Otázka: Živnostenské podnikání
Předmět: Ekonomie
Přidal(a): Sherine
Živnost je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku.
Subjekty oprávněné k provozování živností -> živnost může provozovat fyzická nebo právnická osoba, splňující podmínky dané živnostenským zákonem:
- všeobecné podmínky:
- 18 let
- způsobilost k právním úkonům
- bezúhonnost
- předložení dokladu o tom, že fyzická osoba nemá daňové nedoplatky vůči státu( u právnické osoby musí splňovat tyto podmínky odpovědný zástupce)
- zvláštní podmínky – odborná a jiná způsobilost
- provozování živnosti průmyslovým způsobem – právo k provozování všech činností směřujících ke vzniku konečného výrobku nebo poskytnutí služby např. strojírenská firma provádí kovářství,zámečnictví,nástrojářství,kovoobráběčství,galvanizérství,slévárenství stačí jediné oprávnění pokud se jedná o živnosti ohlašovací, pokud o koncesované musí žádat o každou živnost samostatně.
U fyzické osoby dané podmínky musí splňovat sám podnikatel, pokud nesplňuje může zaměstnat odpovědného zástupce.
U právnické osoby musí všeobecné podmínky splňovat odpovědný zástupce.
Kdy nelze živnost provozovat:
- když soud uložil podnikateli zákaz činnosti v oboru, je určena i délka zákazu
- když na majetek podnikatele byl vyhlášen konkurz
- podnikat nelze ani v případě, pokud návrh na konkurz byl zrušen pro nedostatek majetku
Odpovědný zástupce
- Fyzická osoba ustanovená podnikatelem, která odpovídá za řádný provoz živnosti a dodržování živnostenskoprávních předpisů a která je v pracovně právním vztahu k podnikateli. Použije ho tehdy pokud podnikatel – fyzická osoba nesplňuje zvláštní podmínky provozování živnosti(odbornost, praxe),odpovědného vedoucího musí mít právnické osoby a cizinci podnikající na našem území.
- Musí mít bydliště na území ČR, znalost českého nebo slovenského jazyka.
Odpovědného zástupce je povinen ustanovit:
- podnikatel – fyzická osoba, která nesplňuje zvláštní podmínky provozování živnosti
- podnikatel – zahraniční fyzická osoba, která nemá na území ČR povolen pobyt
- podnikatel – právnická osoba se sídlem v ČR
- podnikatel – zahraniční právnická osoba
Živnost není:
- činnosti vyhrazené zákonem státu nebo určené právnické osobě např. pošta
- využívání výsledků duševní tvůrčí činnosti např. autorský zákon, vynálezy
- povolání lékařů, veterinářů, advokátů, notářů, znalců, auditorů
- činnost bank, pojišťoven, burz, výroba a rozvod elektřiny, tepla, voda, rozhlasové a televizní vysílání
Uvedené činnosti sice nejsou živnosti to, ale neznamená, že nemohou být podnikáním, pokud to dovoluje příslušný specializovaný zákon pro danou činnost.
Rozdělení živností:
živnosti dělíme dvěma způsoby:
- podle druhu činnosti
-
- obchodní
- výrobní
- poskytování služeb
- podle vzniku práva k provozování živnosti:
-
- ohlašovací – řemeslné-odborná způsobilost získaná vyučením v oboru
- vázané – u každé živnosti vázány podmínky odborné způsobilosti
- volné
Pokud podnikatel sám nesplňuje některé podmínky způsobilosti, musí je splňovat odpovědný zástupce.
- koncesované – lze provádět pouze na základě koncese, splnění stanovených podmínek pro každou živnost např. výroba zbraní ,směnárenská činnost, taxislužby, pohřební služby, provozování cestovní kanceláře.
Živnostenské oprávnění:
- živnostenský list pro živnosti ohlašovací, podnikatel může začít podnikat dnem ohlášení živnosti(nemusí čekat na vydání živnostenského listu)
- koncesní listina – pro živnosti koncesované, podnikatel může začít podnikat až dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese
Podnikatel může provozovat více živností, má-li na každou živnostenské oprávnění( s výjimkou živnosti provozovanou průmyslovým způsobem).
Zánik živnostenského oprávnění:
- smrtí podnikatele
- zánikem právnické osoby, výmazem zahraniční osoby z obchodního rejstříku
- uplynutím doby, pokud bylo vydáno na určitou dobu
- rozhodnutí živnostenského úřadu o zrušení živnostenského oprávnění, po 3 letech může znovu si zažádat.
Povinnosti podnikatele:
- umožnit prohlídku provozovny živnostenskému, finančnímu úřadu
- musí být k dispozici inspekční kniha
- označit svoji provozovnu jménem, sídlem, místem podnikání, IČO, DIČ, provozní dobu
- označit zboží cenami
- povinnost dokladovat kontrolním orgánům způsob nabytí prodaného zboží nebo materiálu
- v provozovně kde je prodáváno zboží spotřebitelům byla osoba znalá český nebo slovenský jazyk
- vydávat doklady o prodeji zboží
- hodnověrně prokázat původ zboží
Kontrolu provádí obecní živnostenský úřad, také rozdává pokuty. Živnostenský rejstřík obsahuje údaje o podnikatelích, kteří mají udělená živnostenská oprávnění. Jsou veřejně přípustná i na internetových stránkách www.mfcr.cz pod názvem ARES. Údaje živnostenského rejstříku jsou vedeny v informačním systému ústřední evidence podnikatelů, jehož správcem je Živnostenský úřad ČR a provozovateli ve své působnosti jsou obecní a krajské živnostenské úřady.
Na konci období musí podnikatel sestavit podle své evidence daňové přiznání a přehled o majetku a závazcích.
Mohou vést účetnictví v plném rozsahu – podvojné účetnictví nebo ve zjednodušeném rozsahu.
Účetní jednotky, které účtují ve zjednodušeném rozsahu, účtují:
- v deníku
- v hlavní knize
- nebo mohou spojit účtování v deníku s účtováním v hlavní knize
Z daňového hlediska se jednoduché účetnictví mění na evidenci příjmů a výdajů(daňovou evidenci),kterou upravuje zákon o dani z příjmu. Daňová evidence zajišťuje zjištění základu daně z příjmů a obsahuje údaje o:
- příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zajištění základu daně
- majetku a závazcích, vedou evidenci mzdovou, závazků, pohledávek, majetku, zásob, zakázek
Účetnictví v plném rozsahu mohou vést dobrovolně.
Podnikatel na svých dokladech musí uvádět svoji firmu, jméno, příjmení, IČO, skutečné sídlo nebo místo podnikání, údaje o zápisu do obchodního rejstříku, DIČ.
Podnikatel musí plnit povinnosti vůči státu a to ve formě placení daně z příjmu, clo ,sociální a zdravotní pojištění za sebe i své zaměstnance, silniční daň, spotřební daň.
Státní podniky
- Stát je specifický subjekt národního hospodářství. Figuruje jak v ziskovém sektoru- státní podnik, tak v neziskovém sektoru – organizace rozpočtové a příspěvkové.
- Podíváme se na stát v ziskovém sektoru.
- Stát zde působí jako podnikatel – jeho prvotní úloha je dosahovat zisku, v některých případech se tato primární charakteristika doplňuje o zájmy strategické, kterými zdůvodňuje i dočasná ztrátovost některých investic. Ztráta se musí něčím vyrovnat – ztrátové investice stát financuje z peněz daňových poplatníků, ale to si ani stát nemůže dlouhodobě dovolit. např. asijská krize v 1997,kdy muselo vypomoct mezinárodní společenství.
Stát může podnikat dvěma způsoby:
- má majoritní podíl ve velkých strategických soukromých firmách
- zakládá specifické subjekty – státní podniky
Státní podniky v současné době tvoří velice malý podíl na našem národním hospodářství. Z právního hlediska se řídí zákonem o státním podniku. Zřizovatelem státních podniků je stát, jejichž zakladatelem mohou být příslušná ministerstva. Jsou zaměřené na podnikatelskou činnost.
Státní podnik vzniká vydáváním zakládací listiny a zápisem do obchodního rejstříku. Podnik ručí za závazky svým majetkem. V čele stojí ředitel jmenovaný zakladatelem, kontrolní orgánem je dozorčí rada. Stát je zde jediným vlastníkem, a protože zde hospodaří s penzi občanů státu, má podrobnější a přesnější pravidla pro nakládání s tímto státním majetkem, aby nedocházelo k jeho zneužívání.
Máme-li zhodnotit podnikatelskou úspěšnost státu, pak musíme konstatovat, že stát je spíše podprůměrným podnikatelem. Stát je příliš neurčitý vlastník a jeho zájmy jako podnikatele jsou často v rozporu s jeho zájmy vyplývající z funkcí v neziskovém sektoru(stát jako podnikatel potřebuje efektivní počet pracovníků, stát jako strážce sociálního smíru radši připustí pře zaměstnanost s nižšími průměrnými mzdami, než by propouštěl).Státu chybí ochota a schopnost riskovat a pružně reagovat(viz již zmíněná obava, aby občané stát neosočil ze špatného nakládání s jejich majetkem).Ale víte z definice podnikání živnostenského zákona nebo obchodního zákoníku, že riziko k podnikání je nutné.
O státu tedy víme, že má významné postavení v neziskovém sektoru, má i podnikatelské ambice, jeho zájmy jsou různorodé. Aby nezpůsobil v hospodářství prosazováním protichůdných cílů chaos, musí své zájmy sladit, sjednotit a stanovit si státní hospodářskou politiku.