Zpracování informačního minima

Otázka: Zpracování informačního minima

Předmět: Cestovní ruch a průvodcovství

Přidal(a): Kristýna Koutníková

Pojmem informační minimum označujeme přehledně uspořádaný soubor základních informací o dané zemi, městě či lokalitě.

Informace v něm obsažené by měly mít tuto strukturu:

oficiální název státu a hlava státu,
státní symboly (vlajka, znak, hymna),
politický systém (politické strany, společenské organizace, občanská hnutí),
orgány státní správy a samosprávy,
administrativní členění,
území (poloha, rozloha, délka státních hranic, vzdálenosti, nadmořské výšky, podnebí, vodopis, horopis, hlavní město a velkoměsta),
příroda (flóra a fauna, nerostné bohatství),
obyvatelstvo (počet, hustota, struktura, národnosti),
jazyk, písmo a písemnictví,
národopis a lidová tvořivost,
průmysl a energetika,
zemědělství,
doprava,
obchod a finance,
služby, cestovní ruch,
sociální politika,
zdravotnictví,
školství a věda,
kulturní život a umění,
památky a památková péče,
církevní a náboženské instituce,
vnější vztahy státu s vztahy s Českou republikou,
světová prvenství a různé zajímavosti,
osobnosti světového významu,
kalendář (státní svátky, církevní svátky, ostatní významné dny),
dějiny,
praktické informace (politické, společenské, kulturní, bezpečnostní, ekonomické a jiné zvláštnosti, přehled místních cen, poštovné, …).
Účelem informačního minima je přehledně uspořádat informace o dané zemi, umět je co nejstručněji a co v nejkratším čase použít a přitom vystihnout jejich podstatu – je to základ, na němž průvodce staví svůj výklad.
Při zpracování informací musí průvodce brát v úvahu jejich obsah a dle typu obsahu informací provádět jejich aktualizaci (některé je třeba aktualizovat častěji než jiné a některé vůbec).

Dle obsahu informace dělíme:

konstantní (neměnné) informace (nadmořské výšky, vzdálenosti, významné svátky a dny, historie, …),
variabilní informace (průměrná mzda, počet obyvatel, …),
diskutabilní (sporné) informace (původ něčeho, vznik, vynálezy, …),
fiktivní (vymyšlené) informace (pověsti, báje a historky).
Pro lepší představivost dané země je dobré návštěvníkům dávat přirovnání a to buď s Českou republikou (v případě outgoingu) nebo se zemí návštěvníků (v případě incomingu) nebo něčím světově známým např.: Čertovo jezero na Šumavě má hloubku 40m, zatímco nejhlubší jezero ve Slovenské republice, Hincovo pleso ve Vysokých Tatrách, je hluboké 53m, ale nejhlubší jezero světa, Bajkal, má hloubku 1620m. K tomuto průvodci dobře poslouží vytvoření tzv. komparativního minima = souběžné, stručné a přehledné zpracování základních informací o dvou zemích. Porovnávání umožňuje posluchači informaci lépe pochopit a zapamatovat si ji, např.:rozloha Rakouska je cca o 50000 km² větší než území ČR, ale žije zde cca o 20% měně obyvatel než v ČR =) z takto podané informace si účastník CR udělá daleko lepší představu o rozloze, počtu obyvatel, hustotě zalidnění Rakouska než když mu sdělíme přesná čísla, ale hlavně tuto představu neboli vjem si zapamatuje a odnese si ho a to je podstata cestovního ruchu (poznávání).