Zahraniční obchod – otázka z ekonomie

 

Otázka: Zahraniční obchod

Předmět: Ekonomie

Přidal(a): Adam

 

 

 

Zahraniční obchod

-obchod, který funguje mezi státy, mezistátní obchod

-nedílná součást národního hospodářství ČR

-směna, kterou provádějí PO a FO přeš hranice daného státu (s jinými PO a FO)

-pro NH má ZO velký význam:

a) ekonomický

b) politický

c) kulturní

 

Ekonomický význam ZO

– úspora výrobních faktorů (práce, přírodních zdrojů, kapitálu)

– úspora nákladů

– vliv na celkovou úroveň ekonomického růstu (součást HDP)

 

Politický význam ZO

– upevňování přátelských vztahů mezi státy – podpora míru

– zvětšování vzájemné závislosti mezi státy

 

Kulturní význam ZO

– poznávání kultury a způsobu života jiných zemí

– umění, ideologie, tradice

– rozvíjení vztahů mezi státy

 

Formy ZO

Export

Import

Reexport

 

Export – vývoz zboží nebo služeb přes hranice státu

Přímý Export

– tuzemský výrobce (dodavatel) je v přímém kontaktu se zahraničním odběratelem

– dobrá znalost zahraničních vztahů

– obchodu se účastní pouze dva subjekty

Nepřímý Export

– mezi výrobce a zahraničního odběratele vstupuje prostředník (vývozce)

– v tuzemsku nakoupí a dál to prodá do zahraničí

 

Import – dovoz zboží nebo služeb ze zahraničí

Přímý Import

– tuzemský odběratel nakoupí od zahraničního dodavatele

Nepřímý Import

– tuzemský odběratel zaplatí zprostředkovateli (dovozci),  a ten zprostředkuje obchod se zahraničím

 

Reexport – vývoz dovozu

-ekonomické i mimoekonomické důvody

a) obchodně politické překážky – vysoké clo, množstevní omezení, zákaz dovozu a vývozu

b) kompletace vývozů reexportéra – kompletace výrobků, rozšíření nabídky

c) ekonomické důvody – nižší vstupní ceny, vyšší prodejní ceny

 

Přímý Reexport

– reexportér koupí zboží v cizí zemi a přepraví ho do jiné země, aniž by vstoupilo do země

reexportéra

 

Nepřímý Reexport

– reexportér nakoupí zboží v zahraničí, doveze ho do své země, a potom jej pak vyveze do třetí země

 

Výhody v zahraničním obchodě

Světový trh

– stejné zákonitosti jako u trhů domácích

– dělba práce, specializace a kooperace

– specifická vlastnost: existence absolutních a komparativních (srovnávacích) výhod

 

Absolutní výhody

– monopol přírodních a klimatických podmínek = specializace v určitých oblastech světa (pěstování tropických plodů, hedvábí, doutníky..)

– existence lepších podmínek (úrodná půda, naleziště ropy a rud..)

– dosahování nižších nákladů a vyššího zisku z realizace vývozu

 

Komparativní výhody

– rozdílná produktivita práce při tvorbě určitých druhů zboží

– méně hospodářsky vyspělé země se mohou účastnit ZO

– vyrábět pouze to, u čeho je nejvyšší produktivita práce, ostatní dovézt

– hospodářská spolupráce

 

Komparativní výhody ČR

– výhodná dopravní poloha

– kvalifikovaná pracovní síla

– nízké mzdy a platy

– výskyt minerálních pramenů – lázeňství

– rozmanitá přírodní i kulturní struktura – rozvoj cestovního ruchu

 

Obchodní a platební bilance

= bilance v ZO

– porovnáváme výstupy z NH a vstupy do NH

 

3 kroky:

1) vyčíslení výstupů = vývoz

2) vyčíslen vstupů = dovoz

3) rozdíl mezi výstupy a vstupy

 

Obchodní bilance

= hodnota vývozu a dovozu služeb a zboží

– nezachycuje ale platby

– podkladem je – hlášení celnic o přechodu zboží a služeb přes hranice

a) aktivní saldo = ZO + (vývoz je větší než dovoz)

b) pasivní saldo = ZO – (vývoz je menší než dovoz)

c) vyrovnaná = saldo ZO 0

 

Platební bilance

= vztah mezi peněžními příjmy ze zahraničí a peněžními výdaji do zahraničí

– sestavuje ČNB podle systému MMF (Mezinárodního měnového fondu)

– skládá se z:

  1. Běžný účet

– platby za nákup a prodej zboží a služeb, důchody ze zahraničí a do zahraničí a jednostranné

převody peněz

  1. Kapitálový účet

– zahraniční investice a pohyb KFM

  1. Změna devizových rezerv

 

Platební bilance

– vždy účetně vyrovnaná

– schodek b.ú. je kryt přebytkem finančního účtu a čerpáním devizovým rezerv

– přebytek b.ú. jde na pokrytí schodku finančního účtu a na zvýšení devizových rezerv

 

Obchodní politika a její prostředky

– souhrn zásad a odpovídajících prostředků podle kterých se řídí hospodářské vztahy s jinými státy

– součást zahraniční politiky

 

Základní úkoly

– zajištění vzájemnosti v ekonomických vztazích se zahraničím

– ovlivňování rozsahu vývozu a dovozu zboží, teritoriální a komoditní struktury

– vytváření institucí pro rozvoj hospodářských vztahů se zahraničím

 

Směry obchodní politiky

  1. Protekcionismus (ochranářství)
  2. Liberalismus

 

Protekcionismus

– stát zasahuje do ZO

– ochrana vnitřního trhu – clo, množstevní omezení dovozu, embargo

Pasivní prostředky

– celní prostředky, embargo a množstevní omezení dovozu

Aktivní prostředky

– podpora vlastních výrobků – prosazování na zahraničních trzích

– vývozní subvence, úvěrování vývozu

 

Liberalismus

– omezený zásah státu do ZO

– odstranění překážek, které omezují volný pohyb zboží mezi státy

 

V ČR

– konec komunismu

– dovoz a vývoz – všechny podnikatelské subjekty

– směnitelnost koruny

 

Prostředky obchodní politiky

– opatření, jimiž stát zasahuje do ZO v zájmu rozvoje vlastní ekonomiky

 

  1. Autonomní – Aktivní i Pasivní
  2. Smluvní – bilaterální (dvoustranné), multilaterální (mnohostranné)

 

     Smluvní prostředky obchodní politiky

– různé formy – po dohodě s jiným státem buď ochrana vlastního trhu nebo odstranění překážek

– obchodní smlouvy

– platební dohody

– obchodní podmínky

 

Dodací a platební podmínky

Dodací podmínky

– určují práva a povinnosti prodávajícího a kupujícího

– stanový dodací podmínky (možné v kupní sml.)

– v ZO je obvyklé, že se využije mezinárodních pravidel (INCOTERMS), která dodací podmínky jasně vymezují

– upravuje se:

a) způsob, místo a okamžik předání zboží kupujícímu

b) přechod zodpovědnosti za škodu z prodávajícího na kupujícího

c) přechod nákladů – doprava, skladování, překládka, clo, pojistné…

 

Mezinárodní pravidla

– nejužívanější pravidla jsou INCOTERMS

– určují minimální povinnosti smluvních stran

– strany si mohou domluvit širší povinnosti v kupní smlouvě

– upravují do jakého okamžiku nese rizika a náklady prodávající a kdy přechází tyto rizika na kupujícího

– neupravují okamžik přechodu vlastnictví!!

– 2 skupiny pravidel – pravidla vhodná pro jakýkoliv způsob přepravy

– pravidla vhodná pro námořní a vnitrozemskou vodní dopravu

 

Platební podmínky

– obsah platebních podmínek:

a) subjekty placení = kdo komu bude platit (možná i třetí osoba), většinu zprostředkovávají banky

b) místo placení = místo plnění kupní sml., sídla účastníků obchodu

c) měna, ve které se bude platit = fakturace a samotná platba, měna jedné ze sml. stran (možná i jiná)

d) doba splatnosti = lhůta, ve které má kupující zaplatit (předem, při dodání, po dodání)

e) způsob placení – platební nástroje

nedokumentární – platba v hotovosti, hladký plat, šek, směnka

dokumentární – dokumentární inkaso, dokum. Akreditiv

 

Hladký plat

= úhrada z účtu na účet

– levný a jednoduchý způsob

účet Nostro = účet české banky v zahraniční bance v jejich měně

účet Loro = účet zahraniční banky v ČR v Kč

 

Dokumentární platební nástroje

– složitější a náročnější, větší jistota zaplacení

– často mezi partnery, kteří se ještě dobře neznají

– zaplacení sjednáno s předložením sjednaných dokladů

– faktury, balicí list, dopravní doklady, pojistné doklady, osvědčení o původu zboží a o jakosti

 

     Dokumentární inkaso

– nutná smlouva s bankou

– vývozce žádá, aby banka vydala doklady ke zboží dovozci až po splnění inkasních podmínek

(zaplacení, akceptace směnky)

– doklady dostane dovozce až po splnění závazku

– vývozce posílá zboží na adresu spitéra nebo k dispozici bance (musí souhlasit)

 

Dokumentární akreditiv

– smlouva o otevření dokumentárního akreditivu (sml. s bankou – na žádost dovozce)

– banka se zavazuje, že vývozci zaplatí, jestliže splní sjednané podmínky (předl. dohod. dokl.)

– Sjednání podmínek akreditivu -> Otevření akreditivu -> Čerpání akreditivu (výplata)

💾 Stáhnout materiál   🎓 Online kurzy
error: Content is protected !!