Zásobování – maturitní otázka (3)

 

   Otázka: Zásobování

   Předmět: Ekonomie a účetnictví

   Přidal(a): Zuzkav1

 

Předmětem zásobování jou tzv.nakupované zásoby = materiál a zboží

– budeme se věnovat materiálovým zásobám

– hospodaření s materiálem zahrnuje tyto činnosti:

  1. Plánování materiálových zásob
  2. Právní zajištění dodávek
  3. Nákupní činnost
  4. Skladování materiálových zásob
  5. Výdej do výroby

 

Zásoby – oběžný majetek (v podniku se používá méně než rok, spotřebovává se (někdy jednorázově), mění svoji podobu (materiál, peníze) + KFM, pohledávky

 

Materiál

základní materiál a suroviny

  • přechází do výrobku a tvoří jeho podstatnou část
  • sklo, okno, dřevo

pomocné látky

  • přecházejí do výrobku, ale netvoří jeho podstatnou část (klika, tmel, barva)

provozovací látky

  • nepřecházejí do výrobku, zajišťují jen chod podniku
  • kancelářské potřeby, energie, smirkový papír

náhradní díly

  • uvádějí majetek do původního stavu (bez ohledu na cenu)

obaly

  • slouží k ochraně před poškozením, informují o složení, reklamní funkce, slouží pro kompletaci
    • vratné (sklo, sudy, kontejnery)
    • nevratné (plasty)

drobný hmotný majetek

  • majetek, o kterém firma rozhodne, že nebude dlouhodobý
  • telefony, nábytek, tiskárna, šroubovák
  • doba použitelnosti > 1 rok a pořizovací cena < 40 000,-
  • DP < 1 rok a PC > 40 000,-

 

zboží

  • předměty nakoupené za účelem dalšího prodeje v nezměněné podobě

 

zásoby vlastní výroby

  • nedokončená výroba
    • materiál, který prošel několika výrobními operacemi (těsto)
  • polotovar
    • hotový výrobek, který vstupuje do další výroby (hranolky, kola na auto)
  • hotové výrobky
    • splňují všechny technické a bezpečnostní předpisy (sukně)

 

zásobování

  • 1 z podnikových činností, zabývá se zabezpečováním výrobních činitelů, nutných k zajištění hl. fci podniku
  • zahrnuje několik dílčích činností, při nichž se zajišťuje nákup zásob, vytváření a udržování potřebných zásob a využití zásob

 

bilance nákupu – nejlepší forma plánu

ZDROJE POTŘEBA
PZ Spotřeba S → technicko-hospod. normy
N – nákup KZ – očekávaná Z na konce období
součet součet

 

PZ – je známá (skutečná Z, kterou máme)

N = S + KZ – PZ

THN – vyjadřují spotřebu majetku či práce na jednotku výkonu; jsou významným podkladem pro plánování

  • norma spotřeby mat. a prostředí
  • odpisová, zásob, kapacitní
  • spotřeby energie a práce

 

řízení nákupu

výběr dodavatele

  • příprava nákupu – materiál, Q, kvalita
    • marketingový útvar se zabývá průzkumem trhu a rozhodne, jaký mat. nakoupíme, abychom uspokojili potřeby
  • výběr dodavatele – cena, kvalita, solidnost dodavatele, dostupnost

 

uskutečnění dodávky

  • uzavření smlouvy – kupní, smlouva o uzavření budoucí smlouvy
  • obchodně-právní odpovědnosti – podle obchod. a občan. zákoníku
    • vznikají uzavřením smlouvy
    • odpovědnost za škodu – újma, kterou lze vyčíslit penězi
    • za prodlení – včasné nezaplacení (úrok z prodlení)
    • za vady
      • faktické
        • kvantitativní (jiné množství)
        • kvalitativní (nedodržení kvality)
      • právní – porušení práv 3. osoby (autorská práva)
      • zjevné – je vidět
      • skryté – není vidět, objevena po zahájení užívání
      • odstranitelné
      • neodstranitelné
  • reklamace – písemná, bezprostředně po zjištění, dokonce záruční lhůty
    • nároky
      • výměna, oprava, sleva z kupní ceny, dodání zboží, odstoupení od smlouvy

 

převzetí a zaplacení dodávky

  1. přejímka – kontrola a převzetí na sklad (podle dodacího listu)
  2. zaplacení FA

 

Optimální zásoba

  • vyjadřuje se normou zásob
  • splňuje tyto požadavky:
    • zabezpečení plynulého chodu výroby
    • CN s ní spojené, jsou co nejmenší (energie, nájem, mzdy, manipulace)
  • racionální zásobování (nakupujeme, co a kolik potřebujeme; zvažujeme souvis. náklady

 

Norma zásob:

CZ = běžná zásoba + pojistná Z + technická Z

CZ – Z, která je na skladě (vyjádřeno ve dnech)

BZ – zajišťuje předpokládanou S mezi 2 dodávkami

PZ – tvoří se v případě opoždění dodávky

TZ – vytváří se, kde je materiál potřeba před výdejem do spotřeby upravit (třídit, sušit, dozrát)

 

Norma optimální Z

  1. časová norma Z → ve dnech
    • udává na kolik dnů máme zajištěnou zásobu materiálu pro výrobu
    • ČNZ = 1/2c + p + t

c – dodací cyklus             p – pojistná Z                     t – technická Z

  1. normovaná Z
    • udává velikost Z v měrných jednotkách (ks, l)
    • NZ = ČNZ * s s – celková spotřeba : 360
  2. normativ Z
    • udává jaké Q peněz je vázáno v zásobách ( v Kč)
    • NorZ = NZ * cena za m.j.

 

Metody řízení Z

– základním cílem je stanovit optimální zásobu, protože při špatném plánování může vzniknout nedostatek materiálu (např. omezení, zastavení výroby) nebo mohou vzniknat nadbytečné zásoby (znehodnocení, náklady na skladování->jsou vázány peněžními prostředky) při plánován mat. zásob je důležitý tzv způsob řízení zásob.

  • při použití této metody se rozdělí materiál podle sppotřebovávaného množství a podle množství peněz, které jsou potřeba na nákup
  • jedná se o tzv. DIFERENCOVANÝ PŘÍSTUP,-větší pozornost se věnuje Zákl. materiálu, menší pozornost obalům nebo provozavacím látkám

 

metoda ABC – spočívá v rozdělení materiálu do skupin

A – základní materiál a suroviny, které nezbytně potřebujeme pro výrobu; váží nejvyšší peněžní prostředky, podrobně sledujeme a plánujeme stav Z, počítáme velikost optimální Z

B – pomocný materiál, u něhož lhůta je krátká, propočítává se pouze min. Z

C – materiál, který se nakupuje podle potřeb, jeho nedostatek neohrozí chod výroby a jeho Z se plánují souhrnnou peněžní částkou (čistící prostředky)

 

Počet druhů mat. ( Q) Hodnota S (Kč)
C 60 – 80 % 5 – 10 %
B 15 – 25 % 15 – 25 %
A 10 % 60 – 80 %

 

Just in time

  • dodávky mat. probíhají v okamžiku, kdy je materiál potřebný ve výrobě, v některých případech přímo na výrobní linku
  • minimální N na skladování
  • vysoká náročnost na komunikaci mezi dodavateli a odběrateli, protože dodávky musí být pravidelné a naprosto spolehlivé a přesné
  • využívá se u nejvíce používaných druhů materiálu
  • Nepatří k JIT

 

  • Při plánování mater. zásob musí být stanoven tzv. OBJEM NÁKUPU, tzn. kolik se bude nakupovat v průběhu období
  • Při stanovení objemu nákupu se stanoví tzv. BILANČNÍ ROVNICE, v níž se porovnávají potřeby a zdroje

 

Způsoby určení spotřeby materiálů = velikost spotřeby

a) Podle technické dokumentace:

  • v přípradě, že jsou stanovené normy spotřeby -> určuje množství mat. na 1 kus
  • norma spotřey zahrnuje : materiál přícházející do výroby + tzv. normovaný odpad ( odstřižky látek) popř. normovanou ztrátu = ZMETKY
  • + při tomto způsobu nedochází k plýtvání s mat.
  • – náročnost při stanovení normy spotřeby, především u nových výrobků, pokud je stanovena nesprávně
  • SPOTŘEBA = NORMA SPOTŘEBY * PRODUKCE

-> tato metoda je přesná, ale pracná a lze ji použít pouze pokud je přesná technická dokumentace např. u automobilů a elektroniky

 

b) Podle výtěžnosti

  • používá se v případě, kdy nelez přesně určit množství mat. na jeden výrobek např. na výrobu 1 t železa je potřeba různé množství železné rudy
  • tato meto se používá na jatkách

 

c) indexní metoda

  • vychází se statistických údajů za minulé období a provede se odhad spotřeby na další rok
  • při odhadu je nutné počítat se změnou objemu výroby
  • nevýhodou je menší přesnost, může docházet k plýtvání s materiálem
  • výhodou je malá pracnost výpočtu

 

Koloběh běžného majetku – OM obíhá a neustále mění svoji hodnotu

peníze → materiál → nedokončená výroba → výrobek → pohledávka → peníze

 

Doba obratu

  • vyjadřuje, za jak dlouho se peníze promění znovu v peníze

= 360 : rychlost obratu

 

Rychlost obratu (počet obrátek)

  • udává kolikrát za sledované období proběhne koloběh zásob

= CS : průměrné Z                    CS – celková spotřeba

 

Oceňování Z

Pořizovací cenou – nakoupené zásoby, tj.cenou pořízení a souvisejících vedlejších nákladů spojených s pořízením zásob např. dopravné, clo, pojistné, cestovné zásobovače.

Vlastními náklady – zásoby pořízené vlastní výrobou.

Reprodukční cenou – příchovky zvířat, zásoby získané bezplatně, přebytky, odpad, vedlejší produkty vrácené z výroby.

 

Počítání úbytků

Individuální pořizovací cena nejstarších zásob – metoda FIFO – první do skladu, první ze skladu.

Vážený aritmetický průměr z pořizovacích cen – vypočtený z individuálních cen a množství zboží na skladě. Výpočet se provede poslední den měsíce a používá se pro oceňování úbytků v následujícím měsíci. (proměnlivý, periodický)

 

Oceňování výrobků – ve vlastních nákladech

  • stanoveny v kalkulacích (rozpočet nákladů na kalkulační jednici = kalkulační vzorec)

 

pořízení ze zahraničí – přepočítává se na Kč (pevný kurz, nebo denní dle ČNB dle vnitropodnik. směrnic UJ)

 

Mimořádná zásoba

  • vzniká v případě výhodné ceny na trhu
  • podnik nakoupí větší množství než obvykle v případě, kdy dojde k zastavení výroby

 

Právní zajištění dodávek

-při zajišťování dodávky se musí řídit příslušnýnmi právními normami = OBCHODNÍM ZÁKONÍKEM popř. OBČANSKÝM ZÁKONÍMKEM

podle obchodního zákoníku se uzavírá kupní smlouva

 

a) kupní smlouva

  • podle této smlouvy se prodávájící zavazuje dodat movitou věc (př. materiál) a kupující se zavazuje tuto věc odebreat a zaplatit cenuz
  • tato smlouva má PODSTATNÉ NÁLEŽITOSTI:
  • 1) vymezení smluvních stran (poptávající a kupující)
  • 2) cena dodávky – buď je uvedena přímo ve smlouvě, popř se mohou smluvní strany dohodnout, že částka nebude ve smlouvě uvedena a kupující zaplatí tzv. CENU OBYKLOU = cena srovnatelného zboží obdobných podmínkách

 

Může obsahovat

  • sankce při nedodržení smlouvy ( vůči kupujícímu i prodávajícímu)
  • způsob dopravy, způsob platby, podmínky a způsob reklamace

 

Formy uzavení kupní smlouvy:

  • písemná forma

-> běžný způsbob uzavírání smluv

-> výhodou je průkaznost

  • ústní forma -> lze uzavřít u movitých věcí

-> nevýhodou je neprůkaznost při sporu

  • elektronická forma -> podmínka je použití

 

Povinnost prodávajícího

a) základní podmínka je dodat předmět např. materiál

b) dodávku dodat ve stanovené kvalitě a určeném termínu

  • předat příslušné doklady ( technická dokumentace, u aut technický průkaz)
  • umožnit kupujícímu převést vlasnické právo

 

Povinnost kupujícího

  • převzít dodávku
  • zaplatit ve stanoveném termínu

 

b) smlouva od dílo

  • uzavírá se podle občanského zákoníku
  • ZHOTOVITEL – zavazuje se k provedení určitého úkonu
  • OBJEDNAVATEL – zavazuje se k zaplacení ceny za dílo

 

Předmětem smlouvy o dílo může být:

  • oprava, údržba, úprava movité věci (např. auta)
  • zhotovení movité věci, pokud si objednavatel dodá podstatnou část materiálu

 

Formy smlouvy o dílo :

  • písemná, ústní, elektronická ( málo )

 

Podstatné náležitosti:

  • smluvní strany -> určen objednavatel zhotovitel
  • popis díla tzv. předmět smlouvy
  • cena nebo způsob výpočtu ceny
  • datum a místo uzavření a podpisy smluvních stran

smlouva o smlouvě budoucí

smluvní strany se zavazují, že v budoucnosti uzavřou kupní smlouvu

  • pouzívá se na zajištění dodávek zákl. materiálu, při prodeji nemovitostí apod.

 

Formy :

  • musí být písemná
  • k uzavření kupní smlouvy musí dojít, pokud strana oprávněná vyzve stanu zavázanou k uzavření smlouvy ve sjednané lhůtě
  • pokud strana oprávněná nevyzve k uzavření, závazek ZANIKÁ
  • splněné smlouvy lze vymáhat soudně a žádat náhradu škody

 

Nákupní činnost

předmětem nákupní činnosti je vyhotovení objednávky, která se zasílá dodavateli -> v písemné formě nebo v elektr., ústní forma jen vyjímečně

zasílání:

  • v pravidelných termínech (tzv. pevné termíny)
  • v proměnlivých  –  II  –

pravidelné termíny u materiálu, u kterých je stanovena min. zásoba např. provoz. látky a pokud množství klesne min. zásobu, zašle se objednávka

 

V objednávce musí být vymezena:

druh objednávaného materiálu a jeho množství, které se vypočte těmito způsoby:

 

Doplněné zásoby na skladě do max. stavu

max stav je určen pomocí norem zásob a nakupování množství se určí jako rozdíl stavu a současné zásoby

Nakupované množství = max. stav – současná zásoba

– tento nákup se uskutečňuje s pravidelných termínech

 

Množství minimalizující náklady na dopravu

  • rozhodujícím faktorem jsou náklady na dopravu a podnik se snaží peněz využít kapacitu dopravního prostředku
  • používá se při nákupu z velkých vzdáleností i za cenu zvýšení skladování zásoby

 

Odhadnuté množství

– vychází se z průměrné spotřeby a k porovnání výroby za určité období

– tento způsob využívají malé firmy

  • je jednoduchý, ale nepřesný
  • může dojít ke vzniku nadbytečných zásob, ale může být i nedostatek materiálu
  • v tomto případě si podniky většinou stanoví min. zásobu, při které provedou další nákup

 

Výpočet optimálního množství

jedná se o nejnáročnější postup, u kterého se sledují dvě hlediska :

1. množství zásob na skladě

2. počet objednávek

-čím větší zásoba, tím větší náklady na skladování

-naopak časté nákupy zvětšují výdaje na dopravu

-podniky proto nakupují takové množství, které minimalizují nákl. jak na skladování tak na dopravu

 

Dodávka = (2*Náklady na dodávku*Celková spotřeba)/Denní náklady na jednotku zásob na skladu

 

-tento způsob využívájí velké podniky u fin. nejnáročnějších materiálů

 

  • po velikosti objednávky je nutné rozhodnout o vhodném způsobu dopravy

 

a) silniční

  • vysoká dostupnost
  • rychlá možnost přípravy menších zásilek
  • vyšší riziko při zácpách a nehodách
  • zvyšující se náklady ( mítný poplatek, …)

b) železniční

  • možnost přípravy rozměrných nákladů
  • je levná
  • je ekologická
  • omezená dostupnost (nutnost překládání)
  • je pomalejší než silniční

 

c) letecká

  • rychlost
  • vysoké náklady
  • omezené náklady
  • omezená nosnost

 

d) lodní

  • je levná
  • nízké náklady
  • příprava objemných  nákladů
  • omezená dostupnost
  • je pomalá
  • sezónní omezenost

 

e) potrubní

 

Skladování materiálových zásob

– při skladování by měli být vytvořeny vhodné (optimální) podmínky pro jednotné druhy zboží

– např. teplota při skladování, vlhkost, světla, ochrana před škůdci, uložit materiál na vhodné místo (důležitý mat. aby byl na nejdostupnějším místě + ochrana před krádežemi)

– nezbytnou součástí skladování je vedení SKLADOVÉ EVIDENCE

 

  • PŘÍJEMKY – při převzetí na sklad
  • SKLADNÍ KARTY – pro každý druh se vede samostatná skladová karta

       – mohou být nahrazeny KNIHOU ZÁSOB

 – praktičtější jsou skladové karty

  • VÝDEJKY – vyhotovují se při výdeji do výroby, při prodeji apod.

 

ČLENĚNÍ SKLADŮ

Podle funkce

zásobovací -> uloženy zásoby materilálu určené ke spotřebě při výrobě

– mezisklady -> mezi jednotlivými stupni výroby a skladují se v nich polotovary popř. nedokončená výroba

odbytové -> dokončené výrobky určené k prodeji

-> výrobky se z těchto skladů přidávají odběratelům

 

Podle uspořádání

a) Centralizované sklady -> všechen materiál je soustředěn v jednom skladu

  • jsou nižší skladovací náklady
  • umožňuje lepší evidenci mat.
  • lepší využití skladovací techniky = manipulační vozíky, vysokozdvižné vozíky, automatické podavače
  • velká vzdálenost od výroby
  • vysoké náklady na přepravu
  • chyba při nákupu a popř. nedostatek mat. zastaví výrobu ve všech závodech

 

b) Decentralizované sklady -> rozmístění v závodech -> výhody a nevýhody jsou opačné než v předchozím případě

 

Podle správy

a) vlastní sklady -> jsou vystudovány firmou a mají ho ve vlastnictví

– nedochází k platbě nájemného

– možnost úpravy podle potřeb firmy

  • náklady na vybudování, náklady na provoz a údržbu

 

b) sklady cizí – najaté

  • úspora nákladů na vybudování a údržbu, možnost největší na omezenou dobu
  • platba nájemného, souhlas vlastníka s úpravami

 

Výdej do spotřeby

  • na základě požadavků výrobních útvarů
  • vyhotoví se Výdejka a provede se zápis do skladní karty, která umožňuje zjistit aktuální stav materiálu






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: