Otázka: Zahraniční obchod, celnictví, mezinárodní obchod
Předmět: Ekonomie
Přidal(a): Peetr
Zahraniční obchod -> náplní je směna zboží a služeb přes hranice státu.
Význam:
1) Ekonomický -> dochází k úspoře výrobního zdroje:
– Levná pracovní síla.
– Úspora surovin.
– Vyvezeme zboží, které jiný stát nemá, a přivezeme zboží, které nemáme my.
2) Politický -> dochází k navazování přátelských vztahů mezi státy:
– Způsobuje mezinárodní uvolnění.
– Přidáme se ke státu, se kterým chceme obchodovat.
3) Kulturní -> poznávání způsobu života jiných zemí, kultury a ideologií.
Formy zahraničního obchodu:
1) IMPORT (dovoz) – veškeré činnosti spojené s dovozem zboží a služeb:
a) Přímý import – nákup od zahraničního dodavatele.
b) Nepřímý import – nákup zprostředkovaný podnikem zahraničního obchodu.
2) EXPORT (vývoz) – veškeré činnosti spojené s prodejem do zahraničí:
a) Přímý export – prodej zahraničnímu odběrateli.
b) Nepřímý export – k prodeji dochází prostřednictvím podniku zahraničního obchodu
3) REEXPORT – nákup v zahraničí a prodej do jiného zahraničního státu:
a) Přímý reexport – zboží jde přímo z jednoho státu do druhého, doklady jdou přes zprostředkovatelský stát.
b) Nepřímý reexport – zboží i doklady jdou přes zprostředkovatelský stát.
Příčiny vzniku reexportu:
– Obchodně-politické překážky – mezi státem, ve kterém se zboží nakoupí a státem, kam se zboží prodává, mohou být vysoká cla, množstevní omezení (kvóty), nesmí se přímo dovážet.
– Ekonomické – možnost nákupu velkého množství za nízkou cenu (nákupy ve velkém množství umožní nižší ceny) a prodávat do dalších zemí za vyšší ceny.
– Kompletace vývozů reexportéra – reexportér kompletuje sortiment svých výrobků s výrobky dovezenými a tím rozšiřuji svou nabídku.
Předmět zahraničního obchodu je vývoz a dovoz – zboží (spotřební statky, suroviny, materiál), služeb (pojišťovnictví, bankovní služby, věcné služby – doprava ČR), práv (licence, obchodní známky, autor. práva, leasing).
Struktura zahraničního obchodu se dělí podle dvou hladisek:
– Teritoriální (územní) – podle koho, do kterých zemí směřuje a ze kterých zemí pochází
– Komoditní (složené) – podle skupin zboží
Financování vývozu:
1) Vlastní kapitál.
2) Získání bankovního úvěru – možnost získat fin. prostředky na základě uzavření smlouvy s bankou.
3) Faktoring – odkoupení krátkodobých pohledávek od vývozce faktoringovými společnostmi, které přebírají vymáháním dluhu od kupujícího i riziko nezaplacení.
4) Forfaiting – princip je stejný jako u faktoringu – především středně a dlouhodobých pohledávek (vývoz investičních celků).
5) Podpora státu při vývozu – v některých zemích podporuje stát vývozce tím, že jim zajišťuje poskytování úvěrů s výhodnou úrokovou sazbou.
Celnictví -> souhrn zásad a odpovídajících prostředků, podle kterých má vláda každého státu upořádány své hospodářské vztahy s jinými státy:
– Ovlivňování rozsahu vývozu a dovozu, struktury zahraničního obchodu a vytváření institucí.
Omezení dovozu:
– Clo – peněžní částka, kterou stát vybírá při pohybu zboží a služeb přes hranice
– Dovozní kvóta – kvantitativní omezení dovozu
– Vývoz – vývozní prémie, úvěry, státní záruky na úvěr.
Význam cla:
– Fiskální (daňový) – příjem státního rozpočtu.
– Obchodně-politický – nástroj obchodní politiky určité země.
– Cenotvorný – clo tvoří důležitou položku ceny zboží při prodeji
Druhy cel:
1) Z hlediska pohybu zboží – dovozní – obrana domácí produkce, zvyšuje cenu; vývozní – zatěžuje vývoz; tranzitní – jedná se o clo za tranzit zboží státem.
2) Z hlediska způsobu výpočtu celní sazby – hodnotové – procentuální sazba; specifické – sazba na jednotku zboží; smíšené – výpočet je kombinací obou předchozích.
3) Z hlediska obchodně-politického – autonomní – určováno nezávisle rozhodnutím určitého státu; smluvní – určováno smlouvou s jiným státem, přináší nižší celní sazby.
4) Z hlediska účelu – finanční – příjem státního rozpočtu; antidumpingové – jestliže prodává někdo pod výrobní cenou; preferenční – zvýhodnění některých zemí; odvetné – odveta za opatření namířená proti zájmům státu; vyrovnávací – přirážka k normální celní sazbě pro vyrovnání výhod poskytovaných na dovážené zboží vyvážejícím státem (dotace).
Celní orgány – Ministerstvo financí; Generální ředitelství cel; Oblastní celní ředitelství; Celní úřady (pohr., vnitr., nádráží, letiště)
Celní unie -> integrační seskupení států, které vytvářejí jednotné územní celky:
– Několik celních území s odlišnými tarify je nahrazeno jediným celním územím se společným jednotným celním sazebníkem platným pro nečlenské země.
– Zboží pocházející z jednoho členského státu není v ostatních státech této unie podrobováno clu.
Evropská unie:
Evropská unie je nadstandardním typem integrace.
- 5. května 1949 vzniká Rada Evropy
- Evropské společenství vzniklo 1967 – základ EU – na bázi 3 ekonomických organizací:
1) Evropské společenství uhlí a oceli
2) Evropské hospodářské společenství
3) Evropské společenství pro atomovou energii
- 1. 11. 1993 vznik EU (Smlouva o Evropské unii byla podepsána v Maastrichtu)
- ČR vstoupila 1. května 2004
- Od roku 2007 má EU 27 členů (poslední – Bulharsko a Rumunsko)
- Hlavní orgány EU – Rada Evropské unie; Evropská komise; Evropský parlament; Evropská rada; Evropský soudní dvůr; Evropský účetní dvůr.
Mezinárodní obchod – důvody:
– Ekonomické výhody z nákupu nebo prodeje.
– Odlišné geografické a klimatické podmínky.
– Spolupráce s různými zeměmi na vývoji výroby.
Obchodní bilance – pohyb statků a služeb ze státu a do státu.
Platební bilance – peněžní hodnota všeho, co dovážíme a vyvážíme.
Valuty – hotové cizí peníze.
Deviza – pohledávky a závazky v cizí měně.
