Zajištění úvěrů – maturitní otázka

Proč je zakázané kopírování? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu

 

   Otázka: Zajištění úvěrů

   Předmět: Bankovnictví

   Přidal(a): Natálie Kratochvílová

 

 

Pojem zajištění úvěrů znamená veškerá opatření prováděná bankou s cílem zajistit řádné splacení úvěru, včetně úroků. Obecně platí, že čím je úvěr rizikovější a čím je doba splatnosti delší, tím kvalitnější musí být způsob zajištění. Rozeznáváme dva druhy zajištění: reálné a osobní.

 

1. Reálné zajištění

  • Jako reálné zajištění slouží zástavy, převedení věcí do vlastnictví, postoupení pohledávek a hypotéky.
  • a) Zástavy
    • zástava je movitá věc nebo právo, které dlužník předává bance jako zajištění její pohledávky. Dlužník musí bance zastavenou věc skutečně předat, aby banka mohla kdykoliv snadno uspokojit svou pohledávku nebo dát zastavenou věc třetí osobě do úschovy. Doklad o úschově pak předá bance, tím je mu znemožněno s movitou věcí nakládat. Jako zástavy jsou vhodné předměty a hodnoty, které se dají kdykoliv snadno zpeněžit a jejichž cena je výhledově stabilní. Protože tuto podmínku nelze obvykle dodržet, slouží jako zástava pouze určitá část aktuální ceny zastavovaných předmětů (60-90 % z tržní ceny, u nás asi 30 %).
    • Jako zástavy jsou využívány:
      • cenné papíry
      • skladní listy
      • konosamenty
      • zboží
      • depozitní potvrzenky o uložení cenností v depozitu banky
      • pohledávky a práva.
  • b) Převedení věcí do vlastnictví
    • dlužník (vlastník věci) převede vlastnictví smluvním způsobem na věřitele (banku). Je nutné, aby tyto předměty byly zapojeny do hospodářské činnosti (auta, elektronika, stroje, zařízení, výrobní linky, apod). To se řeší dodatečným ujednáním o pronájmu nebo o předání věci do držby (=vlastníkem věci je věřitel, ale dlužník ji má v držbě a může ji používat). V případě nedodržení závazku je prodej věci obvykle přikázán dlužníkům. Pokud jsou úvěr i úroky uhrazeny, musí věřitel předat vlastnictví zpět.
  • c) Postoupení (cese) pohledávek
    • k zajištění úvěru mohou také sloužit pohledávky dlužníka vůči třetím osobám.
    • Mezi bankou a dlužníkem musí být sjednáno:
      • do jaké výše budou postupované faktury úvěrovány
      • právo kontroly postupovaných pohledávek bankou
      • právo banky vyřadit některé druhy pohledávek z postoupení
      • převedení věřitelského práva k pohledávkám na banku
      • že dlužník poukáže výnos z postoupených pohledávek bance.
    • Postoupení pohledávek má proti zástavám tyto výhody:
      • pro dlužníka znamená rychlejší opatření prostředků
      • úhradou pohledávek klesá výše úvěru
      • úhrada úvěru se uskutečňuje nezávisle na platební schopnosti úvěrového dlužníka
      • za splacení úvěru neustále odpovídá úvěrový dlužník.
    • Druhy cese:
      • tichá cese – odběratel není informován o postoupení jeho závazku
      • zjevní cese – odběratel je informován o cesi a zároveň je mu sděleno, na který účet má úhradu faktur provádět
      • individuální cese – jsou postupovány pouze jednotlivé pohledávky
      • krycí cese – používá se při zajišťování kontokorentního úvěru, kdy dlužník postupuje bance více pohledávek, které představují sjednanou částku kontokorentního úvěru
      • generální cese – dlužník postupuje bance všechny existující i všechny budoucí pohledávky.
  • d) Hypotéky a hypotekární (pozemkový) dluh
    • k zajištění úvěru slouží také nemovitý majetek (tzn. pozemky, obytné a provozní budovy, hospodářské usedlosti, apod). Hypotékou je zatížen majetek dlužníka a nikoliv dlužník (v případě hypotéky je majitel při disponování s nemovitostmi omezen a jakékoliv disponování je znemožněno). Pro banku je to jistější forma zajištění úvěru, protože úvěrová pohledávka je zajištěna i v případě úmrtí dlužníka (=dědic dědí nemovitosti i s jejím zadlužením).
    • Zajištění nemovitým majetkem může mít dvě formy:
      • formu hypotéky
      • formu hypotekárního dluhu.
    • Hypotékyzatížení musí být provedeno úředním zápisem v pozemkových knihách, nemovitost může být zajištěna několika hypotékami. Pro každého věřitele je důležité pořadí knihových zápisů. Pokud by se dlužník dostal do platebních potíží a musela by se nemovitost zpeněžit, pak budou jednotliví věřitelé uspokojování podle pořadí zápisu vkladu zástavního práva. Výše hypotéky se odvíjí od ceny nemovitosti ve světě ve výši 60-90 % z její hodnoty. Úplným nebo částečným zaplacením úvěru zaniká ve stejné míře zástavní právo, které bylo pro daný úvěr zřízeno. Hypotékou zpravidla bývá zajišťován dlouhodobý úvěr. Další postup závisí na potřebách a rozhodnutí dlužníka:
      • jestliže nebude žádat další úvěr, může požadovat po zaplacení úvěru a úroků o výmaz hypotéky, který provede věřitel
      • jestliže dlužník bude žádat po částečném splacení úvěru o další půjčky, má dvě možnosti a to: v rámci existující hypotéky požádá o další úvěr až do výše původního hypotekárního zajištění nebo ve výši splátky části úvěru požádá o částečný výmaz hypotéky a požádá o úvěr u jiné banky.
    • Hypotekární dluhjedná se o zástavu nemovitosti, která není předem spojená s žádnou pohledávkou. Ztělesněním hypotekárního dluhu je listina, která stvrzuje zřízení hypotekárního dluhu v určité výši a s určitými podmínkami ve prospěch držitele této listiny. Náležitosti v listině pak vyjadřují maximální rámec, do něhož může banka poskytnout úvěr, který bude hypotekárním dluhem zajištěn. Spojení hypotekárního dluhu s určitou konkrétní pohledávkou se děje na základě smlouvy mezi bankou a dlužníkem dané pohledávky. Hypotekární dluh má ve srovnání s klasickou hypotékou jisté výhody. Je totiž mnohem flexibilnější, lze jej pohotově a bez provádění nových záznamů v pozemkových knihách využít k zajištění různých pohledávek. Z tohoto důvodu je vhodný i pro zajištění krátkodobých úvěrových obchodů. V naší praxi se však hypotekární dluh nepoužívá.

 

2. Osobní zajištění

  • osobní zajištění představuje takovou formu ručení, kdy se za dlužníka zaručí jiná osoba či skupina osob. Mezi osobní zajištění patří klasické ručení, depotní směnka, převzetí dluhu a přistoupení k závazku.
  • a) Klasické ručení ručení představuje písemné prohlášení třetí osoby, že v případě nesplacení dluhu dlužníkem zaplatí jeho závazky u dané instituce. Banka může vymáhat dluh po ručiteli až v době, kdy dlužník ve stanovené lhůtě peníze nesplatí.
  • b) Depotní směnka depotní směnka je směnka, která slouží pouze k utvrzení závazku, kterou se věřiteli dává záruka, že dlužník splní pohledávku. Užívá se k tomu nejčastěji směnka vlastní, která obsahuje doložku »nikoli na řad« (rektasměnka), protože depotní směnka nemá za účel, aby byla dále postupována. Věřitel ji má podržet až do doby, než dlužník zaplatí, když dlužník neplatí, tak ji použije při žalobě.
  • c) Převzetí dluhu převzetí dluhu vzniká jako způsob změny závazku písemnou dohodou třetí osoby s dlužníkem, že přejímá jeho dluh. Převzetí dluhu vyžaduje souhlas věřitele, který lze dát jak původnímu, tak novému dlužníkovi. Obsah závazku se převzetím dluhu nemění.
  • d) Přistoupení k závazku přistoupení k závazku představuje takovou situaci, že třetí osoba se bez souhlasu dlužníka spojí s bankou a domluví se na úhradě dlužníkových závazků.




Další podobné materiály na webu: