Otázka: Rozhodování – charakteristika, typy, strategie, úrovně
Předmět: Ekonomie
Přidal(a): Martina
Rozhodování = výběr z možných variant (volba určitého postupu, …), základní součást řízení
Základní typy rozhodnutí:
- podle možností – závažnost podle následků na činnost organizace, závislost na rozsahu pravomocí a odpovědnosti
- podle dosahu účinků – rozsah důsledků pro organizaci z hlediska prostoru a času, závislost na závažnosti a stupni řízení
- z hlediska možnosti provedení změn – jestliže je učiněn první krok, rozhodnutí vyvolá lavinu dalších činností, které nelze zastavit, jindy může být naopak.
- podle složitosti – v praxi je snaha dekomponovat složité situace na posloupnost jednodušších situací.
Způsoby rozhodování:
- empiricko – intuitivní: jde o prvotní způsob rozhodování, uplatňuje se v jednoduchých podmínkách. Ten, kdo rozhoduje samostatně bez analýzy údajů a informací. Rozhoduje na základě intuice, zkušeností, poznatků, kvalifikace a logiky. Vychází z vlastního úsudku, rozhodování subjektivní = existuje riziko nesprávných rozhodnutí. Je nejčastěji používaným rozhodováním
- systematické: může zhodnotit jedna osoba, ale častěji jde o kolektiv. Podkladem je sběr informací a jejich analýza. Pro rozhodování se vytváří systém s pevně danou strukturou. Tím se zvyšuje kvalita rozhodování. Kombinace subjektivního a kolektivního rozhodování, ale jako celek se jedná o objektivní rozhodovací postup.
- Nevýhody: náročné na čas, sběr informací, analýzu, finanční prostředky.
- Výhody: snižuje se riziko nesprávného rozhodnutí.
- vědecké (objektivní): vychází z poznatků matematiky, statistiky, kybernetiky, logiky. Vychází z využití počítačů, databází informací. Je základem operačního výzkumu. Nevýhody- nejnáročnější na čas, finance, sběr informací, analýzu.
- Výhody- snižuje se na minimum nesprávnost rozhodnutí.
Úrovně rozhodování:
- úroveň podnikové politiky: rozhoduje se o základních cílech a otázkách podniku (cíl, výroba, struktura)
- úroveň strategie: cesty a způsoby, jak dosáhnou cíle podnikové p. – (typy výrobků a služeb)
- úroveň taktiky: rozhodnutí, která směřují k realizaci strategických rozhodnutí (řešení dílčí v rámci jednotlivých úseků, časový harmonogram výroby,…)
- úroveň realizace: rozhodování o detailních otázkách výrobního procesu
Rozhodovací strategie:
- maximální: soustřeďuje se na dosažení maximálního účinku (hospodářského výsledku, úspěchu), často však za maximálního rizika
- minimální: minimalizace rizika, často i minimální účinek
- smíšená: něco mezi, závisí na rozhodujících subjektech
Rozhodovací strategie:
- maximální: soustřeďuje se na dosažení maximálního účinku (hospodářského výsledku, úspěchu), často však za maximálního rizika
- minimální: minimalizace rizika, často i minimální účinek
- smíšená: něco mezi, závisí na rozhodujících subjektech.
