Zásobování – maturitní otázka (4)

 

   Otázka: Zásobování

   Předmět: Ekonomie, Logistika, Účetnictví

   Přidal(a): fabi1893

 

 

OBĚŽNÝ MAJETEK

• krátkodobý majetek podniku = doba použitelnosti je nejdéle 1 rok
• při spotřebě mění svou podobu (často jednorázová spotřeba)

 

Druhy OM

ZÁSOBY

• materiál (základní, pomocný, obaly, pohonné hmoty, náhradní díly, provozovací)
• nedokončená výroba (v určité fázi rozpracování, není určeno k prodeji)
• polotovary (rozpracované výrobky určené k prodeji)
• hotový výrobek
• zboží (nakoupené produkty za účelem dalšího prodeje)
• zvířata (speciální druh zásob – hejna, včelstva, kožešinová zvířata)

PENÍZE (finanční majetek)

• peníze v hotovosti
• peníze na účtech
• ceniny (kolky, známky, stravenky,…)
• krátkodobé CP (směnka, šek,…)

POHLEDÁVKY

• („nárok na zaplacení“ – prostředky, které podniku dluží odběratelé, zaměstnanci, společníci,…)

 

ZÁSOBY

• krátkodobý majetek
• část oběžného majetku

 

DRUHY SKLADOVÝCH ZÁSOB:

• BĚŽNÁ ZÁSOBA – slouží ke každodenním dodávkám materiálu do výroby
• POJISTNÁ ZÁSOBA – kryje zpoždění v dodávce materiálu nebo náhle zvýšenou spotřebu v důsledku výkyvu poptávky
• TECHNICKÁ ZÁSOBA – vzniká v případě nutné úpravy materiálu před výrobou
• PŘÍLEŽITOSTNÁ ZÁSOBA – vzniká pokud využijeme množstevní slevy

 

CELKOVÁ ZÁSOBA = běžná z. + pojistná z. + (technická + příležitostná z.)

 

Zásobovací činnosti

• Plánování zásob
• Pořizování zásob
• Skladování zásob
• Evidence zásob

 

PLÁNOVÁNÍ ZÁSOB

Existují 2 názory na velikost zásob:

• zásoby je potřeba co nejvíce snižovat, protože
  • vážou finanční prostředky
  • vyvolávají náklady
  • znamenají riziko
• zásoby je potřeba co nejvíce zvyšovat, protože
  • zabezpečují plynulost výroby
  • umožňují realizovat výrobu velkého množství výrobků
• Tyto přístupy vedou ke kompromisu, tzv. optimální zásobě

 

OPTIMÁLNÍ ZÁSOBA

• množství zásob, které váže přijatelné množství finančních prostředků
• vyvolává co nejmenší náklady na pořízení a skladování
• zabezpečí plynulý chod výroby (vč. vyrovnání výpadku v dodávkách)

 

NORMY OPTIMÁLNÍ ZÁSOBY

• výpočty podnik zjišťuje, zda je OZ na přijatelné úrovni, kolik finančních prostředků je v zásobách vázáno a také srovnává skutečnou výši zásob s normami
• časová norma zásob ČNZ = (dodávkový cyklus/2) + pojistná zásoba + technická zásoba
  • udává, na jak dlouho je zajištěn materiál na výrobu (dny)
• normovaná zásoba NZ =  ČNZ * Ø denní spotřeba materiálu
  • kolik materiálu se spotřebuje za 1 výrobní cyklus
• normativ zásob fNZ = NZ * cena za jednotku
  • jaké množství peněz je vázáno v zásobách

Plánování zásob se odvíjí od jejich spotřeby (spotřeby materiálu).

 

Kolik materiálu budeme k výrobě potřebovat?

• vychází z velikosti výroby a norem spotřeby
• plánovaná spotřeba materiálu = plánovaná produkce* norma spotřeby
• norma spotřeby – max. množství materiálu spotřebované na jednotku výrobku nebo služby
• norma spotřeby = materiál ve výrobku + norma odpadu + norma ztrát

 

Kolik materiálu budeme nakupovat?

• podnik má většinou na skladě určité množství materiálu z minulého období (= počáteční zásoba)
• na konci období je naopak potřeba ponechat na skladě určité množství pro neočekávané situace (=konečná zásoba)
• nákup (bilance zásob) = spotřeba + KZ – PZ

 

Kdy materiál nakupovat?

Existují 2 možnosti kdy nakupovat:

A) podnik využívá tzv. minimální zásobu a pokud se k ní velikost zásob přiblíží, je nutno objednat novou dodávku materiálu

• min. zásoba = Ø denní spotřeba * dodací lhůta + pojistná zásoba
• dodací lhůta – od okamžiku podání objednávky do dodání

B)stanovení pevných objednacích termínů (pravidelné dodávky) a maximální zásoby

• max. zásoba – množství materiálu, které by zásoba neměla přesáhnout z důvodu velkého množství finančních prostředků, nedostatečné kapacity skladů, ….
• dodávkový cyklus – doba mezi dvěma dodávkami
• max. zásoba = Ø denní spotřeba * (dodávkový cyklus + dodací lhůta) + pojistná zásoba
• velikost dodávky (objednávky) = max. zásoba – současná zásoba

 

Metody plánování zásob a materiálu:

metoda ABC

• nakupovaný materiál je rozdělený do 3 skupin:
• A  – nejpoužívanější materiál
  • tvoří 60 – 80 % spotřeby
  • podnik musí stanovit minimální zásobu
• B  – méně používaný materiál (lze nahradit)
  • 15 – 20 % spotřeby
  • stačí stanovit maximální potřebu
• C  – druhy materiálu, které lze jednoduše sehnat a nemusíme je skladovat (kancelářské potřeby)
  • 5 % spotřeby
  • zásobu stačí odhadnout

metoda JUST IN TIME

• dodávky materiálu probíhají v okamžiku, kdy je materiál potřebný k výrobě
• metoda snižuje náklady na skladování
• požadavky:
  • pravidelné a spolehlivé dodávky
  • přesné informace výrobce o průběhu výroby
  • komunikace mezi odběratelem a dodavatelem
  • přísná kontrola
• aplikována u nejvíce používaných druhů materiálu

 

metoda JUST IN SEQUENCE

• jednotlivé díly putují na linku přesně v pořadí kdy budou montovány (časté u automobilek)

 

metoda MRP (Material Requirements Planning)

• nákup přesného množství položek, z nichž se skládá finální výrobek
• nákup položek určuje „kusovník“ – rozpis součástí výrobku
• propočty pomocí speciálního software SAP

 

metoda KANBAN

• systém především japonských firem (např. TCPA v Kolíně)
• znamená „karta, štítek“
• velikost výroby je stanovena dle známých objednávek hotových výrobků (známý je typ auta, barva, motor, výbava,…) – dle toho je objednáván materiál

 

POŘÍZENÍ ZÁSOB

• VLASTNÍ VÝROBOU
• NÁKUPEM

 

Nákup  zásob

• (pořizování zásob s ohledem na požadavky a přání zákazníka na výrobek)

3 fáze nákupu:

příprava nákupu

• nákupní průzkum
• rozhodnutí zda materiál či polotovar, jaký materiál,….

výběr dodavatele

• srovnání vlastností materiálů, služeb nabízených dodavateli
• srovnání ceny vzhledem k vlastnostem materiálu
• rozhodování o přímém nákupu či přes mezičlánek

zabezpečení dodávek, kontakt s dodavateli

• uzavření kupní smlouvy

 

Uskutečnění dodávky

• po objednávce čeká podnik na dodání zboží, které má následující fáze:
• převzetí dodávky od dopravce (dodací list, faktura)
• přejímka zboží (příjemka) – kontrola množství a jakosti
• uložení zboží do skladu (karta zásob) nebo reklamace

 

LOGISTIKA

• proces, který prolíná celý proces zásobování, převážně pořizování zásob
• zahrnuje všechny činnosti při pořizování zásob od volby dodavatele a nákupní cesty, stanovuje velikost nákupu, zabezpečuje dopravu a skladování, přejímku zboží či materiálu a vyřizuje i výdej do spotřeby
• (zabezpečuje informace o celém procesu)

 

SKLADOVÁNÍ ZÁSOB

• skladování a typ skladu ovlivňuje velikost nákupu
• při skladování probíhá:
  • příjem do skladu
  • uložení a ošetření
  • výdej do spotřeby

 

Druhy skladů dle skladovaného materiálu:

• volná skládka
• polokryté sklady
• kryté sklady
• speciální sklady

 

Druhy skladů dle uspořádání skladů:

centralizovaný sklad (1 sklad)

• umožňuje vysoký stupeň automatizace
• umožňuje centralizovaný nákup a jednoduchou kontrolu (nižší náklady na skladování)
• nevýhoda: delší vzdálenosti při dodání(vyšší náklady na dopravu)
• decentralizovaný sklad (více skladů)
• všechny nelze vybavit moderní technikou
• umístěny u místa zpracování
• také pro materiál, který nelze skladovat s ostatními (např. jedy)

smíšené (1 velký sklad a více malých)

• nejčastější typ

 

Druhy skladů dle vlastnictví:

EVIDENCE ZÁSOB

• prostřednictvím dokladů:
  • od dodavatele:
    • daňový doklad (faktura)
    • dodací list (doklad o dodání zboží)
  • o vlastních zásobách:
    • příjemka (při přejímce zboží – kontrola množství a kvality)
    • karta zásob (při uložení zboží do skladu)
    • výdejka (při vydání zboží ze skladu)
    • zápis o vadách
    • zápis o reklamaci
    • inventurní soupis

 

RYCHLOST OBRATU ZÁSOB

obrat zásob:

• doba, za kterou se peníze vložené do materiálu vrátí zaplacením pohledávky za prodané zboží
• snahou a cílem podniku je co nejkratší doba obratu, a to z důvodu:
  • zrychlení obratu přinese vyšší výnosy a tím i zisk
  • zrychlení obratu snižuje množství potřebných finančních prostředků

 

Možnosti zrychlení obratu:

• zrychlit výrobu
• zvýšit prodej
• zkrátit platební termíny odběratelů
• snížit zásoby materiálu, výrobků,…

 

UKAZATELE RYCHLOSTI OBRATU ZÁSOB

(ukazatele účinnosti hospodaření se zásobami)

• počet obrátek zásob   PO = celk. spotřeba / Ø zásoba
  • udává, kolikrát ročně proběhne zásoba celým koloběhem
  • čím více obrátek, tím lépe
  • Ø zásoba = (počáteční z. + konečná z.) / 2
• doba obratu  DO = 360/ PO
  • ve dnech
  • udává, za jak dlouho proběhne 1 koloběh
  • čím kratší, tím lépe