Otázka: Zásobovací činnost podniku
Předmět: Účetnictví
Přidal(a): smajl
K provozování hlavní činnosti musí být firma vybavena určitým majetkem
-> tento majetek členíme na:
- dlouhodobý majetek
- oběžný majetek
Oběžný majetek
- ve výrobním procesu prochází určitým koloběhem, tzn. že při výrobě mění svojí podobu, jeho doba použitelnosti je kratší než 1 rok a jeho cena nepřesahuje určitou hranici (40 000 Kč pro rok 2005)
Zásobování
- je podniková činnost, kterou si firma zajišťuje všechen potřebný materiál včetně vody a energií
- cílem zásobování je zajistit tento materiál v potřebném množství, kvalitě, čase a za přijatelné ceny
- zásobovací činnost zajišťuje zásobovací útvar ve spolupráci s útvarem marketingu, který se zabývá průzkumem trhu, surovin a materiálu
- zásobovací činnost zahrnuje tyto činnosti:
1) Zjišťování potřeby materiálu a volbu vhodného dodavatele
- zjišťujeme cenu, kvalitu, lhůty, spolehlivost
2) Jednání s dodavatelem a uzavření kupní smlouvy
- uzavření kupní smlouvy předchází většinou poptávka ze strany odběratele, na kterou dodavatel reaguje nabídkou, která je pro něj závazná
- na nabídku reaguje odběratel objednávkou
3) Zjištění dodávky, kontrola došlého materiálu a jeho příjem na sklad
4) Skladování materiálu a jeho výdej do spotřeby
- materiál můžeme zajišťovat těmito způsoby:
- vlastní výrobou – např. těžba hlíny na výrobu cihel
- kooperací (= spoluprácí) s jiným podnikem
- nákupem od dodavatele
Členění zásob
- materiálové zásoby
- zásoby vlastní výroby
a) nedokončená výroba – jsou rozpracované výrobky, které ještě neprošli všemi fázemi výrobního procesu a nelze je samostatně prodávat
b) polotovary – mají dokončenou určitou část výrobního procesu a mohou se tedy i samostatně prodávat (např. v oblasti potravinářství)
c) hotové výrobky – jsou dokončené předměty vlastní výroby určené k prodeji mimo podnik
- zvířata – např. ryby, drůbež, včelstva
- zboží – podnik je nakupuje a v nezměněném stavu prodává (největší zásoby ve zboží mají obchodní podniky)
Členění materiálových zásob
- suroviny a základní materiál
- při výrobním procesu přechází do výrobku a tvoří jeho podstatu (např. dřevo, mouka, látka, …)
- pomocný materiál
- přechází do výrobku, ale netvoří jeho podstatu, pouze vylepšuje vzhled nebo vlastnosti
- provozovací látky
- slouží k provozu podniku jako celku, (např. pohonné hmoty, oleje, …)
- náhradní díly
- slouží k opravám dlouhodobého majetku
- obaly
- slouží k uchování a přepravě materiálu, zboží a členíme je na vratné a nevratné
- drobný hmotný majetek
- má pořizovací cenu nižší než 40 000 Kč, ale jeho doba užívání je většinou delší než 1 rok (např. počítač, mobilní telefon, …)
Spotřeba materiálu
- v běžném období odhadujeme spotřebu materiálu pro období příští (např. měsíc, čtvrtletí, rok)
- z tohoto odhadu pak určujeme velikost nákupu materiálu pro příští období
- vycházíme z toho, že na začátku nového období máme ještě na skladě část materiálu z minulého období a na konci nového období musíme mít na sklad také určitou zásobu, aby nebyla přerušena plynulost výroby
- nákup = spotřeba materiálu + konečná zásoba – počáteční zásobaN = S + KZ – PZ
- základem pro výpočet spotřeby materiálu je plán výroby na příští období
- pro stanovení spotřeby materiálu se používají 2 metody:
- spotřeba podle THN (= technickohospodářských norem)
- norma spotřeby materiálu stanový nezbytně nutné množství materiálu na 1 výrobek
- stanovuje se různými výpočty a měřením a musí zahrnovat
a) užitečnou spotřebu (materiál, který zůstane ve výrobku)
b) neužitečnou spotřebu (nutný odpad)
- velikost normy spotřeby materiálu závisí:
- na složitosti výrobku
- na způsobu výroby (např. vrtáním vzniká větší odpad než odléváním)
- na kvalitě materiálu
- na kvalitě strojů a jejich obsluhy na výchozích rozměrech materiálu
- celková spotřeba materiálu = norma spotřeby na 1 ks x počet plánovaných výrobků
- spotřeba podle statických údajů, tzn. indexní metodou
- vychází ze spotřeby materiálu z minulého období a tuto spotřebu zvyšujeme nebo snižujeme podle plánu výroby
- tato metoda nemotivuje ke snižování spotřeby materiálu, a proto ji používáme pouze u levnějších materiálů nebo materiálů používaných v malém množství
př. V loňském roce podnik spotřeboval 1500 l barvy. Pro letošní rok plánujeme zvýšit výrobu o 3% a zároveň snížit spotřebu materiálu o 2%. Vypočtěte:
a) spotřebu materiálu v l pro letošní rok
b) spotřebu materiálu v Kč, jestliže 1 l barvy = 75 Kč
a) 1,03 x 1 500 = 1 545 (zvýšení); 0,98 x 1 545 = 1 514,1 (snížení) spotřeba materiálu
b) 75 x 1 514,1 = 113 557,5 Kč
Velikost zásoby
zásoby materiálu v podniku tvoří
- běžná zásoba – slouží ke každodenní výrobě
- pojistná zásoba – slouží ke krytí výkyvů např. při zpoždění dodávky
- technická zásoba -tvoří se pouze v některých podnicích,kde je nutné materiál před výrobou nějakým způsobem upravovat např. řezat, nechat vyschnout dřevo, …
- příležitostná zásoba – vyskytuje se nahodile např. při využití slev při nákupu
Celková zásoba = běžná zásoba + pojistná zásoba + (technická zásoba + příležitostná zásoba)
zásoby by měli být co nejnižší, protože:
- vysoké zásoby vážou finanční prostředky, které by podnik mohl využít jinde
- vysoké zásoby vyvolávají další náklady, např. mzdy,odpisy, nájemné ve skladech, …
- vysoké zásoby přináší riziko, že poklesne zájem na trhu a zboží vyrobené ze starého materiálu se neprodá
- optimální zásoba:
- z hlediska finančního váže co nejmenší množství finančních prostředků
- z hlediska výroby zabezpečuje stálý přísun materiálu tak, aby se výroba nezastavila
- na velikost zásob působí celá řada faktorů, např.:
- vzdálenost dodavatele a druh dopravy – při větší vzdálenosti nebo nespolehlivé dopravě musíme mít větší pojistnou zásobu
- častost dodávek – pokud probíhají dodávky velmi často, může mít nízkou pojistnou zásobu
- srovnání nákladů na nákup a na skladování – pokud jsou náklady na skladování vyšší, je třeba nakupovat menší zásoby
- optimální zásoba se může časem měnit, např. v zimě může být vyšší
Stanovení minimální zásoby
- pokud se materiál nenakupuje pravidelně nebo jde o méně důležité druhy, využívá se tzv. minimální zásoba
- minimální zásoba = pod jakou výši nemá zásoba klesnout, aby nebyla ohrožena plynulost výroby
- minimální zásoba je ovlivňována dodací lhůtou (= doba od okamžiku dodání objednávky ke skutečnému dodání)
Stanovení maximální zásoby
- maximální zásoba je množství materiálu, které by nemělo být překročeno, abychom neměli v zásobách vázáno mnoho finančních prostředků a aby dostačovala kapacita skladů
- maximální zásoba má výt tak velká, aby zabezpečila dobu mezi dvěma dodávkami + dobu dodací lhůty
- minimální a maximální zásoba umožňují držet určitou hladinu zásob, ale nevyjadřují jaká má být zásoba optimální (průměrná)
- tuto zásobu vypočteme následujícím způsobem:
a) časovou normou zásob (ve dnech)
časová norma zásob = dodávkový cyklus/2 + pojistná zásoba + technická zásoba
- všechny tyto údaje jsou ve dnech a stanovují na jak dlouho máme zajištěnou zásobu pro výrobu
- dodávkový cyklus = doba mezi dvěma dodávkami
b) normovanou zásobu ( v naturálních jednotkách)
- normovaná zásoba = časová norma zásob x průměrná denní spotřeba materiálu
c) normativ zásob (v Kč)
- normativ zásob = normovaná zásoba x cena za jednotku
př. Vypočtěte optimální zásobu v naturálních jednotkách i peněžních jednotkách, jestliže dodávkový cyklus je 52 minut, pojistná zásoba je 5 dnů a technická zásoba 15 dnů, průměrná denní spotřeba je 5 m3, cena za 1 m3 je 800 Kč.
a) + 5 + 15 = 46 dnů (časová norma zásob)
b) 46 x 5 = 230 m3 ( normovaná zásoba)
c) 230 x 800 = 184 000 Kč (normativ zásob)
Řízení zásob
- je usměrňování velikosti zásob tak, aby zajistily plynulou výrobu a nevázaly příliš mnoho finančních prostředků
- nejvíce se musíme zabývat materiálem, který je drahý a kterého spotřebujeme ve výrobě velké množství
- existují dvě metody řízení zásob:
metoda A B C
- při této metodě rozdělme veškerý materiál v podniku do tří skupin:
A – obsahuje nejpoužívanější materiál, který se na celkové spotřebě materiálu podílí cca 80 %
- u tohoto materiálu počítáme normu spotřeby a vypočítáváme optimální zásobu
- dále vypočítáváme minimální a maximální zásobu
B – jsou méně používané druhy materiálu, u kterých je krátká dodací lhůta, tento materiál se na spotřebě podílí cca 15 %
- určujeme u něj pouze minimální zásobu, při které vystavíme novou objednávku
C – zahrnuje zbylý materiál cca 5 %, který lze běžně nakoupit a proto jej nakupujeme podle potřeby (např. mycí a čistící prostředky, kancelářské potřeby, …
metoda JUST IN TIME (= včas)
- dodávky materiálu probíhají v okamžiku, kdy jej odběratel potřebuje ve výrobě
- materiál neskladujeme, ale dáváme ho rovnou do spotřeby
- dodavatelské firmy jsou často budovány v blízkosti odběratele
- dodavatel musí mít kvalitní materiál, protože není příliš času na jeho kontrolu
- mezi dodavatelem a odběratelem musí probíhat spolehlivá komunikace
- v současné době existuje mnoho počítačových programů, které umožňují u každého materiálu zadat minimální zásobu a počítač upozorní, že je čas na vystavení nové objednávky
Logistika
= věda, která se zabývá celým procesem pořizování zásob od zajištění potřeby materiálu přes volbu vhodného dodavatele, zajištění dopravy, přijetí materiálu a jeho přejímku, skladování a výdej do spotřeby
- ve velkých podnicích se často vytváří samostatné oddělení pro logistiku
Průběh zásobování
- po výběru vhodného dodavatele uzavíráme kupní smlouvu;
- tuto smlouvu lze uzavřít i ústní formou, vhodnější je forma písemná
- kupní smlouvu může nahradit také objednávka pokud má potřebné náležitosti a je potvrzena ze strany dodavatele
- dodavatel zasílá zboží;
- zásilka může být k odběrateli přepravena dopravním prostředkem dodavatele, odběratele nebo veřejného přepravce
- odběratel je při přijetí zboží povinen zboží zkontrolovat při přejímce zboží;
- přejímka se uskutečňuje po stránce :
a) kvantitativní = měření, vážení, počítání kusů, …
b) kvalitativní = kontrola jakosti g tato kontrola může být:
- úplná
- statistická – kontrolujeme pouze část dodávky podle předem určené metody, např. každý padesátý výrobek
- namátková – výrobky ke kontrole vybíráme náhodně
─ statistickou a namátkovou kontrolou provádíme u materiálů dodávaných ve velkém množství (hřebíky, dřevo, …) a u materiálů, které kontrolou podléhají zkáze (konzervy, potraviny, …)
- pokud kontrolou zjistíme závady, zboží reklamujeme a nedáváme pokyn k proplacení faktury
- pokud v dodávce nejsou závady, dáváme pokyn k proplacení faktury a zboží předáváme na sklad
- Fyzický tok materiálu
- Informační tok při dodávce materiálu
- jsou doklady, které provázejí materiál na cestě od dodavatele k odběrateli
dodací list
- vystavuje jej dodavatel pro kontrolu zboží, které zasílá odběrateli
- dodací list musí přijít zároveň s dodávkou, aby odběratel mohl provést přejímku
faktura
- jedná se o daňový doklad, který slouží k zanesení do účetnictví k zúčtování DPH a k uhrazení závazku
příjemka
- tento doklad se vystavuje při přijetí zboží do skladu odběratele
- jedná se o tzv. multidruhový doklad g na 1 příjemku můžeme do skladu přijmout i více druhů materiálu
skladní karta
- jedná se o tzv. jednodruhový doklad g pro každý druh materiálu vedeme zvláštní skladní kartu
- na této kartě jsou zaznamenávány přírůstky materiálu při jeho výdeji do spotřeby a konečný zůstatek materiálu na skladě
- skladní karta dává přehled o aktuálním stavu materiálu na skladě
výdejka
- slouží k výdeji materiálu ze skladu do výroby
- jedná se o jednorázový, multidruhový doklad
vyřizování reklamací
- reklamace se vyřizují písemnou formou bezprostředně po objevení závady
- reklamace se řeší podle typu závady
a) u odstranitelných vad má odběratel nárok na:
- doplnění chybějícího množství
- bezplatné odstranění vady
- slevu z ceny
b) u neodstranitelných vad na:
- odstoupení od smlouvy (vrácením zboží a peněz)
- výměnou zboží za bez vadné
- slevu z ceny, pokud vada nebrání používání věci
Skladování materiálu
- velikost zásob ovlivňuje i velikost skladu a naopak
- firmy mohou zvolit dva způsoby skladování:
a) centralizované
─ jedná se většinou o 1 velký sklad, který umožňuje vysoký stupeň automatizace, jednodušší kontrolu a pokles nákladů na skladování
─ nevýhodou může být větší vzdálenost od různých závodů podniku a tím i vyšší náklady na dopravu
b) decentralizované
─ podnik má více menších skladů, např. u každého závodu
─ výhody a nevýhody jsou opačné než za a)
- podle povahy skladovaného materiálu rozlišujeme sklady:
a) otevřené – jedná se o ohrazený venkovní prostor, např. stromky, kámen, zvířata, …
b) polokryté – např. přístřešek pro písek, dřevo, štěrk, zvířata, …
c) kryté – budovy, haly pro obuv, oděvy, …
+ speciálně kryté – např. mrazící boxy, chladící boxy na jogurty, maso, …
- podle rozpracovanosti materiálu rozeznáváme v podniku tři typy skladů:
a) nákupní sklady – podnik zde ukládá nakoupený materiál
b) mezisklady – podnik zde ukládá polotovary a nedokončené výrobky
c) odbytové sklady – podnik zde ukládá hotové výrobky
Měření rychlosti obratu zásob
- k měření rychlosti obratu zásob používáme různé ukazatele:
1. Počet obrátek zásob = celková spotřeba/průměrná spotřeba
─ tento ukazatel udává kolikrát za rok projde materiál celým koloběhem
2. Doba obratu zásob = 360/počet obrátek zásob
─ udává za kolik dnů proběhne jeden koloběh
př. Firma spotřebuje za rok materiál za 12 mil. Kč. Průměrná zásoba je za 3 mil. Kč. Vypočtěte:
a) počet obrátek = = 4 obraty
b) dobu obratu = = 90 dnů
Další podobné materiály na webu: