Sebepoznání a poznávání druhých

Důležité je sebepoznání – můžeme se vnímat velmi pozitivně, přitom ostatní nás vidí negativně – po zjištění šok, silná nechuť a demotivace. Těžké přijmout odlišný pohled ostatních. Můžeme si najít mentora, analyzovat chování a situací, zkoušet nové postupy při práci s podřízenými.

 

Sebepojetí – souhrn představ a hodnotících soudů, které člověk o sobě chová. Záleží, jak se člověk vnímá, chápe, přijímá a jaký má k sobě vztah.

Sebereflexe – vědomé poznávání svých postojů, hodnot, prožitků, vzorců svého chování, uvažování o sobě ve vztahu dopadů jednání na okolí.

Sebeakceptace – přijímání se takový jaký jsem bez negativních pocitů (úzkost, ztráta sebeúcty), založena na sebepoznání, zvyšuje ochotu a schopnosti vést ostatní – vyšší proaktivita, hledání zlepšení a přenášení vizí na ostatní.

 

Sebepoznání má vliv na míru připravenosti poznat a pochopit druhé.

• Zdrojem je interakce s jinými lidmi – člověk může pozorovat vliv svého chování na ostatní. Nejen že ostatní ovlivňuje přímo, ale je i vzorem na základě jeho chování (vzor může být i nevědomý).
• Je základem pro vedení a rozvíjení manažerských kompetencí (spolu se sebeakceptací).
• Patří sem uvědomování si silných/slabých stránek, a znalost vzorců svého chování.
• Sebepoznání zvyšuje výkonost a efektivitu manažera
• Nikdy nekončící proces – život a události na nás stále působí a mění nás
• Bráníme se sebepoznání, pokud se bojíme, že ostatní nás budou vidět negativněji nebo jinak
  • Překonáme sdílením svých hodnot, pocitů, myšlenek s ostatními – důležité sebeotevření
  • Pokud chceme, aby myšlenkám ostatní lépe rozuměli, musíme je lépe definovat – tím si je budeme i více uvědomovat
• Za lídra se manažer může považovat, ale podřízení ho tak vůbec nemusí vidět – důležité jsou vlastnosti jako důvěryhodnost

 

Vnímání a poznávání druhých

• Sebepoznání pomáhá zlepšit poznávání druhých a rozdílů mezi lidmi – klíčová role ve vedení lidí
  • Aktuální psychické rozpoložení i stálé vlastnosti => určení vhodné reakce
• Ovlivněno vnitřními a vnějšími faktory
  • Vnitřní: aktuální fyzický a psychický stav, motivační zaměření, zkušenosti, charakteristiky
    • Charakteristiky člověka (ovlivňují míru a přesnost):
      • Znalost sebe sama (výsledkem lepší a objektivnější hodnocení ostatních)
      • Míra sebeakceptace (nejistota způsobuje hledání chyb na ostatních)
      • Charakteristické rysy a osobnostní znaky (ovlivňují čeho si na ostatních všímáme – podle toho je i hodnotíme)
    • Selektivní vnímání – nevnímáme vše, ale jen určité projevy na základě zájmů, zkušeností, postojů a aktuálních stavů
  • Vnější: charakteristiky druhé osoby a situační faktory
    • Situační faktory (vnímání je součástí určité situace) – vede k nepřesnostem:
      • Projekce – dáváme ostatním charakteristiky, které máme sami
      • První dojem – Rysy a projevy vnímané jako první mají větší váhu – ostatní vjemy si upravujeme, aby vyhovovali těm prvním nebo je až ignorujeme
      • Efekt novosti – Hodnotíme jen nejnovější chování, ne dlouhodobé
      • Halo-efekt – 1 vlastnost zastíní všechny ostatní
      • Chyba kontrastu – porovnáváme s ostatními – vlastnost pak vyčnívá (VŠE prostředí x ZŠ sraz, kde je VŠ něco extra a je to vlastně šprt)
    • Dle teorie kauzální atribuce rozhodujeme, zda se jedná o vnitřní nebo vnější faktory
      • Probíhají další chyby:
        • Základní atribuční omyl – přeceňování interních faktorů a podceňování externích
        • Zkreslení sloužícímu sobě – úspěchy připisujeme sobě, neúspěchy externím faktorům
        • Pro správné rozhodnutí je třeba správně určit zdroj (výkonu, neúspěchu…)
      • Důležité nedělat unáhlené závěry, být otevřeni pozdějším změnám názorů,
      • Sebepoznání nám pomůže určit jak má vliv na druhého naše chování a proč na něj tak či onak reagujeme

 

Úroveň sebepoznání

• Například jako míra rozdíl mezi vlastním vnímáním sebe a vnímáním mé osoby ostatními
  • Využití pro 360 stupňovou vazbu
• Johari okénko (Joseph + Harry) – sebepoznání jako výsledek interakce s druhými

	Víme o sobě	Nevíme o sobě
Vidí druzí	Aréna	Slepá skvrna
Nevidí druzí	Fasáda	Neznámo

• Aréna (veřejná osoba) – vlastnosti a chování kterým se netajíme a všichni o něm vědí, roste s mírou otevřenosti
• Fasáda (soukromá osoba) – víme o tom, ale tajíme to a doufáme, že si toho ostatní nevšimnou – zůstane to za fasádou (obavy, nejistota, pocity) – můžeme skrývat více než máme
• Slepá skvrna – člověk si neuvědomuje všechny důsledky svého chování a vnímáme se tak jinak – třeba redukovat – můžeme se chovat nevhodně a ani o tom nebudeme vědět, je třeba přijmout i negativní informace o své osobě
• Neznámé (místo pro odborníka) – skutečnosti, které nikdo nevidí – mohou to být různé potlačené vzpomínky a traumata, nadání o kterém nevíme, reakce na nezažité situace. Lze redukovat experimentováním a zkoušením nových věcí.
• Redukce slepé skvrny a rozšíření arény nemusí vést ke větší efektivnosti

• P-E-C (Personal-Effectiveness-Cube)
  • Rozšíření Johariho okénka o míru účinné komunikace s ostatními (efektivita)
  • Efektivita = schopnost komunikace – Obecná kritéria:
    • Přesnost: předání bez zkreslení a nedorozumění
    • Úspornost: náklady – čas, úsilí, prostředky
    • Účinky, působení: do jaké míry se dosáhlo zamýšleného účinku sdělení
    • Kongruence: shodnost verbálního a neverbálního projevu (rozpor = nevěrohodnost)
    • Důvěra a interpersonální vztahy = efektivnější
  • P-E-C popisuje kombinace různé efektivity a různých velikostí kvadrantů
  • Optimální je velká aréna (otevřenost) a vysoká efektivita (člověk dokáže svobodně vyjádřit své názory a ostatní tyto názory chápou zcela srozumitelně, zpětnou vazbu dokáže citlivě poskytnout i přijmout)
  • Sebepoznání je podmínkou mezilidského působení a interakce s druhými je podmětem k jeho rozvoji. Třeba rovnováha mezi všímavosti, otevřenosti a efektivity komunikace.

 

Sebehodnocení – sebeotevření a přijímaní zpětné vazby

• Míra sebepoznání ovlivněna ochotou a schopností přijímat zpětnou vazbu a efektivností její využití a reflexe
  • To vede k rozšíření arény a redukci slepé skvrny a fasády
• Důležitá vyváženost otevřenosti sdílení pocitů a názorů x připravenost přijmout názory k našemu jednání

 

Sebeotevření

• Sdílení informací o sobě a svém světě. Jde však o nalezení rovnováhy mezi otevřeností a diskrétností. Jedná se o přiměřené sdílení v rámci sociálního kontextu.
• Co je dobré pro zdrženlivého: sdílet nápady a pocity, vysvětlovat priority a hodnoty, dokázat si připustit chybu, nezávazné společenské rozhovory na bezpečná témata (dovolená…)
• Co je dobré pro příliš otevřeného: být uvážlivý (neříkat hned vše co jsme se někde dozvěděli, zvážit co můžeme říct),připravenost na osobní sdělení (neptat se na něco o čem člověk není připravený se bavit), rozmyslet si co řekneme (ohleduplnost, vyhnout se trapným vtipům, nevhodné komentování výkonu…)

 

Přijímaní zpětné vazby

• Zpětná vazba je informace od ostatních týkající se účinnosti našeho jednání
• Třeba ji dokázat dokázat vnímat, přijmout a pracovat s ní – třeba sociální dovednosti

 

Rady k efektivní zpětné vazbě:

• Pokud ji nedostáváme, požádat o ni
• Dostávat ji průběžně, ne periodicky jednou za půl roku (to už se na polovinu věcí i zapomene)
• Snažit se jí vyslechnout a nesoustředit se pouze na svoji obranu či dokonce útok na druhého
• Všímat si reakcí druhých, když jim nebudeme rozumět, zeptáme se
• Nedáváme ostatním (i nevědomě) překážky ke zpětné vazbě (arogance, obrana)
• Nepožadovat zpětnou vazbu v přehnané míře, nevynucovat ji když nechce
• Dát člověku čas na rozmyšlení zpětné vazby
• Nebýt upjatý na pozitivní hodnocení (občas manažer musí udělat nepříjemné a zlé rozhodnutí)
• Uvědomění si, že zpětná vazba není objektivní – můžou být i nepravdivé vycházející z mylných zdrojů
• To důležité a zajímavé zařadit do plánu rozvoje
• Sebepoznání je ovlivněno percepční citlivostí, otevřeností, osobní efektivitou a komunikačními dovednostmi