Otázka: Základní makroekonomické ukazatele
Předmět: Ekonomie
Přidal(a): N. Štrosová
Magický čtyřúhelník
– pokud spojením čtyř bodů vznikne pravidelný čtyřúhelník, tak ekonomika země funguje správně
– změna HDP (%), nezaměstnanost (%), inflace (%), saldo obchodní bilance (Kč)
Základní nástroje hospodářské politiky
- Fiskální politika (rozpočtová)
- příjmy do státního rozpočtu (SR)
- výdaje ze SR
- deficit (stání dluh)
- Monetární politika (měnová)
- vnitřní (inflace)
- vnější (kurz)
- Zahraničně – obchodní politika (+ vnější monetární politika = vnější hospodářská politika)
- Cenová politika
- Důchodová politika
- Sociální politika
John Maynard Keynes
– zakladatel makroekonomie
– profesor, Angličan
– byl zastáncem státních zásahů do hospodářského cyklu => v konjunktuře hospodářství „brzdit (větší daně)“ a v recesi „pomáhat“
– popsal:
1. hospodářský cyklus
- fáze = konjunktura (oživení)
- fáze = recese (krize)
2. HDP -> Y=C+I+G+ (m)
3. multiplikátor ekonomického růstu (dostal za něj Nobelovu cenu)
– vedlo k inflaci
– dnes zastaralé, používá se multiplikátor ekonomického poklesu
Oblasti, ve kterých nefunguje trh
- monopol (tvrdil to i pan Friedman)
- veřejné služby a statky
- informovanost
- externality (výnosy nebo náklady 3. stran)
Státní rozpočet
-navrhuje vláda -> schvaluje PS
-nejdůležitější účet státu
Příjmy SR
- daňové:
- DPH – největší příjem +/- 300 mld.
- daně z příjmu FO a PO +/- 300 mld. – od FO jsou větší příjmy
- spotřební daně – příjem +/- 100 mld. – nejstabilnější příjem do SR
- silniční daň
-daň z nemovitosti se do SR nezapočítává -> jde do rozpočtu obcí
- nedaňové:
- sociální pojištění – největší příjem – přes 300 mld.
-31 % z příjmu FO se odvádí na sociální pojištění
- clo, poplatky
- dotace z EU
Výdaje státního rozpočtu
-jsou členěny do kapitol -> podle příjemců
-velký rozpočet má ministerstvo školství
-výdaje na zdravotnictví jsou +/- 50 mld. -> platí se hlavně ze zdravotního pojištění
-druhý největší rozpočet má ministerstvo vnitra (platí policii, záchranáře, hasiče atp.)
-třetí největší rozpočet má ministerstvo dopravy (platí silnice)
-dalším velkým výdajem jsou výdaje spojené s obyvatelstvem (sociální dávky, důchody)
Členění výdajů
- podle kapitol
- mandatorní – jsou dány zákonem a stát je musí zaplatit
– tvoří 90% výdajů státu
– dávky, platy učitelů
x nemandatorní – rozhoduje o nich PS
- investiční – podporují hospodářský vývoj (růst) x neinvestiční
Laffairova křivka
- příjmy do SR x zdanění
Saldo (deficit) SR
(P – V) -> P < V (v ČR)
-problémem je státní dluh, který vyplývá z kumulace deficitů (dluh se musí splatit) -> vysoký dluh je špatný
Fiskální (rozpočtová) politika
Makroekonomické ukazatele
- HDP
- nezaměstnanost
- inflace
- zahraniční obchod
–fiskální politiku ovlivňují pouze 3 ze 4 ukazatelů:
- HDP
- příjmy (daně) – čím jsou daně nižší, tím je vyšší HDP
- výdaje (nízká efektivnost výdajů) – měly by směřovat na vědu a výzkum, školství, infrastrukturu
- saldo (schodek) – není negativní, pokud vzniká v důsledku investic -> pokud z ní není zisk, vzniká dluh, který omezuje hospodářský růst
– dluh je negativní => čím více se splácí dluh, tím větší jsou daně
- Nezaměstnanost
- čím jsou větší daně, tím je vyšší nezaměstnanost
- výdaje – čím větší je nezaměstnanost, tím větší jsou sociální výdaje => měl by
existovat reálný rozdíl mezi minimální mzdou a sociálními dávkami
-výdaje do vzdělání zmenšují nezaměstnanost => vzdělání zvyšuje
flexibilitu pracovní síly
- saldo – není přímý vztah
- Zahraniční obchod
-úroveň zahraničního obchodu
V ČR (a v malých ekonomikách) ovlivňuje stejně jako HDP
- příjmy – čím nižší jsou daně, tím vyšší je zahraniční obchod
- výdaje – výdaje na podporu exportu a na vědu a výzkum – ovlivňuje pozitivně
- saldo – vysoký státní dluh snižuje úroveň zahraničního obchodu
Jak stát hradí státní dluh?
- Vydává dluhopisy s různou dobou splatnosti (1 rok – 50 let)
-státní dluhopisy úročené do 7 % může normální ekonomika zaplatit => vyšší vede ke krachu
-v ČR se úrok pohybuje okolo 2 %
- Inflací nebo devalvací
-ČNB by se neměla zabývat státním dluhem, ale řídí inflaci (dluh, který ČR měla v korunách se snížil, ale dluh v Eurech se zvýšil => reálné snížení dluhu o 5 %)
=> došlo k navýšení devizových rezerv v hodnotě přes 200 mld. korun
=> dluh v zahraničí není v současné době problém
Cenová politika
-stát ovlivňuje ceny
1. tržní ceny
2. regulované
-platí zásada: čím méně stát zasahuje do cen, tím lépe funguje tržní mechanismus
Když stát zasahuje:
=>nadbytek produkce
=> nedostatek
Systém daní
-patří do fiskální politiky
– příjmy do SR
Monetární politika
-měnová
-provádí ji ČNB
-cílem je STABILITA CEN -> růst cen alespoň o 2% ročně
1) Je třeba, aby v zemi byly volné finanční prostředky v případě investic
2) Ceny musí být stálé, aby se každý mohl rozhodovat, kam peníze vloží
ČNB může působit na HDP, zahraniční obchod a nezaměstnanost
ČNB může ovlivňovat kurz -> např. oslabení koruny
=> cílem devalvace (oslabení) je zvýhodnění zahraničního obchodu a zaměstnanosti
=> cílem revalvace (posílení) ovlivňuje, zlevňuje dovoz
APRECIACE = zhodnocování měny
DEPRECIACE = snižování hodnoty
Nástroje měnové politiky:
1) Stanovení úrokových sazeb
a) diskontní
b) lombardní
c) REPO
2) Stanoveny povinné minimální rezervy
-2% z vkladů
3) Operace na volném trhu
-s CP
Milton Friedman
– 1. monetarista
– kritik pana Keynese
– tvrdil, že státní zásahy do hospodářského cyklu jsou ŠPATNÉ – vede k inflaci
– krize jsou příznivé
=> hospodářská politika by měla být především monetární -> stát by kromě obrany neměl poskytovat žádné služby, státní rozpočet co nejmenší
-státní investice jsou drahé a neefektivní
Druhy inflace podle místa vzniku:
1) na straně poptávky
2) na straně nabídky (monopol, živelné katastrofy => výrobce příliš zvýší cenu)
3) inflace vzniklá z očekávání (cílování inflace ze strany ČNB)
Inflace a nezaměstnanost
„Čím více peněz v oběhu (vyšší inflace), tím nižší nezaměstnanost.“
-zastaralé!, platí pro krátkodobé hledisko
Phillipsova křivka
- Nezaměstnanost x Inflace
- Z krátkodobého hlediska (klesající)
- Z dlouhodobého hlediska (horizontální)
Způsoby měření inflace:
– ČSÚ publikuje údaj měsíční, kvartální a roční
– základem měření je tzv. spotřební koš, který v současnosti má 700 položek
Zjišťuje se pomocí:
a) INDEX SPOTŘEBITELSKÝCH CEN
b) INDEX CEN PRŮMYSLOVÝCH VÝROBCŮ
c) MÍRA INFLACE = index spotřebitelských cen + index cen průmyslových výrobců
Publikování:
1. Meziměsíční nárůst
2. Meziroční nárůst
3. Průměrný měsíční nárůst
4. Změna oproti…. (např. lednu)
Vnější hospodářská politika
-dělí se na: zahraničně – obchodní politiku a vnější část monetární politiky
Vnější část monetární politiky
-týká se měnového kurzu (= cena jedné měny vyjádřena v ceně druhé – jiné měny)
1. kurzy obchodních bank – mohou se lišit od kurzu ČNB
2. kurz ČNB
-kurzem se ovlivňuje:
1. zahraniční obchod
2. HDP
3. nezaměstnanost
-kurz:
a) devalvace – znehodnocení měny => podporuje export
revalvace – zhodnocení (posílení) měny
– je třeba méně finančních prostředku (Kč) k nákupu jiné měny
– podporuje import
b) apreciace, depreciace – posílení, oslabení měny -> vzniká vztahem nabídky a poptávky ve světě
