Téma: Cenová diskriminace – monopol
Předmět: Mikroekonomie 2
Zaslal(a): Flákač
Cílem cenové diskriminace je přeměnit přebytek spotřebitele v zisk firmy. Je založena na rozdílných cenách stejných výrobků, které nejsou způsobené rozdílnými náklady.
Cenová diskriminace I. stupně
- Diskriminace podle spotřebitelů
- Každý spotřebitel platí maximální cenu, kterou je ochoten zaplatit
- Všechen přebytek spotřebitele přeměněn v zisk firmy
- Příklad: 5 spotřebitelů, každý platí jinak, protože každý je ochoten zaplatit jinou částku. Pokud by firma chtěla uspokojit bez diskriminace všechny, musela by nastavit cenu ve výši, kterou je ochoten zaplatit ten nejméně ochotný – tedy tu nejnižší pro všechny => měla by nižší zisk a u spotřebitelů by existoval přebytek.
- Cena neklesne pod MC monopolu, za nižší cenu firma už neuspokojuje poptávku
- P=AR=MC
- Nedokonalá cenová diskriminace I. stupně: založena na odhadech, kolik je klient ochoten zaplatit
Cenová diskriminace II. stupně
- Diskriminace podle množství – různé ceny za různá množství
- Množstevní slevy, akce 3+1 zdarma
- Spotřebitelé jsou rozděleni dle množství do určitých skupin v rámci kterých je určitá výše ceny – nejedná se o individuální diskriminaci jako u prvního stupně, ale o blokovou. Není tak odebrán všechen spotřebitelský přebytek, ale jen jeho část. Zisk proto není tak velký.
- Příklad: V prvním bloku platí spotřebitel nejvyšší cenu, protože odebral jen malé množství, v dalším bloku platí méně s větším množstvím a ve třetím nejméně s největším odebraným množstvím.
- V případě přirozeného monopolu (klesající MC i AC): větší výstup = nižší náklady (úspory z rozsahu) => může růst zisk firmy i když roste přínos pro spotřebitele
- Díky nižším nákladům s rostoucím množstvím se mohou snižovat ceny i zisk zároveň
Cenová diskriminace III. stupně
- Diskriminace podle spotřebitelů
- Rozdělení spotřebitelů do skupin, každá má vlastní poptávkovou křivku a odvozenou MR
- Podmínky: Musí existovat kritérium pro rozdělení na skupiny s výraznými rozdíly v jejich cenové elasticitě poptávky (ovlivněna důchodem, preferencemi…), není možný další prodej mezi skupinami (studentská vstupenka nelze použít dospělým, lístek na jméno…)
- Výstup firma rozděluje tak, aby MR1 = MR2 (kdyby neplatilo, firma by prodávala skupině, kde více vydělá)
- MR je v každé skupině stejný jako MC => MR1 = MC = MR2
- Pokud rovnost neplatí, například: roste MR => firma zvětší výstup => pokles ceny => pokles obou MR => MR1=MC=MR2
- Firma bude zvyšovat objem prodeje jednotlivým skupinám dokud to nebude platit (zisk z dodatečné prodané jednotky =0)
- MR1-MC=0 => MR1=MC (MR2 stejně)
- Graficky: Máme 2 poptávky s různou elasticitou => různé MR – sečteme je horizontálně a tím nám vznikne MRt, tedy MR. V bodě MRt = MC (celkový výstup monopolu) vytvoříme vodorovnou přímku a v průsečíku s MR1 a MR2 vzniknou jednotlivé výstupy pro danou poptávku. Ceny pak odvodíme standardně jako u běžné nedokonalé konkurence, přenesením množství na poptávku a na vertikální ose máme cenu P.
- Cena pro méně elastickou poptávku bude vyšší
- MR=P*(1+1/Epd)
- P1*(1+1/Epd) = P2*(1+1/Epd) => protože MR1=MR2
- Cena pro méně elastickou poptávku bude vyšší
Diskriminace v čase
- Spotřebitelé jsou rozděleni do skupin dle elasticity jejich poptávky (někdo si koupí hned po vydání za vysokou cenu, jiný počká na zlevnění)
- Graficky velmi podobné jako diskriminace III. stupně – MC je zde však vodorovná (platí MC=AC) a v průsečíku s MR1 a MR2 rovnou najdeme množství (není tedy třeba dělat pomocnou MRt)
- Vyšší cena méně elastické poptávce
Ceny ve špičkách
- Z důvodu kapacitního omezení rostou MC při velkém vytížení, například u elektřiny
- Ve špičce vyšší poptávka a menší elasticita
- Mimo špičku nižší poptávka a větší elasticita
- 2 nabídky s různými elasticitami, u obou MR=MC => 2 různá množství s různými cenami
- Špička vyšší q a vyšší P, mimo špičku nižší q i nižší P
- Obdobné jako cenová diskriminace, jen neplatí MR1=MR2, každý průsečík má svou vlastní rovnost, tedy MR1=MC a MR2=MC
