranie většiny”.

 

Relativní většina

  • relativní- vítězí návrh s nejvíce hlasy

 

Kvalifikovaná většina

  • kvalifikovaná- větší než absolutní většina (⅔ přítomných nebo zvolených rozhodovatelů)
  • Hrozí nebezpečí “tyranie menšiny”- většina se při rozhodování bojí, aby nebyla nařčena z porušení práv menšiny.

 

Hlasovací paradox

  • Vždy to je nerozhodně

 

Politické smlouvání

  • Je založeno na různých zákulisních rozhodovatelů (pol. stran), které může mít dopady na prosazování určitých návrhů.

 

Způsoby hlasování

PLURALITNÍ (SOUHLASNÉ) HLASOVÁNÍ

  • – volič řadí své varianty podle svých preferencí
  • – volby variant se sčítají a vítězí ta varianta, která získá při součtu za všechny voliče nejméně bodů (nejlepší preference za všechny)

HLASOVÁNÍ NA ZÁKLADĚ BODŮ

  • – volič má počet bodů rovný počtu návrhů, které přiděluje podle svých preferencí
  • – zvítězí varianta s nejvyšším počtem bodů

 

Subjekty hlasování

  • občané– voliči, spotřebitelé veřejných statků a daňoví poplatníci
  • politikové– ve volbách jsou zvoleni jako zástupci občanů
  • nátlakové skupiny– snaží se ovlivnit rozhodování členů volených orgánů, např. zastrašováním ve svůj prospěch, např. odbory, lobbistické skupiny- fungují na hranici zákonnosti
  • byrokraté– administrátoři, připravují podklady pro veřejné rozhodování, závisí na nich výsledek rozhodnutí

 

 

Hlediska zkoumání rozhodovacích procesů

Soc. Hledisko

  • rozhodování považováno za soc. Aktivitu
  • jde o veřejný zájem
  • musí být zachován prospěch všech

 

Strukturální hledisko

  • význam: výběr rozhodovacích metod- kdy kolektivní nebo individuální rozhodnutí

 

Procesní hledisko

  • proces projednávání a schvalování
  • legislativní procesní kroky, které musí být dodržovány

 

Instrumentální hledisko

  • jaké nástroje lze použít pro podporu rozhodování, jaké nástroje nám mohou pomoci

 

Rozhodovací hledisko

  • metodika rozhodovacích procesů, formulovat jakého cíle chceme dosáhnout, stanovení podmínek, které nás mohou ovlivňovat

 

Hospodářská politika

Hospodářská politika je souhrn cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu v jednotlivých oblastech ekonomické reality.

cíle – většina ekonomů se shoduje na čtyřech základních makroekonomických cílech (tzv. magický čtyřúhelník):

  • vysoká úroveň a dynamika produktu (roční tempo růstu HDP),
  • vysoká zaměstnanost a nízká nezaměstnanost (průměrná roční míra nezaměstnanosti),
  • stabilita cenové hladiny (průměrná roční míra inflace),
  • vyrovnaná bilance zahraničního obchodu (saldo obchodní bilance).

 

nástroje

  • monetární politika (nositelem je Česká národní banka – ČNB),
  • fiskální politika (systém veřejných rozpočtů, státní rozpočet navrhuje vláda a schvaluje parlament),
  • důchodová politika (regulace mezd, regulace cen, nositelem je vláda, zprostředkovaně ČNB – hlídá inflaci),
  • vnější obchodní a měnová politika (celní politika – vláda, kurzová politika – ČNB)

 

Faktory, které ovlivňují HP

  • – pol. systém společnosti
  • – eko teorie, z nichž vládní ekonomové vycházejí
    •    Keynesiánský- stálé zásahy státu do hosp .rozvoje
    •    Konzervativní- monetaristický
  • – stav, v jakém se eko hospodářství nachází
  • – vliv nestátních organizací, zejména pol. stran, které se dostaly při volbách k moci
  • – vliv vnějšího okolí- působení nadnárodních institucí a organizací (EU)

 

Subjekty HP

  • přímé nástroje– působí na konkrétní účastníky trhu (přikazuje, omezuje, ukládá sankce)
  • nepřímé nástroje– ovlivňují podmínky v určitých odvětvích NH (výběr daní,..)

 

Rozlišujeme HP

  • fiskální
  • monetární
  • zahraničně-obchodní
  • důchodovou a cenovou

 

Fiskální politika

  • – představuje soubor nástrojů, jimiž stát ovlivňuje chod EKO

 

Monetární politika

  • = měnová politika
  • – subjektem ČNB
  • – nástroje:
    • přímé- úvěrové limity
    • nepřímé- repo sazba, diskontní sazba, lombardní sazba, povinné min. rezervy

 

Důchodová a cenová politika

  • – subjekt= VLÁDA
  • – cílem je zabránit inflačním projevům
  • – nástroje: min. mzda, životní a existenční minimum

 

Zahraniční a obchodní politika

  • – subjektem: vláda, Parlament i centrální banka
  • – nástroje: tvorba kurů koruny k zahraničním měnám

 

Způsob uplatňování hosp. pol.

  • expanzivní způsob– uplatňuje se, pokud chceme dosáhnout růstu v EKO
  • restriktivní způsob– uplatňuje se, pokud chceme zmírnit příliš rozjetou EKO a dosáhnout stability

 

Účinnost hosp .pol.

  • úspěšnost a účinnost makroekonomické hosp. pol. udává tvar magického čtyřúhelníku:
    • velikost a tempo růstu celkového produktu           
      • ukazatel: hrubý domácí produkt (HDP)
    • stabilita cen
      • ukazatel: míra inflace
    •  vyrovnanost vývozů a dovozů
      • ukazatel: bilance zahraničního obchodu
    • velikost a struktura nezaměstnanosti   
      • ukazatel: míra nezaměstnanosti






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: