Otázka: Sociologie a ekonomie

   Předmět: Základy společenských věd

   Přidal(a): Tereza Horníková

 

 

 

 

Poznámky ze zsv – Tereza Horníková,

 

Domácí násilí

= chování, které u jednoho z účastníků způsobuje strach z druhého

– z velké části problematické

– velmi často se vyskytuje v několika formách současně

– vzrůstající tendence (!)

 

Formy násilí

1. fyzické – fyzické útoky, bití, facky, ohrožení zbraní …

 často útočník může fyzicky ubližovat nejbližším lidem osoby

2. psychické – nadávání, vyhrožování, znemožňování, zesměšňování …

 ne vždy je doprovázeno fyzickým

a. sexuální  – znásilnění, nucení k sexu

b. ekonomické – odstřihuje druhou osobu od peněz, bere výplaty, zakazuje chodit do zaměstnání

c. sociální izolace – brání v návštěvách přátel i rodiny, neustále pronásleduje  nebo si někoho najme

 

Specifika násilí

1. „Za zavřenými dveřmi“ – doma, bez svědků a navíc je to mezi osobami blízkými

– pachatelé domácího násilí mají dvojí tvář – navenek se chová normálně – společensky oblíbený, přátelský, bavič, atraktivní – násilně se chová pouze doma (ovšem tohle neplatí ve všech případech!)

– násilí má vždy svojí historii – začíná zpravidla nenápadně (často si prvních příznaků oběť nevšimne, přehlíží je, omlouvá)

– násilí není neustále – střídání období násilí a období relativního klidu (usmíření, omlouvání)

– oběť pořád k partnerovi lásku cítí – cítí naději – věří (i několik desítek let), že se partner změní

– vystupňování násilí – samotný akt – relativní klid, „líbánky“ – stále dokola

– násilí nemůžeme (!) zaměňovat s hádkou

– nejčastějšími obětmi jsou: ženy, děti, muži, senioři

 

Mýty o násilí

1. týká se jen lidí sociálně slabších

2. není běžné – týká se jen několika málo rodin

3. častou příčinou je alkoholismus člověka

4. ženy si za násilí mohou sami – dávají mu k tomu příčinu

5. ženy mají násilí rády

6. oběť násilí a násilník

 

– ve chvíli, kdy člověk ví, že se u někoho jedná o týrání – tak je povinen (!) nahlásit toto jednání

 

Stalking

– většinou se týká bývalých partnerů – neustále pronásledování, prozvánění, neustálé psaní sms, mailů, obtěžování rodiny …

– v roce 2010 začal oficiálně existovat jako trestný čin

– aby člověk mohl být obviněný ze stalkingu musí:

 stalker činí proti vůli oběti

 intenzivně pronásleduje oběť

 dlouhodobě pronásleduje oběť (minimálně 4 týdny)

 ROSA              

 DONA – zkratka domácí násilí

 obě dvě jsou linky na pomoc při domácím násilí

 Bílý kruh bezpečí – organizace pro všechny oběti trestného činu poradna při jakémkoliv trestném činu, i lidská pomoc (mají psychology)

 obě dvě jsou linky na pomoc při domácím násilí

 

Násilí na dětech

– nejméně 20 tisíc dětí v ČR je týráno rodiči a ve většině ani není odhaleno

– rodiče nebo nový partneři – nejčastěji kombinace fyzického, psychického nebo sexuálního

– týrané děti často nechodí ven, nechodí do škol, školek

– často pomáhá všímavost okolí (např. doktorka při preventivní prohlídce)

– často si sami neumějí přivolat pomoc

a) psychopatičtí rodiče – často jim je dítě sebráno

b) pod pohružkou stíhání jsou ochotni se jít léčit

 

EKONOMIE

 ekonomika               =               věda o hospodářství

 oikos              =              „dům, domácnost, okolí domu“

 nomos              =              „jméno, slovo, popis“

– zřejmě poprvé se ekonomika objevila na přelomu 5. – 6. století – Xenofón – ekonomické poznatky – „Oikonómikos“ (jak zpravovat otrokářskou domácnost, zemědělství, obchodování, trh)

– dalším, kdo s zabývali ekonomií byli: Platón, Aristoteles …

– zlomem je 14. století a renezance – zámořské objevy, vynálezy, kolonie, přímořská města – Janov, Benátky …

– k osamostatnění ekonomie až mezi 18. – 19. Století – základy položil Adam Smith

Neviditelná ruka trhu = Adam Smith tvrdil, že trh nepotřebuje žádné větší zásahy, že trh si vyřeší vše sám

Mikroekonomie = část ekonomické vědy; zkoumání jednotlivých ekonomických subjektů (= zkoumá, jak e chovají firmy, domácnosti, stát, vztahy mezi podniky, firmami, motivy proč někdo vyrábí to,  co vyrábí)

Makroekonomie  = část ekonomické vědy; zkoumá hospodářství jako celek (= inflace, nezaměstnanost, růst DPH)

 

Tržní subjekty

1. Firma

 na straně poptávky (poptávají pracovní sílu, nabízejí pracovní místo) i na straně nabídky

 subjekty, které podnikají

 jejich hlavním cílem je maximalizace zisku

2. Domácnost

 vyskytují se a trhu jako kupující na straně poptávky – chtějí uspokojit své potřeby

 vystupují i na straně nabídky, jako nakupující

 jejich cílem je maximalizace užitku

 Výrobní faktory:

a. půda               – přírodní zdroje

b. práce               – cílevědomé působení člověka

c. kapitál – peníze a kapitálové statky (= stroje, budovy)

3. Stát

 vystupuje jako kupující (prostřednictvím státních zakázek – oblast dopravních komunikací, obrany …) i jako prodávající (státní firmy, státní podniky)

 specifický subjekt

 zvláštní postavení – stát určuje podmínky trhu, má právo do něj zasahovat, reguluje trh

 

Potřeby

– každý člověk má jiné potřeby z ekonomického hlediska

= pociťovaný nedostatek něčeho nezbytného

– naše potřeby jsou nekonečné – uspokojíme jednu a chceme další

Dělení:

a) hmotné – př. mám hlad, najím se

b) nehmotné – svobod, přátelství, vzdělání

a) zbytné

b) nezbytné                                                                      

– k uspokojení potřeb patří statky a služby

 

Statky

= v ekonomice označuje cokoliv, co zvyšuje užitek

a) hmotné – věci, které uspokojují

b) nehmotné – znalosti nebo duševní výtvor člověka

a) volné– nemusí se za ně platit a je jich nekonečné množství (např. kyslík, písek na Sahaře, sluneční paprsek)

b) vzácné (ekonomické) – statků je omezené množství, spotřebitelé jsou ochotni za něj platit (většina statků)

 

Služby

= hospodářské činnosti uspokojující určitou potřebu

– jejím výsledkem je užitečný efekt a ne hmotný statek

a) věcné – práce spojené s obnovením funkce výrobku – př. opravny, čistírny

b) osobní – obohacují duševní stránku člověka – př. kadeřník, lékař, masér, divadlo, knihovny …

 

Ekonomické sektory

a) primární – zahrnuje veškerou prvovýroba (zemědělství, lesnictví, těžba surovin); využívá přírodních zdrojů

b) sekundární – zpracovatelský průmysl, stavebnictví, výroba elektřiny a plynu

c) terciální –  odvětví poskytující hlavně služby, vzdělání, státní instituce

 

Kvartérní sektor

= soubor činností služeb, které souvisejí s výzkumem, vědou, informace, vzdělávání

– zahrnuje služby typicky veřejného charakteru – veřejná správa, justice, armáda, policie

 

Ekonomické systémy

– Nobelova cena za ekonomii – Paul Samuelson – ekonom – definoval ekonomii jako vědu, která musí odpovědět na tři základní otázky:

1. CO – určuje, jaké statky se budou vyrábět a v jakém množství (druh výrobku, jestli se mají vyrobit pouze drahé a kvalitní v malém nebo nekvalitní ve velkém množství…)

2. JAK – jakým způsobem budou dané statky vyráběny (s jakými technologiemi a výrobními faktory)

3. PRO KOHO – pro koho se budou dané statky vyrábět

1) Zvykový systém

 fungovalo v jednotlivých kmenech – založen na tradicích země (předávání řemesla a znalostí z generace na generaci)

 veškerá děla práce se odehrávala uvnitř kmenu

 náčelník (nebo rada starších; ti nejmoudřejší) rozhodoval o tom, co se bude vyrábět a kolik se toho vyrobí

 pro větší společnost nemůže fungovat (!)

 můžeme se s ním i dnes někde setkat – jihoamerické, africké kmeny – ale je to skoro překonaná záležitost, vyskytuje e nejvíce v zaostalých společnostech

2) Příkazový – centrálně řízený

 založený na moci úzké skupiny lidí – kteří stojí v čele státu

 v nedemokratické společnosti, v totalitní společnosti

 neřídí se zdravým rozumem – rozhodují, diktují a nakazují, co se bude vyrábět jak se daný produkt rozdělí

 neefektivní, nevýhodný – obrovským mínusem je subjektivnost – buďto je nedostatek nebo nadbytek věcí

 může mít výhodu z krátkodobého hlediska – například při nějaké krizi, a nebo při přírodní katastrofě nebo po válce – výhoda je v tom, že se rychle a efektivně mohou zmobilizovat všechny zdroje

3) Tržní systém

 funguje v západních státech

 využívány určité zásahy státu do hospodářství

 o ekonomických otázkách rozhoduje trh a konkurence

 předpokládá, že hospodářství se řídí pomocí trhu a tržních zákonů

 řídí se díky tržním zákonům

 plusem je, že funguje bez subjektivních lidských rozhodnutí – funguje neviditelná ruka trhu – efektivní využití zdrojů

 

Hospodářský proces

= souhrn výroby, rozdělení, směny a spotřeby v návaznosti na sebe

1. výroba

2. rozdělení + přerozdělování

3. směna

4. spotřeba

 

Výroba

– je zapotřebí výrobních faktorů – může to vyrábět i jednotlivec (např. živnostník) nebo celé firmy a státní podniky

= činnost, při které člověk přetváří přírodu ve statky

– potřeba přírodních zdrojů – půda + kapitál

– informace – řadí se také mezi výrobní faktory – velká řada informací velmi rychle zastarává, ztrácí na své hodnotě, musí být nahrazeny informacemi novými

Práce = cílevědomá lidská činnost, kterou se vytváří statky

Mzda = cena za práci

Renta = cena za půdu

Kapitál = peníze jsou to hlavní, čím myslíme kapitál – peníze přinášejí další peníze

 rozumí se tím stroje, budovy

 cenou za kapitál je zisk, případně úrok z peněz

Hranice produkčních možností – souvisí s problematikou výroby

– něco, co je mimo křivku – varianta, kam se ekonomika není schopna dostat, jelikož v danou chvíli nemá dostatek zdrojů

 jedinou možností že by se firma někam jinam mohla dostat jsou nové vynálezy, technický pokrok, nález peněz, přeorganizovat práci

 

Rozdělování a přerozdělování

– vyrobilo se a všichni, kdo se na tom podíleli, očekávají svojí odměnu – za práci mzdu, ti, kdo vložili kapitál, tak se snaží o zisk a z půdy očekáváme rentu = rozdělování

– každých peněž jdou daně, zdravotní a sociální pojištění a sát tyhle peníze přerozdělí těm, kteří se na tom procesu nepodíleli – nezaměstnaní, ženy na mateřské, nemocní, děti, důchodci

 

Směna

– proces, kdy hledáme vhodné statky a služby

– nabízející hledají poptávající

= proces, při kterém nabízející (výrobci, obchodníci) hledají kupce (poptávající) na své zboží a služby, aby mohli realizovat svůj zisk

– jde jim hlavně o maximalizaci zisku – o to jde každému

– právě v této fázi se ukáže, jestli výsledky fáze rozdělování a přerozdělování byly oprávněné

– existuje také možnost, že výrobek svého kupce nenajde – v tento moment podnikatel prodělá

 

Fáze spotřeby

= proces uspokojení potřeb

a) konečná – uspokojení potřeb jednotlivých lidí – např. koupím si knížku, přečtu si jí

b) výrobní – uspokojení potřeby firem, aby mohli dále vyrábět a podnikat – např. firmy si nakoupí součástky a z nich něco vyrábějí

 

Trh + tržní zákony

Trh = místo, kde se střetává nabídka a poptávka, kde dochází ke směně zboží a služeb

– zboží je podmnožinou celé množiny všech statků a služeb

Peníze = v ekonomii brány jako zvláštní druh zboží – používají se především k usnadnění směny

a) barter = směnnývýměnný obchod

 často u států, u kterých se neví, jestli by e peníze vrátily – naturálie

b) zbožové peníze = speciální druh zboží, který sloužil jako platidlo

 např. funkci peněz splňoval čaj, víno, plátno …

 obrovské nevýhody – krátká trvanlivost, špatná dělitelnost, špatné uchovávání a skladování

c) drahé kovy =               vždy dostatečně vzácné; dobré dělení, uchovávání, skladování, neměli dobu spotřeby, snadná přeprava …

d) mince              =              jeden z nejdéle trvajících prostředků směny

 

Funkce peněz

1. prostředek směny – peníze lze volně směňovat za zboží a služby – měření různých statků a služeb

2. jednotka zúčtování – slouží jako univerzální měřítko ceny zboží a služeb; lze jimi vyjádřit dluh – zprostředkovává obchod a vzájemnou výměnu

3. uchovatel hodnoty – slouží jako forma majetku a prostředek pro hromadění – uchovávají hodnotu do budoucnosti

 

Měna

= peněžní soustava určitého státu

– základem každé měny je peněžní jednotka

– v dnešní ekonomice je nutné převádět na měny cizí – měnový kurz = cena měnové jednotky jedné země vyjádřena v peněžní jednotce jiné země (měnový kurz je pohyblivý, každý banka ho má jiný – abych zjistila, kolik právě měna je, tak se podívám do kurzovního lístku)

Kurzovní lístek: soupis kurzů měn určitého data (oficiální kurzovní lístek vydává u nás ČNB a vydává ho každý pracovní den)

Valuty: bankovky a mince cizího státu

Devizy: pohledávky (např. cenné papíry v cizí měně), které znějí na cizí měnu

Devalvace: oficiální snížený kurzů měny určitého státu vůči všem ostatním měnám

Revalvace: oficiální zvýšení kurzů měny určitého státu vůči všem ostatním měnám

 devalvaci a revalvaci může ovlivňovat jenom centrální banka státu

 

Konkurence

– jedna ze základních podmínek, za kterých probíhá obchod

– může být a straně poptávky (mezi zákazníky, když usilují o nějaké zboží) nebo na straně nabídky (- zajímavější)

= soupeření, boj o zákazníka

– je několikero typů konkurencí:

 cenová konkurence – konkuruje se cenou – firmy se snaží snížením ceny získat větší podíl na cenu

 necenová konkurence – firmy se snaží jiným způsoben než snížením ceny (kvalita, účinná cílená reklama, tradice firmy, značka, ekologicky šetrné výrobky, bylnebyl testován na zvířatech, estetické hledisko, koupím si věc a něco dostanu zdarma

 dokonalá konkurence: v praxi se téměř nenajde, trh spočívá v tom, že všichni nabízející mají rovné podmínky přístupu na trh a stejně tak všichni kupující mají na trh stejný přístup = rovné podmínky vstupu na trh; kvalita je stejná u všech zboží – nerozlišují se značky, neexistuje žádná reklama (zboží je stejně kvalitní), žádné bonusové akce; jediné, podle čeho já jako zákazník se budu rozhodovat je cena

 nedokonalá konkurence: realita

 Monopol = existuje jeden, který má výsadní postavení na trhu; např. administrativní monopol (má jako jediný povolení od státu), nebo podnik, který zná jediný recept na jednu surovinu (Coca-Cola, Becherovka …)

 Monopson = výsadní postavení, na straně kupujícího (zbraně, technologie); výhradním nakupujícím je stát

 Oligopol = na straně nabídky existují dva velké subjekty

 Monopolistická konkurence: firmy s dominantním postavením, ale i malé konkurenční firmy

– v nedokonalé konkurenci dochází k selhání trhu:

1.) Vznik monopolu

– samotný vznik monopolu trestní není, ale stát musí stanovit určitá pravidla – zákony na ochranu hospodářské soutěže, kde se specifikuje, co je a není trestné

– porušení je zneužití výsadního postavení – neprávně ustanovená cena (kdyby byla pro odběratele třeba likvidační)

2.) Existence veřejných statků

– statky, o kterých není žádoucí, aby byli v rukách soukromého sektoru

– zdravotnictví, školství, státní správa …

3.) Externality trhu

= vedlejší účinky trhů na subjekty, které se daného tržního vztahu neúčastní

– mohou být jak negativní, tak i pozitivní

– poškozenými jsou lidé, kteří žijí v průmyslových oblastech