Základy účtování nákladů, výnosů a mezd

 

   Otázka: Základy účtování nákladů, výnosů a mezd

   Předmět: Účetnictví

   Přidal(a): Peters77

 

 

Mzda je odměna za práci v pracovním poměru. Jedná se o peněžní (případně i naturální mzdu), poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci.

 

Účtování mezd:

Mzdy musí být zaúčtovány v tom období, v kterém byla práce vykonána nebo za které přísluší zaměstnancům odměna (například mzda za svátky).

Mzda je nákladem podniku a pro evidenci mezd slouží účet Mzdové náklady – na stranu MD tohoto účtu se účtuje celková hrubá mzda. Výplata mzdy se provádí v termínu, který si urči sama účetní jednotka a který není shodný s datem sestavení zúčtovací a výplatní listiny. Proto vzniká podniku závazek vůči zaměstnancům, který se účtuje na účet Zaměstnanci na stranu D

 

Daň z příjmů FO:

Daň z příjmů je srážkou ze mzdy zaměstnance, kterou firma zúčtuje a odvede. Proto daň z příjmu zaměstnance nemůže být nákladem firmy, ale dochází pouze k přesunu v závazcích, neboli se snižuje závazek vůči zaměstnancům a vzniká závazek vůči finančnímu úřadu.

 

Zdravotní a sociální pojištění hrazené zaměstnancem:

Ze mzdy se kromě daně sráží zaměstnanci také pojistné na sociální a zdravotní pojištění (zdravotní 4,5% a sociální 6,5%). Srážka na pojistné placené zaměstnanci představuje snížení závazku vůči zaměstnancům a vznik závazku vůči institucím sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění.

 

Zdravotní a sociální pojištění, které platí podnik:

Pojistné platí z větší části zaměstnavatel než zaměstnanec. Z toho vyplývá, že náklady firmy na zaměstnance jsou vyšší než pouze hrubá mzda, a to o pojistné firmy na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění (25% sociální a 9%zdravotní). Pojistné, které platí podnik, je tedy nákladem firmy a účtuje se na účet Zákonné sociální pojištění na stranu MD a zároveň jako závazek vůči institucím sociálního zabezpečení a zdrav. Pojištění.

 

Náklady:

Spotřebou výrobních činitelů vynaloženou na určitý účel, vyjádřenou v peněžních jednotkách, nazýváme NÁKLADY.

Náklady jsou měřítkem spotřeby popřípadě opotřebení majetku účetní jednotky a práce pracovníků. Vhodný systém evidence nákladů zajišťuje potřebné informace o hospodaření s majetkem a prací a měl by umožňovat pohled na náklady zejména z hlediska (co bylo spotřebováno a na jaký účel to bylo spotřebováno).

Základní hledisko, co bylo spotřebováno, zajišťuje v účetnictví členění nákladů podle nákladových druhů (spotřeba materiálu, opotřebení dlouhodobého majetku, spotřeba pracovní síly…)

 

Výnosy:

Výkony v peněžním vyjádření tvoří výnosy účetní jednotky.

Pro členění výnosů lze uplatňovat zhruba stejná hlediska, jako u nákladů to znamená podle jednotlivých druhů výnosů. Výše nákladů a výnosů je důležitým ukazatelem hospodaření podniku.  Náklady a výnosy ovlivňují hospodářský výsledek účetní jednotky.

 

Pravidla pro účtování nákladů a výnosů:

  • Náklady jsou zachyceny na straně MD na příslušných nákladových účtech. Výnosy na straně D na příslušných výnosových účtech.
  • Náklady a výnosy se při účtování člení podle druhů to je podle ekonomicky stanovených skupin nákladů (členění nákladů – spotřeba materiálu, spotřeba služeb, osobní náklady, odpisy dlouhodobého majetku a podobně. Členění výnosů – tržby za prodej výrobků, služeb, zboží a podobně).
  • Náklady a výnosy se zásadně účtují do účetního období, s nímž časově a věcně souvisí.
  • Na jednotlivých nákladových a výnosových účtech se účtují účetní případy narůstajícím způsobem od začátku roku (počáteční stav na těchto účtech je 0) – toto pravidlo vyplývá z požadavku zjistit hospodářský výsledek za účetní období, tedy za jeden rok.
💾 Stáhnout materiál   🎓 Online kurzy
error: Content is protected !!