Základní pojmy ekonomie – otázka z ekonomie

 

Otázka: Základní pojmy ekonomie

Předmět: Ekonomie

Přidal(a): Belllunka

 

Ekonomie

Věda, teoretická ekonomická teorie

Ekonomika

Obor, zabývající se ekonomii

 

Ekonomie

je věda zabývající se společenskou realitou (skutečností) zvanou ekonomika a zabývá se životem ve společnosti

patří do společenských věd

Ekonomie

souvisí s dalšími společenskými vědami

ü  např. psychologie, demografie, sociologie marketing, management, politiku – výsledky ekonomie jsou často dávány za vinu státu (daně)

ü  potřebuje i další vědy matematiku, statistiku

Je potřeba umět pracovat s grafy a procenty – správně je integrovat

 

Př.

(Firma A odebrala o 50% víc zboží, místo za 100 000kč  za  150 000kč

Firma B odebrala o 10% víc zboží, místo 10 mil za 11 mil)

 

Ekonomie má 2 části:

  1. mikroekonomie

ü  popisuje chování ekonomických subjektů na trzích

ekonomické subjekty: domácnost, firma a stát, zisk podniku, náklady

  1. makroekonomie

ü  popisuje chování ekonomie jako celku

např. inflace, nezaměstnanost

 

Trh

je tvoře koupí a prodejem (poptávkou a nabídkou)

ü  dochází k: uspokojování potřeb, utváření ceny a obchodování (směně)

 

Rozlišujeme následující trhy:

 

1)      trh statků a služeb:

ü  firma nabízí statky a služby(pekař – housky, škoda – auto, kadeřnice – ostříhá)

ü  firma nabízí výrobky a služby,

domácnosti jim za to nabízejí peníze, domácnost poptává a firmy také poptávají statky a služby nezbytné pro svoji činnost

2)      trh práce:

ü  Firma se poptává pracovní sílu a domácnost nabízí svoji pracovní sílu

3)      trh finanční:

ü  oblast bankovnictví a pojišťovnictví

 

 

Typy ekonomik

Ekonomický systém umožňuje spojovat lidské síly a efektivně využívat dostupné zdroje

celá historie lidstva hledá optimální ekonomický systém; není neměnný

ü  Dosud poznané systémy jsou:

Zvykový, Příkazový, Tržní a Smíšený systém

 

 

Každý systém odpovídá různě na základní ekonomické otázky

Co a kolik se má ve společnosti vyrábět?

ü  Musí se brát ohled na potřeby lidí a jejich rozmanitost

Pohledávka

Jak vyrábět?

ü  Jakou technologií a jakými výrobními faktory, možnosti dané země

Zdroje

Jak se vyrobí to, co bylo vyrobeno?

ü  Podle potřeb a finančních možností všech subjektů trhu

 

 

Zvyková ekonomika

historicky nejstarší, byla založena na dělbě práce v uzavřené skupině (kmenu). Na otázky odpovídal náčelník, rada starších, apod.

ekonomika fungovala na základě předchozích zkušeností a zvyklostí

nepoužívají se technické novinky, nové vědecké poznatky apod.

 

Příkazová ekonomika

nazývá se také centrálně plánovaná, protože na všechny základní ekonomické otázky se odpovídá prostřednictvím centrálního plánu, který připravuje vláda

tento způsob řízení ekonomiky je umožněn tím, že všechny zdroje, firmy a obchody jsou ve vlastnictví státu

systém vychází z přesvědčení, že vláda dokáže lépe rozhodovat o ekonomických problémech než trh

tento systém používali všechny země bývalého socialistického bloku ve východní Evropě, dnes např. na Kubě

 

Tržní ekonomika

odpovědi na základní tři otázky řeší trh. Funguje na základě nabídky a poptávky, podniky jsou motivovány ziskem, proto musí vyrábět to, co chce zákazník.

tržní ekonomika funguje zcela bez zásahu státu. Tato extrémní podoba se prakticky nevyskytuje, k tržní ekonomice mají však nejblíže nejvyspělejší státy světa.

 

Smíšená ekonomika

mezi tržní a příkazovou ekonomikou existuje mnoho variant, většinou se jedná v podstatě o tržní ekonomiku se zásahy státu v některých oblastech

tento systém je dnes nejvíce rozšířen, protože zásahy státu např. ve zdravotnictví, školství apod. je nutné

státy se pak liší mírou státních zásahů

v Japonsku stát zasahuje více, v USA méně

u nás je také smíšená ekonomika, i když spíše můžeme mluvit o tržní ekonomice

 

 

Potřeby (pocit, vědomí, že nám něco chybí)

je požadavek, který si člověk uvědomí, pocítí ho jako nedostatek nebo nadbytek a snaží se ho uspokojit

Maslowova pyramida

potřeba realizace (rozvoj osobnosti)

potřeba uznání (uznání v práci, prospěšnost)

sociální (láska, přátelství)

existenční jistoty (zaměstnání, stáří, nemoc)

fyziologické (spát, dýchat, jíst, pít)

 

 

Potřeby můžeme členit podle různých hledisek:

 

jakým způsobem potřeby uspokojujeme

ü  hmotné

vyjadřují požadavek mít věc

ü  nehmotné

vyjadřují požadavek mít a užívat nějaké vědomosti, dovednost,…

 

jakou oblast lidské potřeby uspokojujeme

ü  biologické

týkají se fyziologických potřeb (spát, jíst,…)

ü  kulturní

týkají se sociálních potřeb

koho se potřeby týkají

ü  individuální

(jedince)

ü  Společenské

(lidí)

např. potřeba jíst je: hmotná, biologická, individuální, nezbytná a současná i budoucí

 

jakou roli hrají v našem životě

ü  zbytné

můžeme bez nich existovat (PC, mobil, TV,…)

ü  nezbytné

nemůžeme bez nich existovat (jíst, pít,…)

kdy budou potřeby uspokojovány

ü  součastné

(vzdělávat se,…)

ü  budoucí

(mít auto,…)

 

Statky

 

statek je produkt člověka nebo přírody, který slouží k uspokojování lidských potřeb

 

Mohou se členit podle různých hledisek:

 

podle podstaty

ü  hmotné

užitečná věc k uspokojování potřeb (rohlík)

ü  nehmotné

duševní výtvory člověka nebo přírody k uspokojení potřeb (vzduch)

podle dostupnosti

ü  volné

jsou produktem přírody, jsou neomezeně k dispozici (voda, vzduch,…)

ü  ekonomické

jsou produktem výrobní činnosti (rohlíky, boty, auta,…)

podle použití

ü  spotřební

slouží bezprostředně ke konečné spotřebě (šampon, jídlo,…)

ü  kapitálové

slouží k dalšímu podnikání (soustruh, nákladní auto,…)

 

 

Služby

jsou činnosti lidí, které slouží k uspokojování potřeb

členíme je na:

osobní

ü  činnosti konané na osobě

(masáže, kadeřnice,…)

věcné

ü  činnosti konané na věci

(opraváři, dopravci,…)

placené

neplacené

 

 

 

Výroba a výrobní faktory

 

výroba je činnost, při které člověk přetváří přírodu, její předměty a síly v užitečné věci, tj. ve statky a služby

výroba je závislá na spotřebě a spotřeba na výrobě

ü  poptávka

výroba může spotřebu zvýšit dokonalejším výrobkem

k výrobě jsou zapotřebí určité zdroje, tzv. výrobní faktory

 

existují 3 velké skupiny výrobních faktorů: Přírodní zdroje, Práce a Kapitál

 

Přírodní zdroje

přírodní bohatství

ü  nerostné suroviny

přírodní síly

ü  energetické zdroje (sluneční energie, vítr, voda)

půda

ü  nejtypičtější přírodní zdroj

 

využívá se k zemědělské výrobě i jako místo, na kterém se uskutečňuje jiná hospodářská činnost (stavebnictví,…)

–          množství půdy je omezené

–          vlastník půdy může půdu pronajímat či produkt, za to má určitý příjem

–          peněžní výnos plynoucí z vlastnictví půdy se nazývá pozemková renta

–          její výše závisí na ceně půdy (úrodnost, poloha)

 

 

Práce

práce je cílevědomá lidská činnost, která s použitím přírodních zdrojů v kapitálu vytváří statky a služby k uspokojování potřeb

 

 

V podniku má práce podobu činnosti:

 

řídící                  X       výkonná

šéf                                    dělník

produktivní       X       neproduktivní

pekař                                uklízečka

fyzická                          X        duševní

horník                            učitel

mechanická       X       tvůrčí

na pásu                           psycholog

lehká                 X       těžká

učitel                              horník

jednoduchá       X       složitá

horník                             učitel

 

odměna za vykonanou práci se nazývá mzda

 

množství práce je omezeno limitováno:

 

 

ü  množstvím práceschopného obyvatelstva

  • děti, důchodci

ü  intenzivní práce

  • horníci

ü  délka pracovní doby

  • časové omezení

od pojmu práce musí odlišit pojem pracovní síla

ü  souhrn fyzických a duševních schopností člověka, který umožňuje konat práci

ü  schopnosti člověk získává tzv. kvalifikací – kvalifikace zahrnuje určité složky:

  • vědomosti, dovednosti a návyky a fyzické předpoklady člověka

 

Každý člověk je specializován na něco jiného. Tím se stává zručnější a vytváří více statků a služeb

 

specializace

ü  specializací se vytvoří více statků a služebje zaměření jednotlivců či skupin lidí na určitý druh práce či na určitě operace

dělba práce

ü  rozdělení pracovních činností mezi jednotlivce či skupiny lidí a jejich vzájemnou spolupráci

kooperace

ü  spolupráce v rámci dělby práce

 

Druhy dělby práce:

profesní

podle jednotlivých profesí nebo povolání

  • (kuchař, číšník, prodavač,…)

technická

uvnitř jednoho podniku

  • dělba práce na jednotlivé operace

mezi podniky

  • výrobní dělba práce

národohospodářská

týká se délky práce v rámci národního hospodářství

  • primární hospodářský sektor (zemědělství,…)
  • sekundární hospodářský sektor (průmysl potravin, oděvní,…)
  • terciární hospodářský sektor (obchod, služby – dopravce, CR,…)
  • kvartální hospodářský sektor (věda, výzkum, …)

mezinárodní dělba práce

délka práce mezi jednotlivými státy

 

Kapitál

 

1)      výrobní

budovy, stroje, materiál, zařízení, PC, auta,…

2)      finanční

peníze, cenné papíry, úvěry, …

 

Jedna podoba přechází v druhou, mluvíme o koloběhu, přeměně kapitálu.

 

Znaky kapitálu:

1)      je to odvozený, druhotný faktor, protože je výsledkem lidské práce, nebyl vyroben přímo pro spotřebu, ale pro použití v další výrobě

(nákladní auto, soustruh, …)

2)      jeho množství není přímo omezeno

3)      aby přinesl výnos, musí být použit k podnikání

4)      výnos z podnikání se nazývá zisk (z výrobního) nebo úrok (z finančního)

 

 

Životní úroveň

je stupeň uspokojování hmotných a duševních potřeb lidí a souhrn životních podmínek, za kterých jsou tyto potřeby uspokojovány

 

a)      osobní spotřeba obyvatelstva

  • spotřeba předmětů zakoupených v obchodních sítí

b)      výrobní spotřeba

  • spotřeba surovin

c)      společenská potřeba v organizacích, které poskytují služby

d)      úroveň bydlení

e)      délka volného času

f)       společenské spotřeba v oblasti bezpečnosti, obrany

g)      sociální jistota

h)      životní jistota

 

 

Tržní mechanismus

 

1)      Zboží

moderní hospodářství je založeno na výrobě a nabídce zboží. Každý statek a služba však zbožím být nemusí

zboží je statek nebo služba, které jsou určeny pro trh,

  • tzn., že jsou určeny ke směně za peníze nebo výjimečně za jiný statek nebo službu

 

Základní vlastnosti zboží na trhu – UŽITEČNOST A CENA

 

Užitečnost

zboží spočívá v jeho schopnosti uspokojit lidské potřeby

má subjektivní charakter, protože pro každého člověka je užitečné něco jiného.

ü  Zda je věc užitečná se pozná až na trhu.

Věci se na trhu nedají směňovat na základě užitečnosti (jiný užitek mají potraviny a jiný auto…) zpravidla se směňují na základě peněz.

ü  Mají tedy směnnou hodnotu.

Vyjádření směnné hodnoty v penězích představuje CENA ZBOŽÍ. Základem ceny je HODNOTA ZBOŽÍ, tehdy množství práce (kuchař), přírodních zdrojů (energie)  a kapitálu (opotřebování strojů), která je ve zboží obsaženo.

Ceny zboží se od své hodnoty odchylují na základě nabídky a poptávky …

 

2)      Poptávka

množství jednotlivých druhů zboží

  • kupující ochotni při určité ceně na trhu koupit

 

 

Rozdělení poptávky

 

Agrární

ü  souhrn všech zamýšlených koupí

Individuální

ü  poptávka jednoho kupujícího

Dílčí

ü  poptávka po jednom druhu zboží

 

 

Reakce kupujících na situaci na trhu

1)      při zvýšení ceny kupující kupují méně

  • poptávka klesá

2)      při snížení ceny kupující kupují více

  • poptávka stoupá

 

 

Platí zde ZÁKON KLESAJÍCÍ POPTÁVKY (poptávané zboží klesá při zvýšené ceně zboží)

Faktory působící na poptávku

cena

úroveň důchodů

ü   čím větší jsou důchody, tím je větší poptávka

  • (příjmy – mzdy, mateřská, invalidní důchod) 

velikost trhu

ü  čím větší trh, tím větší poptávka

změny preferencí

ü  dáváme něčemu jinému přednost, vidíme to v reklamě, módnost

specifické faktory – zvláštní faktory

 

změny cen jiných zboží 2hl. skupiny

A)    SUBSTITUT

zboží, které je vůči námi sledovanému náhradou

  • (dojde ke zlevnění vepřového tak klesne poptávka po hovězím, hořká a mléčná čokoláda, broskve a ananas …)

B)     KOMPETENT

Zboží, které doprovází spotřebu námi sledovaného zboží

  • (zlevní se benzín – větší poptávka po autech, propiska – náplň …)

 

 

3)       Nabídka

množství zboží, které jsou prodávající ochotni za určitou cenu prodat

 

Dělení:

1)      Agrární

souhrn všech zamýšlených prodejů

2)      Individuální

nabídka jednoho výrobce

3)      Dílčí

nabídka jednoho druhu zboží

 

 

Reakce prodávajících na situaci na trhu

1)      S růstem ceny roste nabídka

 

2)      S poklesem ceny klesá nabídka

 

Platí zde ZÁKON STOUPAJÍCÍ NABÍDKY (nabízené zboží stoupá při zvýšené ceně zboží)
nn

Proč má křivka stoupající charakter?

Do odvětví vstupují nový výrobci, ti kteří mají vyšší náklady a při nižší ceně nemohli daný výrobek vyrábět

  • (Svetr se prodává za 200,-, my ho vyrobili za 220,- tak nejdeme s ním na trh, ale jakmile prodejní cena stoupne třeba na 300,.  Tak na trh už jdeme.)

Výrobci s určitými VF, které mají k dispozici, můžou měnit strukturu výroby – vyrábějí jen ty výrobky, na kterých nejvíce vydělají

  • (výrobce svetrů, ponožek a čepic bude vyrábět to, po čem je zrovna největší poptávka – v zimě asi čepice … apod.)

 

 

Faktory působící na nabídku:

cena

změny vnějších podmínek různého druhu

ü  počasí, móda, katastrofy …

očekávání

ü  očekávají-li výrobci zvýšení ceny svých produktů, ponechávají je na skladě a na trh je dají  až se cena zvedne

ceny alternativních výrobků

ü  které může výrobce vyrábět s danými VF, které má k dispozici

 

 

Působení N a P

 

vzájemné působení N a P vychází z toho, že kupující a prodávající mají protichůdné zájmy

A)    PRODÁVAJÍCÍ

ü  na trhu jich bývá více – snaží se získat kupující tím, že jim nabízejí příznivější podmínky (cena, kvalita, servis, záruka, dodání)

ü  proti tomu stojí SNAHA O CO NEJVĚTŠÍ ZISK

 

B)     KUPUJÍCÍ velké množství

ü  mají možnost si vybírat ze zboží – přihlížejí ke všem podmínkám všech firem

ü  SNAHA NAKOUPIT NEJLEVNĚJI

 

Velikost N a P se neustále mění,  a tím se mění i cena

 

při rovnovážné ceně není nedostatek ani přebytek  ideální stav,
ke kterému v realu nedojde

v praxi dochází k nedostatku soutěží mezi sebou kupující, jsou ochotni zaplatit i větší cenu, dochází k tomu, že cena stoupá a poptávka klesá

vzájemným působením N a P vzniká CENA

 

 

Cena  množství peněz, které musí být za zboží zaplaceno

 

Konkurence kce

Proces, při kterém dochází ke střetávání různých zájmů subjektů na trhu

probíhá v různých podobách a na různých trzích

 

1)      Dělení z hlediska TRHU

1)       Kce napříč trhem

2)       Kce na straně poptávky

3)       Kce na straně nabídky

ü  cenová

ü   necenová

 

Kce napříč trhem

Mezi N a P výrobci chtějí prodat to, co vyrobili s co největším ziskem, spotřebitelé chtějí nakupovat co nejlevněji

Střetávají se jejich zájmy, teoretické řešení je „rovnovážná cena“ – nevyskytuje se  N=P

Kce na straně poptávky

každý spotřebitel chce nakoupit co nejvíce zboží a co nejlevněji i na úkor spotřebitelů

vzniká v případě, kdy poptávka je větší než nabídka, je nedostatek zboží na trhu  P>N

Kce na straně nabídky

výrobce chce maximalizovat svůj zisk, s tím souvisí další cíl – oslabit pozici svých konkurentů, popřípadě je ze soutěže zcela vřadit

vzniká v případě, kde N>P

ü  cenová konkurence = spočívá v dobrovolném snižování ceny zboží ze strany výrobců ve snaze ovládnut trh, přilákat spotřebitele právě k sobě. V případě že se jim to podaří, zničí tím konkurenty (odláká jim zákazníky) a v budoucnu si budou moci diktovat podmínky – zlevnění

 

ü  necenová konkurence = cíl je stejný – přilákat zákazníky, ale jinými metodami (růst kvality, reklama, servis, úvěry, doprava …)

 

2)      Dělení z hlediska PODMÍNEK, které na trhu jsou

a) Kce dokonalá

Všichni nabízející zboží mají rovné podmínky přístupu na trh. Žádné výsadné postavení Stejný výrobek

Kupující mají na trh stejný přístup, žádná značka u zboží, žádná reklama

jediným kritériem,  který rozhoduje o koupi, je cena

je to ideální trh a v praxi se skoro nevyskytuje

 

b) Kce nedokonalá

1)  MONPOL

podobá se dokonalé konkurenci

ü  mnoho výrobců vyrábí 1 výrobek

ü   na trh je volný vstup

rozdíl:

ü  produkt je „diferencovaný“ – každý výrobce má ten stejný produkt trochu jinačí –
pasty na zuby, prášky na praní -> ale v podstatě je to stejné

ü  mizí anonymita výrobců – zákazník si vybírá

ü  začíná boj o zákazníka (cenová a necenová kce)

 

2) OLIGOPOL

na straně N existují 2 nebo jen několik málo velkých subjektů s dominantním postavením

 

oligopolní firmy se mohou chovat dvojím způsobem
firmy se domluví,  pak jsou ceny vyšší a ze situace těží firma

firmy vedou vzájemný boj o zákazníka, ceny klesají a těží zákazníci

 

3)      ABSOLUTNÍ MONOPOL

 

v odvětví zůstává jediný výrobce určitého výrobku

ü  (poskytovatel služby)

má absolutní moc nad spotřebitelem

je to protipól dokonalé kce, na rozdíl od ní je však reálný

monopol udržuje uměle převahu P nad N, a tím diktuje cenu

ü  (spotřebitel za ně musí
nakupovat)

monopolní cena je nejvyšší

růst cen je limitován jen koupěschopností spotřebitelů

v případě monopolu musí často zasahovat stát

 

KRITÉRIUM DOKONALÁ KCE MONOPOLNÍ KCE OLIGOPOL ABSOLUTNÍ MONOPOL
POČET FIREM Velmi mnoho Mnoho Málo Jedna
PRODUKT Homogenní Diferencovaný Diferencovaný Jedinečný
BARIÉRY VSTUPU Žádné Žádné Určité Velké
MOŽNOST OVLIVNIT CENU Žádná Omezená Značná Výrazná

 

Hospodářská soutěž

Tento pojem bychom mohli přirovnat k pojmu konkurence. Účastníci této soutěže jsou firmy, které chtějí svou činností pro sebe dosáhnout určitý prospěch, jsou však povinni dodržovat právně závazná pravidla.

Na ochranu Hospodářské soutěže vydává stát protimonopolní zákon.

Ten se týká nekalé soutěže a nedovoleného omezování hospodářské soutěže

 

Nekalou soutěž upravuje obchodní zákoník. Jedná se o:

klamnou reklamu

ü  prášek na praní

klamavé označování zboží a služeb

ü  na obalu něco co vevnitř není

vyvolávání nebezpečí záměny

ü  ®

podplácení

porušení obchodního tajemství

Nedovolené omezování HS je upraveno zákonem o ochraně HS, který zakazuje:

kartelové dohody omezující soutěž

ü  (dohody o cenách, tržní teritorium)

dohody o sloučení podniků při riziku jejich zneužití

ü  (vedoucích k podílu na trhu větším než 30% – dominantní postavení)

zneužití monopolního postavení

 

 

Pokud dojde k problémům v této oblasti, může zasáhnout „Úřad pro hospodářskou soutěž“

Selhání trhu

EXISTENCE MONOPOLU

Samotný vznik monopolu trestná není, ale existuje řada monopolů, které dobře fungují – např. výrobce Becherovky. Trestní je ale zneužití této situace především v oblasti cen.  Tady stát vystupuje jako ochránce – vydává zákony, kde specifikuje co je za této situace přípustné a co už je trestné.

Navíc existuje antimonopolní úřad, který uděluje tresty (pokuty) za porušení zákonů.

EXISTENCE tzv. VEŘEJNÝCH STATKŮ

To jsou statky, u kterých není žádoucí, aby je zajišťoval soukromý sektor na základě zákonů trhů. Př. Školství, zdravotnictví, bezpečnost, obrana státu, sociální služby

.EXTERNALITY TRHU

vedlejší účinky na subjekty, které se daného tržního vztahu neúčastní
a) NEGATIVNÍ EXTERNALITA

ü  špatný vliv výrobců na životní prostředí. Poškození jsou lidé, kteří nemají s výrobou nic společného. Náprava těchto vlivů často hradí stát ze svého, přestože je nezpůsobil. Jediná obrana je přijetí příslušných zákonů a při jejich neplnění udílet pokuty …
b) POZITIVNÍ EXTERNALITA

ü  podnikatelská činnost může někomu nezúčastněnému přinést i užitek. Např. Plynofikace, elektrifikace, dálnice (lepší kvalita bydlení, vyšší ceny pozemků v těchto oblastech)






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: