Zahraniční obchod – maturitní otázka

Proč je zakázané kopírování? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu

ekonomie

 

Téma: Zahraniční obchod – maturitní otázka

Předmět: Ekonomie

Přidal(a): Terezka

 

ZAHRANIČNÍ OBCHOD

Směna zboží a služeb, která probíhá přes hranice státu. Předmětem směny je zboží (spotřební a kapitálové statky), služby (doprava, bank. služby) a práva (licence, autorská práva).

Důvody mezinárodního obchodu

Rozdílné klimatické a přírodní podmínky, rozdílné surovinové bohatství (ropa). Vhodné domácí podmínky pro rozvoj určitých výrob (levnější pracovní síla, tradice), komparativní výhody (vyplatí se specializovat na ty produkty, které se mohou vyrobit levněji – Japonsko = elektronika).

Stav vnitřního trhu (neúroda obilí = dovoz, přebytek oceli = vývoz), politické důvody (určité státy podporují obchod se zeměmi podobného politického zřízení).

Významy MO

  • ekonomický (úspora nákladů, doplnění nabídky, příliv deviz do našeho státu, úspora výrobních faktorů),
  • politický (zvyšují se vztahy mezi státy a závislost mezi nimi),
  • kulturní (poznávání jiných zemí – kultura, tradice, ideologie, náboženství..).

Formy MO

  • vývoz (export) – jedná se o činnosti, které jsou spojené s prodejem zboží nebo služeb do zahraničí.

a) podle formy:

  • přímý – tuzemský výrobce a zahr. odběratel jsou v přímém kontaktu, způsob je levnější – jsou zde pouze dva účastníci, tuz. výrobce si zřizuje export. oddělení,
  • nepřímý – mezi tuzemským výrobcem a zahraničním odběratelem je vývozce – špeditér, přepravce (obch. spol.).

 

b) podle předmětu dovozu:

  1. hmotný,
  2. nehmotný,
  3. dovoz (import) – dovoz zajišťuje pro naše obyvatele suroviny, výrobky nebo služby, kterých je na našem území nedostatek, nebo se nevyskytují,
  4. reexport:
  • a) přímý – reexportér nakoupí zboží v cizině a prodá ho do jiné země a zboží neprojde naším územím,
  • b) nepřímý – reexportér nakoupí a doveze zboží ze zahraničí, převeze ho do vlastní země a odtud prodává do dalších zemí.

Důvody

  • – ekonomický (levnější nákup a prodej za vyšší ceny),
  • – kompletace vývozů (rozšiřuje se nabídka,
  • – obchodně politické (vysoká cla mezi státy, zákaz vývozu.

Jsou rozdíly v obchodování

1) v rámci EU – jednotný vnitřní trh (volný pohyb zboží, odpadá proclení, pouze statistické hlášení, kontroly jsou namátkové, sledují dodržování předpisů),

2) mimo EU – vývoz a dovoz zboží, provádí se proclením dodávky.

Obchodní politika a její prostředky

Souhrn zásob prostředků, podle kterých vláda každého státu uspořádává své vztahy s jinými státy, ale je to součást zahraniční politiky.

Máme 2 směry obch. politiky:

1) liberalismus – stát nezasahuje do dovozu a vývozu, omezuje překážky v obchodě, umožňuje volný pohyb zboží mezi státy, o liberalizaci světového trhu usiluje Světová obchodní organizace (WTO).

  • Výhody – větší nabídka pro spotřebitele, nižší ceny,
  • Nevýhody – poškozování domácích podniků.

2) protekcionismus (ochranářství) – podpora domácích podniků a ochrana před dovozem.

  • Výhody – lepší podmínky pro domácí podniky (menší konkurence), klesá nezaměstnanost, roste HDP,
  • Nevýhody – vyšší ceny, menší nabídka.

Prostředky obch. politiky (nástroje)

Opatření, kterými stát zahrnuje do zahraničního obchodu v zájmu rozvoje vlastní ekonomiky.

A) autonomní – vychází z vlastních jednostranných rozhodnutí stát, vyhlašuje si je každý stát samostatně.

  • pasivní prostředky – ochraňují domácí trh před nežádoucím dovozem (cla a celní řízení, kvóty – stanoví množství zboží, které lze provést), zákaz dovozu (embargo), normy (ekologické, zdravotní,…),
  • aktivní – podporují vývoz (vývozní prémie, úvěry na vývoz, vládní úvěry), další aktivity státu (propagace, zvýhodněné pojištění).

B) smluvní 

  • dvoustranné (bilaterální) – obch. smlouvy, platební dohody, dohody o zamezení dvojího zdanění, dohody o ochraně investic,
  • mnohostranné (multilaterální) – upravují mnohostranné mezinárodní vztahy a souvisejí s propojováním ekonomik, na jejich základě vznikají mezinárodní organizace (EU, mezinárodní měnový fond, OSN).

Vývozní operace

Všechny činnosti, které předchází vývozu a s vývozem souvisí, mají 2 části:

A) příprava vývozní operace

1. průzkum trhu

  • teritoriální – představuje získávání informací o stavu trhu, kultuře, náboženství,
  • komoditní a technický – získává informace o konkurencích a o spotřebitelích,
  • cenový – cílem je získat informace o platebních zvyklostech, cenách konkurence, daních, clech a poptávkách.

2. akvizice – souhrn činností, jejichž cílem je získat trh a rozšířit odbyt našich výrobků.

  • nepřímá – letáky, prospekty, výstavy,
  • přímá – přímé navazování kontaktů (osobní návštěva, jednání).

3. předběžná kalkulace a stanovení ceny – podnik sestavuje přehled o budoucích příjmech a výdajích, souvisejících s vývozem.

4. nabídková činnost – obvykle první písemnost, se kterou se zahraniční trh setká, důležitý je obsah a forma nabídky.

  • nabídka závazná – obsahuje náležitosti kupní smlouvy, obvykle je určena pro stálé zákazníky,
  • nabídka nezávazná – nezávaznost se musí uvést v textu nabídky, neuvede se nějaký údaj (např. cena).

B) realizace vývozní operace

a) uzavření kupní smlouvy – je možné uzavřít buď z podnětu kupujícího nebo dodávajícího nebo vzájemnou dohodou mezi kupujícím a prodávajícím. Rizika vývozu – poškození při dopravě, nepřevzetí zboží, nezaplacení, nedostatečná kvalita, politická a kurzová rizika (něco se změní), jazyková bariera.

b) dodání zboží a dokladů – probíhá v souladu se sjednanými dodacími podmínkami, nejpoužívanější doklady jsou např. osvědčení o jakosti, původ zboží, pojištění, faktury, jednotný správní doklad, sdělení DIČ.

c) přijetí platby,

d) výsledná kalkulace – podnik vypočítává hospodářský výsledek z obchodní operace se zahraničím a vyhodnocuje zjištěné výsledky.

Dovozní operace

A) příprava dovozní operace

  1. rozbor potřeby dovozu – cílem je zjistit jestli vybrané zboží existuje na domácím trhu v potřebné kvalitě a ceně,
  2. vyhledávání dodavatelů – Internet, veletrhy, výstavy, info od známých, odborný tisk,
  3. poptávka – zasílá se vybranému okruhu dodavatelům, uvádí se základní charakteristika výrobku, dodací a platební podmínky,
  4. vyhodnocení nabídek – po obdržení nabídek provede podnik jejich vyhodnocení po stránce technické a ekonomické, na základě vyhodnocení sestaví předběžné dovozní kalkulace, podnik vybere nejvýhodnější nabídku a zašle objednávku.

B) realizace dovozní operace

1. uzavření kupní smlouvy– může ji vypracovat prodávající, pošle nabídku; kupující ji potvrdí a kopii pošle zpět prodávajícímu, může ji vypracovat i kupující; pošle objednávku a prodávající potvrdí nebo smlouvu vypracují společně. Prodávající má povinnost dodat zboží podle smlouvy + doklady a musí převést vlastnické právo na kupujícího, kupující musí zboží převzít a zaplatit. Nemá předepsané náležitosti ani formu, měla by obsahovat údaje o smluvních stranách, předmět, cena, dodací lhůta, dodací podmínky, platební podmínky atd. (doprava, pojištění)

2. převzetí dodávky – prodávající zajistí odeslání zboží, může zajistit dopravu, pojištění, celní odbavení, vyhotoví doklady – faktura, přepravní doklady (železniční nákladní lis, letecký, konosament = námořní doprava), osvědčení o jakosti, doklady o pojištění, jednotný správní doklad = doklad pro celní řízení. (JSD)

3. přijetí platby – na základě dohodnutých platebních podmínek, zaplacením se uzavírá dovozní případ,

4. výsledná kalkulace – zjišťujeme dosažený zisk nebo ztrátu z dovozního případu, výsledná kalkulace je důležitým dokumentem pro další případné dovozy.

Členské země EU používají jednotný přístup k dováženému zboží, jednotný celní sazebník, jednotná osvědčení atd.

C) z hlediska účelu

  1. finanční – příjem do státního rozpočtu,
  2. ochranná – chrání domácí trh, stanoví se vysoké sazby, které znemožňují dovoz,
  3. referenční – vztahuje se na zboží, které pochází ze zemí, kterým je uděleno zvýhodnění.

Deklarant = FO nebo PO, která činí celní prohlášení, vl. jménem nebo osoba, která činí celní prohlášení prostřednictvím jiné osoby.


Další podobné materiály na webu: