Zásobovací činnost podniku | Ekonomie-ucetnictvi.cz

Otázka: Zásobovací činnost podniku

Předmět: Účetnictví

Přidal(a): smajl

K provozování hlavní činnosti musí být firma vybavena určitým majetkem

-> tento majetek členíme na:

dlouhodobý majetek
oběžný majetek

Oběžný majetek

ve výrobním procesu prochází určitým koloběhem, tzn. že při výrobě mění svojí podobu, jeho doba použitelnosti je kratší než 1 rok a jeho cena nepřesahuje určitou hranici (40 000 Kč pro rok 2005)

Zásobování

je podniková činnost, kterou si firma zajišťuje všechen potřebný materiál včetně vody a energií
cílem zásobování je zajistit tento materiál v potřebném množství, kvalitě, čase a za přijatelné ceny
zásobovací činnost zajišťuje zásobovací útvar ve spolupráci s útvarem marketingu, který se zabývá průzkumem trhu, surovin a materiálu
- zásobovací činnost zahrnuje tyto činnosti:

1) Zjišťování potřeby materiálu a volbu vhodného dodavatele

zjišťujeme cenu, kvalitu, lhůty, spolehlivost

2) Jednání s dodavatelem a uzavření kupní smlouvy

uzavření kupní smlouvy předchází většinou poptávka ze strany odběratele, na kterou dodavatel reaguje nabídkou, která je pro něj závazná
na nabídku reaguje odběratel objednávkou

3) Zjištění dodávky, kontrola došlého materiálu a jeho příjem na sklad

4) Skladování materiálu a jeho výdej do spotřeby

materiál můžeme zajišťovat těmito způsoby:
- vlastní výrobou – např. těžba hlíny na výrobu cihel
- kooperací (= spoluprácí) s jiným podnikem
- nákupem od dodavatele

Členění zásob

materiálové zásoby
zásoby vlastní výroby

a) nedokončená výroba – jsou rozpracované výrobky, které ještě neprošli všemi fázemi výrobního procesu a nelze je samostatně prodávat

b) polotovary – mají dokončenou určitou část výrobního procesu a mohou se tedy i samostatně prodávat (např. v oblasti potravinářství)

c) hotové výrobky – jsou dokončené předměty vlastní výroby určené k prodeji mimo podnik

zvířata – např. ryby, drůbež, včelstva
zboží – podnik je nakupuje a v nezměněném stavu prodává (největší zásoby ve zboží mají obchodní podniky)

Členění materiálových zásob

suroviny a základní materiál
- při výrobním procesu přechází do výrobku a tvoří jeho podstatu (např. dřevo, mouka, látka, …)

pomocný materiál
- přechází do výrobku, ale netvoří jeho podstatu, pouze vylepšuje vzhled nebo vlastnosti

provozovací látky
- slouží k provozu podniku jako celku, (např. pohonné hmoty, oleje, …)

náhradní díly
- slouží k opravám dlouhodobého majetku

obaly
- slouží k uchování a přepravě materiálu, zboží a členíme je na vratné a nevratné

drobný hmotný majetek
- má pořizovací cenu nižší než 40 000 Kč, ale jeho doba užívání je většinou delší než 1 rok (např. počítač, mobilní telefon, …)

Spotřeba materiálu

v běžném období odhadujeme spotřebu materiálu pro období příští (např. měsíc, čtvrtletí, rok)
z tohoto odhadu pak určujeme velikost nákupu materiálu pro příští období
vycházíme z toho, že na začátku nového období máme ještě na skladě část materiálu z minulého období a na konci nového období musíme mít na sklad také určitou zásobu, aby nebyla přerušena plynulost výroby
nákup = spotřeba materiálu + konečná zásoba – počáteční zásobaN = S + KZ – PZ
základem pro výpočet spotřeby materiálu je plán výroby na příští období
pro stanovení spotřeby materiálu se používají 2 metody:

spotřeba podle THN (= technickohospodářských norem)

norma spotřeby materiálu stanový nezbytně nutné množství materiálu na 1 výrobek
stanovuje se různými výpočty a měřením a musí zahrnovat

a) užitečnou spotřebu (materiál, který zůstane ve výrobku)

b) neužitečnou spotřebu (nutný odpad)

velikost normy spotřeby materiálu závisí:
- na složitosti výrobku
- na způsobu výroby (např. vrtáním vzniká větší odpad než odléváním)
- na kvalitě materiálu
- na kvalitě strojů a jejich obsluhy na výchozích rozměrech materiálu
celková spotřeba materiálu = norma spotřeby na 1 ks x počet plánovaných výrobků

spotřeba podle statických údajů, tzn. indexní metodou

vychází ze spotřeby materiálu z minulého období a tuto spotřebu zvyšujeme nebo snižujeme podle plánu výroby
tato metoda nemotivuje ke snižování spotřeby materiálu, a proto ji používáme pouze u levnějších materiálů nebo materiálů používaných v malém množství

př. V loňském roce podnik spotřeboval 1500 l barvy. Pro letošní rok plánujeme zvýšit výrobu o 3% a zároveň snížit spotřebu materiálu o 2%. Vypočtěte:

a) spotřebu materiálu v l pro letošní rok

b) spotřebu materiálu v Kč, jestliže 1 l barvy = 75 Kč

a) 1,03 x 1 500 = 1 545 (zvýšení); 0,98 x 1 545 = 1 514,1 (snížení) spotřeba materiálu

b) 75 x 1 514,1 = 113 557,5 Kč

Velikost zásoby

zásoby materiálu v podniku tvoří

běžná zásoba – slouží ke každodenní výrobě
pojistná zásoba – slouží ke krytí výkyvů např. při zpoždění dodávky
technická zásoba -tvoří se pouze v některých podnicích,kde je nutné materiál před výrobou nějakým způsobem upravovat např. řezat, nechat vyschnout dřevo, …
příležitostná zásoba – vyskytuje se nahodile např. při využití slev při nákupu

Celková zásoba = běžná zásoba + pojistná zásoba + (technická zásoba + příležitostná zásoba)

zásoby by měli být co nejnižší, protože:

vysoké zásoby vážou finanční prostředky, které by podnik mohl využít jinde
vysoké zásoby vyvolávají další náklady, např. mzdy,odpisy, nájemné ve skladech, …
vysoké zásoby přináší riziko, že poklesne zájem na trhu a zboží vyrobené ze starého materiálu se neprodá

optimální zásoba:
z hlediska finančního váže co nejmenší množství finančních prostředků
z hlediska výroby zabezpečuje stálý přísun materiálu tak, aby se výroba nezastavila

na velikost zásob působí celá řada faktorů, např.:
vzdálenost dodavatele a druh dopravy – při větší vzdálenosti nebo nespolehlivé dopravě musíme mít větší pojistnou zásobu
častost dodávek – pokud probíhají dodávky velmi často, může mít nízkou pojistnou zásobu
srovnání nákladů na nákup a na skladování – pokud jsou náklady na skladování vyšší, je třeba nakupovat menší zásoby
optimální zásoba se může časem měnit, např. v zimě může být vyšší

Stanovení minimální zásoby

pokud se materiál nenakupuje pravidelně nebo jde o méně důležité druhy, využívá se tzv. minimální zásoba
minimální zásoba = pod jakou výši nemá zásoba klesnout, aby nebyla ohrožena plynulost výroby
minimální zásoba je ovlivňována dodací lhůtou (= doba od okamžiku dodání objednávky ke skutečnému dodání)

Stanovení maximální zásoby

maximální zásoba je množství materiálu, které by nemělo být překročeno, abychom neměli v zásobách vázáno mnoho finančních prostředků a aby dostačovala kapacita skladů
maximální zásoba má výt tak velká, aby zabezpečila dobu mezi dvěma dodávkami + dobu dodací lhůty
minimální a maximální zásoba umožňují držet určitou hladinu zásob, ale nevyjadřují jaká má být zásoba optimální (průměrná)

tuto zásobu vypočteme následujícím způsobem:

a) časovou normou zásob (ve dnech)

časová norma zásob = dodávkový cyklus/2 + pojistná zásoba + technická zásoba

všechny tyto údaje jsou ve dnech a stanovují na jak dlouho máme zajištěnou zásobu pro výrobu
dodávkový cyklus = doba mezi dvěma dodávkami

b) normovanou zásobu ( v naturálních jednotkách)

normovaná zásoba = časová norma zásob x průměrná denní spotřeba materiálu

c) normativ zásob (v Kč)

normativ zásob = normovaná zásoba x cena za jednotku

př. Vypočtěte optimální zásobu v naturálních jednotkách i peněžních jednotkách, jestliže dodávkový cyklus je 52 minut, pojistná zásoba je 5 dnů a technická zásoba 15 dnů, průměrná denní spotřeba je 5 m³, cena za 1 m³ je 800 Kč.

a) + 5 + 15 = 46 dnů (časová norma zásob)

b) 46 x 5 = 230 m³ ( normovaná zásoba)

c) 230 x 800 = 184 000 Kč (normativ zásob)

Řízení zásob

je usměrňování velikosti zásob tak, aby zajistily plynulou výrobu a nevázaly příliš mnoho finančních prostředků
nejvíce se musíme zabývat materiálem, který je drahý a kterého spotřebujeme ve výrobě velké množství

existují dvě metody řízení zásob:

metoda A B C

při této metodě rozdělme veškerý materiál v podniku do tří skupin:

A – obsahuje nejpoužívanější materiál, který se na celkové spotřebě materiálu podílí cca 80 %

u tohoto materiálu počítáme normu spotřeby a vypočítáváme optimální zásobu
dále vypočítáváme minimální a maximální zásobu

B – jsou méně používané druhy materiálu, u kterých je krátká dodací lhůta, tento materiál se na spotřebě podílí cca 15 %

určujeme u něj pouze minimální zásobu, při které vystavíme novou objednávku

C – zahrnuje zbylý materiál cca 5 %, který lze běžně nakoupit a proto jej nakupujeme podle potřeby (např. mycí a čistící prostředky, kancelářské potřeby, …

metoda JUST IN TIME (= včas)

dodávky materiálu probíhají v okamžiku, kdy jej odběratel potřebuje ve výrobě
materiál neskladujeme, ale dáváme ho rovnou do spotřeby
dodavatelské firmy jsou často budovány v blízkosti odběratele
dodavatel musí mít kvalitní materiál, protože není příliš času na jeho kontrolu
mezi dodavatelem a odběratelem musí probíhat spolehlivá komunikace
v současné době existuje mnoho počítačových programů, které umožňují u každého materiálu zadat minimální zásobu a počítač upozorní, že je čas na vystavení nové objednávky

Logistika

= věda, která se zabývá celým procesem pořizování zásob od zajištění potřeby materiálu přes volbu vhodného dodavatele, zajištění dopravy, přijetí materiálu a jeho přejímku, skladování a výdej do spotřeby

ve velkých podnicích se často vytváří samostatné oddělení pro logistiku

Průběh zásobování

po výběru vhodného dodavatele uzavíráme kupní smlouvu;

tuto smlouvu lze uzavřít i ústní formou, vhodnější je forma písemná
kupní smlouvu může nahradit také objednávka pokud má potřebné náležitosti a je potvrzena ze strany dodavatele

dodavatel zasílá zboží;

zásilka může být k odběrateli přepravena dopravním prostředkem dodavatele, odběratele nebo veřejného přepravce

odběratel je při přijetí zboží povinen zboží zkontrolovat při přejímce zboží;

přejímka se uskutečňuje po stránce :

a) kvantitativní = měření, vážení, počítání kusů, …

b) kvalitativní = kontrola jakosti g tato kontrola může být:

úplná
statistická – kontrolujeme pouze část dodávky podle předem určené metody, např. každý padesátý výrobek
namátková – výrobky ke kontrole vybíráme náhodně

─ statistickou a namátkovou kontrolou provádíme u materiálů dodávaných ve velkém množství (hřebíky, dřevo, …) a u materiálů, které kontrolou podléhají zkáze (konzervy, potraviny, …)

pokud kontrolou zjistíme závady, zboží reklamujeme a nedáváme pokyn k proplacení faktury
pokud v dodávce nejsou závady, dáváme pokyn k proplacení faktury a zboží předáváme na sklad

Fyzický tok materiálu

Informační tok při dodávce materiálu
- jsou doklady, které provázejí materiál na cestě od dodavatele k odběrateli

dodací list

vystavuje jej dodavatel pro kontrolu zboží, které zasílá odběrateli
dodací list musí přijít zároveň s dodávkou, aby odběratel mohl provést přejímku

faktura

jedná se o daňový doklad, který slouží k zanesení do účetnictví k zúčtování DPH a k uhrazení závazku

příjemka

tento doklad se vystavuje při přijetí zboží do skladu odběratele
jedná se o tzv. multidruhový doklad g na 1 příjemku můžeme do skladu přijmout i více druhů materiálu

skladní karta

jedná se o tzv. jednodruhový doklad g pro každý druh materiálu vedeme zvláštní skladní kartu
na této kartě jsou zaznamenávány přírůstky materiálu při jeho výdeji do spotřeby a konečný zůstatek materiálu na skladě
skladní karta dává přehled o aktuálním stavu materiálu na skladě

výdejka

slouží k výdeji materiálu ze skladu do výroby
jedná se o jednorázový, multidruhový doklad

vyřizování reklamací

reklamace se vyřizují písemnou formou bezprostředně po objevení závady
reklamace se řeší podle typu závady

a) u odstranitelných vad má odběratel nárok na:

doplnění chybějícího množství
bezplatné odstranění vady
slevu z ceny

b) u neodstranitelných vad na:

odstoupení od smlouvy (vrácením zboží a peněz)
výměnou zboží za bez vadné
slevu z ceny, pokud vada nebrání používání věci

Skladování materiálu

velikost zásob ovlivňuje i velikost skladu a naopak
firmy mohou zvolit dva způsoby skladování:

a) centralizované

─ jedná se většinou o 1 velký sklad, který umožňuje vysoký stupeň automatizace, jednodušší kontrolu a pokles nákladů na skladování

─ nevýhodou může být větší vzdálenost od různých závodů podniku a tím i vyšší náklady na dopravu

b) decentralizované

─ podnik má více menších skladů, např. u každého závodu

─ výhody a nevýhody jsou opačné než za a)

podle povahy skladovaného materiálu rozlišujeme sklady:

a) otevřené – jedná se o ohrazený venkovní prostor, např. stromky, kámen, zvířata, …

b) polokryté – např. přístřešek pro písek, dřevo, štěrk, zvířata, …

c) kryté – budovy, haly pro obuv, oděvy, …

+ speciálně kryté – např. mrazící boxy, chladící boxy na jogurty, maso, …

podle rozpracovanosti materiálu rozeznáváme v podniku tři typy skladů:

a) nákupní sklady – podnik zde ukládá nakoupený materiál

b) mezisklady – podnik zde ukládá polotovary a nedokončené výrobky

c) odbytové sklady – podnik zde ukládá hotové výrobky

Měření rychlosti obratu zásob

k měření rychlosti obratu zásob používáme různé ukazatele:

1. Počet obrátek zásob = celková spotřeba/průměrná spotřeba

─ tento ukazatel udává kolikrát za rok projde materiál celým koloběhem

2. Doba obratu zásob = 360/počet obrátek zásob

─ udává za kolik dnů proběhne jeden koloběh

př. Firma spotřebuje za rok materiál za 12 mil. Kč. Průměrná zásoba je za 3 mil. Kč. Vypočtěte:

a) počet obrátek = = 4 obraty

b) dobu obratu = = 90 dnů

Další podobné materiály na webu: