Základní makroekonomické ukazatele – ekonomie

 

Otázka: Základní makroekonomické ukazatele

Předmět: Ekonomie

Přidal(a): N. Štrosová

 

Magický čtyřúhelník

– pokud spojením čtyř bodů vznikne pravidelný čtyřúhelník, tak ekonomika země funguje správně

– změna HDP (%), nezaměstnanost (%), inflace (%), saldo obchodní bilance (Kč)

 

Základní nástroje hospodářské politiky

  1. Fiskální politika (rozpočtová)
    • příjmy do státního rozpočtu (SR)
    • výdaje ze SR
    • deficit (stání dluh)
  2. Monetární politika (měnová)
    • vnitřní (inflace)
    • vnější (kurz)
  3. Zahraničně – obchodní politika (+ vnější monetární politika = vnější hospodářská politika)
  4. Cenová politika
  5. Důchodová politika
  6. Sociální politika

 

John Maynard Keynes

– zakladatel makroekonomie
– profesor, Angličan
– byl zastáncem státních zásahů do hospodářského cyklu => v konjunktuře hospodářství „brzdit (větší daně)“ a v recesi „pomáhat“
– popsal:

1. hospodářský cyklus

  1. fáze = konjunktura (oživení)
  2. fáze = recese (krize)

2. HDP -> Y=C+I+G+ (m)

3. multiplikátor ekonomického růstu (dostal za něj Nobelovu cenu)

– vedlo k inflaci
– dnes zastaralé, používá se multiplikátor ekonomického poklesu

 

Oblasti, ve kterých nefunguje trh

  1. monopol (tvrdil to i pan Friedman)
  2. veřejné služby a statky
  3. informovanost
  4. externality (výnosy nebo náklady 3. stran)

 

Státní rozpočet

-navrhuje vláda -> schvaluje PS
-nejdůležitější účet státu

 

Příjmy SR

  1. daňové:
  • DPH – největší příjem +/- 300 mld.
  • daně z příjmu FO a PO +/- 300 mld. – od FO jsou větší příjmy
  • spotřební daně – příjem +/- 100 mld. – nejstabilnější příjem do SR
  • silniční daň

-daň z nemovitosti se do SR nezapočítává -> jde do rozpočtu obcí

 

  1. nedaňové:
  • sociální pojištění – největší příjem – přes 300 mld.

-31 % z příjmu FO se odvádí na sociální pojištění

  • clo, poplatky
  • dotace z EU

 

Výdaje státního rozpočtu

-jsou členěny do kapitol -> podle příjemců
-velký rozpočet má ministerstvo školství
-výdaje na zdravotnictví jsou +/- 50 mld. -> platí se hlavně ze zdravotního pojištění
-druhý největší rozpočet má ministerstvo vnitra (platí policii, záchranáře, hasiče atp.)
-třetí největší rozpočet má ministerstvo dopravy (platí silnice)
-dalším velkým výdajem jsou výdaje spojené s obyvatelstvem (sociální dávky, důchody)

 

Členění výdajů

  1. podle kapitol
  2. mandatorní – jsou dány zákonem a stát je musí zaplatit
    – tvoří 90% výdajů státu
    – dávky, platy učitelů

x nemandatorní – rozhoduje o nich PS

  1. investiční – podporují hospodářský vývoj (růst) x neinvestiční

 

Laffairova křivka

  • příjmy do SR x zdanění

 

Saldo (deficit) SR

(P – V) -> P < V (v ČR)
-problémem je státní dluh, který vyplývá z kumulace deficitů (dluh se musí splatit) -> vysoký dluh je špatný

 

Fiskální (rozpočtová) politika

Makroekonomické ukazatele

  1. HDP
  2. nezaměstnanost
  3. inflace
  4. zahraniční obchod

 

fiskální politiku ovlivňují pouze 3 ze 4 ukazatelů:

  1. HDP
  • příjmy (daně) – čím jsou daně nižší, tím je vyšší HDP
  • výdaje (nízká efektivnost výdajů) – měly by směřovat na vědu a výzkum, školství, infrastrukturu
  • saldo (schodek) – není negativní, pokud vzniká v důsledku investic -> pokud z ní není zisk, vzniká dluh, který omezuje hospodářský růst
    – dluh je negativní => čím více se splácí dluh, tím větší jsou daně

 

  1. Nezaměstnanost
  • čím jsou větší daně, tím je vyšší nezaměstnanost
  • výdaje – čím větší je nezaměstnanost, tím větší jsou sociální výdaje => měl by
    existovat reálný rozdíl mezi minimální mzdou a sociálními dávkami

-výdaje do vzdělání zmenšují nezaměstnanost => vzdělání zvyšuje
flexibilitu pracovní síly

  • saldo – není přímý vztah

 

  1. Zahraniční obchod

-úroveň zahraničního obchodu
V ČR (a v malých ekonomikách) ovlivňuje stejně jako HDP

  • příjmy – čím nižší jsou daně, tím vyšší je zahraniční obchod
  • výdaje – výdaje na podporu exportu a na vědu a výzkum – ovlivňuje pozitivně
  • saldo – vysoký státní dluh snižuje úroveň zahraničního obchodu

 

Jak stát hradí státní dluh?

  1. Vydává dluhopisy s různou dobou splatnosti (1 rok – 50 let)

-státní dluhopisy úročené do 7 % může normální ekonomika zaplatit => vyšší vede ke krachu
-v ČR se úrok pohybuje okolo 2 %

 

  1. Inflací nebo devalvací
    -ČNB by se neměla zabývat státním dluhem, ale řídí inflaci (dluh, který ČR měla v korunách se snížil, ale dluh v Eurech se zvýšil => reálné snížení dluhu o 5 %)

=> došlo k navýšení devizových rezerv v hodnotě přes 200 mld. korun
=> dluh v zahraničí není v současné době problém

 

Cenová politika
-stát ovlivňuje ceny

1. tržní ceny
2. regulované

-platí zásada: čím méně stát zasahuje do cen, tím lépe funguje tržní mechanismus

 

Když stát zasahuje:

=>nadbytek produkce

=> nedostatek

 

Systém daní
-patří do fiskální politiky
– příjmy do SR

 

Monetární politika

-měnová
-provádí ji ČNB
-cílem je STABILITA CEN -> růst cen alespoň o 2% ročně

1) Je třeba, aby v zemi byly volné finanční prostředky v případě investic
2) Ceny musí být stálé, aby se každý mohl rozhodovat, kam peníze vloží

ČNB může působit na HDP, zahraniční obchod a nezaměstnanost
ČNB může ovlivňovat kurz -> např. oslabení koruny
=> cílem devalvace (oslabení) je zvýhodnění zahraničního obchodu a zaměstnanosti
=> cílem revalvace (posílení) ovlivňuje, zlevňuje dovoz

APRECIACE = zhodnocování měny
DEPRECIACE = snižování hodnoty

 

Nástroje měnové politiky:

1) Stanovení úrokových sazeb
a) diskontní
b) lombardní
c) REPO

2) Stanoveny povinné minimální rezervy
-2% z vkladů

3) Operace na volném trhu
-s CP

 

Milton Friedman
– 1. monetarista
– kritik pana Keynese
– tvrdil, že státní zásahy do hospodářského cyklu jsou ŠPATNÉ – vede k inflaci
– krize jsou příznivé
=> hospodářská politika by měla být především monetární -> stát by kromě obrany neměl poskytovat žádné služby, státní rozpočet co nejmenší
-státní investice jsou drahé a neefektivní

 

Druhy inflace podle místa vzniku:
1) na straně poptávky
2) na straně nabídky (monopol, živelné katastrofy => výrobce příliš zvýší cenu)
3) inflace vzniklá z očekávání (cílování inflace ze strany ČNB)

 

Inflace a nezaměstnanost
„Čím více peněz v oběhu (vyšší inflace), tím nižší nezaměstnanost.“
-zastaralé!, platí pro krátkodobé hledisko

 

Phillipsova křivka

  • Nezaměstnanost x Inflace
    • Z krátkodobého hlediska (klesající)
    • Z dlouhodobého hlediska (horizontální)

Způsoby měření inflace:
– ČSÚ publikuje údaj měsíční, kvartální a roční
– základem měření je tzv. spotřební koš, který v současnosti má 700 položek
Zjišťuje se pomocí:
a) INDEX SPOTŘEBITELSKÝCH CEN
b) INDEX CEN PRŮMYSLOVÝCH VÝROBCŮ
c) MÍRA INFLACE = index spotřebitelských cen + index cen průmyslových výrobců

 

Publikování:

1. Meziměsíční nárůst
2. Meziroční nárůst
3. Průměrný měsíční nárůst
4. Změna oproti…. (např. lednu)

 

Vnější hospodářská politika

-dělí se na: zahraničně – obchodní politiku a vnější část monetární politiky

 

Vnější část monetární politiky

-týká se měnového kurzu (= cena jedné měny vyjádřena v ceně druhé – jiné měny)

1. kurzy obchodních bank – mohou se lišit od kurzu ČNB
2. kurz ČNB

 

-kurzem se ovlivňuje:

1. zahraniční obchod
2.  HDP
3.  nezaměstnanost

 

-kurz:
a) devalvace – znehodnocení měny => podporuje export

revalvace – zhodnocení (posílení) měny
– je třeba méně finančních prostředku (Kč) k nákupu jiné měny
– podporuje import

b) apreciace, depreciace – posílení, oslabení měny -> vzniká vztahem nabídky a poptávky ve světě






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: