Téma: Základy daňové teorie
Předmět: Ekonomie
Zaslal(a): R690
Praktické využívání daň. nástrojů k ovlivňování ekonomických a sociálních procesů ve společnosti. Nástroji jsou Vestavěné stabilizátory (autonomní působení) a diskrétní opatření (operativní zásah vlády)
Daň – zákonem daná, povinná, nenávratná, pravidelná, neekvivalentní (bez nároku na protihodnotu), neúčelové,
Daň. Základ – základ pro výpočet daně
Daň. Sazba – % z daňového základu pro výpočet daně
Poplatník – ten, komu se musí zaplatit
Plátce – osoba odvádějící daň, sníží se jí disponibilní důchod. Je rozdílný u nepřímých daní (společnost)
Plátce x Poplatník – setřený rozdíl u přímých daní
Klasifikace daní – viz. ot.
DAŇOVÉ PRINCIPY
Všechny principy lze kombinovat a prolínat, ale některé se vylučují.
1) Spravedlnost – spravedlivý k různým jednotlivcům
prospěch – platba by měla odpovídat užitku. V praxi se neuplatňuje, používá se u veřejných příjmů (poplatky – např. ekologické daně)
platební schopnost úhrady daně
- horizontální spravedlnost – stejný příjem – stejně zdanění! někdo ale pracuje pořád a někdo občas a příjem je stejný – proto odečitatelné položky)
- vertikální spravedlnost – kdo je na tom lépe platí vyšší daň)
2) Efektivnost – daň. výnosy získávány nejnižšími admin. náklady. Nedemotivující vliv daní na ekonomické chování subjektů.
Daňové břemeno tvoří:
- Daňový výnos – součet daní všech ekonomických subjektů
- Administrativními náklady
- přímé (cca 1% daní, jsou to náklady státní správy – organizace, evidence, výběr, kontrola, vymáhání nedoplatků, informace ČSÚ, soudní výdaje apod.)
- nepřímé (nese je soukromý sektor – vedení speciálního účetnictví, archivace, čas strávený s daňovým přiznáním – jsou těžko vyčíslitelné)
Ztráta z mrtvé váhy (nadměrné daňové břemeno). Je škodou privátního sektoru, co by kdyby. Joe uklízí za 100,-, náklady 80,-. Jana dává 100,-, ale může 120,-. Oba mají 20,-, tj. 40 a to je ztráta mrtvé váhy. Stát uvalí daň 50 %, Joe by dostal 70,-, Jana platila 130,-, zruší to a o co přijdou je ZMV.
Velikost je daná daní, elasticitou poptávky a nabídky. MV roste rychleji než daň.
Distorze (pokřivení) – vliv daně na chování ekonomických subjektů. Prodávajícímu daň snižuje užitek a kupujícího nutí platit vyšší cenu. Kupující často hledá substituty – méně kvalitní.
Vysoká daň z příjmů (Daň z příjmů fyzických osob, Daň z příjmů právnických osob) vede k přesunu sídla nebo bydliště do zemí s nižším zdaněním, vysoká mezní sazba daně z příjmů (Sazba DPFO, Sazba DPPO) snižuje pracovní či podnikatelskou aktivitu a naopak, vysoké zdanění některých výrobků daní ze spotřeby povede ke snížení poptávky po takovém výrobku, resp. k přesunu poptávky na jiné výrobky apod.
Nedistorzní účinek má tzv. paušální daň (na hlavu). U ní neexistuje možnost vyhnout se placení.
Daňová incidence – daň. dopad, studuje, jakým způsobem se rozloží daň. břemeno mezi poplatníky. Nesou ji jednotlivci a liší se od zákonné povinnosti. Progresivní (daň příjem) Regresivní (daň. příjem) Proporcionální (daň příjem)
Efekty daní:
- Důchodový – snížení disponibilního důchodu, přímo (důchodové, majetkové daně) nebo nutí platit dražší zboží (DPH, spotřební daň)
- Substituční – poplatník mění preference podle mezních užitků
- Ztráta – ZMV + admin. Náklady
3) Administrativní jednoduchost – jednoduchý s minimálními finanční nároky na správu daní
4) Flexibilita – snadno přizpůsobit změně ekonomických podmínek;
5) Správné působení na makroekonomické agregáty – daňová politika je součástí národohospodářské politiky uplatňování. V zájmu ekonomického růstu; některé daně mohou fungovat jako tzv. vestavěné stabilizátory;
6) Politická průhlednost a právní dokonalost – každý má vědět co vlastně platí, aby bylo možno zjistit preference jednotlivců při určování nabídky veřejných statků.
