Zahraniční obchod

Téma: Zahraniční obchod – maturitní otázka

Předmět: Ekonomie

Přidal(a): Terezka

Směna zboží a služeb, která probíhá přes hranice státu. Předmětem směny je zboží (spotřební a kapitálové statky), služby (doprava, bank. služby) a práva (licence, autorská práva).

Důvody mezinárodního obchodu

Rozdílné klimatické a přírodní podmínky, rozdílné surovinové bohatství (ropa). Vhodné domácí podmínky pro rozvoj určitých výrob (levnější pracovní síla, tradice), komparativní výhody (vyplatí se specializovat na ty produkty, které se mohou vyrobit levněji – Japonsko = elektronika).

Stav vnitřního trhu (neúroda obilí = dovoz, přebytek oceli = vývoz), politické důvody (určité státy podporují obchod se zeměmi podobného politického zřízení).

Významy MO

ekonomický (úspora nákladů, doplnění nabídky, příliv deviz do našeho státu, úspora výrobních faktorů),
politický (zvyšují se vztahy mezi státy a závislost mezi nimi),
kulturní (poznávání jiných zemí – kultura, tradice, ideologie, náboženství..).

Formy MO

vývoz (export) – jedná se o činnosti, které jsou spojené s prodejem zboží nebo služeb do zahraničí.

a) podle formy:

přímý – tuzemský výrobce a zahr. odběratel jsou v přímém kontaktu, způsob je levnější – jsou zde pouze dva účastníci, tuz. výrobce si zřizuje export. oddělení,
nepřímý – mezi tuzemským výrobcem a zahraničním odběratelem je vývozce – špeditér, přepravce (obch. spol.).

b) podle předmětu dovozu:

hmotný,
nehmotný,
dovoz (import) – dovoz zajišťuje pro naše obyvatele suroviny, výrobky nebo služby, kterých je na našem území nedostatek, nebo se nevyskytují,
reexport:

a) přímý – reexportér nakoupí zboží v cizině a prodá ho do jiné země a zboží neprojde naším územím,
b) nepřímý – reexportér nakoupí a doveze zboží ze zahraničí, převeze ho do vlastní země a odtud prodává do dalších zemí.

Důvody

– ekonomický (levnější nákup a prodej za vyšší ceny),
– kompletace vývozů (rozšiřuje se nabídka,
– obchodně politické (vysoká cla mezi státy, zákaz vývozu.

Jsou rozdíly v obchodování

1) v rámci EU – jednotný vnitřní trh (volný pohyb zboží, odpadá proclení, pouze statistické hlášení, kontroly jsou namátkové, sledují dodržování předpisů),

2) mimo EU – vývoz a dovoz zboží, provádí se proclením dodávky.

Obchodní politika a její prostředky

Souhrn zásob prostředků, podle kterých vláda každého státu uspořádává své vztahy s jinými státy, ale je to součást zahraniční politiky.

Máme 2 směry obch. politiky:

1) liberalismus – stát nezasahuje do dovozu a vývozu, omezuje překážky v obchodě, umožňuje volný pohyb zboží mezi státy, o liberalizaci světového trhu usiluje Světová obchodní organizace (WTO).

Výhody – větší nabídka pro spotřebitele, nižší ceny,
Nevýhody – poškozování domácích podniků.

2) protekcionismus (ochranářství) – podpora domácích podniků a ochrana před dovozem.

Výhody – lepší podmínky pro domácí podniky (menší konkurence), klesá nezaměstnanost, roste HDP,
Nevýhody – vyšší ceny, menší nabídka.

Prostředky obch. politiky (nástroje)

Opatření, kterými stát zahrnuje do zahraničního obchodu v zájmu rozvoje vlastní ekonomiky.

A) autonomní – vychází z vlastních jednostranných rozhodnutí stát, vyhlašuje si je každý stát samostatně.

pasivní prostředky – ochraňují domácí trh před nežádoucím dovozem (cla a celní řízení, kvóty – stanoví množství zboží, které lze provést), zákaz dovozu (embargo), normy (ekologické, zdravotní,…),
aktivní – podporují vývoz (vývozní prémie, úvěry na vývoz, vládní úvěry), další aktivity státu (propagace, zvýhodněné pojištění).

B) smluvní

dvoustranné (bilaterální) – obch. smlouvy, platební dohody, dohody o zamezení dvojího zdanění, dohody o ochraně investic,
mnohostranné (multilaterální) – upravují mnohostranné mezinárodní vztahy a souvisejí s propojováním ekonomik, na jejich základě vznikají mezinárodní organizace (EU, mezinárodní měnový fond, OSN).

Vývozní operace

Všechny činnosti, které předchází vývozu a s vývozem souvisí, mají 2 části:

A) příprava vývozní operace

1. průzkum trhu

teritoriální – představuje získávání informací o stavu trhu, kultuře, náboženství,
komoditní a technický – získává informace o konkurencích a o spotřebitelích,
cenový – cílem je získat informace o platebních zvyklostech, cenách konkurence, daních, clech a poptávkách.

2. akvizice – souhrn činností, jejichž cílem je získat trh a rozšířit odbyt našich výrobků.

nepřímá – letáky, prospekty, výstavy,
přímá – přímé navazování kontaktů (osobní návštěva, jednání).

3. předběžná kalkulace a stanovení ceny – podnik sestavuje přehled o budoucích příjmech a výdajích, souvisejících s vývozem.

4. nabídková činnost – obvykle první písemnost, se kterou se zahraniční trh setká, důležitý je obsah a forma nabídky.

nabídka závazná – obsahuje náležitosti kupní smlouvy, obvykle je určena pro stálé zákazníky,
nabídka nezávazná – nezávaznost se musí uvést v textu nabídky, neuvede se nějaký údaj (např. cena).

B) realizace vývozní operace

a) uzavření kupní smlouvy – je možné uzavřít buď z podnětu kupujícího nebo dodávajícího nebo vzájemnou dohodou mezi kupujícím a prodávajícím. Rizika vývozu – poškození při dopravě, nepřevzetí zboží, nezaplacení, nedostatečná kvalita, politická a kurzová rizika (něco se změní), jazyková bariera.

b) dodání zboží a dokladů – probíhá v souladu se sjednanými dodacími podmínkami, nejpoužívanější doklady jsou např. osvědčení o jakosti, původ zboží, pojištění, faktury, jednotný správní doklad, sdělení DIČ.

c) přijetí platby,

d) výsledná kalkulace – podnik vypočítává hospodářský výsledek z obchodní operace se zahraničím a vyhodnocuje zjištěné výsledky.

Dovozní operace

A) příprava dovozní operace

rozbor potřeby dovozu – cílem je zjistit jestli vybrané zboží existuje na domácím trhu v potřebné kvalitě a ceně,
vyhledávání dodavatelů – Internet, veletrhy, výstavy, info od známých, odborný tisk,
poptávka – zasílá se vybranému okruhu dodavatelům, uvádí se základní charakteristika výrobku, dodací a platební podmínky,
vyhodnocení nabídek – po obdržení nabídek provede podnik jejich vyhodnocení po stránce technické a ekonomické, na základě vyhodnocení sestaví předběžné dovozní kalkulace, podnik vybere nejvýhodnější nabídku a zašle objednávku.

B) realizace dovozní operace

1. uzavření kupní smlouvy– může ji vypracovat prodávající, pošle nabídku; kupující ji potvrdí a kopii pošle zpět prodávajícímu, může ji vypracovat i kupující; pošle objednávku a prodávající potvrdí nebo smlouvu vypracují společně. Prodávající má povinnost dodat zboží podle smlouvy + doklady a musí převést vlastnické právo na kupujícího, kupující musí zboží převzít a zaplatit. Nemá předepsané náležitosti ani formu, měla by obsahovat údaje o smluvních stranách, předmět, cena, dodací lhůta, dodací podmínky, platební podmínky atd. (doprava, pojištění)

2. převzetí dodávky – prodávající zajistí odeslání zboží, může zajistit dopravu, pojištění, celní odbavení, vyhotoví doklady – faktura, přepravní doklady (železniční nákladní lis, letecký, konosament = námořní doprava), osvědčení o jakosti, doklady o pojištění, jednotný správní doklad = doklad pro celní řízení. (JSD)

3. přijetí platby – na základě dohodnutých platebních podmínek, zaplacením se uzavírá dovozní případ,

4. výsledná kalkulace – zjišťujeme dosažený zisk nebo ztrátu z dovozního případu, výsledná kalkulace je důležitým dokumentem pro další případné dovozy.

Členské země EU používají jednotný přístup k dováženému zboží, jednotný celní sazebník, jednotná osvědčení atd.

C) z hlediska účelu

finanční – příjem do státního rozpočtu,
ochranná – chrání domácí trh, stanoví se vysoké sazby, které znemožňují dovoz,
referenční – vztahuje se na zboží, které pochází ze zemí, kterým je uděleno zvýhodnění.

Deklarant = FO nebo PO, která činí celní prohlášení, vl. jménem nebo osoba, která činí celní prohlášení prostřednictvím jiné osoby.