Otázka: Zvláštnosti v obchodních korporacích, účetnictví podnikatele
Předmět: Účetnictví
Přidal(a): Tereza P.
ZVLÁŠTNOSTI ÚČETNICTVÍ V OBCHODNÍCH KORPORACÍCH, ÚČETNICTVÍ INDIVIDUÁLNÍHO PODNIKATELE
SPOLEČNOST S RUČENÍM OMEZENÝM
• charakteristika: patří k obchodním společnostem, které bývají označovány jako kapitálové -> mají povinnost vytvářet ZK
• povinná minimální výše ZK: od 1. 1. 2014 se minimální výše ZK neuvádí, pouze minimální výše vkladu společníka ve výši 1 Kč
• společníci: mohou být jak fyzické, tak právnické osoby, nejsou žádná omezení od roku 2014
• podíly společníků: základní podíl, se kterým nejsou spojena žádná zvláštní práva a povinnosti
– společenská smlouva může umožnit vznik i jiných druhů podílů – podíl s přednostním právem na podíl na zisku
• založení a vznik společnosti: společnost je založena uzavřením společenské smlouvy (v případě jednoho společníka zakladatelskou listinou), avšak vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku – k tomuto datu se otevírají účetní knihy a sestavuje se zahajovací rozvaha
• ručení: společnost ručí za závazky celým svým majetkem; společníci ručí za dluhy společnosti do výše v jaké dosud nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaném v obchodním rejstříku
• rezervní fond: zákon o obchodních korporacích již tuto povinnosti nevymezuje, společnost však může tento fond vytvořit dobrovolně
• orgány společnosti: nejvyšším orgánem je valná hromada – což je shromáždění společníků
– ta se svolává jednatelem minimálně jednou za účetní období
– řádnou účetní závěrku projedná valná hromada nejpozději do 6 měsíců
– do působnosti valné hromady patří: schvalování účetní závěrky, rozhodování o rozdělení zisku a o úhradě ztrát, o změně společenské smlouvy, o snížení nebo zvýšení ZK
– statutárním orgánem je jeden nebo více jednatelů – jednatel je osoba pověřena jednat jménem společnosti a náleží mu obchodní vedení firmy, je také povinen zajistit řádné vedení účetnictví a informovat společníky o náležitostech společnosti (může to být společník nebo cizí osoba) – odměna jemu se eviduje na 522
– dozorčí rada – její úlohou je: dohlížet na činnost jednatelů, nahlížet do obchodních a účetních knih a kontrolovat údaje, prozkoumávat účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku nebo úhradu ztráty
– musí být minimálně 3 a jsou voleni valnou hromadou – odměny se evidují na 523
• podíly na zisku: podílejí se společníci na zisku v poměru svých vkladů, pokud společenská smlouva nestanoví jinak, nově ZOK umožňuje společnosti vyplácet i zálohy na výplatu podílu na zisku
• zahajovací rozvaha: ke dni vzniku sestavuje společnost zahajovací rozvahu a následuje otevření účtů hlavní knihy
– v aktivech je zpravidla pohledávka za upsaný nesplacený kapitál 353 a dále příslušný majetek, který byl vložen do společnosti (peněžní prostředky, DM)
– v pasivech je ZK 411 ve výši zapsané v obchodním rejstříku, další položky závisí na tom, zda existují ještě jiné vlastní zdroje
• zřizovací výdaje 011: se rozumí výdaje spojené se založením nového podniku, například soudní a notářské poplatky, náklady na pracovní cesty, mzdy, nájemné apod.
– zřizovací výdaje jsou také výdaje, které vzniklá účetní jednotka následně uhradí jiným osobám v souvislosti se svým zřízením
– zařazují se do DNM a musí být částka výší než 60 000 Kč, musí se účetně odepsat do pěti let od vzniku společnosti, daňově se pak odepisují rovnoměrně po dobu 60 měsíců
– když je částka nižší než 60 000 Kč, tak se můžou zahrnout rovnou do nákladů a splatit z peněžního vkladu
předpis zřizovacích výdajů 011/365 -> úhrada závazku společníkovi 365/221
• vklady do společnosti
a) peněžité vklady do ZK
– je to souhrn peněžních prostředků, které určitá osoba zavazuje vložit do společnosti za účelem nabytí nebo zvýšení účasti ve společnosti
– vklad při vzniku společnosti 221/411
– vklad v průběhu existence společnosti: předpis peněžního vkladu 353/419
úhrada vkladu 221/353
zápis so o. r. 419/411 (emisní ážio)
b) nepeněžité vklady do ZK
– je souhrn jiných penězi ocenitelných hodnot, které určitá osoba zavazuje vložit do společnosti za účelem nabytí nebo zvýšení účasti ve společnosti
– může být majetek, jehož hospodářská hodnota je zjistitelná a který může společnost hospodářsky využít ve vztahu k předmětu podnikání
• půjčky ve společnosti
– v praxi se jedná o jev zcela běžný, mohou vypomoci společníci a naopak
a) půjčky do společnosti (společnost je dlužník, společník je věřitel)
– výše úroku: lze dohodnout úroky, ale půjčka může být také bezúročná; společnost si může úrok účtovat do daňových nákladů
přijetí půjčky od společníka 221/365
vyúčtování úroků z přijaté půjčky 562/365
splacení půjčky včetně úroků 365/221
b) půjčky poskytované společností společníkům
– výše úroku: lze dohodnout úroky, ale půjčka může být také bezúročná
poskytnutí půjčky společníkovi 355/221
vyúčtování úroků z poskytnuté půjčky 355/662
příjem splacené půjčky včetně úroků 221/355
• příjmy společníků v s.r.o.
– mohou dosáhnout u společnosti tyto druhy příjmů:
a) příjmy ze závislé činnosti: uzavře-li společník se společnosti pracovní smlouvu, popř. některou dohodu o pracích konaných mimo pracovní poměr; zdaňovaní je obdobné jako u ostatních zaměstnanců společnosti
– použití nákladového účtu 522 a účtu 366
hrubá mzda 522/366
zdravotní pojištění 366/336 + sociální pojištění 366/336
záloha na dani z příjmů 366/342
b) příjmy z podnikatelské či jiné samostatné výdělečné činnosti: pokud společník podniká jako účetní poradce, tak může své služby poskytnou společnosti, která se zabývá odlišnou činností
– musí být uzavřená řádná smlouva stejně jako s jakýmkoliv jiným obchodním partnerem
c) příjmy z kapitálového majetku: jsou považovány podíly na zisku, které mohou představovat více či méně rozhodující příjem společníka z účasti ve společnosti s.r.o.
– zdanění je povinností společnosti, příjem se snižuje 15% srážkovou daní
přiznání podílu na zisku 431/364 800 000 Kč
srážková daň 364/342 120 000 Kč
výplata podílu 364/221 680 000 Kč
odvod daně FÚ 342/221 120 000 Kč
• ukončení účasti společníka ve společnosti
– důvodů pro ukončení může být celá řada, pokud k ukončení dochází ve shodě s ostatními společníky, jsou nejčastějšími způsoby:
a) převod podílu společníka: každý společník může svůj podíl převést na jiného společníka
– z pohledu společnosti se výše jejího majetku nijak nezmění a o prodeji obchodního podílu se vůbec neúčtuje, pouze se upraví analytická evidence k účtu 411
– z pohledu u společníka prodávajícího obchodní podíl je dále důležité, zda se jedná o FO nebo o PO; pokud je společníkem FO a podíl není součástí jejího obchodního majetku, nebude se o ničem účtovat; v případě, že společníkem je FO a podíl je součástí jejího obchodního majetku nebo je společníkem PO, bude se účtovat o prodeji DFM
tržba z prodeje obchodního podílu 378/661
úhrada za prodej 221/378
vyřazení obchodního podílu 561/061
b) dohoda o ukončení účasti s výplatou vypořádacího podílu odcházejícímu společníkovi: jsou-li splněny důvody pro ukončení účasti společníka, je povinností společnosti vyplatit odcházejícímu společníkovi vypořádací podíl
– je povinna stanovit jeho výši, vypočítat srážkovou daň a odvést FÚ a čistý vypořádací podíl vyplatit
hrubý vypořádací podíl 252/365 2 000 000 Kč
předpis srážkové daně 365/342 225 000 Kč
výplata čistého 365/221 1 775 000 Kč
odvod daně 342/221 225 000 Kč
AKCIOVÁ SPOLEČNOST
• charakteristika: je typická pro větší kapitálové sdružování, patří k obchodním společnostem, které mají povinnost vytvářet ZK – ten je rozvržen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě
– od 1. 1. 2014 není možné založení společnosti s veřejnou nabídkou akcií
• ZK: musí činit nejméně 2 000 000 Kč, ZOK umožňuje minimální hranici ZK a.s. vyjádřit i v eurech, to však jen v případě, že společnost vede v této měně účetnictví a je to 80 000 EUR
– je podložen vydáním majetkových cenných papírů – akcií
– souhrn nominálních hodnot všech vydaných akcií pak představuje hodnotu ZK
• založení: zakladateli mohou být FO a PO, může být založena jedním zakladatelem (zakladatelská listina), nebo dvěma a více zakladateli (zakladatelská smlouva)
– zakladatelská smlouva musí obsahovat výši navrhovaného ZK společnosti, počet akcií a jejich jmenovitou hodnotu, kolik akcií který zakladatel upisuje
• vznik: ke dni zápisu do OR, k tomuto datu se také otevírají knihy a sestavuje se zahajovací rozvaha
– společnost bude zapsána do OR až poté, kdy upisovatelé upsali celou výši ZK, splatili minimálně 30% nominální hodnoty všech akcií, které splácí v penězích
– splněním upsaných akcií v minimální zákonné výši získává upisovatel ke dni zápisu společnosti do OR podíl v a.s. a stává se akcionářem
• ručení: a.s. ručí za porušení závazků celým svým majetkem; akcionáři za závazky společnosti neručí
• zákonný rezervní fond: od roku 2014 povinnost vytvářet tento fond neexistuje, jedinou výjimkou je situace, kdy společnost koupí nebo získá vlastní akcie, na jejichž hodnotu musí rezervní fond vytvořit
• orgány společnosti: nejvyšším orgánem je valná hromada – sdružení všech akcionářů; koná se nejméně jednou za rok
– struktura dalších orgánů závisí na tom, zda si společnost zvolí jeden ze dvou systémů:
a) dualistický systém– spočívá v existenci představenstva a dozorčí rady
– představenstvo: statutární orgán, který řídí činnost společnosti a jedná jejím jménem, zabezpečuje obchodní vedení včetně vedení účetnictví společnosti, má nejméně tři členy (členy volí a odvolává valná hromada)
– dozorčí rada: dohlíží na výkon působnosti představenstva, její členové mají oprávnění nahlížet do všech dokladů týkajících se činností společnosti a kontrolovat je, musí mít nejméně tři členy
b) monistický systém – jde o nový systém, ve kterém se zřizuje správní rada a statutární ředitel
– správní rada: určuje základní zaměření obchodního vedení společnosti a dohlíží na jeho řádný výkon, má tři členy, kteří si volí svého předsedu – ten organizuje a řídí činnost správní rady a svolává její jednání, ke kterému se vždy přizve i statutární ředitel
– statutární ředitel: je statutárním orgánem společnosti a je jmenován správní radou, přísluší mu obchodní vedení společnosti, statutárním ředitelem může být i předseda správní rady
• zahajovací rozvaha: ke dni vzniku sestavuje společnost zahajovací rozvahu a následuje otevření účtů hlavní knihy
– v aktivech je zpravidla pohledávka za upsaný nesplacený kapitál 353 a dále příslušný majetek, který byl vložen do společnosti (peněžní prostředky, DM)
– v pasivech je ZK 411 ve výši zapsané v obchodním rejstříku, další položky závisí na tom, zda existují ještě jiné vlastní zdroje
• zřizovací výdaje 011: se rozumí výdaje spojené se založením nového podniku, například soudní a notářské poplatky, náklady na pracovní cesty, mzdy, nájemné apod.
– zřizovací výdaje jsou také výdaje, které vzniklá účetní jednotka následně uhradí jiným osobám v souvislosti se svým zřízením
– zařazují se do DNM a musí být částka výší než 60 000 Kč, musí se účetně odepsat do pěti let od vzniku společnosti, daňově se pak odepisují rovnoměrně po dobu 60 měsíců
– když je částka nižší než 60 000 Kč, tak se můžou zahrnout rovnou do nákladů a splatit z peněžního vkladu
předpis zřizovacích výdajů 011/365 -> úhrada závazku společníkovi 365/221
• vklady do společnosti
a) peněžité vklady do ZK
– je to souhrn peněžních prostředků, které určitá osoba zavazuje vložit do společnosti za účelem nabytí nebo zvýšení účasti ve společnosti
– vklad při vzniku společnosti 221/411
– vklad v průběhu existence společnosti: předpis peněžního vkladu 353/419
úhrada vkladu 221/353
zápis so o. r. 419/411 (emisní ážio)
b) nepeněžité vklady do ZK
– je souhrn jiných penězi ocenitelných hodnot, které určitá osoba zavazuje vložit do společnosti za účelem nabytí nebo zvýšení účasti ve společnosti
– může být majetek, jehož hospodářská hodnota je zjistitelná a který může společnost hospodářsky využít ve vztahu k předmětu podnikání
• zvýšení ZK: jedná se o důležitou změnu a je zejména pozitivním signálem obchodní společnosti vůči věřitelům, lze provést dvěma způsoby:
a) dalšími vklady stávajících nebo nových akcionářů – společnost získává další majetek; jsou-li nové vklady peněžité, lze tento způsob využít jedině tehdy, jestliže všechny dříve upsané vklady již byly splaceny – tato cesta může mít dvě podoby: upsání nových akcií nebo vydání dluhopisů vyměnitelných za akcie
přijato od upisovatelů do data ukončení úpisu 221/379 500 000 Kč
upsání nových akcií – nominální hodnota 353/419 5 000 000 Kč
– emisní ážio 353/412 1 000 000 Kč
zápočet pohledávky a závazku vůči akc. 379/353 500 000 Kč
splnění další čísti vkladů a EA 221/353 2 000 000 Kč
zápis o zvýšení ZK v OR 419/411 5 000 000 Kč
b) přesunem již existujících vlastních zdrojů společnosti – nejčastěji z nerozděleného zisku z minulých let (vlastní kapitál se nezvyšuje)
zvýšení ZK z fondů 42x/419
zvýšení ZK ze zisku z minulých let 428/419
zápis zvýšení ZK v OR 419/411
• snížení ZK: každé snížení ZK snižuje vlastní kapitál společnosti, v důsledku čehož klesá majetek společnosti a může být ohrožena dobytnost pohledávek věřitelů
– proto ZOK požaduje po společnosti, která se chystá snížit ZK, aby svůj záměr včas zveřejnila – cílem je poskytnou věřitelům dostatečný časový prostor, aby mohli v rámci možností zajistit svoje pohledávky
– může snižovat na základě rozhodnutí valné hromady a to za podmínek, že neklesne jeho výše pod zákonem stanovenou hranici
– důvody snížení ZK: dlouhodobé ztrátové hospodaření
– jsou tři způsoby snížení ZK:
a) snížení nominální hodnoty akcií
snížení nominální hodnoty 419/429 4 000 000 Kč
zápis o snížení ZK do OR 411/419 4 000 000 Kč
b) vzetí akcií z oběhu
– ZOK limituje dobu držení vlastních akcií, které může od akcionářů odkoupit na základě losování nebo návrhu smlouvy o koupi akcií za účelem vzetí z oběhu
vykoupení vlastních akcií 252/221 3 000 000 Kč
snížení ZK 419/252 3 000 000 Kč
zápis o snížení ZK do OR 411/419 3 000 000 Kč
c) upuštění od vydání nesplacených akcií
– pokud jsou upisovatelé v prodlení se splácením jmenovité hodnoty akcií, tak může a.s. tuto variantu využít
• HV a jeho rozdělení: způsob rozdělení zisku nebo úhradu ztráty schvaluje na základě návrhu představenstva valná hromada, která se musí konat nejpozději do 6 měsíců od skončení účetního období
– podíly na zisku lze vyplatit buď akcionářům (dividendy), nebo členům představenstva a dozorčí rady (tantiémy)
– povinností společnosti je zdanit dividendy 15% srážkovou daní, pokud nejsou od daně osvobozeny
– čistý (disponibilní) zisk je možno použít: na příděly do fondů -> 431/423,427 nebo 421; na navýšení ZK -> 431/419; na úhradu ztráty z minulých let -> 431/429; v dalších letech jako dodatečný zdroj -> 413/428
– vypořádání ztráty: čerpání z rezervního fondu -> 421/431; čerpání z dalších fondů -> 423,427/431; z nerozděleného zisku minulých let -> 428/431; snížením základního kapitálu -> 419/431; převedení zbytku ztráty na účet 429 – neuhrazená ztráta z minulých let
INDIVIDUÁLNÍ PODNIKATEL
– jedná se o fyzickou osobu jako podnikatelský subjekt
– FO podniká na základě oprávnění vykonávat podnikatelskou či jinou samostatnou výdělečnou činnost – oprávnění může být určeno živnostenským listem, zapsáním do profesní komory
• výhody OSVČ: jednoduchost při založení; rozhodování je soustřeďováno na jednoho vlastníka; při ročním obratu do 25 mil. Kč možnost vedení daňové evidence (v ní se vypočítává základ daně jako rozdíl mezi daňovými příjmy a výdaji – podnikatel neplatí daň z příjmů); možnost uplatnění výdajů paušálem
• nevýhody: ručení celým svým osobním majetkem; vyšší odvodové zatížení než u PO; praktická nemožnost vstoupit do větších státních zakázek
• zdaňování podnikající FO: daň z příjmů FO je strukturovaná tak, že zdanitelné příjmy FO jsou druhově rozlišovány (ze závislé činnosti, z podnikání, z kapitálového majetku, z pronájmu a ostatní příjmy)
– celkový základ daně se snižuje o:
a) nezdanitelné části (odpočet úroků z úvěrů ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru, částky zaplacené na penzijní připojištění a soukromé životní pojištění)
b) odečitatelné položky – ztráta z minulých let
– takto upravený ZD se zdaňuje jednotnou sazbou 15%
– vypočtená daň se dále snižuje o slevy na dani: na poplatníka, na manželku, na vlastní invaliditu, na studenta, na vyživované děti
• účetnictví u podnikatele – FO: v případě, že FO je účetní jednotkou, musí vést účetnictví
– zjednodušený rozsah účetnictví – FO, které budou účetními jednotkami a nemají povinný audit, mohou vést účetnictví v tomto rozsahu
• účet individuálního podnikatele – 491: podnikatel tedy FO, která vede účetnictví, má ve 4. účtové třídě vymezenou účtovou skupinu 49.
– tento účet zachycuje celkový stav vlastních zdrojů podnikatele, účtují se na něm zejména:
a) osobní vklady 221/491
b) výběry pro osobní potřebu 491/221
c) HV účetní jednotky soukromého podnikatele (čistý zisk nebo ztráta)
– má tedy pasivní zůstatek
• vznik firmy a zahajovací rozvaha: účetní jednotky otevírají účetní knihy ke dni svého vzniku, k tomuto dni sestavují také zahajovací rozvahu
otevření účtů: auto 022/701; hotovost 211/701; účet individuálního podnikatele 701/491
• účetní uzávěrka: završuje proces zpracování účetních informací do informací souhrnných – do podoby obratů a zůstatků, při uzavření účetních knih se zjišťují obraty – souhrn pohybů účtů strany MD a strany D a konečné zůstatky
– výsledkové účty se uzavírají převodem KZ na účet 710 a rozvahové účty převodem KZ na účet 702
• začátek následujícího roku: PZ rozvahových účtů musí navazovat na KZ rozvahových účtů, jimiž se uzavřelo předchozí období
– HV snížený o daňovou povinnost podnikatele se na počátku roku převede na stranu D 431 (o jeho použití rozhoduje sám podnikatel, proto se jako zdroj vlastního krytí převede na D 491
• odměna podnikatele: FO nemůže sama sebe zaměstnávat, ale může kdykoliv bez omezení převádět volné peněžní prostředky pro svojí osobní potřebu – účtuje se jako snížení vlastních zdrojů na MD 491
• zdravotní a sociální pojištění podnikatele: podnikatel platí v průběhu roku měsíční zálohy na zdravotní a sociální pojištění – tyto zálohy účtuje na 336/221, po skončení roku se vypočítává povinnost podnikatele ke zdravotnímu a sociálnímu pojištění, která se zaúčtuje na 526/336
– zůstatek na účtu 336 pak udává výši doplatku nebo přeplatku vůči SSZ a ZP, u které je podnikatel přihlášen
1) vyměřovací základ pro výpočet zdravotního a sociálního pojištění– u OSVČ je to 50% z příjmů ze samostatné činnosti po odpočtu daňově uznatelných výdajů
2) výpočet a platba pojistného pro zdravotní pojištění – sazba pojistného činí 13,5% z vyměřovacího základu
– zálohy platí OSVČ měsíčně
3) výpočet a platba pojistného na sociální pojištění – zahrnuje pojistné na důchodové zabezpečení a pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na statní politiku zaměstnanosti
– zálohy jsou opět měsíční
– sazba pojistného u OSVČ na státní politiku zaměstnanosti a důchodové pojištění je 29,2% z vyměřovacího základu, na nemocenské pojištění je sazba 2,3% z vyměřovacího základu (nemocenské pojištění není povinné)
Příklad: podnikatel si v průběhu roku 2013 zaplatil zálohy na pojistné takto:
– zdravotní pojištění 36 000 Kč (12x měsíční zálohu po 3 000 Kč)
– sociální pojištění 60 000 Kč (12x měsíční zálohu po 5 000 Kč)
– v březnu 2014 podal daňové přiznání, ve kterém byl základ daně z podnikání 500 000 Kč
2013
zaplacené zálohy na zdravotní pojištění 336/221 36 000 Kč
zaplacené zálohy na sociální pojištění 336/221 60 000 Kč
povinnost ke zdravotnímu pojištění 526/336 33 750 Kč
povinnosti k sociálnímu pojištění 526/336 73 000 Kč
2014
vrácení přeplatku na zdravotním pojištění 221/336 2 250 Kč
doplaceno sociální pojištění 336/221 13 000 Kč
