Základní ekonomické pojmy – maturitní otázka (8)

 

Otázka: Základní ekonomické pojmy

Předmět: Ekonomie

Přidal(a): Misunka

 

 

Ekonomie

Teoretická společenská věda, která zkoumá hospodářskou stránku života společnosti. Využívá poznatků  z jiných věd – psychologie, matematiky, práva, statistiky…

  • Adam Smith – skotský ekonom – Bohatství národů, Eko jako věda (konec 18. stol.)
  • zakladatel teorie ekonomiky
  • Makroekonomie – zabývá se hospodářstvím jako celkem (inflace, nezaměstnanost, národní důchod)
  • Mikroekonomie – zkoumá chování dílčích subjektů (tvorba ceny, chování zákazníka, definice nákladů)

 

Ekonomika

Věda, která se zabývá ekonomickou praxí, skutečnými činnostmi podniků.

Hlavní ekonomické subjekty:

  • Domácnost – jednotlivci rodiny, příjemci důchodu
  • Firmy – jednotky, které organizují podnikání
  • Vláda – stanovuje pravidla ekonomické činnosti (zákony, nařízení)

 

Setkávají se na trhu.

Tři základní ekonomické otázky:

  • Co a kolik vyrábět?
  • Jak vyrábět? – technologie, postupy
  • Pro koho vyrábět? – okruhy spotřebitelů a jejich potřeby

 

Základní ekonomické systémy:

  • Zvykový systém – historicky nejstarší, založen na tradici, existuje a existoval v kmenovém uspořádání společnosti (náčelník v čele o všem rozhoduje)
  • Příkazový systém – mladší, ekonomických otázek rozhoduje skupina lidí (vojenská skupina, politická strana)
  • Tržní systém – ekonomický život je určován hlavně trhem, ten je dán nabídkou a poptávkou
  • Smíšený systém – kombinace systémů, nejčastěji příkazový + tržní (ČR)

 

Potřeby

  • Pocit nedostatku, který si člověk uvědomuje a snaží se jej odstranit.
  • Proces uspokojování je nekonečný, pořád se vyvíjí.
  • Teorie potřeb pomáhá vysvětlit motivaci lidského jednání.
  • Maslowowa teorie potřeb – pomáhá vysvětlit motivaci lidského jednání

 

Rozdělení potřeb:

  • Hmotné (materiální) – vyjadřují požadavky mít a užívat věci (např. boty)
  • Nehmotné (nemateriální, duševní) – vyjadřují požadavky mít a užívat znalosti, dovednosti a žádoucí vlastnosti (např. láska)
  • Kulturní (duševní) – získávají se vývojem člověka (potřeba vzdělávat se, poslouchat hudbu, sportovat)
  • Biologické – vrozené potřeby ( jídlo, pití, spánek, dýchání)
    • Individuální – potřeby jedinců (WC, studovat)
    • Společenské – potřeby všech (ochrana státu, ochrana životního prostředí)
    • Zbytné (sekundární) – nejsou důležité pro život (kouřit, koupit si zmrzlinu)
    • Nezbytné (primární) – jsou důležité pro život (jídlo, bydlet, spát)
    • Současné – vázaný na přítomnost, právě teď
    • Budoucí – vázaný na budoucnost (dítě)

 

  • Potřeby uspokojujeme pomocí statků a služeb

 

Prostředky uspokojování potřeb:

  • Statek – produkt práce nebo přírody, pomocí kterého uspokojujeme potřeby:
    • Ekonomické – vznikají hospodářskou činností, jsou omezené, platíme za ně při koupi (např. potraviny, domy, pozemky)
    • Volné – nevznikají hospodářskou činností, jsou k dispozici v přírodě kolem nás (voda, nerostné suroviny, byliny, louky), jsou neomezené
    • Veřejné – platíme je formou daní, při používáni nikoliv (veřejné osvětlení, silnice, semafory)
    • Materiální – hmotné, každá věc, kterou lze uspokojit potřeby
    • Nemateriální – výplod duševní činnosti člověka, nápad, jeho znalosti, dovednosti a vlastnosti
    • Kapitálové – produkty sloužící k další hospodářské činnosti (k výrobní spotřebě – dřevo, uhlí, železo)
  • Dlouhodobý majetek
  • Oběžný majetek
    • Spotřební – slouží ke konečné spotřebě – předměty dlouhodobé (tv, pračka, telefon) a krátkodobé (potraviny, kosmetika) spotřeby
    • Movité – všechny statky, které lze přenášet z místa na místo (auto, křída)
    • Nemovité – pevně spojeny se zemí (domy, vily, kanceláře, lodě)
  • Služby – cizí činnost uspokojující lidské potřeby
  • věcné – obnovující, zlepšující hmotné statky – opravit střechu
  • osobní – služby působící přímo na osobu – kadeřnice, lékař, policie

 

Spotřeba

  • užití statků a služeb k uspokojení potřeb
  • je závislá na výrobě a výroba na spotřebě – spotřeba ovlivňuje výrobu
  • dokonalejší výroba vyvolává nové potřeby
  • výroba se musí neustále přizpůsobovat potřebám, tedy trhu
  • Výrobní spotřeba – spotřeba kapitálových statků, jejich užití při další hospodářské činnosti. Neuspokojuje lidské potřeby, statky a služby při ní teprve vznikají.(mouka)
  • Konečná spotřeba – spotřební předměty, uspokojení lidských potřeb (rohlík)

 

Trh

Zboží = všechny statky a služby, které jsou určeny k prodeji

Nabídka – souhrn zboží, které se snaží prodávající prodat (za co nejvyšší cenu)

Poptávka – souhrn zboží, které chtějí zákazníci koupit (za co nejnižší cenu)

 

  • Místo, kde se setkává nabídka s poptávkou a utváří se cena
  • Společenské uspořádání směny zboží
  • Sestává se z aktů koupě a prodeje

 

Cena – množství peněz, které bude zaplaceno za kupované zboží

 

Trh chápeme:

Prostorově – místo, kde se střetává N s P

Funkčně – spojení N a P v určité oblasti

 

Rozdělujeme:

Trh výrobků a služeb (kadeřnice)

Trh práce (hledám práci)

Finanční trh (akcie, dluhopisy)

 

Rozdělujeme podle: 

  1. Počtu zboží, které je na trhu prodáváno
    Dílčí trh – trh jednoho druhu zboží (Baťa)
    Agregátní trh – trh veškerého zboží (Tesco)
  2. Území
    Místní     (Mostecký region)
    Národní (ČR)
    Mezinárodní (celosvětový)

 

Nabídka

  • Množství zboží, které výrobce dobrovolně dodávají na trh za určitou cenu.

 

Zákon rostoucí nabídky

Množství a cena nabízeného zboží jsou přímo závislé. S rostoucí cenou jsou prodávající ochotni nabízet větší množství zboží. To platí i naopak – s klesající cenou nabízí prodávající méně zboží.

 

Členení nabídky:

  1. Agregátní (celková) – souhrn všech zamýšlených projevů, s nimiž přichází výrobci na trh
  2. Individuální – představuje nabídku jednoho výrobce
  3. Dílčí (tržní) – nabídka jednoho výrobku od různých výrobců

 

Poptávka

  • Množství jednotlivých druhů zboží, které jsou kupující ochotni při určité ceně na trhu koupit.
  • Ochota kupujících závisí na mnoha faktorech, klíčovým faktorem je cena.

 

Zákon klesající poptávky

Kupující jsou ochotni s klesající cenou nakupovat větší množství zboží. Zde se projevuje nepřímá závislost mezi množstvím zboží a výše jeho ceny. To platí i opačně – s růstem ceny klesá poptávané zboží.

– s rostoucí cenou roste nabídka neboli množství nabízeného zboží

– s rostoucí cenou klesá poptávka

– bod rovnovážné ceny (střed nabídky a poptávky) – teoreticky v praxi neexistuje

– výsledkem působení nabídky a poptávky na trhu je cena, kterou ovlivňují i jiné faktory

Komplementární zboží – auto –potřebuji benzin, světlo – potřebuji žárovku

 

Tržní mechanismu

Reguluje množství vyráběného s tím i množství spotřebovaného zboží v celém národním hospodářství a s pomocí vhodných státních zásahů vede i k hospodárnému rozdělování hmotných statků a služeb ve společnosti.

Subjekty trhu:

  1. Domácnosti –na trhu vystupují za účelem uspokojení potřeb
  2. Firmy – subjekty vyrábějící za účelem prodeje s max. ziskem
  3. Stát – ČEZ

 

Nedokonalost trhu

konkurence – střet zájmů prodejců na trhu

monopol – na trhu se vyskytuje jediný prodejce určitého zboží – ČEZ, pošta (stát se brání  vzniku monopolů)

oligopol – tržní situace, kdy daný výrobek prodává několik málo prodejců

monopson – výsadní postavení několika určitého kupujícího na trhu

externality – vedlejší účinky trhu na subjekty, které se daného tržního vztahu neúčastní

                – pozitivní – může přinést někomu užitek

                 -negativní – přináší negativní důsledky

 

Hospodářství

Celek, ve kterém probíhají hospodářské procesy.

 

Hospodářský proces – soubor dějů, který probíhá v národním hospodářství

Fáze:

  • Výroba – vytváří se statky a služby, člověk přetváří přírodu
  • Rozdělování – vytváření podílů jednotlivců a kolektivu na celospolečenské výrobě, nástrojem rozdělování je mzda, u firmy zisk
  • Přerozdělování – redistribuce – stát vybere od pracujících a firem daně a jejich část přerozdělí a dá těm, kteří pracovat nemohou
  • Směna – dochází k výměně produktu za peníze zboží za zboží = barter
  • Spotřeba – užití nakoupených statků a služeb

 

Výrobní činitelé:

Práce

  • Cílevědomá lidská činnost, jíž lidé získávají statky a služby k uspokojování potřeb
  • Odměnou za práci je mzda/plat

 

Produktivita práce – vzorec :

Výstupy – Vstupy

  • Vstupy = počet pracovníků, odpracovaný čas
  • Výstupy= výkony ve hmotných jednotkách, Kč, normohodinách

 

Produktivitu práce lze zvyšovat motivací

  1. Hmotná
  2. nehmotná

 

Dělba práce

Druhy práce:

  • a) Fyzická – především zapojeny vztahy
  • b) Duševní – mozek

 

  • a) Jednoduchá – málo výrobních operací – zametu, posekám
  • b) Složitá – netradiční postupy, hledají se nové postupy

 

  • a) Produktivní – vznikají materiální statky nebo věcné služby (opravy)
  • b) Neproduktivní – vzniká osobní služba, nemateriální statek (kadeřník)

 

Pracovní síla

  • Souhrn fyzických a duševních schopností pracovat

 

Přírodní zdroje

Odměnou je renta

  • Půda, vzduch, vítr, nerostné bohatství

 

Finanční oběžný majetek

Hodnota peněz musí být na konci vyšší než na začátku

 

Peníze

Materiál

Nedokončená výroba

Polotovar

Výrobek

Zboží

Pohledávky

 

Pohledávka – částka, kterou mi má odběratel zaplatit za odebrané zboží (Aktiva)

Závazek – čáska, kterou musím zaplatit dodavateli (Pasiva)

Trh práce

  • nabídka = občané
  • poptávka = firmy, stát, jednotlivec – občan
  • jestliže dojde k převisu nabídky pracovních sil = nezaměstnanost
  • jestliže dojde k převisu poptávky po pracovních silách = nedostatek pracovních sil
  • nezaměstnanost – finanční, rodinné, psychické, sociální problémy

 

Úřad práce – státní institut, který má nezaměstnaným pomáhat

  1. vyplácení podpory v nezaměstnanosti
  2. rekvalifikace
  3. nabídka volných pracovních míst
  4. příspěvky podnikatelům za nová pracovní místa

 

Nezaměstnanost:

  • Dobrovolná – občané, kteří pracovat mohou, ale dobrovolně nepracují, žijí z dávek, dědictví, platu partnera = ekonomicky neaktivní obyvatelstvo
  • Nedobrovolná – občané usilují o pracovní zařazení, nebo se připravují na návrat nebo nástup do práce, jsou registrováni na úřadech práce = ekonomicky aktivní obyvatelstvo
  • Strukturální – týká se změn ve státě = regionální / profesní – u nás horník
  • Frikční – krátkodobá, vzniká, když občan ukončí pracovní poměr, než nastoupí na nové místo
  • Cyklická – souvisí s hospodářským cyklem
  • Sezónní – práce v sezóně, (léto- zemědělec, plavčík, zima- obsluha zimních strojů)

 

Vzorec:

Míra nezaměstnanosti =  (nezaměstnaní vedení na úřadu práce* 100)/ekonomicky aktivní obyvatelstvo

  • ekonomicky aktivní obyvatelstvo – všichni nezaměstnaní vedení na úřadu práce + všichni zaměstnaní
  • 3 -8 % míra nezaměstnanosti se považuje za únosnou = přijatelnou = hospodářsky prospěšnou


Další podobné materiály na webu:

💾 Stáhnout materiál   🎓 Online kurzy