Otázka: Sociologie a ekonomie
Předmět: Základy společenských věd
Přidal(a): Tereza Horníková
Poznámky ze zsv – Tereza Horníková,
Domácí násilí
= chování, které u jednoho z účastníků způsobuje strach z druhého
– z velké části problematické
– velmi často se vyskytuje v několika formách současně
– vzrůstající tendence (!)
Formy násilí
1. fyzické – fyzické útoky, bití, facky, ohrožení zbraní …
často útočník může fyzicky ubližovat nejbližším lidem osoby
2. psychické – nadávání, vyhrožování, znemožňování, zesměšňování …
ne vždy je doprovázeno fyzickým
a. sexuální – znásilnění, nucení k sexu
b. ekonomické – odstřihuje druhou osobu od peněz, bere výplaty, zakazuje chodit do zaměstnání
c. sociální izolace – brání v návštěvách přátel i rodiny, neustále pronásleduje nebo si někoho najme
Specifika násilí
1. „Za zavřenými dveřmi“ – doma, bez svědků a navíc je to mezi osobami blízkými
– pachatelé domácího násilí mají dvojí tvář – navenek se chová normálně – společensky oblíbený, přátelský, bavič, atraktivní – násilně se chová pouze doma (ovšem tohle neplatí ve všech případech!)
– násilí má vždy svojí historii – začíná zpravidla nenápadně (často si prvních příznaků oběť nevšimne, přehlíží je, omlouvá)
– násilí není neustále – střídání období násilí a období relativního klidu (usmíření, omlouvání)
– oběť pořád k partnerovi lásku cítí – cítí naději – věří (i několik desítek let), že se partner změní
– vystupňování násilí – samotný akt – relativní klid, „líbánky“ – stále dokola
– násilí nemůžeme (!) zaměňovat s hádkou
– nejčastějšími obětmi jsou: ženy, děti, muži, senioři
Mýty o násilí
1. týká se jen lidí sociálně slabších
2. není běžné – týká se jen několika málo rodin
3. častou příčinou je alkoholismus člověka
4. ženy si za násilí mohou sami – dávají mu k tomu příčinu
5. ženy mají násilí rády
6. oběť násilí a násilník
– ve chvíli, kdy člověk ví, že se u někoho jedná o týrání – tak je povinen (!) nahlásit toto jednání
Stalking
– většinou se týká bývalých partnerů – neustále pronásledování, prozvánění, neustálé psaní sms, mailů, obtěžování rodiny …
– v roce 2010 začal oficiálně existovat jako trestný čin
– aby člověk mohl být obviněný ze stalkingu musí:
stalker činí proti vůli oběti
intenzivně pronásleduje oběť
dlouhodobě pronásleduje oběť (minimálně 4 týdny)
ROSA
DONA – zkratka domácí násilí
obě dvě jsou linky na pomoc při domácím násilí
Bílý kruh bezpečí – organizace pro všechny oběti trestného činu poradna při jakémkoliv trestném činu, i lidská pomoc (mají psychology)
obě dvě jsou linky na pomoc při domácím násilí
Násilí na dětech
– nejméně 20 tisíc dětí v ČR je týráno rodiči a ve většině ani není odhaleno
– rodiče nebo nový partneři – nejčastěji kombinace fyzického, psychického nebo sexuálního
– týrané děti často nechodí ven, nechodí do škol, školek
– často pomáhá všímavost okolí (např. doktorka při preventivní prohlídce)
– často si sami neumějí přivolat pomoc
a) psychopatičtí rodiče – často jim je dítě sebráno
b) pod pohružkou stíhání jsou ochotni se jít léčit
EKONOMIE
ekonomika = věda o hospodářství
oikos = „dům, domácnost, okolí domu“
nomos = „jméno, slovo, popis“
– zřejmě poprvé se ekonomika objevila na přelomu 5. – 6. století – Xenofón – ekonomické poznatky – „Oikonómikos“ (jak zpravovat otrokářskou domácnost, zemědělství, obchodování, trh)
– dalším, kdo s zabývali ekonomií byli: Platón, Aristoteles …
– zlomem je 14. století a renezance – zámořské objevy, vynálezy, kolonie, přímořská města – Janov, Benátky …
– k osamostatnění ekonomie až mezi 18. – 19. Století – základy položil Adam Smith
Neviditelná ruka trhu = Adam Smith tvrdil, že trh nepotřebuje žádné větší zásahy, že trh si vyřeší vše sám
Mikroekonomie = část ekonomické vědy; zkoumání jednotlivých ekonomických subjektů (= zkoumá, jak e chovají firmy, domácnosti, stát, vztahy mezi podniky, firmami, motivy proč někdo vyrábí to, co vyrábí)
Makroekonomie = část ekonomické vědy; zkoumá hospodářství jako celek (= inflace, nezaměstnanost, růst DPH)
Tržní subjekty
1. Firma
na straně poptávky (poptávají pracovní sílu, nabízejí pracovní místo) i na straně nabídky
subjekty, které podnikají
jejich hlavním cílem je maximalizace zisku
2. Domácnost
vyskytují se a trhu jako kupující na straně poptávky – chtějí uspokojit své potřeby
vystupují i na straně nabídky, jako nakupující
jejich cílem je maximalizace užitku
Výrobní faktory:
a. půda – přírodní zdroje
b. práce – cílevědomé působení člověka
c. kapitál – peníze a kapitálové statky (= stroje, budovy)
3. Stát
vystupuje jako kupující (prostřednictvím státních zakázek – oblast dopravních komunikací, obrany …) i jako prodávající (státní firmy, státní podniky)
specifický subjekt
zvláštní postavení – stát určuje podmínky trhu, má právo do něj zasahovat, reguluje trh
Potřeby
– každý člověk má jiné potřeby z ekonomického hlediska
= pociťovaný nedostatek něčeho nezbytného
– naše potřeby jsou nekonečné – uspokojíme jednu a chceme další
Dělení:
a) hmotné – př. mám hlad, najím se
b) nehmotné – svobod, přátelství, vzdělání
a) zbytné
b) nezbytné
– k uspokojení potřeb patří statky a služby
Statky
= v ekonomice označuje cokoliv, co zvyšuje užitek
a) hmotné – věci, které uspokojují
b) nehmotné – znalosti nebo duševní výtvor člověka
a) volné– nemusí se za ně platit a je jich nekonečné množství (např. kyslík, písek na Sahaře, sluneční paprsek)
b) vzácné (ekonomické) – statků je omezené množství, spotřebitelé jsou ochotni za něj platit (většina statků)
Služby
= hospodářské činnosti uspokojující určitou potřebu
– jejím výsledkem je užitečný efekt a ne hmotný statek
a) věcné – práce spojené s obnovením funkce výrobku – př. opravny, čistírny
b) osobní – obohacují duševní stránku člověka – př. kadeřník, lékař, masér, divadlo, knihovny …
Ekonomické sektory
a) primární – zahrnuje veškerou prvovýroba (zemědělství, lesnictví, těžba surovin); využívá přírodních zdrojů
b) sekundární – zpracovatelský průmysl, stavebnictví, výroba elektřiny a plynu
c) terciální – odvětví poskytující hlavně služby, vzdělání, státní instituce
Kvartérní sektor
= soubor činností služeb, které souvisejí s výzkumem, vědou, informace, vzdělávání
– zahrnuje služby typicky veřejného charakteru – veřejná správa, justice, armáda, policie
Ekonomické systémy
– Nobelova cena za ekonomii – Paul Samuelson – ekonom – definoval ekonomii jako vědu, která musí odpovědět na tři základní otázky:
1. CO – určuje, jaké statky se budou vyrábět a v jakém množství (druh výrobku, jestli se mají vyrobit pouze drahé a kvalitní v malém nebo nekvalitní ve velkém množství…)
2. JAK – jakým způsobem budou dané statky vyráběny (s jakými technologiemi a výrobními faktory)
3. PRO KOHO – pro koho se budou dané statky vyrábět
1) Zvykový systém
fungovalo v jednotlivých kmenech – založen na tradicích země (předávání řemesla a znalostí z generace na generaci)
veškerá děla práce se odehrávala uvnitř kmenu
náčelník (nebo rada starších; ti nejmoudřejší) rozhodoval o tom, co se bude vyrábět a kolik se toho vyrobí
pro větší společnost nemůže fungovat (!)
můžeme se s ním i dnes někde setkat – jihoamerické, africké kmeny – ale je to skoro překonaná záležitost, vyskytuje e nejvíce v zaostalých společnostech
2) Příkazový – centrálně řízený
založený na moci úzké skupiny lidí – kteří stojí v čele státu
v nedemokratické společnosti, v totalitní společnosti
neřídí se zdravým rozumem – rozhodují, diktují a nakazují, co se bude vyrábět jak se daný produkt rozdělí
neefektivní, nevýhodný – obrovským mínusem je subjektivnost – buďto je nedostatek nebo nadbytek věcí
může mít výhodu z krátkodobého hlediska – například při nějaké krizi, a nebo při přírodní katastrofě nebo po válce – výhoda je v tom, že se rychle a efektivně mohou zmobilizovat všechny zdroje
3) Tržní systém
funguje v západních státech
využívány určité zásahy státu do hospodářství
o ekonomických otázkách rozhoduje trh a konkurence
předpokládá, že hospodářství se řídí pomocí trhu a tržních zákonů
řídí se díky tržním zákonům
plusem je, že funguje bez subjektivních lidských rozhodnutí – funguje neviditelná ruka trhu – efektivní využití zdrojů
Hospodářský proces
= souhrn výroby, rozdělení, směny a spotřeby v návaznosti na sebe
1. výroba
2. rozdělení + přerozdělování
3. směna
4. spotřeba
Výroba
– je zapotřebí výrobních faktorů – může to vyrábět i jednotlivec (např. živnostník) nebo celé firmy a státní podniky
= činnost, při které člověk přetváří přírodu ve statky
– potřeba přírodních zdrojů – půda + kapitál
– informace – řadí se také mezi výrobní faktory – velká řada informací velmi rychle zastarává, ztrácí na své hodnotě, musí být nahrazeny informacemi novými
Práce = cílevědomá lidská činnost, kterou se vytváří statky
Mzda = cena za práci
Renta = cena za půdu
Kapitál = peníze jsou to hlavní, čím myslíme kapitál – peníze přinášejí další peníze
rozumí se tím stroje, budovy
cenou za kapitál je zisk, případně úrok z peněz
Hranice produkčních možností – souvisí s problematikou výroby
– něco, co je mimo křivku – varianta, kam se ekonomika není schopna dostat, jelikož v danou chvíli nemá dostatek zdrojů
jedinou možností že by se firma někam jinam mohla dostat jsou nové vynálezy, technický pokrok, nález peněz, přeorganizovat práci
Rozdělování a přerozdělování
– vyrobilo se a všichni, kdo se na tom podíleli, očekávají svojí odměnu – za práci mzdu, ti, kdo vložili kapitál, tak se snaží o zisk a z půdy očekáváme rentu = rozdělování
– každých peněž jdou daně, zdravotní a sociální pojištění a sát tyhle peníze přerozdělí těm, kteří se na tom procesu nepodíleli – nezaměstnaní, ženy na mateřské, nemocní, děti, důchodci
Směna
– proces, kdy hledáme vhodné statky a služby
– nabízející hledají poptávající
= proces, při kterém nabízející (výrobci, obchodníci) hledají kupce (poptávající) na své zboží a služby, aby mohli realizovat svůj zisk
– jde jim hlavně o maximalizaci zisku – o to jde každému
– právě v této fázi se ukáže, jestli výsledky fáze rozdělování a přerozdělování byly oprávněné
– existuje také možnost, že výrobek svého kupce nenajde – v tento moment podnikatel prodělá
Fáze spotřeby
= proces uspokojení potřeb
a) konečná – uspokojení potřeb jednotlivých lidí – např. koupím si knížku, přečtu si jí
b) výrobní – uspokojení potřeby firem, aby mohli dále vyrábět a podnikat – např. firmy si nakoupí součástky a z nich něco vyrábějí
Trh + tržní zákony
Trh = místo, kde se střetává nabídka a poptávka, kde dochází ke směně zboží a služeb
– zboží je podmnožinou celé množiny všech statků a služeb
Peníze = v ekonomii brány jako zvláštní druh zboží – používají se především k usnadnění směny
a) barter = směnnývýměnný obchod
často u států, u kterých se neví, jestli by e peníze vrátily – naturálie
b) zbožové peníze = speciální druh zboží, který sloužil jako platidlo
např. funkci peněz splňoval čaj, víno, plátno …
obrovské nevýhody – krátká trvanlivost, špatná dělitelnost, špatné uchovávání a skladování
c) drahé kovy = vždy dostatečně vzácné; dobré dělení, uchovávání, skladování, neměli dobu spotřeby, snadná přeprava …
d) mince = jeden z nejdéle trvajících prostředků směny
Funkce peněz
1. prostředek směny – peníze lze volně směňovat za zboží a služby – měření různých statků a služeb
2. jednotka zúčtování – slouží jako univerzální měřítko ceny zboží a služeb; lze jimi vyjádřit dluh – zprostředkovává obchod a vzájemnou výměnu
3. uchovatel hodnoty – slouží jako forma majetku a prostředek pro hromadění – uchovávají hodnotu do budoucnosti
Měna
= peněžní soustava určitého státu
– základem každé měny je peněžní jednotka
– v dnešní ekonomice je nutné převádět na měny cizí – měnový kurz = cena měnové jednotky jedné země vyjádřena v peněžní jednotce jiné země (měnový kurz je pohyblivý, každý banka ho má jiný – abych zjistila, kolik právě měna je, tak se podívám do kurzovního lístku)
Kurzovní lístek: soupis kurzů měn určitého data (oficiální kurzovní lístek vydává u nás ČNB a vydává ho každý pracovní den)
Valuty: bankovky a mince cizího státu
Devizy: pohledávky (např. cenné papíry v cizí měně), které znějí na cizí měnu
Devalvace: oficiální snížený kurzů měny určitého státu vůči všem ostatním měnám
Revalvace: oficiální zvýšení kurzů měny určitého státu vůči všem ostatním měnám
devalvaci a revalvaci může ovlivňovat jenom centrální banka státu
Konkurence
– jedna ze základních podmínek, za kterých probíhá obchod
– může být a straně poptávky (mezi zákazníky, když usilují o nějaké zboží) nebo na straně nabídky (- zajímavější)
= soupeření, boj o zákazníka
– je několikero typů konkurencí:
cenová konkurence – konkuruje se cenou – firmy se snaží snížením ceny získat větší podíl na cenu
necenová konkurence – firmy se snaží jiným způsoben než snížením ceny (kvalita, účinná cílená reklama, tradice firmy, značka, ekologicky šetrné výrobky, bylnebyl testován na zvířatech, estetické hledisko, koupím si věc a něco dostanu zdarma
dokonalá konkurence: v praxi se téměř nenajde, trh spočívá v tom, že všichni nabízející mají rovné podmínky přístupu na trh a stejně tak všichni kupující mají na trh stejný přístup = rovné podmínky vstupu na trh; kvalita je stejná u všech zboží – nerozlišují se značky, neexistuje žádná reklama (zboží je stejně kvalitní), žádné bonusové akce; jediné, podle čeho já jako zákazník se budu rozhodovat je cena
nedokonalá konkurence: realita
Monopol = existuje jeden, který má výsadní postavení na trhu; např. administrativní monopol (má jako jediný povolení od státu), nebo podnik, který zná jediný recept na jednu surovinu (Coca-Cola, Becherovka …)
Monopson = výsadní postavení, na straně kupujícího (zbraně, technologie); výhradním nakupujícím je stát
Oligopol = na straně nabídky existují dva velké subjekty
Monopolistická konkurence: firmy s dominantním postavením, ale i malé konkurenční firmy
– v nedokonalé konkurenci dochází k selhání trhu:
1.) Vznik monopolu
– samotný vznik monopolu trestní není, ale stát musí stanovit určitá pravidla – zákony na ochranu hospodářské soutěže, kde se specifikuje, co je a není trestné
– porušení je zneužití výsadního postavení – neprávně ustanovená cena (kdyby byla pro odběratele třeba likvidační)
2.) Existence veřejných statků
– statky, o kterých není žádoucí, aby byli v rukách soukromého sektoru
– zdravotnictví, školství, státní správa …
3.) Externality trhu
= vedlejší účinky trhů na subjekty, které se daného tržního vztahu neúčastní
– mohou být jak negativní, tak i pozitivní
– poškozenými jsou lidé, kteří žijí v průmyslových oblastech
