Zahraniční obchod, formy a bilance – otázka z ekonomie

 

Otázka: Zahraniční obchod, formy a bilance

Předmět: Ekonomie

Přidal(a): Haness1994

 

 

 

 

Zahraniční obchod

Je změna, kterou provádějí jak fyzické, tak právnické osoby přes hranice daného státu s právnickými i fyzickými osobami jiných států. Subjektem u zahraničního obchodu může být i stát, jako celek při realizaci státních zakázek.

 

Předmět zahraničního obchodu může být:

zboží (suroviny, hmotný majetek, atd.)

služby (cestovní ruch, doprava, pojištění, bankovní služby)

práva (patenty, licence, autorská práva)

 

Význam zahraničního obchodu

ekonomický – z důvodu ůspory výrobních faktorů (práce, přírody, kapitálu), která se projeví v úspoře nákladů

politický – vzájemný obchod zlepšuje vztahy mezi státy (zvyšuje vzájemnou závislost)

kulturní – poznávání způsobů života v jiných zemích

Čím je stát menší a ekonomicky vyspělejší, tím je v postavení zahraničního obchodu v ekonomice významnější a stát je na zahraničním obchodě závislejší.

Stupeň závislosti lze měřit různými ukazateli.

Podíl zahraničního obchodu na HDP = (export + import)/ HDP
Př.:

HDP činí 1526 miliard

export 550 miliard

import 650 miliard

ZO = 0,78 = 78 %

 

Formy zahraničního obchodu

  • export – přímý, nepřímý
  • import – přímý, nepřímý
  • reexport – přímý, nepřímý

přímý export – znamená že tuzemský výrobce prodává své zboží přímo zahraničnímu odběrateli

nepřímý export – tuzemský výrobce prodává své zboží tuzemskému obchodníkovi (prostředníkovi), který je prodá do zahraničí

přímý import – tuzemský výrobce nebo obchodník nakoupí zboží od zahraničního partnera

nepřímý import – tuzemský výrobce nebo obchodník nakoupí zboží od tuzemského dovozce, který je nakoupil v zahraničí

přímý reexport – zboží nakoupené v cizině je prodáno a dopraveno do jiné cizí země aniž by prošlo naším územím (nakupuje a prodává tuzemský obchodník)

nepřímý reexport – zboží je nakoupeno v zahraničí, dovezeno do našeho státu a poté prodáno (vyvezeno) do zahraničí

 

Důvody reexportu

  • obchodně politické překážky – mezi státem ve kterém se zboží nakoupí a státem kde se zboží prodává mohou být vysoká cla, množstevní překážky (omezení), zákazy dovozu a vývozu
  • kompletace vývozu reexportéra – reexportérem muže podnik kompletovat sortiment svých výrobků s dovezenými výrobky a tím rozšířit svou nabídku
  • ekonomické – nákupy ve velkém množství umožní reexportérovi dosáhnout nižších cen a dále prodat toto zboží za zahraničí za cenu vyšší

 

Vrcholné bilance v zahraničním obchodě

Vrcholné bilance v zahraničním obchodě jsou:

  • obchodní bilance – zachycuje hodnotu vývozu a dovozu zboží a služeb a podkladem pro sestavování této bilance je hlášení celnic o příchodu zboží a služeb přes hranice – nezachycuje platby za zboží
  • platební bilance – zachycuje vztah mezi peněžními příjmy ze zahraničí a peněžními výdaji do zahraničí – tuto bilanci sestavuje Česká národní banka

Př.:

Vývoz zboží ČR v roce 2000 činil 549 mil. Kč.

Dovoz zboží činil 754 mil. Kč.

Jaká je obchodní bilance ČR za rok 2000?

Rozdíl mezi hodnotou vývozu a hodnotou dovozu označujeme jako SALDO.

 

SALDO:

Pasivní                                             Aktivní                                                Vyrovnaná

V<D                                                   V>D                                                         V=D

saldo(-)                                            saldo (+)                                                  saldo(0)

 

Platební bilance má následující strukturu:

  1. běžný účet – zachycuje platby za nákup a prodej zboží a služeb
  2. kapitálový účet – zachycuje především přímé zahr. investice a pohyb krátkodobého finančního majetku
  3. změna devizových rezerv – představuje úbytek nebo přírůstek devizových rezerv včetně kursových rozdílů

 

Může dojít ke 3 situacím:

  • příjmy > výdaje = saldo aktivní – představuje zvýšení devizových rezerv
  • příjmy < výdaje = saldo pasivní – jde o snížení devizových rezerv
  • příjmy = výdaje = vyrovnaná platební bilance

 

Struktura zahraničního obchodu

  • teritoriální (územní) – kdy sledujeme
    1. vývoz podle toho do kterých zemí směřujeme
    2. dovoz podle toho ze kterých zemí pochází

 

  • komoditní – kdy sledujeme složení
    1. vývozu podle skupin zboží
    2. dovozu podle skupin zboží

 

Obchodní politika a její prostředky

Obchodní politika je souhrn zásad a prostředků, podle kterých vláda každého státu řídí hosp. vztahy s jinými státy.

Obchodní politika je součástí zahraniční politiky.

Úkoly:

  1. zajišťování ekonomických vztahů se zahraničím
  2. ovlivňování rozsahu vývozu a dovozu zboží (teritoriální a komoditní struktury)
  3. vytvoření institucí pro rozvoj hospodářských vztahů se zahraničím

 

Směry obchodní politiky:

Protekcionismus (ochranářství)

  • vyznačuje se zásahy státu do zahraničního obchodu
    • ochrana vnitřního trhu před nežádoucí konkurencí ze zahraničí (cla, množstevní omezení) – jedná se o pasivní prostředky obch. politiky
    • podpora vlastních výrobků při jejich prosazování na zahraničních trzích – jedná se o aktivní prostředky obch. politiky (ega, úvěrování vývozu)

Liberalismus

  • otevření trhu
  • představuje odstranění překážek, které omezují volný pohyb zboží a služeb mezi státy – dovoz a vývoz mohou provádět všechny podnikatelské subjekty
  • volný přístup k nákupu valut a deviz pro podnikání

 

Prostředky obchodní politiky

  • jsou opatření jimiž stát zasahuje do zahraničního obchodu v zájmu rozvoje vlastní ekonomiky

autonomní = Aktivní a Pasivní

smluvní = dvoustranné (bilaterální) a mnohostranné (multibilaterální)

 

Pasivní autonomní prostředky – slouží k ochraně domácího trhu před konkurenci ze zahraničím.

Patří zde:

  1. tarifní opatření – podle tarifu se vybírají cla a celní řízení
  2. netarifní opatření – množstevní omezení, licenční (povolovací) řízení – tzv. kvantitativní restrikce

 

Kvantitativní restrikce představuje buď:

  1. zákaz dovozu nebo vývozu určitého zboží do určité země (nebo z určité země). Tato restrikce se nazývá EMBARGO.
  2. dovozní nebo vývozní kvóty (stát povolí dovoz nebo vývoz určitého množství zboží).

 

Licenční řízení:

  • dovozci nebo vývozci zboží (které podléhá kvantitativní restrikci jsou povinní žádat o dovozní nebo vývozní licenci příslušný státní orgán – Ministerstva

 

Aktivní autonomní prostředky obchodní politiky

Patří zde:

  • vývozní prémie (subvence), které členíme:
    1. přímé – stát poskytuje vývozci odměnu za vyvezené zboží (např. určité procento z ceny vyvezeného zboží)
    2. nepřímé (refundace daní) – daňové výhody
  • úvěrování vývozu – stát poskytuje vývozcům úvěry, u nás je k tom účelu zřízena česká exportní banka
  • státní záruky na úvěr – jde o pojištění úvěrových rizik státem, čímž se sníží obava vývozců z možných ztrát při vývozu
  • vládní vývozní úvěry – jsou to půjčky jedné země druhé zemi, zpravidla určené na nákup určitého zboží v zemi věřitele
  • měnový dumping – stát provádí devalvaci domácí měny (znehodnocuje dom. měnu), což pro vývozce znamená že v národní měně dostane více peněz (vývoz se zlevňuje, ale naopak dává dovoz se zdražuje), krátkodobě je zvýhodněn vývoz a znevýhodněn dovoz.

 

Smluvní prostředky obchodní politiky

1) Dvoustranné prostředky obchodní politiky

  1. obchodní smlouvy – mezi dvěmi zeměmi, stanoví základní pravidla pro vzájemné ekonomické styky, uzavírají se na nejvyšší úrovni, obvykle na dlouhou dobu.
  2. obchodní dohody – jsou konkrétnější v dohodách je určeno jaké zboží se bude dovážet a vyvážet.
  3. platební dohody – upravují vzájemný platební styk, uzavírají se zpravidla mezi vládními, často jde o CLEARINGOVÉ dohody. (Clearing – vzájemné zúčtování pohledávek a závazků)
  4. uvěrové smlouvy – upravují uvěrové vztahy mezi státy (mohou být mezivládní, mezipodnikové i bankovní)
  5. dohody o vědeckotechnické spolupráci – jde o výměnu vědeckotechnických poznatků mezi smluvními státy (např.: spolupráce VS, vědeckých institucí, výměna odborníků apod.)
  6. smlouvy o zamezení dvojího zdanění – určují, který ze smluvních států má právo vybírat daň, jestliže fiz. nebo práv. osoba podlehla zdanění v obou státech
  7. dohody o vzájemné podpoře a ochraně investic – určují podmínky pro investování na území jiného státu

 

2) Mnohostranné smluvní prostředky

  • jde o mnohostranné smlouvy mezi zeměmi za účelem vytváření mnohostranných mezinárodních vztahů:
    • Mezinárodní měnový fond
    • Světová banka
    • Světová obchodní organizace
    • WTO
    • EU

 

Organizace zahraničního obchodu

Subjekty:

  • Parlament – schvaluje zákony
  • Vláda – vydává nařízení a vyhlášky
  • Česká Národní Banka – určuje devizové kurzy
  • Zprostředkovávající podniky – zprostředkují vývoz na objednávku
  • Výrobní podniky – výroba a prodej do zahraničí
  • Bankovní podniky – vedou účty podnikům, které obchodují se zahraničím
  • Pojišťovny – pojišťují zboží

 

Vývozní operace

Příprava vývozních operací:

  1. výzkum trhu
  2. akvizice – soubor činností jejímž cílem je proniknout na trh – např.: účast na veletrzích a výstavách, inzerce, reklama, rozšiřování letáků, katalogy, atd.
  3. stanovení ceny metodou předběžné kalkulace – firma musí vycházet z nákladů, předpokládaných zisku, konkurenční ceny
  4. nabídková činnost – prostřednictvím propagace, rozesílání nabídek, veletrh, výstavy

 

Realizace vývozních operací:

  1. uzavření kupní smlouvy – prodávající pošle závaznou nabídku kupujícímu, který jí potvrdí (podepíše, orazítkuje a pošle zpátky prodávajícímu) kupující pošle objednávku prodávajícímu, který jí potvrdí. Na základě této objednávky prodávající a kupující vypracují kupní smlouvu. Ve smlouvě jsou uvedeny povinnosti prodávajícího což jsou zboží předat i s doklady, které se ke zboží vztahují. Povinnosti kupujícího je zboží převzít a zaplatit. (Není předepsaná forma kupní smlouvy).

 

Náležitosti kupní smlouvy:

  • smluvní strany a jejich identifikační údaje
  • předmět smlouvy – množství balení apod.
  • cena za jednotku a celková částka v dohodnuté měně
  • dodací lhůta
  • dodací podmínky
  • platební podmínky
  • další ustanovení – např.: pojištění, slevy, atd.
  • všeobecné prodejní podmínky

 

  1. dodání zboží a dokladu – prodávající zajistí dodání zboží a dokladu, zabezpečuje dopravu, sjedná pojištění, provede celní odbavení a vyhotoví potřebné doklady – např.: přepravní doklady (podle toho jak se zboží přepravuje – letecky nákladní list, mezinárodní železniční nákladní list, mezinárodní silniční list, konosament (cenný papír)) osvědčení o původu, osvědčení o jakosti např.: veterinární, zdravotní, o desinfekci apod. O pojištění – faktura a jednotná celní deklarace (žádá se o propuštění zboží přes hranici)
  2. fakturace – prodávající zasílá kupujícímu fakturu
  3. přijetí platby – jde o zaplacení faktury
  4. výsledná kalkulace – dodavatel zjišťuje hospodářský výsledek s uzavřeného obchodu






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: