Zásobovací činnost podniku

 

   Otázka: Zásobovací činnost podniku

   Předmět: Účetnictví

   Přidal(a): smajl

 

 

K provozování hlavní činnosti musí být firma vybavena určitým majetkem

-> tento majetek členíme na:

• dlouhodobý majetek
• oběžný majetek

 

Oběžný majetek

• ve výrobním procesu prochází určitým koloběhem, tzn. že při výrobě mění svojí podobu, jeho doba použitelnosti je kratší než 1 rok a jeho cena nepřesahuje určitou hranici (40 000 Kč pro rok 2005)

 

Zásobování 

• je podniková činnost, kterou si firma zajišťuje všechen potřebný materiál včetně vody a energií
• cílem zásobování je zajistit tento materiál v potřebném množství, kvalitě, čase a za přijatelné ceny
• zásobovací činnost zajišťuje zásobovací útvar ve spolupráci s útvarem marketingu, který se zabývá průzkumem trhu, surovin a materiálu
  • zásobovací činnost zahrnuje tyto činnosti:

1) Zjišťování potřeby materiálu a volbu vhodného dodavatele

• zjišťujeme cenu, kvalitu, lhůty, spolehlivost

2) Jednání s dodavatelem a uzavření kupní smlouvy

• uzavření kupní smlouvy předchází většinou poptávka ze strany odběratele, na kterou dodavatel reaguje nabídkou, která je pro něj závazná
• na nabídku reaguje odběratel objednávkou

3) Zjištění dodávky, kontrola došlého materiálu a jeho příjem na sklad

4) Skladování materiálu a jeho výdej do spotřeby

• materiál můžeme zajišťovat těmito způsoby:
  • vlastní výrobou – např. těžba hlíny na výrobu cihel
  • kooperací (= spoluprácí) s jiným podnikem
  • nákupem od dodavatele

 

Členění zásob

• materiálové zásoby
• zásoby vlastní výroby

a) nedokončená výroba – jsou rozpracované výrobky, které ještě neprošli všemi fázemi výrobního procesu a nelze je samostatně prodávat

b) polotovary – mají dokončenou určitou část výrobního procesu a mohou se tedy i samostatně prodávat (např. v oblasti potravinářství)

c) hotové výrobky – jsou dokončené předměty vlastní výroby určené k prodeji mimo podnik

• zvířata – např. ryby, drůbež, včelstva
• zboží – podnik je nakupuje a v nezměněném stavu prodává (největší zásoby ve zboží mají obchodní podniky)

 

Členění materiálových zásob

• suroviny a základní materiál
  • při výrobním procesu přechází do výrobku a tvoří jeho podstatu (např. dřevo, mouka, látka, …)

• pomocný materiál
  • přechází do výrobku, ale netvoří jeho podstatu, pouze vylepšuje vzhled nebo vlastnosti

• provozovací látky
  • slouží k provozu podniku jako celku, (např. pohonné hmoty, oleje, …)

• náhradní díly
  • slouží k opravám dlouhodobého majetku

• obaly
  • slouží k uchování a přepravě materiálu, zboží a členíme je na vratné a nevratné

• drobný hmotný majetek
  • má pořizovací cenu nižší než 40 000 Kč, ale jeho doba užívání je většinou delší než 1 rok (např. počítač, mobilní telefon, …)

 

Spotřeba materiálu

• v běžném období odhadujeme spotřebu materiálu pro období příští (např. měsíc, čtvrtletí, rok)
• z tohoto odhadu pak určujeme velikost nákupu materiálu pro příští období
• vycházíme z toho, že na začátku nového období máme ještě na skladě část materiálu z minulého období a na konci nového období musíme mít na sklad také určitou zásobu, aby nebyla přerušena plynulost výroby
• nákup = spotřeba materiálu + konečná zásoba – počáteční zásobaN    =            S                +            KZ          –                 PZ
• základem pro výpočet spotřeby materiálu je plán výroby na příští období
• pro stanovení spotřeby materiálu se používají 2 metody:

1. spotřeba podle THN (= technickohospodářských norem)

• norma spotřeby materiálu stanový nezbytně nutné množství materiálu na 1 výrobek
• stanovuje se různými výpočty a měřením a musí zahrnovat

a) užitečnou spotřebu (materiál, který zůstane ve výrobku)

b) neužitečnou spotřebu (nutný odpad)

• velikost normy spotřeby materiálu závisí:
  • na složitosti výrobku
  • na způsobu výroby (např. vrtáním vzniká větší odpad než odléváním)
  • na kvalitě materiálu
  • na kvalitě strojů a jejich obsluhy na výchozích rozměrech materiálu
• celková spotřeba materiálu = norma spotřeby na 1 ks x počet plánovaných výrobků

 

2. spotřeba podle statických údajů, tzn. indexní metodou

• vychází ze spotřeby materiálu z minulého období a tuto spotřebu zvyšujeme nebo snižujeme podle plánu výroby
• tato metoda nemotivuje ke snižování spotřeby materiálu, a proto ji používáme pouze u levnějších materiálů nebo materiálů používaných v malém množství

 

př. V loňském roce podnik spotřeboval 1500 l barvy. Pro letošní rok plánujeme zvýšit výrobu o 3% a zároveň snížit spotřebu materiálu o 2%. Vypočtěte:

a) spotřebu materiálu v l pro letošní rok

b) spotřebu materiálu v Kč, jestliže 1 l barvy = 75 Kč

a) 1,03 x 1 500 = 1 545 (zvýšení); 0,98 x 1 545 = 1 514,1 (snížení) spotřeba materiálu

b) 75 x 1 514,1 = 113 557,5 Kč

 

Velikost zásoby

zásoby materiálu v podniku tvoří

• běžná zásoba – slouží ke každodenní výrobě
• pojistná zásoba – slouží ke krytí výkyvů např. při zpoždění dodávky
• technická zásoba -tvoří se pouze v některých podnicích,kde je nutné materiál před výrobou nějakým způsobem upravovat např. řezat, nechat vyschnout dřevo, …
• příležitostná zásoba – vyskytuje se nahodile např. při využití slev při nákupu

 

Celková zásoba = běžná zásoba + pojistná zásoba + (technická zásoba + příležitostná zásoba)

 

zásoby by měli být co nejnižší, protože:

• vysoké zásoby vážou finanční prostředky, které by podnik mohl využít jinde
• vysoké zásoby vyvolávají další náklady, např. mzdy,odpisy, nájemné ve skladech, …
• vysoké zásoby přináší riziko, že poklesne zájem na trhu a zboží vyrobené ze starého materiálu se neprodá

 

• optimální zásoba:
• z hlediska finančního váže co nejmenší množství finančních prostředků
• z hlediska výroby zabezpečuje stálý přísun materiálu tak, aby se výroba nezastavila

 

• na velikost zásob působí celá řada faktorů, např.:
• vzdálenost dodavatele a druh dopravy – při větší vzdálenosti nebo nespolehlivé dopravě musíme mít větší pojistnou zásobu
• častost dodávek – pokud probíhají dodávky velmi často, může mít nízkou pojistnou zásobu
• srovnání nákladů na nákup a na skladování – pokud jsou náklady na skladování vyšší, je třeba nakupovat menší zásoby
• optimální zásoba se může časem měnit, např. v zimě může být vyšší

 

Stanovení minimální zásoby

• pokud se materiál nenakupuje pravidelně nebo jde o méně důležité druhy, využívá se tzv. minimální zásoba
• minimální zásoba = pod jakou výši nemá zásoba klesnout, aby nebyla ohrožena plynulost výroby
• minimální zásoba je ovlivňována dodací lhůtou (= doba od okamžiku dodání objednávky ke skutečnému dodání)

 

Stanovení maximální zásoby

• maximální zásoba je množství materiálu, které by nemělo být překročeno, abychom neměli v zásobách vázáno mnoho finančních prostředků a aby dostačovala kapacita skladů
• maximální zásoba má výt tak velká, aby zabezpečila dobu mezi dvěma dodávkami + dobu dodací lhůty
• minimální a maximální zásoba umožňují držet určitou hladinu zásob, ale nevyjadřují jaká má být zásoba optimální (průměrná)

• tuto zásobu vypočteme následujícím způsobem:

 

a) časovou normou zásob (ve dnech)

časová norma zásob =  dodávkový cyklus/2  + pojistná zásoba + technická zásoba

• všechny tyto údaje jsou ve dnech a stanovují na jak dlouho máme zajištěnou zásobu pro výrobu
• dodávkový cyklus = doba mezi dvěma dodávkami

 

b) normovanou zásobu ( v naturálních jednotkách)

• normovaná zásoba = časová norma zásob x průměrná denní spotřeba materiálu

 

c) normativ zásob (v Kč)

• normativ zásob = normovaná zásoba x cena za jednotku

 

př. Vypočtěte optimální zásobu v naturálních jednotkách i peněžních jednotkách, jestliže dodávkový cyklus je 52 minut, pojistná zásoba je 5 dnů a technická zásoba 15 dnů, průměrná denní spotřeba je 5 m³, cena za 1 m³ je 800 Kč.

a) + 5 + 15 = 46 dnů (časová norma zásob)

b) 46 x 5 = 230 m³ ( normovaná zásoba)

c) 230 x 800 = 184 000 Kč (normativ zásob)

 

Řízení zásob

• je usměrňování velikosti zásob tak, aby zajistily plynulou výrobu a nevázaly příliš mnoho finančních prostředků
• nejvíce se musíme zabývat materiálem, který je drahý a kterého spotřebujeme ve výrobě velké množství

 

• existují dvě metody řízení zásob:

metoda A B C

• při této metodě rozdělme veškerý materiál v podniku do tří skupin:

A – obsahuje nejpoužívanější materiál, který se na celkové spotřebě materiálu podílí cca 80 %

• u tohoto materiálu počítáme normu spotřeby a vypočítáváme optimální zásobu
• dále vypočítáváme minimální a maximální zásobu

B – jsou méně používané druhy materiálu, u kterých je krátká dodací lhůta, tento materiál se na spotřebě podílí cca 15 %

• určujeme u něj pouze minimální zásobu, při které vystavíme novou objednávku

C – zahrnuje zbylý materiál cca 5 %, který lze běžně nakoupit a proto jej nakupujeme podle potřeby (např. mycí a čistící prostředky, kancelářské potřeby, …

 

metoda JUST IN TIME (= včas)

• dodávky materiálu probíhají v okamžiku, kdy jej odběratel potřebuje ve výrobě
• materiál neskladujeme, ale dáváme ho rovnou do spotřeby
• dodavatelské firmy jsou často budovány v blízkosti odběratele
• dodavatel musí mít kvalitní materiál, protože není příliš času na jeho kontrolu
• mezi dodavatelem a odběratelem musí probíhat spolehlivá komunikace
• v současné době existuje mnoho počítačových programů, které umožňují u každého materiálu zadat minimální zásobu a počítač upozorní, že je čas na vystavení nové objednávky

 

Logistika

= věda, která se zabývá celým procesem pořizování zásob od zajištění potřeby materiálu přes volbu vhodného dodavatele, zajištění dopravy, přijetí materiálu a jeho přejímku, skladování a výdej do spotřeby

• ve velkých podnicích se často vytváří samostatné oddělení pro logistiku

Průběh zásobování

1. po výběru vhodného dodavatele uzavíráme kupní smlouvu;

• tuto smlouvu lze uzavřít i ústní formou, vhodnější je forma písemná
• kupní smlouvu může nahradit také objednávka pokud má potřebné náležitosti a je potvrzena ze strany dodavatele

2. dodavatel zasílá zboží;

• zásilka může být k odběrateli přepravena dopravním prostředkem dodavatele, odběratele nebo veřejného přepravce

3. odběratel je při přijetí zboží povinen zboží zkontrolovat při přejímce zboží;

• přejímka se uskutečňuje po stránce :

a) kvantitativní = měření, vážení, počítání kusů, …

b) kvalitativní = kontrola jakosti g tato kontrola může být:

• úplná
• statistická – kontrolujeme pouze část dodávky podle předem určené metody, např. každý padesátý výrobek
• namátková – výrobky ke kontrole vybíráme náhodně

─ statistickou a namátkovou kontrolou provádíme u materiálů dodávaných ve velkém množství (hřebíky, dřevo, …) a u materiálů, které kontrolou podléhají zkáze (konzervy, potraviny, …)

• pokud kontrolou zjistíme závady, zboží reklamujeme a nedáváme pokyn k proplacení faktury
• pokud v dodávce nejsou závady, dáváme pokyn k proplacení faktury a zboží předáváme na sklad

 

• Fyzický tok materiálu

 

• Informační tok při dodávce materiálu
  • jsou doklady, které provázejí materiál na cestě od dodavatele k odběrateli

 

dodací list

• vystavuje jej dodavatel pro kontrolu zboží, které zasílá odběrateli
• dodací list musí přijít zároveň s dodávkou, aby odběratel mohl provést přejímku

 

faktura

• jedná se o daňový doklad, který slouží k zanesení do účetnictví k zúčtování DPH a k uhrazení závazku

 

příjemka

• tento doklad se vystavuje při přijetí zboží do skladu odběratele
• jedná se o tzv. multidruhový doklad g na 1 příjemku můžeme do skladu přijmout i více druhů materiálu

 

skladní karta

• jedná se o tzv. jednodruhový doklad g pro každý druh materiálu vedeme zvláštní skladní kartu
• na této kartě jsou zaznamenávány přírůstky materiálu při jeho výdeji do spotřeby a konečný zůstatek materiálu na skladě
• skladní karta dává přehled o aktuálním stavu materiálu na skladě

 

výdejka

• slouží k výdeji materiálu ze skladu do výroby
• jedná se o jednorázový, multidruhový doklad

 

vyřizování reklamací

• reklamace se vyřizují písemnou formou bezprostředně po objevení závady
• reklamace se řeší podle typu závady

a) u odstranitelných vad má odběratel nárok na:

• doplnění chybějícího množství
• bezplatné odstranění vady
• slevu z ceny

b) u neodstranitelných vad na:

• odstoupení od smlouvy (vrácením zboží a peněz)
• výměnou zboží za bez vadné
• slevu z ceny, pokud vada nebrání používání věci

 

Skladování materiálu

• velikost zásob ovlivňuje i velikost skladu a naopak
• firmy mohou zvolit dva způsoby skladování:

a) centralizované

          ─ jedná se většinou o 1 velký sklad, který umožňuje vysoký stupeň automatizace, jednodušší kontrolu a pokles nákladů na skladování

─ nevýhodou může být větší vzdálenost od různých závodů podniku a tím i vyšší náklady na dopravu

 

b) decentralizované

            ─ podnik má více menších skladů, např. u každého závodu

─ výhody a nevýhody jsou opačné než za a)

 

• podle povahy skladovaného materiálu rozlišujeme sklady:

a) otevřené – jedná se o ohrazený venkovní prostor, např. stromky, kámen, zvířata, …

b) polokryté – např. přístřešek pro písek, dřevo, štěrk, zvířata, …

c) kryté – budovy, haly pro obuv, oděvy, …

+ speciálně kryté – např. mrazící boxy, chladící boxy na jogurty, maso, …

 

• podle rozpracovanosti materiálu rozeznáváme v podniku tři typy skladů:

a) nákupní sklady – podnik zde ukládá nakoupený materiál

b) mezisklady – podnik zde ukládá polotovary a nedokončené výrobky

c) odbytové sklady – podnik zde ukládá hotové výrobky

 

Měření rychlosti obratu zásob

• k měření rychlosti obratu zásob používáme různé ukazatele:

1. Počet obrátek zásob = celková spotřeba/průměrná spotřeba

─ tento ukazatel udává kolikrát za rok projde materiál celým koloběhem

 

2. Doba obratu zásob = 360/počet obrátek zásob

─ udává za kolik dnů proběhne jeden koloběh

př. Firma spotřebuje za rok materiál za 12 mil. Kč. Průměrná zásoba je za 3 mil. Kč. Vypočtěte:

a) počet obrátek = = 4 obraty

b) dobu obratu = = 90 dnů