Otázka: Turismus

Předmět: Cestovní ruch, Zeměpis, Ekonomie

Přidal(a): An

Cestování provází lidstvo už od nepaměti. Cestovali již starověké národy – Egypťané, Mezopotánci, Římané, Řekové

Hlavními motivy, jež vedly k cestování, byly:

• Hledání obživy
• Příznivějších podmínek pro život
• Obchodní motivy
• Dobyvační cesty
• Náboženské cesty

Cestování ve středověku

• Ve středověku cestovali pouze faraonové (panovník, vyšší šlechta, nižší šlechta) bohatí měšťané, duchovní
• Středověk je rovněž érou zámořských objevitelských cest
• Objevitelé:
  • Marco Polo – strávil více než 20 let na dálném východě – 13. Stol.
  • Kryštof Kolumbus (15. stol.) – objevení Ameriky r. 1492
  • Vasco da Gama (15. a 16. Stol.)
  • A další …
• Hlavní motivy cestování ve středověku: dobyvačné, obchodní, náboženské

Novověk

• Znamená pro cestování nové možnosti, novou etapu, byl vynalezen parní stroj, parní lokomotiva a rozvíjela se díky tomu železniční doprava
• Za 1. Počin v oblasti cestovního ruchu je považován rok 1841, kdy Angličan Thomas Cook zorganizoval historicky první zájezd
• Zájezdu se zúčastnilo asi 570 lidí, cestovali vlakem na anglický venkov
• V roce 1845 si založil 1. Cestovní kancelář na světě
• Později organizoval i zahraniční zájezdy (první byl na světovou výstavu v Paříži) a otevřel si pobočky po celém světě (Indie, Amerika, Austrálie) 1877

U nás ČEDOK 1920

• Cestovali do okolních států
• Po roce 48 se rozvíjí chataření a chalupaření – tuzemský CR

Definice cest. Ruchu

Cestovní ruch se řadí do oblasti služeb

• Cestovní ruch je činnost osob cestujících do míst a pobývající v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než 1 ucelený rok, za účelem trávení volného času a služebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa)
• Cestovní ruch je uspokojování potřeb lidí formou rekreace, turistiky a kultury, ve volném čase, v jiných destinacích než je obvyklé místo účastníka cestovního ruchu

• Návštěvník je účastník cestovního ruchu. Návštěvníci se dělí na jednodenní návštěvníky (někdy nazýváni také exkurzionisté nebo výletníci) a turisty.

• Jednodenní návštěvník se účastní cestovního ruchu bez přenocování.

• Turista je účastník cestovního ruchu, který alespoň jednou přenocuje mimo své obvyklé prostředí.

• Tranzitní návštěvník je samostatnou kategorií, neboť může být obecně jednodenní, ale také turista.
  • Jedná se o návštěvníky, kteří se zastaví v dané lokalitě nebo zemi na své cestě do jiného cíle cesty.
  • Z hlediska definice sem spadají rovněž letecké transfery.

• Návštěvníky lze rozlišit na dvě základní kategorie:
  • Rezident (domácí návštěvník), jehož rezidentská země je stejná jako navštívená země; může to být
    • občan sledované země i cizí státní příslušníci žijící ve sledované zemi.

• Nerezident (zahraniční návštěvník), jehož země sídla je jiná, než je navštívená země;
  • za nerezidenta -je považován také občan sledované země trvale žijící v cizině

Předpoklady rozvoje cestovního ruchu

• Obecné předpoklady rozvoje CR
  • Svobodný pohyb obyvatel
  • Fond volného času
  • Dostatek finančních prostředků, tj. růst životní úrovně
  • Rozvoj dopravy

Předpoklady specifické

• Lokalizační předpoklady
• Selektivní předpoklady
• Realizační předpoklady

Lokalizační předpoklady (místní)

• Přírodní faktory
  • klima (podnebí)
  • hydrologické poměry
  • Reliéf
  • geologické podmínky
  • flóra a fauna

• Společenské faktory
  • kulturní – historické památky
  • církevní – kostely, chrámy
  • světské – hrady, sloupy

• kulturní zařízení
  • kina, divadla, muzeum, galerie
• kulturní akce
  • festivaly, koncerty, sportovní eventy
• sportovní akce

Selektivní předpoklady

• Objektivní
  • politické faktory
  • dosažená životní úroveň
  • kvalita živ. Prostředí
  • demografickou strukturu)
• Subjektivní
  • osobní názory
  • motivy
  • příslušnost
  • rodinné poměry
  • reklama a propagace CK
  • znalost jazyků

Realizační předpoklady

• Existence ubytovacích a stravovacích zařízení, dopravní infrastruktura + další podmínky (volnočasové aktivity)

Služby v CR

Dělí se:

• Základní
  • Ubytovací služby
  • Stravovací služby
  • Dopravní služby
  • Průvodcovské služby
• Doplňkové
  • Pojišťovací
  • Celní
  • Pasové
  • Vízové
  • Zdravotní

Dopravní služby

• Doprava zahrnuje přepravu osob (účastníků cestovního ruchu), jejich zavazadel, dále služby informační, prodej dopravních cenin, vyřizování reklamací atd.
• Dopravu dělíme:
  • Silniční
  • Železniční
  • Letecká
  • Lodní
  • Ostatní druhy dopravy (vertikální, MHD)
• CR nejvíce využívá letecké a silniční dopravy
• Dopravní cenina – poukázka opravňující cestovat daným cestovním prostředkem (jízdenka, místenka, letenka)
• Přepravní řád – určuje práva a povinnosti cestujícím
• Přepravní tarif – přiřazuje cenu jízdného podle ujetých kilometrů
• Jízdní řád – časový harmonogram spojů

Silniční doprava

• Přeprava cestujících CR po pozemích komunikacích
• Pozemní komunikace dělíme:
  • Dálnice
    • Označení – D + číslo
  • Silnice
    • Třída
    • Třída
    • Třída
    • Třída – místní, účelové komunikace
    • Označení – 1. Třída – jedno nebo 2 čísla

• Výhody silniční dopravy: Rychlost, Komfort, Nezávislost
• Nevýhody silniční dopravy:
  • Cena
  • Velká spotřeba pohonných hmot
  • Znečisťování živ. Prostředí
  • Dopravní zácpy
  • Špatná kvalita silnic

• Silniční dopravní prostředky:
  • Automobil, autobus, mikrobus
  • Motocykl, karavan, obytné auto
    

Železniční doprava

• Přeprava účastníků CR po železnici
• V CR není příliš využívána
• Druhy vlaků: osobní, spěšný, rychlík, expres, intercity, eurocity, superhity
• Druhy vagónů: třída, 2.třída, kombinovaná, jídelní, lůžkový, lehátkový
• Železniční přepravu v CR využívají některé CK např. Exclusive travel

Letecká doprava

• Nejvíce se silniční dopravou využívána v CR
• Výhody: vysoká rychlost, nízká nehodovost, komfort
• Nevýhody: vysoká cena, dostatek času, závislost na počasí, dostupnost, zátěž pro živ. Prostředí
• Materiálně-technické zajištění:
  • Letadla (malá, střední, velká, velkokapacitní)
  • Letiště a jejich zázemí, personál
• Třídy v letadle:
  • Třída – first class
    • Nejluxusnější, nejdražší, bývá oddělena
    • Nejširší, nejpohodlnější sedačky
    • Vyšší servis, kvalita služeb (jídlo, pití v ceně)
  • Třída – biznis class
    • Služby stejné jako v 1. Třídě – více sedadel ale užší
  • Třída – travel class
    • Užší sedáky, jídlo/pití v ceně nebývá

• Nízkonákladové aerolinky nabízí nižší cenu letenky na úkor kvality a rozsahu poskytovacích služeb – RYAN ER, EASY JET
• Charletové lety – jsou lety, které zabezpečuje letecká společnost CK za celou sekci – TRAVEL SERVICE

• Klasické společnosti: ČSA, ALITALIA, BRITISH AIRWAYS, AMERICAN AIRLINES
• Letiště v ČR:
  • Praha – Letiště Václava Havla
  • Brno – Tuřany
  • Ostrava – Mošnov
  • Karlovy Vary – Olšova vrata
  • Pardubice

Lodní doprava

• Je přeprava účastníky CR pomocí plavidel na vodních tocích, plochách
• V ČR okrajový/ sezónní význam
• Využívají účastníci CR v letních měsících na Vltavě, Labe (Lodě – Vltava, Vyšehrad)
• Dále využívána na velkých nádržích: Lipno, Orlík, Slapy, Vranov
• Výhody: hromadnost, nízká cena, malá zátěž
• Nevýhody: nízká dostupnost

Ubytovací služby

• Zahrnují přechodné přenocování účastníků CR
• Ubytovací služby poskytují ubytovací zařízení
• UZ dělíme:
  • Individuální
  • Hromadná
• Klasifikaci a certifikaci UZ se zabývá „Hotel stars union“ – přiděluje hvězdičky ubytovacím zařízením
• Hodnotí:
  • Hotel
    • UZ s Nejméně 10 pokoji pro hosty a úsekem příjmu hosta (front office) a stravovací části (restaurace) – mohou získat *- 5*
  • Hotel Garni
    • UZ s min. 10 pokoji pro hosty s úsekem příjmu hosta ale mají omezený počet – mohou získat *- 4*
  • Penzion
    • UZ s min. 5 – max. 20 pokoji, většinou nemá recepci ani restauraci, může získat 1 – 4*
  • Motel
    • UZ s nejméně 10 pokoji pro hosty, primárně slouží motoristům, většinou se nachází v blízkosti strategických míst/cest max. 4*
  • Botel
    • UZ na lodi, platí stejné požadavky jako na hotel

Ubytovací zařízení, která nejsou certifikována

• Chatová osada
  • je ubytovací zařízení pro přechodné ubytování hostů (chaty, sruby, bungalovy)
• Kemp
  • je ubytovací zařízení pro přechodné ubytování ve vlastním zařízení hostů (stan, obytný přívěs)
• Turistická ubytovna
  • je jednodušší ubytovací zařízení pro přechodné ubytování hostů s větším počtem lůžek v ubytovacích místnostech

Pojištění v CR

• V CR máme 2 druhy pojištění:
  • povinné (pojištění CK)
  • nepovinné (pojištění účastníků) – účastník si jednává pojištění sám nebo u CK

• CK si sjednávání pojištění dle zákona CK č 159 z roku 1999
• CA pojištěné být nemusí

• Cestovní pojištění (připojištění) – kryje rizika spojená s cestováním
• Pojistné riziko – náhodná událost, jejíž následky jsou kryty pojištěním
• Pojistná částka – max. výše náhrady škody poskytnutá pojišťovnou (200 – 400 Kč/Týden)
• Pojistné plnění – vyplacení náhrady škody pojišťovnou poškozeném.
• Pojistné – cena pojištění. Závisí na pojistném riziku na předpokládané výši škody, na věku pojištěného
• Pojistná smlouva – je právní dokument, který stvrzuje a specifikuje vztah mezi pojišťovnou a klientem (pojištěným)

Peněžní služby v CR

• Zájezd je balíček služeb CR, jeho úhrada ze strany klienta spadá do peněžních služeb. Platby dělíme na: – hotovostní, – bezhotovostní
• hotovostní – jedná se o úhradu pomocí hotovostních platebních prostředků – bankovek a mincí
• bezhotovostní – existuje více forem:
  • 1) pomocí internetového bankovnictví – jedná se o převod z účtu plátce na účet příjemce pomocí příkazu k úhradě
  • 2) voucher – jedná se o poukaz na předem zaplacené služby CR (posílá CK klientům)
  • 3) platební karty  – v dnešní době jsou používanější, než hotovostní peníze dělí na: kreditní, debetní
  • 4) šeky – forma cenného papíru, který vydává banka svému klientovi

Směnárenské služby CR

• Směnárenské služby mohou poskytovat pouze instituce, kterým byla vydána min. financí koncesní listina
• Směnárenská místa musí být zřetelně označena
• Směnárenská místa dělíme na:
  • Bankovní
  • Mimobankovní – směnárny, hotely, CK, čerpací stanice

• Základní pojmy:
  • Valuty – cizí měna v hotovostní podobě
  • Devízy – cizí měna v bezhotovostní podobě
  • Směnný kurt – pomě který udává směnitelnost jedné měny za druhou

• Rozlišujeme 3 druhy směnných kurzů:
  • 1) Kurz střed – se řídí kurzem ČNB, která ho vyhlašuje každý pracovní den
  • 2) Kurz nákup – udává za kolik směnárna vykoupí/nakoupí valuty
  • 3) Kurz prodej – udává, za kolik směnárna prodá valuty – vyšší než kurz nákup

Pasové služby

• Schengenská dohoda – dohoda o zcela volném, svobodném pohybu osob v rámci schengenského prostoru. ČR se k ní připojila v roce 2007, kdy i u nás došlo ke zrušení pasových celních kontrol na hranicích, přísné kontrol však probíhají vně Schengenského prostoru
• Státy této dohody používají databázi SIS (shengen information systém)
• Umožňuje monitorovat pohyb hledaných osob kdekoliv E
• Mimo schengenský prostor pouze s vízem
• Každý občan členského státu EU má právo svobodně vycestovat a pohybovat se v jiném státě unie
• Cestovní doklad – veřejná listina opravňující občana k překračování státních hranic. Obsahuje základní identifikační údaje o držiteli, údaje o vstavení dokladu a jeho časové platnosti

Druhy cestovních dokladů

• Cestovní pas s biometrickými údaji (podpis, digitální fotografem…)
• Diplomatický pas
• Služební pas – zaměstnanci firem, kteří jedou na služební cestu do zahraniční
• Cestovní průkaz –
• Náhradní cestovní doklad Evropské unie
• Jiný cestovní doklad na základě mezinárodní smlouvy (občanský průkaz)

Cestovní doklad se vydává na 10 let u osob mladších 15 let na 5 let

Celní služby v CR

• Clo
  • je peněžitá dávka, kterou stát vybírá za dovoz a vývoz zboží na základě platného celního sazebníku. Clo má význam jako ochrana národní ekonomiky. V rámci EU jsou cla zrušena, tzn. Dnem vstupu EU, nám skončily pravidelné celní prohlídky na hranicích s ostatními členskými státy

• Druhy cel:
  • Vývozní
  • Dovozní
  • Vyrovnávací
  • Odvetné

• V rámci Evropské unie je tzv. bezcelní zóna – na hranicích neprobíhá celní kontrola turistů
• Na některé druhy zboží platí úplný zákaz dovozu a vývozu drogy, omamné látky, 100% líh a zbraně
• Se zvláštním povolením se může převážet – zvířata, rostliny, umělecká díla, starožitnosti, léky
• V omezeném množství se můžou převážet komodity zatížené spotřební daní – lihoviny, pivo, víno, cigarety, benzín

Vízové služby v CR

• Vízum
  • zvláštní povolní určitého státu k pobytu na jeho území
  • vydává ho zastupitelský úřad v zemi žadatele (velvyslanectví, ambasáda)

• Druhy víz podle časové platnosti
  • víza krátkodobá s platností do 90-ti dnů – studentské, cestovatelské, turistické
  • víza dlouhodobá nad 90 dnů – pracovní, pobytové vízum

• Druhy víz podle účelu cesty
  • studentské, letištní, pracovní, turistické, diplomatické

Rozdělení CR:

Formy CR – rozlišujeme je dle motivace účastníka CR

• Rekreačně – pobytový CR – pobytové zájezdy např. u moře
• Poznávací CR – poznání kultury a památek
• Zdravotně- léčebný CR – lázeňství – hlavním motivem je relaxace, rekondice, zotavení se
• Vzdělávací CR – jazykové pobyty
• Přírodní CR (venkovská turistika) – hlavním motivem je pobyt v přírodě na venkově
• Profesní CR (obchodní CR) – patří sem jména kongresy a konference
• Společenský CR
  • Základní formy CR
  • Specifické formy CR – CR dětí a mládeže, seniorský CR, dobrodružný CR, ekoturistika, agroturistika, ekoagroturistika, geocaching, městský CR

• Pseudoformy CR – sexuální turistika, gastronomický CR, baťůžkový CR, dark tourisim – cestování do míst spojených s nějakou katastrofou

Druhy CR:

• Druhy CR – vymezujeme nejčastěji dle místa či způsobu realizace, počtu účastníků atp.
• Např.
  • CR dle územního hlediska, členíme na domácí a zahraniční turismus
    • Příjezdový CR – incoming, turisti přijíždějí k nám
    • Výjezdový CR – outgoing, turisti vyjíždí do zahraničí
  • CR podle způsobu realizace, členíme na organizovaný a neorganizovaný turismus
  • CR podle počtu účastníků, členíme na individuální a skupinový

• CR dělíme vzhledem k národní ekonomice na
  • Aktivní – příjezdový
  • Pasivní- výjezdový

• CR podle délky pobytu
  • Krátkodobý <3 noci
  • Dlouhodobý>3 noci

Lázeňský CR

Historie lázeňství

• Rozvoj lázeňství souvisí s pradávným zájmem lidí o přírodní minerální prameny a jejich účinky
• Ty však nejsou na světě rozmístěny rovnoměrně. V blízkosti pramenů tedy vznikala postupně první léčebná místa.

Lázeňství ve starověku

• Kvetlo v antice
• Zbytky antických lázní byly objeveny v starověkém Egyptě, Turecku, Řecku, Římě
• Ve starověkém Římě navštěvovali lázně významní a zámožní občané (Patriciové)
• Z evropských států mají nejstarší tradici – Itálie, Francie, ČR, Slovensko, Maďarsko, Německo, Polsko a Rusko

Lázeňství ve středověku

• Období středověku nebylo lázeňství příliš nakloněno. Zájem o kulturu těla silně poklesl
• Ve středověku využíval soukromých lázní pouze panovník či vyšší šlechta a měly v podstatně jediný účel, kterým byla hygiena.
• Mnohé středověké lázeňské procedury však nebyl příliš šetrné

Lázeňství v novověku

• V 18. A 19. Stol. S počátkem průmyslové revoluce. S rozvojem vědy se opět lázeňství dostává do popředí zájmu.
• Konec 19. Stol. A začátek 20. Stol. Je považován za zlatý věk lázeňství
• Lázeňství postupně dostává masový rozměr

Vývoj lázeňství v ČR

• ČR má díky velkému výskytu přírodních léčivých zdrojů vhodné podmínky pro rozvoj lázeňského CR.
• Stol. Př. N. l. Keltové znali přírodní zdroje a využívali je (Teplice v severních Čechách)
• Nejstarší lázně jsou Karlovy Vary – kde podle pověsti byly objevené horké plameny
• Stol. – rozvoj lázeňství v ČR díky novým vědeckým poznatkům a rozvoji medicíny.
• A 20. – založeno nejvíce lázní ČR
• V roce 1948 byly lázně znárodněny – staly se hlavně zdravotnickými zařízeními
• Nejvíce hostů mělo hrazeno ubytování v lázní ze zdravotního pojištění

V roce 1992 přešla většina lázní do soukromého vlastnictví

Lázeňské služby

• Hosté přijíždějí do lázní především za účelem léčení, rehabilitace, rekonvalescence, odpočinku či prevence

Rozdělení přírodních léčebných zdrojů

• Přírodní léčivé vody
  • Minerální vody
  • Termální prameny
  • Studené prameny
• Peloidy – slatiny, rašeliny a bahna
• Přírodní zdroje plynu – používají se k plynovým koupelím (Co2)
• Klimatické podmínky – např. moře, horské oblasti, jeskyně

• Ve většině českých lázeňských míst se nacházejí minerální vody, řada z nich využívá k léčbě peloidy, troje lázně se specializují na léčbu a prevenci onemocnění pomocí ojedinělých klimatických podmínek.
• V lázních se k léčbě pacientů využívá speciálních postupů – léčebných procedur

Lázeňské procedury

Procedury lze rozdělit do 2 skupiny:

• Procedury využívající místní léčivý zdroj – koupele, zábaly, inhalace či pitné kůry
• Doplňující procedury – masáže, elektroléčba, magnetoterapie, cvičení či vodoléčba

Indikační skupiny chorob

• Hlavní indikační skupiny chorob v českých lázních:
  • Nemoci onkologické
  • Nemoci oběhového ústrojí
  • Nemoci trávicího ústrojí
  • Poruchy metabolismu
  • Nemoci dýchacího ústrojí
  • Nemoci nervové
  • Nemoci pohybového ústrojí
  • Nemoci ledvin a močového ústrojí
  • Duševní poruchy
  • Nemoci kožní
  • Nemoci ženské

Služby lázeňského CR

• Lázeňská místa jsou komplexem ubytovacích, stravovacích, rehabilitačních, sportovních a léčebných zařízení.
• K základním službám lázeňství patří tedy:
  • Zdravotně-léčební služby
  • Ubytovací služby
  • Stravovací služby
  • Služby společensko-kulturní
  • Služby suportoví
  • Služby doplňkové

Formy lázeňského pobytu

• Lázeňská komplexní lázeňská léčba – v plné výši hradí pacientovi pojišťovna (standardně 21 dní)
• Příspěvková lázeňská léčba – ubytování a stravu si pacient hradí sám, zdravotní pojišťovna platí pouze léčebné procedury (21 dní 1x za 2 roky, většinou u chronických chorob)
• Samoplátecká léčebná léčba

Lázeňský místopis – významné lázně  v CR

• Karlovy Vary
  • Leží v Z Čechách, podle pověstí je založil Karel IV. Kolem roku 1350, když zde na lovu v okolních lesích objevil horké vřídlo s léčivými účinky
  • Najdeme zde malebnou neoklasická kolonáda se secesními prvky
  • Ve varech najdeme 14 léčebných teplých pramenů – nejteplejší 72,5 C a má název vřídlo
• Mariánské lázně
  • Tvoří také západočeský lázeňský trojúhelník
  • Najdeme zde více než 100 studených minerálních pramenů s vysokým obsahem oxidu uhličitého, některé se využívali již v 16. Století
  • Dominantou města je neoklasicismusí kolonáda z konce 19. Století, před kterou stojí zpívající fontána
  • Léčí se zde především nemoci srdečního ústrojí, trávicí ústrojí a metabolizmu a dýchacího a pohybového ústrojí
• Františkovy lázně
  • Byly založeny v 19. Století opět v éře neoklasicismu
  • Lázně se vyznačují příznivým klimatem a výjimečně čistým ovzduším
  • Léčí se zde především gynekologické onemocnění (neplodnost), oběhové, dýchací, pohybové ústrojí
  • Léčivým zdrojem je především uhličitá voda a plynný oxid uhličitý
• Jánské lázně
  • Leží v Krkonoších, jsou i významným lyžařským střediskem
  • Orientují se na léčbu pohybového aparátu
  • Byla zde založena 1. Klinika, která se zaměřila na léčbu dětské obrny
• Poděbrady
  • Leží ve středních Čechách pouhých 50 km od Prahy
  • Lečí se zde nemoci oběhového ústrojí srdce, cév
• Jeseník
  • Leží nad městem Jeseník v Jeseníku
  • Najdeme zde okolo 60 pramenů horské vody
  • Byly založeny v 19. Století Vincenz Priessnitz
• Karlova Studánka
  • V pohoří Hrubý Jeseník
  • V údolí říčky Bílá Opava
  • Založena ve 14. Století, jsou to klimatické lázně

The post Turismus – cestovní ruch first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Otázka: Praha

Předmět: Cestovní ruch/Zeměpis

Přidal(a): Lukáš

Název Praha

Název města Prahy vyvolává mnoho diskuzí a je zde několik verzí, podle kterých toto jméno vzniklo. Nejznámější teorie je ta, že město je pojmenováno po slově „práh“ myšleno jako říční práh neboli brod přes řeku Vltavu, který se nacházel v místech, kde nyní stojí Karlův most. Nad tímto brodem neboli prahem se postupně začalo rozrůstat město a odtud vznikl jeho název. Další teorie jsou odvození od slova „pražení“ (nikoli tepelná úprava ořechů, ale opracovávání kovů, obilí…). Češi si ale již odmala oblíbili pověst založení města Prahy kněžnou Libuší, která nechala vystavět město na místě, na kterém si osadník vyráběl práh do svého domu.

Praha má také jako jedno z mála měst nesmírně mnoho přívlastků. Praga tocius Boemie domina (Praha – paní celých Čech). Praga Caput Regni (Praha – hlava království) byl její přívlastek již od středověku a dodnes je vyznačen na Staroměstské radnici. Heslo Praga mater urbium (Praha – matka měst) je součástí městského znaku. Praga caput rei publicae (Praha – hlava republiky). Mezi lidovější přívlastky patří například Zlatá Praha, Praha stověžatá, Praha – perla měst, nebo Praha – srdce Evropy.

Historie města

Na území dnešní prahy se v době kolem 200 let BC vyskytovaly bojovné kmeny Keltů. Kolem 6. století sem začali pronikat první Slované během stěhování národů. Podle legendy byla Praha založena v 8. století kněžnou Libuší, která jí předpověděla velkou moc, slávu a bohatství: „Město vidím veliké, jehož sláva hvězd se bude dotýkat“. Na ostrohu nad řekou Vltava nechal v 9. století kníže Bořivoj postavit křesťanský kostelík, věnovaný panně Marii. Šlo o 2. křesťanský kostel v Čechách. Tím pádem zde byly založeny základy Pražského hradu a šlechta se sem přestěhovala z Levého Hradce. Tím bylo umožněno Praze, aby se stala centrem řízení celého státu. Začali sem proudit obchodníci a řemeslníci a začalo se budovat velkolepé město.

Středověká Praha byla ve 12. až 14. století na nejvyšším vzestupu. Pro Prahu znamenala tato století éru hojnosti, slávy a expanze. Hovořilo se o ní jako o městu z kamene, kde je všeho dostatek a lidé jsou zde bohatí. V době panování Karla IV. se město mělo stát hlavním městem Svaté říše římské. Za městskými hradbami ale začínalo být lidem poněkud těsno kvůli neustálému přílivu obyvatelstva. Řešením bylo založení Nového Města pražského. Svou velikostí a vyspělostí mohla Praha soupeřit s největšími městy Evropy, jako například Římem, Florencií nebo Paříží.

Během druhé světové války byla Praha hlavním městem Protektorátu Čechy a Morava od roku 1939. Během této doby Praha zažívala těžké časy. Válka ani tak nepostihla budovy a továrny, jako její obyvatele. Teror nacismu se šířil po Praze a všichni se museli podřídit. Obyvatelstvo podstoupilo násilnou germanizaci, kdo se nepodvolil, byl odvlečen do koncentračních táborů, stejně jako hrubá většina židovského obyvatelstva Prahy. Kulturní život byl zcela ochromen a po smrti Jana Opletala se začaly zavírat vysoké školy a inteligence byla odsunována do ústraní. Po atentátu na R. Heydricha v květnu 1942 začal tlak na obyvatelstvo ještě sílit (vyhlazení obcí Lidice a Ležáky). 5. Května 1945 vypuklo Pražské povstání, při kterém zemřelo přes 10 000 vojáků nacistické armády a přes 7500 spojenců a civilistů. Praha padla do rukou komunismu. Kvůli dohodě, že americké jednotky se zastaví u Plzně a nechají východní vojáky osvobodit Prahu, zaznamenalo město daleko větší zbytečné ztráty. Po skončení války byly všichni pražští Němci násilně vysídleni.

Po druhé světové válce se chopila moci Komunistická strana Československa. Po Praze začalo masivní budování sídlišť, bylo zmodernizováno letiště a začalo se se stavbou metra. Po ekonomickém úpadku se Praha stala centrem sametové revoluce, která ukončila komunistickou nadvládu. To naplno otevřelo brány cestovnímu ruchu a mezinárodním spolupracím. Po roce 1990 se také rozšířila osobní doprava a lidé méně jezdili MHD, což zkomplikovalo dopravní situaci ve městě. Roku 2002 Prahu zasáhly silné povodně, které poškodily například pražskou zoo a metro.

Lokace, přírodní podmínky a podnebí

Praha se nachází ve středu Středočeského kraje mírně na severu Čech. Patří do České vysočiny a menší část je z České tabule. Rozkládá se především podél řeky Vltava a většina náleží do Pražské plošiny. Další části jsou Středolabská tabule, Hořovické pahorkatiny a Brdské vrchoviny. Nejnižší bod je hladina Vltavy u Suchdola (177 m. n. m.) a nejvyšší je vrch Teleček (400 m. n. m.). Dnešní vzhled ovlivnila v první řadě eroze a činnost Vltavy. Podnebí je zde mírné, teplé a suché. Průměrné roční srážky byly naměřeny 520 mm a průměrná roční teplota je 8,5°C (v lednu 2°C a v létě 24°C). Pražské ovzduší je dne velmi silně znečištěno smogem z důvodu dopravy a továren. Nejvyšší hladina znečištění je v okolí průmyslových zón. Dvě největší řeky kraje jsou Vltava a její přítok Berounka. Vltava pramenící na Šumavě a nejdelší řeka České republiky protéká od jihu na sever Prahou do úmoří Severního moře. Je zde až 100 různých vodních toků rozprostírajících se po celém kraji a dále více než 100 vodních nádrží a rybníků.

Správa

Praha je nejmenší kraj ČR s rozlohou 500 km². Postavení Prahy v rámci České republiky je velice specifické. Praha jakožto hlavní město ČR je statutárním městem, ale je brána jak za kraj tak i za obci a také zde sídlí správní instituce Středočeského kraje. Dle zákona o hlavním městě Praze (vydán 13. dubna 2000) se jí netýká zákon o obcích, ani zákon o krajích. Praha pro sebe jakožto správní celek vydává nařízení a vyhlášky, které jsou následně umístěny do Sbírky právních předpisů hlavního města Prahy. Město se dá dělit několika způsoby. Existuje katastrální dělení, státně-územní dělení, samosprávné dělení a podobně. Podle územního dělení je Praha rozdělena na 10 obvodů. Každý obvod pak na městské části, které tvoří území obvodu (Obvod Praha 7: území Praha 7, Praha – Troja apod.). Podle samosprávného dělení je Praha rozdělena do 57 samosprávných částí s voleným zastupitelstvem, radou a starostou. Zastupitelstvo je složeno z 65 členů a jsou voleni na 4 roky v rámci komunálních voleb.

Obyvatelstvo a ekonomika

Praha je kraj s nejvyšším počtem obyvatel a hustotou zalidnění (1 250 000 obyvatel; 2360 obyvatel/km²). Graduální vzestup obyvatelstva na území Prahy je znát nejvíce k počátku 19. století. Poté se město zvětšovalo v průměru o 20-30 tisíc obyvatel za 5 let. K roku 2011 bylo v Praze 51,6% žen (655 058) a 48,4% mužů (613 738). Průměrný věk obyvatel činil 41 let. Praha má velký počet jak vystěhovalých tak přistěhovaných obyvatel. Většina přistěhovaných obyvatel jsou cizinci a lidé ze středočeského kraje co se stěhují za prací. Vystěhovaní jsou nejčastěji sami Pražané stěhující se do Středočeského kraje, aby unikli velkoměstu. Město se i přes tuto deurbanizaci stále rozšiřuje díky velkému množství nových obyvatel. Na Prahu a Středočeský kraj připadá více jak polovina cizinců z celé České republiky. V Praze je to přes 14% (175 000) obyvatel. Co se týče ekonomiky, je Praha výrazně bohatší region než ostatní v ČR. Svou ekonomikou je Praha nad celoevropským průměrem na celkové 9. pozici z nejbohatších regionů Evropy. V porovnání s ostatními kraji má Praha vyšší podíl zaměstnaných osob (60%) a nižší procento nezaměstnaných (3%). V důsledku toho ji můžeme považovat na ekonomicky nejaktivnější kraj, jelikož průměrné HDP na občana zde tvoří přes 220% celorepublikového průměru (1/4 celkového HDP ČR). Není divu, že je zde tak vysoká míra zaměstnanosti, jelikož jsou v Praze kladeny vyšší předpoklady na uchazeče o práci, zvedá se tím také průměrný plat – ve zbytku ČR je to 22, zde 28 tisíc. Specifický faktor tohoto kraje je rovněž to, že 20% obyvatel do Prahy za prací dojíždí a to hlavně ze středočeského kraje (13%). Největší část (80%) Pražských ekonomicky aktivních obyvatel pracuje ve službách jakožto v terciálním sektoru. Naopak v ostatních sektorech je zde výrazně menší zastoupení než ve zbytku ČR. Je to logické, jelikož v Praze je největší poptávka po službách z důvodu urbanizace. Nelze zde vlastnit velká pole na zemědělství ani těžit uhlí pod celým městem. Praha je město lidí, které je ekonomicky aktivní jen díky uspokojování potřeb ostatních lidí prostřednictvím služeb. Dalo by se ale říci, že i přes to patří Praha jako vždy v minulosti k nejdůležitějším hospodářským částem státu. Nejvýraznější příjmy přitom tvoří turistika, filmový průmysl a zpracovatelský průmysl. Co se týče zpracovatelského průmyslu, je v Praze přes 730 průmyslových závodů zaměstnávajících přes 100 tisíc obyvatel. Největším zastoupením je samozřejmě potravinářský průmysl. Lidé musí něco jíst a uspokojovat svoje primární potřeby potravy a teprve poté je řada na dalších odvětvích ekonomiky, kterými se můžou uspokojit další sekundární potřeby. Další významné odvětví je elektrotechnický průmysl, primárně výroba a prodej televizorů a rozhlasových přijímačů do domácností a firem. Další příklady většího zastoupení Pražského průmyslu: „kovodělný průmysl; výroba strojů a zařízení; chemie a farmaceutický průmysl; průmysl výrobků ze skla, keramiky a porcelánu, stavební hmoty; výroba dopravních prostředků“.[1]

Cestovní ruch a kultura

Praha je nejnavštěvovanější kraj ČR. Obsadila příčku 6. nejnavštěvovanějšího města Evropy. Celkový počet turistů byl roku 2014 přes 6 miliónů a je to tedy významný finanční zdroj pro stát a město. Pro město dokonce jeden z nejdůležitějších. To, že Prahu navštívilo tolik turistů, má za důvod množství kulturních památek, které byly dochovány v dobrém stavu díky tomu, že Praha na rozdíl od ostatních Evropských měst nezažila těžké bombardování a boje za 2. světové války. Nejvíce zahraničních turistů sem proudí z východních zemí Asie (Čína, Jižní Korea, Japonsko, Indie…) a z Německa (14% celkových turistů). Tyto údaje jsou odpočteny od celkového množství přenocování a ubytování v ubytovacích zařízeních Prahy za důvodem rekreace. Skutečné číslo je tedy ještě větší například o obyvatele středočeského kraje, kteří zde nepřenocovávají. Pro ochranu Pražských památek byla založena Pražská památková rezervace (PPR), která zahrnuje území o rozloze 8,66 km² a patří svou rozlohou mezi největší na světě. Na jejím území je 28 národních kulturních památek z celkového počtu 37 po celé Praze. Nejznámější a nejnavštěvovanější památky jsou: komplex Pražského hradu (Katedrála svatého Víta), Karlův most, Pražský orloj se Staroměstskou radnicí, Letohrádek Hvězda atd. Praha je hlavní město kultury České republiky. Nachází se zde mnoho divadel, muzeí, galerií, kin a restaurací s moderní gastronomií. Národní galerie v Praze spravuje velkou sbírku obrazů slavných malířů jako například Picassa, Muchy, Rubense, Rembrandta nebo Van Gogha. Pražská divadelní scéna se odehrává především v Národním divadle, ve Státní opeře nebo v Rudolfínu, sídlu České filharmonie a Symfonického orchestru hlavního města Prahy. Také je zde divadlo Semafor s legendární historií a množství muzikálových divadel jako například Hudební divadlo Karlín. Úroveň gastronomie v Praze roste. Kromě klasických českých hospod s tradičními českými pokrmy jsou zde i 2 restaurace, které obdržely hvězdu Michelin. Každoročně Praha také pořádá festival jídla (Prague Food Festival) a Český pivní festival, který nabízí mimo jiné pivo z místních pivovarů.

Závěr

Závěrem bych chtěl shrnout tuto seminární práci. Kraj Praha je sice nejmenším z krajů, jeho ekonomická činnost je ovšem pro Českou republiku nepostradatelná. Díky turismu a službám se ekonomika ještě stále drží nad hranicí státního bankrotu. Město je také historicky velmi rozmanité a pro samotné občany vyvolává hrdost a to hlavně při pomyšlení na sametovou revoluci, která zavedla demokracii v této zemi. Praha symbolizuje pro mnoho lidí celou českou republiku, jelikož je to místo, odkud je vše řízeno a kde se rozhoduje o budoucnosti. Co se kultury týče je toto město jedno z nejrozmanitějších v celé Evropě a to jak z hlediska památek tak divadelní a hudební scény a lidé, kteří hledají ať už nové myšlenky nebo inspiraci k činům, by měli zavítat do toho velkolepého města.

Zdroje:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Praha

https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1kon_o_hlavn%C3%ADm_m%C4%9Bst%C4%9B_Praze

https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C4%9Bstn%C3%ADk_pr%C3%A1vn%C3%ADch_p%C5%99edpis%C5%AF_kraje

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kr%C3%A1lovsk%C3%A9_hlavn%C3%AD_m%C4%9Bsto_Praha

http://www.praha.eu/jnp/cz/index.html

http://www.praha.cz/

http://drah.blog.cz/0810/praha-prirodni-podminky

https://cs.wikipedia.org/wiki/Velk%C3%A1_Praha

[1] http://cs.wikipedia.org/wiki/Praha

The post Praha – seminární práce – CR first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

   Otázka: Excerpční lístek a itinerář a popis cesty

   Předmět: Zeměpis cestovního ruchu

   Přidal(a): lůca

Lucie Kalivodová

Excerpční lístek města Mikulov

Město

• Mikulov je obcí s rozšířenou působností tzv. III. stupně (správní obvod úřadu)
• založení města – první písemné údaje o městě se datují od roku 1173
• počet obyvatel: 7352 (stav k 1.1. 2010)
• Porovnání: Benátky nad Jizerou (rok. 1259, počet obyvatel 7387)

Poloha

• jižní Morava – Jihomoravský kraj, okres Břeclav, město Mikulov se nachází 50 km jihovýchodně od města Brna. Nadmořská výška: 242 m n.m.Výměra: 4533 ha
• město leží při silničním a hraničním přechodu z Česka do Rakouska na trase Brno-Vídeň (silnice I/52, evropská silnice E461 z ní se zde odpojuje silnice I/40 do Břeclavi.

Památky a prohlídkové objekty

• Sgrafitový dům U Rytířů se sgrafitovou výzdobou a tzv. kanovnický dům.
• kašna se sochou Pomony s rohem hojnosti z počátku 18. století
• monumentální barokní Sousoší Nejsvětější Trojice z let 1723-1724
• Zámek Někdejší liechtensteinský a později dietrichsteinský zámek, stojící na výrazném skalním útesu tvoří již několik století nepřehlédnutelnou dominantu Mikulova.
• Dietrichsteinská hrobka
• Církevní památky -K církevním památkám Mikulova lze řadit kostel sv. Václava, kostel sv. Jana Křtitele, kostel sv. Šebestiána na Svatém kopečku a pravoslavný chrám sv. Mikuláše
• Památky židovské komunity
• Kozí hrádek a Svatý kopeček
• Jeskyně Na Turoldu
• Víno a vinařská turistika

Podnebí

• území města leží v klimatické oblasti T4 – která patří k nejteplejším v České republice. Jde o oblast teplou, suchou s mírnou zimou, převládající směr větrů je západní a severozápadní. Se suchým a teplým podnebím této oblasti souvisí nejen rozšířené pěstování vinné révy

Příroda

• Mikulov je obklopen pálavskou přírodou, v těsné blízkosti centra leží dvě rezervace – Svatý kopeček a Turold s jeskynním systémem

Hospodářství, ekonomika

• v Mikulově je zastoupen průmysl strojírenský a stavební, město však nejvíce proslavila řada jeho vinařských firem

Významné osobnosti

• Jan Evangelista Purkyně, Alfons Mucha

Významné události

• červencový Mezinárodní kytarový festival,srpnové výtvarné sympozium „dílna“ a trojice zářijových akcí: mezinárodní festival sborového zpěvu Kampanila, Pálavské vinobraní a Mariánská pouť na Svatý kopeček.

Dějiny vývoj, přítomnost, budoucnost

• vznik Mikulova se zpravidla klade na počátek 12. století, kdy zde byla založena trhová osada, jež se v roce 1279 dočkala povýšení na městečko a v roce 1410 na město. Na místě románského a gotického hradu vznikl v 17. století zámek
• Mikulov byl od konce 13. do konce 16. století v držení Lichtenštejnů, poté patřil až do 19. století Ditrichštejnům, kteří vlastnili zámek a velkostatek až do roku 1945, kdy také zámek vyhořel.
• Ve zdejším zámku byly po bitvě u Slavkova dojednány (2. prosince 1805) předběžné podmínky míru mezi Francií a Rakouskem. A 61 let poté, po porážce rakouských vojsk v bitvě u Sadové, tu 26. 7. 1866 podepsali příměří mezi Rakouskem a Pruskem, tzv. Mikulovské příměří.
• Od poloviny 19. století město vlivem polohy mimo hlavní železnice stagnovalo a začalo ztrácet vliv ve prospěch blízké a výhodněji položené Břeclavi. Až do roku 1960 byl Mikulov okresním
  městem,pak se stala okresním městem Břeclav

Paspartizace CHKO – Pálava

Lokalizace

• Jižní Morava, 48° 49′ 20″ s. š. 16° 41′ 8″ v. d.
• rozloha 83 km2 – jedna z nejmenších v ČR, Pavlovské vrchy jsou vápencový útvar, který se táhne v délce 12 km od Dolních Věstonic k Mikulovu.
•  její nejvyšší vrchol je Děvín (550 m n.m.).,Na severu je součástí CHKO niva Dyje pod vodním dílem Nové Mlýny s NPR Křivéjezero.
• na jihu je v povodí Včelínku několik rybníků, z nich největší je Nový rybník.
• bezprostředně s CHKO sousedí NPR Lednické rybníky (Nesyt, Hlohovecký, Prostřední, Mlýnský – Apollo).
• součástí CHKO je slanisko u Nesytu

Charakteristika výše uvedeného

• vyhlášena byla v roce 1976; její poslání: ochrana přírody a krajiny; Správa CHKO sídlí ve městě Mikulově; na jejím území se nachází 10 obcí a 11 katastrálních území obcí
  (obr.3): jde o tyto obce: Dolní Věstonice, Horní Věstonice, Perná, Klentnice, Bavory, Mikulov, Sedlec u Mikulova, Bulhary, Milovice a Pavlov; obec Nové Mlýny leží mimo hranice CHKO, ale část jejího katastrálního území leží v CHKO.
• přírodní rezervace Děvín (Děvín, Soutěska a Kotelna, Vrcholy Děvína a Kotelně jsou oddělené hlubokým sedlem Soutěsky
• stolová hora na jejímž vrcholu se nachází sirotčí hrádek, dívčí hrady – děvičky/ zřícenin

Historie

• paleolitická lokalita světového významu, sídliště lovců mamutů, skvělé doklady pravěkého umění (stylizované sošky žen, zvířecí plastiky z pálené hlíny a mamutoviny), pozůstatky lidských obydlí, pohřebiště aj. součást staré sídelní oblasti, osídlené na počátku středoevropského neolitu – kultura s lineární keramikou (8. tisícíletí př. n. l.).Od té doby doklady víceméně kontinuálního osídlení (eneolit, doba bronzová, železná, římská, slovanská hradiště).

Přírodní potenciál destinace

• Dolní Věstonice-Věstonická VenušeCHKO Pálava se nachází v zemědělsky intenzivně využívané krajině. Svou rozlohou se řadí k nejmenším chráněným oblastem České republiky, přesto je druhová skladba rostlin a živočichů žijících na území CHKO velmi pestrá.
•  přírodní podmínky této oblasti umožňují výskyt mnoha druhů rostlin, které jinde v ČR nerostou. Na jejím území lze najít suché skalní trávníky, suchomilné křoviny a teplomilné doubravy, sprašové doubravy s druhově bohatým bylinným podrostem nebo panonské dubohabřiny.
• pod úpatím vápencového bradla Pavlovských vrchů, v nivě Dyje, zůstaly zachovány, kromě několika nevelkých zaplavovaných lužních luk, porosty tvrdého luhu s dubem letním a jasanem úzkolistým. V jižní části CHKO, na březích rybníka Nesyt, se vyskytují zbytky slanomilné vegetace.
• Dominantou CHKO Pálava je řetězec Pavlovských vrchů, patřící ke Karpatské soustavě. Četné přírodně nejcennější části CHKO Pálava mají statut maloplošných zvláště chráněných území.
• kopce Pavlovských vrchů jsou budovány především tvrdými jurskými vápenci, které na mnoha místech vytvářejí malebné skalní útesy. Výškový rozdíl mezi vrcholem Děvína (554 m n. m.), nejvyšším bodem Pálavy, a hladinou dolní zdrženovomlýnské soustavy činí 390 m, a tak je vápencové bradlo Pavlovských kopců skutečnou krajinnou dominantou nížinné jižní Moravy. Druhohorní vápence jsou obklopeny třetihorními usazenými horninami, zejména flyšovými jílovci a pískovci, z nichž je budována také členitá Milovická pahorkatina východně od Pavlovských vrchů. Na mnoha místech zůstaly zachovány vápnité spraše z poslední doby ledové; jejichž mocná souvrství s pohřbenými fosilními půdami byla odkryta v tzv. Kalendáři věků u Dolních Věstonic.

Fauna

• vyskytuje vzácná kudlanka nábožná, běžně roháč obecný, zlatohlávci, výjimečně kobylka sága
• z plazů ještěrka zelená
• z dravců mimo jiné orel mořský
• z pěvců strakapoud jižní, pěnice vlašská, strnad luční
• v jeskyních ve vápencových útesech nebo v lesích žije několik druhů netopýrů
• u řeky Dyje je poměrně hojně zastoupen bobr evropský

Flóra

• zcela výjimečný je výskyt hvozdíku Lumnitzerova pálavského, který tu roste na jediném místě světa vůbec
• nejproslulejšími rostlinami Pálavy jsou patrně modré či žluté kosatce nízké nebo písečnice velkokvětá, které rostou v tzv. krasové lesostepi na svazích Děvína nebo Svatého kopečka

Kulturně historické zajímavosti

• pravěká tábořiště lovců mamutů světoznámá soška Věstonické venuše
• zachovány cenné partie přírodní krajiny, které skýtají útočiště četným vzácným rostlinám a živočichům

Podnebí

• Pálava leží v teplé oblasti, s průměrnou roční teplotou 9,5 °C a průměrnými ročními srážkami 571 mm (Mikulov). Se suchým a teplým podnebím této oblasti souvisí nejen rozšířené pěstování vinné révy, ale i nálezy mnoha druhů rostlin, které se jinde v České republice nevyskytují

Itinerář 3-denního zájezdu

• 1. den ubytování v hotelu Bonsai v Mikulově 11:0hod, 12:00hod. oběd v hotelové restauraci, 13:30 pěší prohlídka města, 17:00 večeře v hotelové restauraci, 18:30 návštěva koupaliště v protější budově, po návratu 20:30 večerní program za doprovodu lidového vypravěče do 22:00.

• 2.den Pálava
  7:30 hod. snídaně v hotelové restauraci, 9:00 hod., odjezd autobusem do Klentnice a odsud pěší výšlap na Dívčí hrady13:00 přesun do restaurace v Hotelu Blanka v Klentnici 14:00 oběd 15:30, přesun do Hotelu Mádl, 17:00 ubytování, 18:00 večeře v hotelové restauraci, 19:00 prohlídka přilehlého vinařství s ochutnávkou vín, 20:30 přehlídka tradičních Velkobílovických krojů s povídáním o jejich historii v místním sklípku, 21:30 posezení u skleničky dobrého vína, poté individuální program.

• 3.den
  7:30 snídaně, 9:00 odjezd a návštěva LEDNICKO-VALTICKÉHO AREÁLU, který byl zapsán do seznamu památek světového kulturního dědictví UNESCO. Návštěva zámku LEDNICE, možnost pěší procházky v nádherném rozlehlém parku. Oběd řešen individuálně v místních restauracích. 15:00 odjezd na výlet do lázní LAA AN DER THAYA (voda, teplo, světlo, hudba), šestihektarový areál naskýtá možnost využít krytý bazén o teplotě vody 34°C, ze kterého lze proplavat do venkovního masážního bazénu, dále do termálního bazénu o teplotě 36°C. Bazény jsou prosvětlené s podvodní reprodukovanou hudbou).20:00 návrat do hotelu, večeře ve sklípku formou rautu, doplněná o večerní program s cimbálovou muzikou Lália cca do 01:00hod.

• 4.den
  8:00 snídaně, 9:30 odjezd domů

Popis trasy z Klentnice do Velkých Bílovic
Hezké odpoledne,
doufám, že výšlap na Dívčí hrady byl pro všechny příjemným zážitkem a po dobrém obědě
jste opět načerpali sílu. Teď nás čeká přesun na hotel do Velkých Bílovic.
Nyní se nacházíme ve vesnici s názvem Klentnice. První písemná zmínka o obci pochází
z roku 1322. Rekreace zde tvoří jednu ze základních funkčních složek řešeného území.
Zájmové území kat. území Klentnice je součástí oblasti cestovního ruchu č. 43 – Pavlovské
vrchy, podoblasti 43a – Pálava – Nové mlýny s hlavní funkcí krátkodobé rekreace, pěší
turistiky s přírodní návštěvou pozoruhodností mezinárodního významu a kulturních
památek. Ostatní rekreační funkce jsou vodní sporty, rybolov a myslivost S dobudováním
vodního díla souvisí rozvoj dlouhodobé pobytové rekreace, perspektivní je cykloturistika a
mototuristika.
Ujeli jsem bezmála 3km a projíždíme vesničkou Perná, která jak dokládají četné
archeologické nálezy, byla osídlena již v pravěku. Poprvé se ves Perná objevuje v
dochovaných materiálech roku 1305. Tehdy zdejší území, původně zeměpanské, daroval
Václav III. Ortlibu Hendkovi.
A eď se po silnici III. třídy č. 42120 přes vesnici Horní Věstonice blížíme do proslulé
moravské obce s názvem Dolní Věstonice. Není mezi námi nikdo, kdo by si po vyřčení
tohoto názvu nepředstavil sošku Věstonické Venuše. Je to 11,5cm vysoká a v bocích 4,3cm
široká keramická soška nahé ženy vyrobená z pálené hlíny pocházející z mladého paleolitu a
datovaná do období 29 000 – 25 000 př. n. l. Patří tak k vůbec nejstarším ukázkám umělecké
tvorby tohoto druhu, a to celosvětově. V současnosti je soška Věstonické venuše v držení
Moravského zemského muzea v Brně, ve sbírkách ústavu Anthropos vznik a výrobu
Věstonické venuše popsal velmi expresivně Eduard Štorch v jedné ze svých nejznámějších
knih pro mládež Lovci mamutů Věstonická venuše – resp. její výroba – se objevuje na
několika obrazech Zdeňka Buriana (včetně ilustrace výše zmíněné knihy). První písemná
zmínka o obci (in Wistanicz) se objevuje v roce 1312. Samotná obec Dolní Věstonice se
nachází na břehu vodního díla Nové Mlýny.
My teď projíždíme po tzv. Střední Věstonické hrázy. Nádrž má plochu 1033 ha a její
maximální hloubka dosahuje 5,3 m. Na jednom ze dvou ostrovů, které vznikly po napuštění
nádrže, pokud se podíváte z okna je to po naší levé straně, stojí zbytky kostela sv. Linharta,
který byl součástí dnes již zatopené obce Mušov. Kostel je jediný pozůstatek starobylé obce
Mušov. Druhý ostrov je archeologickou lokalitou, na níž bylo objeveno více než 2000
hrobů z období Velkomoravské říše. Souběžně s hrází po které přejíždíme je po levé straně
další hráz tzv. Mušovská, která nese název zaniklé obce Mušov, která se však nacházela na
místě Střední nádrže. Na severní straně Mušovské nádrže byl vybudován rekreační areál
Pasohlávky (ATC Merkur s lodní dopravou). Nad ním se zdvihá vrch Hradisko, kde byly
objeveny zbytky římské stanice z 2..st. n.l. No a po pravé straně se rozkládá největší ze tří
novomlýnských nádrží je Dolní (Novomlýnská) nádrž s plochou 1668 ha a s maximální
hloubkou 7,8 m. Najdete na ní množství přístavů a po hladině se prohánějí lodě a surfy.
Novomlýnské nádrže poskytují kromě rekreace (surfování, jachting, tenis, volejbal, letní
kino…), také jednu z nejvýznamnějších rybářských lokalit celé jižní Moravy.
Vodní dílo Nové Mlýny bylo vybudováno v letech 1975-88 v nížině pod Pavlovksými
vrchy, kde se stékaly řeky Dyje, Jihlava a Svratka. Krajina zde jak se sami můžete
přesvědčit , je rovinatou krajinou údolí řeky Dyje, je to tedy krajina zamokřelých luk, bažin,
jezírek, nádrží a velkých vodních toků, nad níž se majestátně tyčí vápencové bradlo Pálavy s
zříceninami hradů, s vinicemi, sady a s teplomilnou faunou a flórou. Je to i krajina
zemědělsky obdělávané půdy, hlavně však vinic a sadů. Je to také krajina archeologických
památek na dobu kamennou (Věstonická Venuše) , dobu římskou (sídlo na kopci Hradisko)
či dobu slovanskou.
Najíždíme na silnici II. Třídy, která nás po necelých 10km přivede do města Hustopeče.
Hustopeče jsou vstupní branou do jihomoravského vinařského regionu – otevírají dveře do
Velkopavlovické vinařské podoblasti. S městem byla v minulosti spjata řada významných
osobností, mj. první československý prezident T. G. Masaryk či světoznámý malíř Alfons
Mucha. A samozřejmostí by pro nás mělo být spojení Hustopeče – Mandloně.V Hustopečích
máme jediné mandloňové sady u nás, přesněji řečeno jediné mandlové sady v celé střední
Evropě. Najíždíme na dálnici soustřeďte seprosím na výhled po levé straně, kde můžete
zahlédnout Dřevěnoocelovou rozhlednustojící na hustopečském Starém vrchu v nadmořské
výšce cca 300m n.m. Celkem je vysoká 17,4m. Vyhlídková plošina se nachází ve výšce
12,6m. A je součástí již zmiňovaného mandloňového sadu.
Nacházíme se na dálnici D2, sjíždět budeme na sjezdu E41 Velké Bílovice. Dálnice D2
byla stavěna jako propojení Brna a Bratislavy. Spolu s D1 byla v tehdejším Československu
spojena dvě největší města Krajina v okolí Hustopečí má převážně zemědělský charakter. Je
poznamenaná intenzivním obděláváním půdy, pravidelnou prací na polích, ve vinohradech a
sadech. Z geografického hlediska leží katastr města na území Boleradické vrchoviny a
Hustopečské pahorkatiny, součástí Ždánického lesa. V Hustopečské pahorkatině se nachází
nejrozsáhlejší a druhově velmi bohaté teplomilné ekosystémy v rámci celé Moravy.
Předpoklady pro to vytváří měkce modelovaný reliéf s prudkými svahy různých orientací,
teplé klima a souvislost s Panonskou nížinou. Když se podíváte z okna po pravé straně se
můžete podívat na Pálavské vrchy a všimněte si odlesku slunce v Novomlýnských nádržích.
A zdárně se blížíme do cíle. Sjíždíme do Velkých Bílovic. 27. června 2001 byly Velké
Bílovice určeny městem, náleží k mikroregionu Lednicko-valtický areál, mají 3878 trvale
žijících obyvatel, počet domů ve městě 1250, počet vinných sklepů 650. Město leží: 180 m
n.m., katastr v nížině na rozhraní Dolnomoravského úvalu a Středomoravských Karpatjedno
z nejteplejších míst v ČR. Průměrné množství srážek je zde 550 mm. Severní část
území náleží k provincii Západní Karpaty, k Šardické pahorkatině, jihozápadní části
Mutěnické pahorkatiny, která je součástí Kyjovské pahorkatiny. Reliéf je mírně zvlněný s
četnými plošinami, široce zaoblenými hřbety a mělkými rozevřenými údolími neckovitého
profilu. V nejsevernější části katastru se nachází Zimarky (262 m n. m.), široce zaoblený
táhlý plochý hřbet, nejvyšší bod Šardické pahorkatiny v katastrálním území. Jižní část
katastru náleží k Tvrdonické pahorkatině, části Dyjsko-moravské pahorkatiny, která je
součástí Dolnomoravského úvalu. Tvrdonická pahorkatina má charakter nížinné pahorkatiny
při úpatí Středomoravských Karpat. Celé území je dlouhodobě zemědělsky využívané,
bezlesé. V jižní části katastru směrem na Podivín pěstování zeleniny (košťáloviny, rajská
jablíčka, celer…..) a obilovin. V severní části ve svazích jsou sady (jabloně, broskvoně,
meruňky) a viniční tratě.
Projíždíme vesnici směrem na Čejkovice a jsme v cíli. Teď odbočíme z hlavní cesty v
pravo a všimněte si velké šedé budovy, to je náš hotel pro stávající dvě noci.

The post Excerpční lístek, itinerář – zeměpis cestovního ruchu first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.

Otázka: Světový obchod

Předmět: Účetnictví

Přidal(a): Martin

Ekonomická integrace

Ekonomiky rozdílných zemí navzájem propojují a odstraňují se bariéry vzájemného obchodu. Ekonomická integrace má tedy za cíl podporu vzájemného obchodu a tím zlepšovat životní úroveň obyvatel.

Klady: ekonomická spolupráce, ekonomický růst, vyrovnání ekonomik států, rozvoj, snadná reakce na nepříznivé podmínky (ekonomický krize, války,..)

Zápory: konkurence místním výrobkům, část suverenity

Stádia ekonomické integrace

1. Zóna volného obchodu

• nejnižší stupeň ekonomické integrace
• dvě a více zemí dohodne, že navzájem sníží či úplně odstraní cla na některé výrobky (nejčastěji z oblasti průmyslové výroby).
• Příklady zón:

ASEAN (Sdružení národů jihovýchodní Asie)

NAFTA (Kanada, Mexiko, USA)

EFTA (Island, Lichtenštejnsko, Norsko, Švýcarsko)

2. Celní unie

• Celní unie je sdružení států, které se dohodly na omezení vzájemných obchodních bariér a zároveň uplatňují společné celní sazby vůči třetím zemím (tzv. společný celník sazebník).
• Příklady celních unií:

Celní unie EU-Turecko

Jihoafrická celní unie

Celní unie Česko-Slovensko (1993-2004)

3. Společný trh

• vysoký stupeň Ekonomické integrace.
• členské státy odbouraly veškerá cla, používají společný celní sazebník vůči třetím zemím a je mezi nimi zabezpečen volný pohyb služeb, práce, zboží.
• Příklad společného trhu

Evropská unie (od 1. 1. 1993), v 80. letech Evropské společenství

4. Ekonomická unie

• Ekonomiky zemí jsou již plně zapojeny do jednotného vnitřního trhu a navíc přenášejí část svých pravomocí na nadnárodní instituce
• Měnová unie znamená, že členské státy navíc používají společnou měnu jako zákonné platidlo. Ve fázi hospodářské a měnové unie je v současnosti EU.

5. Politická unie

• vrchol ekonomické integrace, dva samostatné státy splynou v nový celek (Německo v roce 1990).

Mezinárodní organizace

Mezinárodní organizace je společenství nejméně 3 států, které bylo založeno mezinárodní smlouvou, má vlastní orgány a usiluje o dosažení cíle, kvůli němuž bylo založeno.

OPEC

• mezivládní organizace 12 zemí vyvážejících ropu
• koordinuje ekonomickou politiku členských zemí, a to zejména v oblasti vyjednávání s ropnými společnostmi ohledně objemu produkce a cen ropy
• kontrolují 75 % veškerých světových ropných zásob
• OPEC založilo na konferenci v Bagdádu roku 1960 pět zemí (Irák, Írán, Saúdská Arábie, Venezuela, Kuvajt).

OECD

• Mezivládní organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
• patří sem 34 ekonomicky nejrozvinutějších států na světě, které přijaly principy demokracie a tržní ekonomiky.
• CÍL: cílem je napomáhat k dalšímu ekonomickému rozvoji, potlačení nezaměstnanosti, stabilizaci a rozvoji mezinárodních finančních trhů.
• ČLENOVÉ: téměř celá Evropa, Austrálie, Japonsko, Kanada, Korejská republika, Island, Mexiko, Nový Zéland, Spojené království, USA
• ČR vstoupilo 21. prosince 1995

Rozložení bohatství ve světě

Záleží především na vyspělosti ekonomiky státu a na nerostném bohatství státu. Mezi nejbohatší státy světa se dnes považují především členové G8.

Nerostné bohatství

• ropa a zemní plyn (Rusko, USA, Saúdská Arábie, Irák, Írán, Brazílie, Kanada, Kazachstán, Spojené Arabské Emiráty,…)
• diamanty (JAR, Indie, Rusko, Austrálie, Kanada,…)
• železná ruda (Brazílie, Austrálie, Čína, Rusko, Indie, Ukrajina, USA,…)

Ekonomicky vyspělé státy

• G8 – je sdružení 8 nejbohatších zemí světa (USA, Kanada, Německo, VB, Francie, Itálie, Japonsko, Rusko). Rusko přistoupilo roku 1997 a ze skupiny G7 se stala skupina G8. Země G8 tvoří kolem 50 % světového HDP. Státy G8 mají pravidelné summity, kde řeší aktuální politická a ekonomická témata.
• Asijští tygři – asijské země s rychlým hospodářským růstem. Patří sem Jižní Korea, Hongkong, Singapur, Tchaj-wan, Thajsko, Indie, Čína,…

Vývoz a dovoz

V ČR

• z České republiky se vyváží především automobily, stroje, výpočetní technika, materiály (např. sklo).
• v dovozu převažuje ropa, plyn, léčiva, maso a další potraviny.

V USA

• na USA připadá 15% světového obratu zahraničního obchodu
• nejdůležitějším partnerem je Japonsko (dále třeba Tchaj-wan, Jižní Korea,…).
• Více než polovinu vývozu USA představují strojírenské výrobky, zejména dopravní prostředky, kovové výrobky a elektronika.
• Dovoz paliv a surovin asi pětkrát převyšuje jejich vývoz.

The post Světový obchod a mezinárodní organizace – ekonomie first appeared on Ekonomie-ucetnictvi.cz.