Zásoby v podniku – účetnictví

 

Otázka: Zásoby v podniku

Předmět: Účetnictví

Přidal(a): Bárbra

 

Zásoby dělíme na:

1, materiál
2,  zásoby vlastní výroby
3,  zboží

 

1, MATERIÁL
a, základní materiál
   (podstata výrobku)
b, pomocné látky       (k doplnění výrobku – např. nitě při výrobě oděvů)
c, provozovací látky  (k provozu jako celku – např. paliva, čistící prostředky..)
d, náhradní díly
e, obaly

 

2, ZÁSOBY VLASTNÍ VÝROBY
a, polotovary vlastní výroby
– produkty, které už byly zpracovány, ale nemohou být bez dalšího zpracování použity.
b, nedokončená výroba – produkty, které už prošly výrobními operacemi, ale nejsou k určitému datu ukončeny (nejsou výrobkem – např. rozešité kalhoty, neupečený rohlík).
c, výrobky – hotové produkty
d, zvířata – mladá zvířata, hejna slepic, ryby

 

3, ZBOŽÍ – nakoupené výrobky v obchodech, kde se dál prodávají v nezměněné podobě.
Podle způsobu získání rozlišujeme:
a, zásoby vlastní výroby
b, nakupované zásoby

Zásobování – činnosti, kterými zabezpečujeme potřebný materiál pro svou činnost
CÍL ZÁSOBOVÁNÍ – zajistit materiál v potřebném množství a kvalitě za výhodné ceny a ve stanovené době.

 

ZÁSOBOVACÍ ČINNOSTI
– Zásobování je činnost podniku, kdy si podnik zajišťuje potřebné suroviny a materiál v požadovaném množství, kvalitě, druzích – ve stanovené době a ve výhodných cenách.
– Tyto suroviny a materiál používá pro svou činnost.
– Podnik by si měl vytvářet optimální zásobu, která by mu zajistila plynulý chod podniku.

 

Zásobování členíme na:
1, výběr materiálových prvků
2, nákup materiálu
3, manipulace s materiálem
4, skladování
5, odpadové hospodářství
6, řízení zásob

 

2, Nákup materiálu
Základní činnosti nákupu:
a, předpověď budoucí potřeby materiálu
b, plánování potřeby materiálu
c, normování zásob
d, řízení nákupu, kde jde o : – hledání zdrojů, – evidence zásob, – kontrola likvidace faktur

 

3, Manipulace s materiálem
– do cyklu zásobování materiálem vstupuje v okamžiku, kdy materiál přichází na přijímací rampou, vlečku..
Je tvořen těmito činnostmi:
– přeprava                          – skladování                      – měření
– nakládka                          – dělení                               – vážení
– vykládka                           – balení

– Manipulace s materiálem = mechanicky pohybové operace, které slouží k překonávání místní a časové roztříštěnosti pracovišť a technologických operací.

manipulace s materiálem dělíme na:
a, vnější a meziobjektová doprava
– vnější doprava mezi výrobním podnikem jako celkem a jeho vnějším prostředím.
– vnitřní doprava uvnitř výrobního podniku mezi jeho jednotlivými objekty.
b, vnitroobjektová manipulace – operace, jejichž spotřeba vyplývá z průběhu výrobního procesu uvnitř jednoho objektu.
c, skladové hospodářství řeší skladovou technologii:
– skladů výrobních zásob                                             – skladů odpadu (nepoužitelného)
– skladů součástek a polotovarů                               – meziskladů
– skladů hotových výrobků

 

4, Obalové hospodářství – zahrnuje problematiku způsobů balení, balících materiálů a hospodaření s obaly.

 

5, Odpadové hospodářství
– Oblast odpadového hospodářství řeší úkoly racionálního využitá odpadu při přeměnách materiálu.
– Toho lze dosáhnout 2 způsoby:
a, využitím odpadu ve vlastní výrobě
b, účelným prodejem odpadu mimo podnik

 

6, Řízení zásob
Oblast řízení zásob řeší racionalizace spotřeby materiálu a to z hlediska:
– vlastních materiálových přeměn        (minimalizujeme neužitečnou spotřebu při přípravě materiálu)
– způsobů kontroly kvality materiálu při vstupní kontrole i jakost přeměn materiálu ve výrob.procesu
využití druhotných zdrojů materiálu  (jde o odpad, vedlejší produkty)
– vlastního materiálového toku
– optimalizace výše zásob

 

VELIKOST ZÁSOB
Pro zásoby potřebujeme sklady a s tím souvisí otázka – ,,Jak velké sklady budeme potřebovat?“
2 pohledy:
1, Snižujeme zásoby – zásoby je třeba co nejvíce snížit, protože:
a, vážou finanční prostředky podniku, které pak nemůžeme použít pro jiné účely
b, vyvolávají náklady – na provoz skladů, ztráty při skladování, příjem materiálu…
c, znamenají riziko, že zakoupené zásoby nebudeme moci později použít, hodnota některých zásob se v čase snižuje ……ztrát

 

2, Zvyšujeme zásoby – vyšší zásoby umožňují:
a, zabezpečit plynulou výrobu a vyloučit riziko jejího zastavení
b, realizovat výrobu velkého množství výrobků bez přestavování výrobní linky na jiný druh, který se vyrábí z jiného materiálu, tím se výroba zrychluje a zlevňuje.

Abychom mohli říct, jak velká má být optimální zásoba, je potřebné vědět, k jakým účelům zásoby slouží.
Pro každodenní dodávky do výroby slouží běžná zásoba (má zajistit předpokládanou spotřebu v období mezi 2 dodávkami).

 

Běžná zásoba
Zb  =  c x s           c
= dodávkový cyklus                     s = průměrná denní spotřeba materiálu

Pojistná zásoba  – vyrovnává případné odchylky v dodávkách nebo spotřebě
Zp  =  p x s          p = počet dní pojistné zásoby

Technická zásoba -vytváří se tam,kde je třeba materiál před výdejem do spotřeby upravit (třídit,sušit)
Zt  =  t x s            t = počet dní tech. zásoby

 

VELIKOST ZÁSOB MATERIÁLU  – optimální zásoba zabezpečuje plynulou činnost podniku
ZN = (Z max    + Z  min   ) / 2                              ZN  = průměrná zásoba (normovaná zásoba)

Zmax  =  Zb  +  Zp  +  Zt
Zmin  =   Zp  +  Zt

 

Příležitostná zásoba  – není pravidelná, vzniká příležitostně, využijeme množstevní slevy, výprodeje nebo mimořádné nabídky.

Normy:

Časová norma zásob
ČN  =  0,5  +  p  +  t

Normovaná zásoba
ZN  =  ČN  x  s                       s = S / 360           S =
roční plánovaná spotřeba

Normativ zásoba  (Kč)
NP  =  ZN  x  P                      P =
cena za jednotku materiálu
Velikost počáteční zásoby
PZ  =  SZ  +  ON  –  SO                      SZ =
skutečná zásoba ke dni sestavování bilance
ON = očekávaný nákup
SO = očekávaná spotřeba do začátku plánovaného období
PZ = počáteční zásoba

Velikost nákupu
N  =  S  +  KZ  –  PZ                            N =
velikost nákupu                       KZ = konečná zásoba
S = spotřeba                                      PZ = počáteční zásoba

 

STANOVENÍ CELKOVÉ SPOTŘEBY MATERIÁLU
– Pokud se zabýváme velikostí zásob, je na začátku vhodné provést odhad celkové spotřeby na delší dobu – rok, pololetí, čtvrtletí.
– Hotová prognóza spotřeby umožňuje uzavřít dlouhodobější dohody s dodavateli (nejčastěji na rok), dodavatel tak může zadávat výrobu v optimálních dávkách..

Pro stanovení očekávané spotřeby se používají 2 způsoby:
1, Stanovení podle technické dokumentace
– potřebujeme znát normu spotřeby, která vyjadřuje přípustné optimální množství spotřebovaného materiálu na jednotku výrobku. Materiál nikdy nevyužijeme beze zbytku, musíme počítat se ztrátami a odpadem.
norma spotřeby = materiál přecházející do výrobku + norma odpadu + norma ztrát
Při stanovení očekávané spotřeby vycházíme z norem spotřeby:
celková spotřeba = norma spotřeby x plánovaný počet vyráběných jednotek

2, Stanovení podle statistických údajů
Nejčastěji vycházíme z průměrné spotřeby v minulém roce, pololetí, čtvrtletí, jde o nepřesnou metodu, která nemotivuje k úspoře materiálu.

 

BILANČNÍ ROVNICE ZÁSOB

(zdroje)                                (využití)
PZ  +  N                =             KZ  +  S
PZ = počáteční zůstatek                               KZ = konečný zůstatek
N = velikost nákupu                                       S = roční spotřeba






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: