Výrobní činnost podniku – maturitní otázka

Otázka: Výrobní činnost podniku

Předmět: Ekonomie

Přidal(a): Tomáš Rathouz

HLAVNÍ ČINNOST PODNIKU

Hlavní činností podniku nebo-li organizací rozumíme takovou činnost, na kterou má podnik živnostenské oprávnění nebo je zapsaná v obchodním rejstříku.
Hlavní činnost – výroba; obchod; služby; neziskové činnosti.
Výrobní proces = veškeré činnosti, které vedou k hotovému výrobku

VÝROBA

Výrobou rozumíme dobývání nerostných surovin, zpracovatelský průmysl, výrobu a rozvod elektřiny, plynu a vody, stavebnictví, zemědělství a myslivost, lesní hospodářství, rybolov a chov ryb.
Výrobním procesem rozumíme veškeré činnosti, které vedou k hotovému výrobku.

Výrobní faktorem je:

práce – cílevědomá lidská činnost, vynaložená k získání statků a služeb. Cena práce je vyjádřena platem nebo mzdou.
přírodní zdroje – člověk je získává z přírody a přetváří na různé produkty (půda, nerostné bohatství, voda, vzduch atd.)
- jsou buď obnovitelné (ryby v mořích) nebo neobnovitelné (nerostné suroviny)
kapitál = statky, které používáme k výrobě (mouka, sůl, pec, auto…)

Členění výrobního procesu

Podle stupně mechanizace

Ruční výroba – práci vykonává člověk
Mechanizovaná výroba – práci vykonává stroj, kterou řídí člověk ( vrtačka, traktor)
Automatizovaná výroba – práci, kterou vykonává stroj bez zásahu lidské ruky

Podle počtu vyráběných výrobků jednoho kusu

Kusová výroba – jeden nebo několik málo kusů určitého druhu a velká rozmanitost vyráběných druhů
Sériová – větší množství výrobků jednoho druhu a menší množství vyráběných druhů
Hromadná – velké množství jednoho druhu výrobku. Typická pro spotřební průmysl

Výrobní procesy

Základní procesy – jsou procesy, které považujeme za výrobu (zpracování materiálu)
Pomocné procesy – jsou procesy, které umožňují průběh výroby (údržba, čistírna)
Obslužné procesy – manipulace s materiálem či hotovými výrobky (sklady)

Další dělení výrobního procesu:

Hlavní
Vedlejší – vyrábí polotovary, aby byl zajištěný hlavní proces
Doplňkový – dochází ke zpracování odpadů, využití volné kapacity
Přidružená výroba – nesouvisí s hlavní výrobou a eliminuje neúspěch v hlavní činnosti

VÝROBNÍ PROGRAM

- Zahrnuje všechny výrobky, které produkujeme.
- Je nutné neustále sledovat situaci na trhu a měnit výrobní program podle situace na něm
- Především je nutné sledovat:

a) nové technické trendy – např. rozmach tabletů;
b) změnu zájmu zákazníků – např. sílící zájem o vestavěné spotřebiče do kuchyňských linek na úkor standardních spotřebičů;
c) nabídku konkurence – její stávající a nové modely výrobků (opět typické u mobilních telefonů);
d) výnosnost jednotlivých výrobků – některé modely mohou být ztrátové, abychom pronikli na trh, to ale musí být vyrovnáno zisky z jiných modelů

Typy výroby

Kusová – malí podnikatelé, stroje univerzální, zaměstnanci budou vysoce kvalifikovaní
- v kusové výrobě se používají víceméně univerzální stroje, na kterých je možno zpracovat různé druhy výrobků.
- zaměstnanci jsou většinou vysoce kvalifikovaní a existuje mezi nimi jen malá specializace. Např. krejčová
Sériová – výrobky téměř stejné, stroje univerzální i jednoúčelové, zaměstnanci vysoko kvalifikovaní i méně – malosériové, středně sériové, velkosériové
- opakovatelná produkce téměř stejných výrobků, vyrábí se menší počet druhů v různém počtu kusů, např. elektrické spotřebiče, motocykly, ledničky, obráběcí a textilní stroje
- lze využít i méně univerzální či jednoúčelová zařízení; to výrobu zrychluje.
- pomocné práce ve skladě, doprava materiálu, úklid;
Hromadná – výroba velmi úzkého sortimentu ve velkém množství, speciální pracovníci + nekvalifikovaní, pracoviště pro jednu stále se opakující operaci s vysoce výkonnými jednoúčelovými stroji

Příprava výroby

Technická příprava – konstrukční a technologická
Ekonomická příprava (sestavení kalkulace nákladů a rozpočtu)
Organizační příprava – technologické a předmětné uspořádání

Technickohospodářské normy – THN = vyjadřují potřebu majetku nebo práce na jednotku výkonu (služba, výrobek). Je to norma spotřeby a návratnosti majetku (materiálu, energie, zásob, odpisování, kapacitní. Normy spotřeby a návratnosti práce

Výkonové normy
Normy obsluhy (3. pracovníci obsluhující 1. stroj)
Normativ stavu (2 účetní)

PŘÍPRAVA VÝROBY

Přípravu výroby dělíme na technickou, ekonomickou a organizační přípravu.

Technická příprava výroby

Začínáme výběrem námětů na nový výrobek. Ty vyplývají z okolností, které ovlivňují výrobní program. Na základě nich proběhne vývoj nového výrobku.
Během vývoje vzniknou modely, zpracované na počítači. Podle modelů proběhne konstrukční příprava výroby, která se zabývá tím, jaké má mít výrobek vlastnosti, vzhled, tvar, rozměry apod.
Výsledkem je dokumentace, která výrobek popisuje, např. výrobní výkres. Je-li třeba, vyrobí se prototyp, který se podrobí zkouškám. Podle výsledků zkoušek se provede úprava konstrukce a dokumentace. Zpracují se návody k obsluze, propagační materiály atd.
Poté nastupuje technologická příprava výroby. Ta stanovuje výrobní postup, dílny a stroje, na kterých se bude vyrábět. Týž výrobek může být vyroben různými postupy, např. lisováním, obráběním, odléváním. Technolog se rozhodne pro tu metodu, která optimálně využije výrobní zařízení, suroviny, zaměstnance, a přitom vyvolává nejnižší náklady.
Součástí technologické přípravy výroby je stanovení norem, zejména výkonových. Ty slouží ke stanovení potřebného času výroby pro účely plánování výroby a pro účely odměňování dělníků.

Ekonomická příprava výroby

Při ní se stanovují náklady na výrobek, jeho cena a zjišťuje případný zisk.
1. Na základě výsledků předcházející technické přípravy výroby můžeme stanovit normy spotřeby materiálu a energie a již zmíněné výkonové normy.
2. Na základě norem stanovíme přímé náklady – spotřebu materiálu, energie, mzdové náklady.
3. Sestavíme kalkulaci ceny nového výrobku. Výsledkem bude cena, která bude základem pro jednání s odběrateli. Tu pak lze upravovat, jak jsme si to vysvětlili v marketingu. Cenu můžeme stanovit i marketingovými metodami a porovnat s cenou, kterou jsem stanovili kalkulací.
Sestavení rozpočtu – a to nákladů, výnosů a zisku podle odhadu vyrobených kusů (nebo podle plánu prodeje

Organizační příprava

Výroba probíhá v jednotlivých dílnách, kde výrobní zařízení je určitým způsobem rozmístěno

USPOŘÁDÁNÍ VÝROBNÍHO PROCESU

Technologické uspořádání – do jedné dílny se soustřeďují příbuzné stroje a zařízení (střižna, šicí dílna, žehlírna, balírna…). Výrobek prochází několika dílnami. Výhodou je snadná organizace práce, nevýhodou dlouhé cesty výrobku, a tím i delší doba výroby.
Předmětné uspořádání – pracoviště jsou rozmístěna tak, aby výroba proběhla kompletně v jedné dílně. Výhodou je, že se zkracuje cesta výrobku, a tím i doba výroby, snižují se náklady na přepravu. Řízení je také přehlednější, vedoucí řídí své úseky kompletně v uzavřeném cyklu, čím je možné i lépe zaměstnance zainteresovat na kvalitě výsledného výrobku.
Proudová výroba – Jde o předmětné uspořádání, kde se pracoviště řadí za sebou tak, jak následují jednotlivé operace (výrobní linka). Je vhodná pro velkosériovou a hromadnou výrobu.

Stupně rozpracovanosti výroby:

materiál – zásoby pro výrobu – suroviny, barvy, čisticí prostředky, pohonné hmoty…
nedokončená výroba – materiál je vydaný do výroby, kde začne být zpracovávaný. Postupně se nachází v různých stupních rozpracovanosti, ovšem ještě ho nemůžeme nazvat polotovarem ani hotovým výrobkem (nastříhané a rozešité šaty, nakynuté těsto,…),
polotovary – ukončením určitého technologického postupu může vzniknout polotovar – produkt, který bude ve výrobě dále zpracováván, ovšem za určitých podmínek už může být prodán jinému zpracovateli (např. odlitek,…)
hotové výrobky – výrobek vlastní produkce určený k prodeji (hotové šaty, upečená rohlík, soustruh,…).

Ergonometrie = Je nauka, o zákonitostech vztahu mezi člověkem, strojem a pracovním prostředím. Informuje o optimálním zatížení člověka při práci (chceme, aby člověk dosahoval max. výkonu a sám byl v pohodě a v bezpečí). Říká jak optimálně uspořádat pracoviště a jak připravit optimální prac. prostředí

Obaly – na jedno použití – kartony, plechovky atd…
na více použití – palety, kontejnery, láhve

Máme zákon o obalech:

třídí odpady do skupin dle škodlivosti
rozpracovává na naše podmínky směrnici Evropské unie o obalech a obalových dopadech
ukládá povinnost vést evidenci odpadů a ohlašovat je
vybízí k recyklaci a energetickému využívání odpadů
stanovuje podmínky pro zneškodňování odpadů, dopravu, dovoz, vývoz a tranzit odpadů

Jakost výroby

kvalita výrobku je významnou zbraní v konkurenčním boji.
v Evropě se při péči o jakost spíše uplatňuje systém norem (ISO řady 9000) – podniky získávají mezinárodně uznávané certifikáty, normy jsou zaměřeny nejen na výrobu, ale také servis, způsob prodeje, řízení podniku.

Bezpečnost práce

Zaměstnavatelé jsou povinni ze zákona platit zákonné pojištění pracovních úrazů a nemocí z povolání svých zaměstnanců.
Bezpečnost práce je u nás řešena řadou zákonů a vyhlášek.
Je vidět, že problematiku bezpečnosti práce je třeba brát velmi vážně, a to jak z hledisek humánních, tak z hledisek nákladových.

PÉČE O JAKOST

Jakost výrobku ovlivňuje veškerá činnost, tzn. nejen vlastní výroba, ale i konstrukce výrobku, použité materiály, pečlivost dělníků, způsob řízení podniku, skladování, způsob prodeje atd.
kontrola průběhu výroby – vstupní kontrola materiálu, kontrola strojů, nástrojů; výrobní kontrola – již v průběhu výroby, aby mohla být zastavena práce na vadném výrobku a nevznikaly další zbytečné náklady. V sériové a hromadné výrobě kontrolní automaty samy vyřazují chybné kusy či zastavují stroje při odchylce od předepsaného rozměru; výstupní kontrola – ověřují se funkce a úplnost hotových výrobků, kompletnost, konečná úprava výrobku, označení. Provádějí se typové zkoušky.
Někdy se výrobky třídí do jakostních tříd, např. ovoce se třídí podle zralosti, pomačkání či velikosti. Ty výrobky, které mají kvalitu nepřijatelnou, se označují jako zmetky. Některé zmetky jsou ještě opravitelné, což ovšem přináší dodatečné náklady.
V Evropě se při péči o jakost nejčastěji uplatňuje systém norem. Firmy se snaží nejčastěji získat mezinárodně uznávaný certifikát, že splňují normy ISO rady 9000.

ÚSPORY Z ROZSAHU

to, zda výroba probíhá jako kusová, sériová či hromadná, má bezprostřední vliv na náklady. Čím větší rozsah výroba má, tím může být levnější.

PRODUKTIVITA PRÁCE

Produktivita práce ukazuje efektivnost práce, kdy vstupem je množství práce (odpracovaný čas nebo počet pracovníků) a výstupem množství vyprodukovaných statků nebo služeb.
Produktivita práce udává, jaké množství statků (služeb) připadá na 1 pracovníka, 1 h práce.
Vyrábí-li podnik více druhů výrobků, je nutné vyjádřit množství statků (služeb) v Kč. Poté výsledek udává v Kč velikost produkce

Faktory produktivity:

a) kvalifikace a schopnosti lidí
b) moderní technika
c) moderní technologie a organizace práce

EKOLOGICKÉ ASPEKTY VÝROBY

Obvykle se zavádějí tyto přístupy:

maximálně se využívají suroviny a energie a snižuje se odpad, nepoužívají se toxické a nebezpečné materiály;
produkt je navrhován tak, aby měl co nejmenší negativní vliv na život. prostředí;
změny technologií a postupů tak, aby byly maximálně šetřeny vhodnou stimulací zaměstnanců.

Zákon o odpadech ukládá podnikatelům povinnost vést evidenci odpadů a ohlašovat je. V oblasti obalů se povinně vytváří systém zpětného odběru obalů tak, aby spotřebitel mohl bezplatně a bez omezení vrátit použitý obal ve všech místech, kde se distribuuje. Část obalů se musí recyklovat. Firmy mohou tuto povinnost buď splnit samy, nebo finančně přispět do společného fondu kolektivního systému EKO-KOM.

TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ

představuje další krok vpřed v ekologickém pohledu na svět.
vychází se z toho, že život na naší planetě je založen na nepřetržité recyklaci hmoty a energie.
Současná ekonomika ale tuto recyklaci narušuje, protože se vyčerpávají neobnovitelné zdroje (uhlí, ropa…) a vytváří se takový odpad, který se nedá přetvářet.
Ekologicky řečeno narušuje se „udržitelnost“ života, spočívající v tom, že každý druh v síti života vrací v jiné formě tolik, kolik si bere.
Každý odpad jednoho druhu života je zároveň potravou jinému.
Smrt živočicha nebo rostliny je potravou bakteriím, houbám a plísním, které se zase stávají potravou živočichů a rostlin. Příroda nezná odpad.
tzn., že trvale udržitelný rozvoj, tedy stálé zlepšování podmínek života pro další desetiletí a staletí, je možný jen tehdy, bude-li zlikvidován, lépe řečeno využit veškerý odpad.