Téma: Veřejné výdaje
Předmět: Ekonomie
Zaslal(a): R690
Veřejné výdaje
- výdaje na financování veřejných statků
- zdrojem jsou veřejné rozpočty
Dělitelné projekty
- výdaje lze snižovat či zvyšovat o malé částky, aniž by byla ohrožena realizace projektu (základní, střední školství)
- výdaje
fixní objem rozpočtu
- optimální rozdělení částky mezi dané projekty
- rozdělení tak aby byl získán maximální užitek (větší než náklady)
- lze snížit výdaje jednoho projektu na úkor druhého
- mezní užitek jednoho projektu nákladu druhého projektu
měnící se objem rozpočtu
- jak rozdělit částky mezi soukromý a veřejný sektor
- maximalizovat užitek ze soukromého i veřejného sektoru
Nedělitelné projekty
- při odejmutí částky peněžních prostředků by nemohl být projekt dokončen (výstavba školy, oprava komunikace)
- výdaje – nutno volit mezi jednotlivými projekty
fixní objem rozpočtu
- rozdělení objemu peněz na některé různé akce
- přidělené zdroje by měly být vyčerpány
- podle poměru užitku k nákladům
- podle velikosti čistého užitku
- minimalizace nespotřebovaných zdrojů
měnící se objem rozpočtu
jedná se o rozdělení zdrojů mezi soukromý a veřejný sektor, protože se jedná o nedělitelný projekt, nelze využít k porovnání stejného mezního užitku, veřejný projekt realizovat tehdy, je-li užitek větší než náklady, čili čistý užitek větší než 0, vychází se z toho, že náklady na vydání x korun ve veřejném sektoru jsou ztrátou x korun užitku v soukromém sektoru.
HODNOCENÍ EFEKTIVNOSTI VEŘEJNÝCH PROJEKTŮ A JEJICH PROBLÉMY
- analýza výnosů a nákladů
- projekt se realizuje je-li jeho užitek pro společnost větší než jeho náklady
- normy, kalkulace, komparace
Možné užitky a náklady
- Reálné užitky (získávají koneční uživatelé veřejného projektu)
- Reálné náklady (náklad na převedení zdrojů z jiného použití)
- Peněžní užitky a náklady (zisk nebo ztráta je vyrovnána ziskem nebo ztrátou jiných subjektů – nejde o přírůstek blahobytu)
Reálné užitky a náklady
- přímé (prvotní) – vztahují se k hlavnímu cíli projektu
- nepřímé (druhotné) – vedlejším produktem veřejného projektu
- hmotné – lze ocenit na trhu
- nehmotné – nelze ocenit
- konečný – efekt přímo pro spotřebitele
- meziprodukt – poskytnutí pro náklad užitku přímého
- vnitřní – uvnitř příslušné oblasti
- vnější – dopady vně příslušné oblasti
Hodnoty užitků a nákladů
Nehmotné
- nelze použít tržní cena
- politické rozhodování – čisté ŽP
- realizace prevence kriminalistiky
- úspora nákladů na soudní řízení, vězení
Hmotné
- tržní cena
- pořizovací cena + výrobní faktor + náklady
- daně – spotřební, z přidané hodnoty – přirážka – náklad
Víceúčelovost projektu
- dosažení více cílů (vzdělání – základní i střední)
Problém efektivnosti a spravedlnosti
- projekt může být efektivní jen z jedné oblasti, z jiné méně efektivní
- užitek pro někoho větší pro někoho menší (? spravedlnost?)
- např. rozdělování důchodů
Vliv faktoru času
- okamžitý užitek (soc. dávky, mzdy státních zaměstnanců)
- dlouhodobý účinek (v průběhu let)
– efektivnost investic – budoucí užitek se oceňuje níže než okamžitý
Diskontní sazba – úroková míra
Soukromá diskontní sazba
- volba spotřebitele mezi současnou či budoucí spotřebou
- nedokonalé trhy
- nejistota (ve vývoji úrokových sazeb)
- riziko (zvýšení úrokové sazby na riskantnost investice – rizikovou prémii)
- daň z kapitálového výnosu
- inflace (zvyšuje úrokovou míru – působí proti efektivnosti investice)
- stabilizační opatření vlády (fiskální a monetární nástroje – změna úrokové sazby)
Společenská diskontní sazba
- obyvatelstvo dává přednost současné spotřebě před budoucí
- nízké úspory, nedostatek peněžních zdrojů pro investice
- úroková míra se zvyšuje
Riziko
- snižuje současnou hodnotu budoucích užitků
PŘÍČINY RŮSTU VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ
Objektivní:
- stupeň rozvoje země – je-li stát nucen podílet se na rozvoji infrastruktury
- růst důchodů na 1 obyvatele – signalizuje rozvoj země, rozvíjí-li se soukromý sektor, veřejný sektor se také rozvíjí a zkvalitňuje své služby
- ochrana životního prostředí – vyspělé země díky bohatší spotřebě více devastují životní prostředí, je potřeba jej více chránit – výdaje na životní prostředí se zvyšují
- technologické změny – urychlují zastarávání, je potřeba je obnovovat, aby veřejný sektor byl stejně vybaven jako sektor soukromý
- změny populace – změny růstu počtu obyvatel, roste obyvatelstvo – rostou nároky na služby veřejného sektoru (více škol, infrastruktura…)
- mobilita obyvatelstva – vede k růstu nových obytných lokalit, rostou požadavky na dodatečná zařízení místního charakteru
- náklady na poskytování veřejných statků souvisejících s inflací – pokud rostou ceny, rostou celkové výdaje
- urbanizace – přestavba sídlištní struktury na sídliště městského typu, obyvatelstvo na venkově chce stejné služby jako obyvatelé měst, rostou nároky na růst služeb
- vývoj transferů – starobní důchody a různé sociální dávky, závisí na rozvoji země a politických cílů
- možnost získávání daní – daně jsou zdrojem výdajů, efektivní daňový systém a obyvatelé byly ochotni platit daně – daňový systém musí být únosný
- ohrožení státu v případě války – nárůst veřejných výdajů (boj s terorismem, ohrožení státu…)
Subjektivní:
- snaha státní byrokracie zvětšovat své úřady – snaha zakládat nové státní úřady
- tlak zájmových skupin ze soukromého sektoru (lobování) – jsou schopny vyvíjet tlak na politiky při prosazování svých zájmů (veřejné zakázky, dotace, subvence, slevy na daních…)
- politikové v demokratických systémech usilují o přízeň voličů
- lobbing – působení vlivných zájmových skupin
Důvody reformy veřejných financí ČR a její hlavní směry a oblasti. Hlavní opatření na příjmové a výdajové straně.
Vládní deficit – situace se nelepší navzdory působení přechodných příznivých faktorů:
- ekonomický vzestup,
- využívání mimořádných příjmů,
- krátkodobé úspory a převody do rezervních fondů,
- útlum nákladů spojených s transformací ekonomiky a stabilizací bankovního sektoru.
Po jejich nevyhnutelnému odeznění hrozí další nárůst deficitu v důsledku neudržitelných výdajových tendencí.
Struktura výdajů – hlavní příčinou jsou neudržitelné trendy v oblasti běžných, zejména mandatorních výdajů.
Mandatorní výdaje se skládají z výdajů vyplývajících ze zákona (zejm. sociální transfery, platby na penzijní připojištění, stavební spoření, platby státu do zdravotního pojištění, dluhová služba apod.) a výdajů vyplývajících z jiných právních norem a z výdajů vyplývajících ze smluvních závazků státu (záruky, transfery mezinárodním organizacím)
Bez reforem je už v roce 2009 nárok na mandatorní výdaje větší než příjmy
- Bez reformy dojde k úplnému vytěsnění diskrečních prostředků státního rozpočtu (investice, podpora vědy a výzkumu…).
- Již tak neudržitelný trend mandatorních výdajů dále prohloubily předvolební sociální balíčky.
- Tento vývoj neúnosně zužuje prostor pro vládní politiku a financování výdajových priorit.
Vládní dluh – deficitní hospodaření vede k soustavnému nárůstu vládního dluhu. Bez reformy nadále poroste veřejné zadlužení. Využívání privatizačních příjmů opticky zpomaluje dynamiku zadlužení, ovšem na úkor poklesu čistého jmění vládního sektoru.
Dlouhodobá udržitelnost – bez reforem systémů důchodového zabezpečení a zdravotnictví jsou veřejné finance dlouhodobě neudržitelné.
- Stav veřejných financí – závazky vůči EU. Vládní deficit pod úrovní 3 % HDP a směřování k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí,
- ČR dosud tento závazek porušuje,
- bez provedení reforem nebude schopna jej dodržet ani v budoucnosti,
- riziko vážné ztráty kredibility a sankcí ze strany EU.
Cíle reformy
- Snížit vládní deficit a zastavit nárůst vládního dluhu.
- Zvrátit neudržitelné trendy vládních výdajů a posílit jejich efektivnost.
- Plošně snížit daňové zatížení, omezit administrativní zátěž a daňové distorze
zjednodušením daňového systému. - Reformovat důchodový systém a zdravotnictví.
- Na základě ozdravení veřejných financí dosáhnout toho, aby státní rozpočet nebyl brzdou
úspěšného ekonomického rozvoje, ale naopak jeho oporou pomocí vhodného nastavení daňových sazeb. - Podporovat rodiny s dětmi.
- Přistupovat sociálně citlivým způsobem k ekonomicky neaktivní populaci (důchodci, studující, zdravotně postižení).
- Dodržovat závazky vůči Evropské unii, maximálně využít prostředky z fondů Evropské
Základní principy reformy
Základní myšlenky reformy – posílit adresnost sociálního systému, zvýšit efektivnost ostatních veřejných výdajů a snížit míru zásahů státu do ekonomiky, takto uspořené prostředky využít na plošné snížení daňové zátěže.
Situace veřejných financí je neudržitelná a představuje zásadní celospolečenské riziko. Je nutné neprodleně začít využívat současné ekonomicky příznivé období. Pro zlepšení situace je nevyhnutelné reformovat jak výdajovou stranu, tak příjmovou stranu bilance veřejných rozpočtů.