Vztah příjmů a výdajů státního rozpočtu – ekonomie (VŠ)

Téma: Vztah příjmů a výdajů státního rozpočtu

Předmět: Ekonomie

Zaslal(a): R690

 

Vztah příjmů a výdajů státního rozpočtu

  • rozdíl mezi příjmy a výdaji
  • vyrovnaný státní rozpočet             příjmy = výdaje
  • nevyrovnaný státní rozpočet         příjmy ¥ výdaje
  • Aktivní – Příjmy > výdaje = rozpočet přebytkový
  • Pasivní – Příjmy < výdaje = rozpočet schodkový (deficitní)

 

OTÁZKA VYROVNANOSTI STÁTNÍHO ROZPOČTU

  • problematika fiskální nerovnováhy, dva základní přístupy k realizaci fiskální politiky, oba odmítají velké státní dluhy

Keynesiánský přístup

  • fiskální politika může být nástroj ovlivňování agregátní poptávky
  • pokud je ekonomika ve stavu nedostatečného využití výrobních faktorů lze zvýšit veřejné výdaj a snížit daně – podpoří se agrární poptávka – rychlejší dosažení produkce.
  • předpokládá, že rozpočtové deficity budou kompenzovány ve fázi rozmachu NH, deficit se časem srovná
  • upozorňuje na růst úrokových sazeb – pokles investic

Fiskální monetarismus

  • odmítá úlohu státu při stabilizaci poptávky (Chicagská škola)
  • veřejné statky jsou efektivněji poskytovány veřejným sektorem nežli soukromým
  • schodek se vyvíjí úměrně růstu peněžní zásoby, varuje před růstem inflace

 

Obě metody odmítají dlouhodobý nevyrovnaný rozpočet a připouštějí, že krátkodobý může podpořit ekonomiku (ale ovšem pouze v případě startu ekonomiky dané země). snaha o udržení vyrovnaného státní rozpočtu.

Pozitiva – omezení růstu výdajových programů

Negativa – znemožnění dokončení rozsáhlejších investičních akcí

Funkcionální přístup = otázka vyrovnanosti SR je podřízena účelu, kterému mají výdaje sloužit. – nepřetržité narůstání státního dluhu

 

Možnosti řešení deficitu SR

Domácí dluh he bezpečnější, není nad cizí nadvládou.

  • Emise nových peněz – jednorázové zvýšení peněžní zásoby – do oběhu se dostává více peněz, jde o emisní financování deficitu státního rozpočtu, vede k inflaci
  • Úvěr v ČNB – krytí deficitu úvěrovou emisí, zvýšením peněz v oběhu, vede k inflaci a růstu cen
  • Emise státních dluhopisů – ve vyspělých zemích
  • Výnosy z prodeje státního majetku, státních aktiv, zvýšení daní

 

STÁTNÍ DLUH

  • Vzniká úhradou schodku/deficitu SR
  • přechodný – výkyvy hospodaření státu v běžném rozpočtovém období. Kryje nesoulad příjmů a výdajů
  • dlouhodobý – trvající deficitní hospodaření (nahromaděné schodky SR)

 

Příčiny

  • výdaje i příjmy
  • malé příjmy
    • nedostatečná daňová základna, co se daní a velikost sazeb
    • neadekvátní sazby daně (nízké nebo příliš vysoké)
    • výběr daní (úroveň daňové služby)
  • příliš velké rozpočtové výdaje
    • nejčastější příčina schodku SR
    • nárůst mandatorních výdajů (budování „blahobytu státu“). Snížení je pak politicky neproveditelné.

 

Vznik

  • vnější, externí dluh – půjčka ze zahraničí – splácí se jistina i úrok + jiné ekonomické a politické požadavky věřitele
  • vnitřní, interní dluh – půjčka od domácích subjektů – hradí se jistina i úrok – státní obligace a státních pokladní poukázky

Státní obligace – cenné papíry – střednědobá (do 5 let) nebo dlouhodobá (10 a více let) splatnost. Jsou hlavním nástrojem řízení dlouhodobého státního dluhu. Vyšší úrok.

Státní pokladní poukázka – krátkodobé cenné papíry – pokud lze uhradit do 1 roku, doba splatnosti 3, 6, 9 nebo 12 měsíců. hlavním nástrojem řešení přechodového státního dluhu

 

Posuzování velikosti

  • podíl na HDP v % – lze posoudit likviditu ekonomiky a držeb investorů
  • podíl placených úroků z dluhu na HDP – velikost úroků, dluhu
  • podíl dluhu v rukou veřejnosti na HDP

pokud dluh roste, ale podíl na HDP klesá – způsobuje to inflace (projevuje se jako forma snižování dluhů). Reálné hodnota dluhu na HDP klesá.

 

Dopady na ekonomiku země

  • míra inflace, přenášení břemene na budoucí generace, vytěsňování soukromých investic

Splacení

  • veřejný dluh není nutné splatit, otázkou je placení úroků
  • splatné dluhopisy – splaceny novými dluhopisy – dluh je refundován (nové dlužné závazky)

Velikost úroků

  • dlužíme sami sobě – úroky se platí z daní daňových poplatníků – peníze se jím částečně vracejí zpět
  • daně z nichž se platí úroky jsou břemeno
  • ztížené manévrování – podílem daní k financování státního dluhu jsou omezeny oblasti státu – měnová a fiskální politika – má vliv na ekonomický růst

Břemeno pro budoucí generace

  • daně – omezení blahobytu současné generace, budoucí nezatěžuje. Přesah generace
  • domácí půjčka – stažení zdrojů z úspor – současná generace se nezatěžuje. Budoucí generace bude mít nižší důchod. Přesah generace.
  • zahraniční půjčka – břemeno ponese následná generace. problém mezigenerační spravedlnosti

Vytěsňování investic

  • z úspor financovat – investice? nebo dluh?
  • zvyšuje-li se deficit pak roste poptávka vlády po půjčkách, roste tak úroková míra, ale ta odrazuje od investic

Světový kapitálový trh

  • zvýšená celosvětová úroková míra
  • příliv zahraničního kapitálu

Mobilizace úspor

  • kladný vliv – slouží-li získané prostředky k financování investic, nikoli úhradě běžných výdajů

 

Řízení SD -rozsáhlé roční operace refundace

  • Rozhoduje doba splatnosti. Čím je kratší, tím je roční objem refundace vyšší. Restriktivní trend-prodlužování splatnosti, expanzivní – zkracování.
  • Minimální úroky (očekávaný vývoj). Záleží na:
    • velikosti dluhu
    • velikosti úrokové sazby
    • inflaci
  • Snížení nákladů na obsluhu dluhu (tedy vše mimo úroky-je nejpodstatnější)
    • regulace úrokové sazby – vlivem na emise peněz
    • emise peněz, půjčka ČNB, monetizace by však vedla k poptávce/inflaci

Napsat komentář

💾 Stáhnout materiál   🎓 Online kurzy
error: Content is protected !!