Téma: Výrobní podnik – maturitní otázka
Předmět: Ekonomie
Přidal(a): Terezka
VÝROBNÍ PODNIK
Podnik = organizovaná hospodářská jednotka, která vyrábí statky. VP řadíme do tzv. Sekundárního sektoru (řadíme sem veškerý průmysl).
→ Statek je hmotná věc, která musí projít výrobou.
Aby se statek mohl vyrobit, musí do něho vstupovat 3 výrobní faktory:
A)přírodní zdroje (půda..),
B)kapitál – pasivum – výkon účetní jednotky/Hospodářský výsledek jednotky,
> peněžitý a nepeněžitý (pokladna – dl. a krátk. majetek),
> vlastní a cizí (základ. jmění, rezerv. fond, nerozděl. zisk – závazky: odb., zaměst., ban..),
> zisk a úrok,
→ akumulace kapitálu = hromadění kapitálu.
C)práce – činnost při které vznikají statky a služby – vstupuje zde tzv. pracovní síla (využití energie člověka),
> fyzická a duševní,
> jednoduchá a složitá,
> mechanická a tvůrčí.
- dělba práce – jedinec nebo skupina vykonává práci,
- specializace – jedinec nebo skupina se specializují na určitý výrobní úkol,
- kooperace – spolupráce.
Každý podnik plní v národním hospodářství určitý výrobní úkol – to znamená že má určitou specializaci – zaměřuje se na výrobu jednoho nebo několika výrobků.
VP si musí sestavit tzv. Výrobní program, který obsahuje:
A)rozsah – závisí na: → velkosti firmy (mikro pod. 1-4, malý p. do 10 zam., střední do 499 zam., velká nad 500 z.),
→ na velikosti kapitálu + schopnosti managerů.
B)obsah – závisí na: → požadavcích trhu, které zjistíme průzkumem a výzkumem → kdy firma hledá na trhu skuliny – co na trhu chybí a poté začne vyrábět,
→ na tzv. ekonomické efektivnosti, která se týká, že firma vyrábí z minimálního množství zdrojů a snaží se vyrobit maximální množství výrobků.
Každá firma se musí na výrobu připravit:
A)Technická příprava – co, jak a čím to budu vyrábět,
– do TP řadíme různé technické návrhy, dokumentaci, technické výkresy, prototyp výrobků.
B)Technologická příprava
– jaké výrobní zdroje použiji do výroby – reprodukce (rozšířená – výměna stroje za stroj s vyšší výkoností/prostá – vyměním stroj za stroj se stejnou výkoností),
– řadíme soupisy nakupovaných součástek nebo polotovarů, které budeme potřebovat,
– montážní postupy, které budeme používat.
C)Ekonomická příprava
– podnikatel/manager si propočítá předběžnou kalkulaci na veškeré náklady → odrazí se to na ceně výrobku.
Technicko-hospodářské normy:
a) Kusová
– vyrábějí se určité kusy, většinou na zakázku,
– využívají se víceúčelové stroje,
– výrobní proces bude nejdelší a nejdražší.
b) Sériová výroba
– zde se vyrábí více kusů najednou → v sérii,
– výroba je zde o něco levnější než kusová,
– pořád se používají víceúčelové stroje,
– výrobní proces se zkracuje.
c) Automatizovaná výroba
– vyrábí se více kusů najednou,
– používají se jednoúčelové stroje,
– tento proces je nejlevnější,
– zaměstnanci jen dohlíží,
→ nepotřebuji speciálně vyučené zaměstnance – může dělat téměř každý.
Do VP řadíme hlavně průmysl:
– průmysl – je hlavním odvětvím naší ekonomiky, protože se podílí nejvyšší měrou na výrobě kapitálových statků,
→ má největší podíl na zahraničním obchodě (i když naše vybavení někdy neodpovídá požadavkům moderní výroby),
→ k největšímu rozmachu došlo po roce 1989, kdy se tyto podniky zprivatizovali (ze státního do soukromého sektoru) a začali provádět podnikatelskou činnost.
Průmysl členíme:
– Těžký průmysl (hutnictví, strojírenství, chemický průmysl, energetický),
– Lehký průmysl (sem řadíme taková odvětví vyrábějící převážně spotřební zboží – textilní, potravinářský průmysl..).
Historie – vývoj průmyslu:
– zárodkem byla řemesla která postupně vznikala,
– od zemědělství se oddělila těžba – toto období můžeme označit jako období řemeslné a domácí
malovýroby,
– dalším stádiem průmyslové výroby bylo období vznikem manufaktur (objevují se koncem 17.st.),
→ rukodílny, kdy na 1 místě se soustředilo větší množství dělníků a vznikala tzv. Dělba práce,
– poté se přidávala mechanizovaná a automatizovaná výroba.
