Otázka: Marketingový informační systém
Předmět: Ekonomie
Přidal(a): Jeniicek
Z anglického slova market neboli trh a koncovky -ing, která v angličtině vyjadřuje děj, pohyb, akci. Je to systém vytvořený za účelem shromažďování, analýzy a vyhodnocování informací o trhu, které jsou nezbytné pro kvalitnější plánování, organizování, řízení a kontrolu marketingových činností.
Každý podnik si vytváří svůj vlastní MIS na základě informací:
- a) interních (z účetnictví a statické evidence, rozborů ekonomické činnosti, přehledu o tržbách atd.). Informace z těchto zdrojů jsou levné, snadno dostupné, ověřitelné a mají široké využití.
- b) externích (ze statistických ročenek, přehledů vydávaných vládou, odborných časopisů a publikací, od výzkumných agentur apod.). Podávají údaje o demografických, ekonomických, sociálních a jiných aspektech života společnosti příslušného státu.
MARKETINGOVÝ VÝZKUM
- Důležitou funkcí marketingového výzkumu je pomoci podnikovému marketingu předpovědět chování a jednání trhu, konkurence, prostředí a zejména zákazníků a snížit podnikatelské riziko.
- Marketingový výzkum není průzkum trhu (ten je jen jednou z částí marketingového výzkumu), ale souhrn aktivit, které zkoumají všechny části marketingové praxe včetně trhů, výrobků, distribučních cest, cen, chování zákazníka.
Výzkum se skládá z pěti základních kroků:
- 1. definování problému (co chci zjistit)
- 2. plán výzkumu (kdy, kde a jak získáme informace)
- 3. sběr informací (součástí je např. průzkum trhu)
- 4. analýza údajů
- 5. závěry a doporučení
Definování problému
První a důležitý krok při marketingovém výzkumu. Tento krok obsahuje specifikaci problému, který má být prostřednictvím výzkumu řešen a určení příslušných informací, kterých bude zapotřebí. Bez jasného definování problému a příčin jeho vzniku se stává výzkum většinou bezcenným. Specifikace problému a jejich odhalení umožní lépe stanovit další postup výzkumu.
Plán výzkumu
Dalším krokem je užší specifikace potřebných informací a sestavení projektu získání potřebných informací a dalšího postupu. Nejdříve je obvykle potřeba zjistit a shromáždit základní informace o podstatě problému. Tento výzkum nazýváme předběžným výzkumem. Ten umožní vytvořit jasnější hypotézu a konkrétnější plán směru dalšího výzkumu. Příslušné informace lze zjistit studiem odborné literatury, časopisů či jiných publikovaných zdrojů, ve kterých jsou zjišťovány údaje relevantní k předmětu výzkumu. Dalším zdrojem informací může být konzultace s osobou do problému zasvěcenou a mající zkušenosti v dané oblasti. V marketingovém výzkumu se využívá rovněž analýzy případových studií tj. obdobných situací, které se udály v minulosti. Poté, co byl zpracován projekt výzkumu, určeny informace, které bude potřeba získat, postupy jejich zjištění a ověření, je možné přistoupit ke třetímu kroku a tím je sběr, tj. zjišťování údajů.
Sběr informací
Podle zdrojů rozlišujeme informace na:
- a) primární
- b) sekundární
Primární údaje
- Firma je získává na základě marketingového výzkumu, který je časově a finančně náročný. I tyto informace musí být objektivní, relevantní (podstatné), nezkreslené a přesné.
Sekundární údaje
- Jsou to údaje, které již byly zjištěny a zpracovány pro jiný účel.
- Výhody:
- úspora času
- nižší náklady
- snadnější dostupnost
- Nevýhody:
- použité informace nemusí být přesné a objektivní a nemusí vždy plně odpovídat potřebám naší studie
Metody výzkumu
1. Pozorování
- Při pozorování výzkumník zaznamenává skutečné chování a jednání, a to buď osobně nebo pomocí elektronických přístrojů.
- Například pomocí průmyslových kamer se zjišťuje zájem zákazníků o výrobky určité firmy a výrobky jejích konkurentů, nebo jakou pozornost vzbudila nová reklamní tabule či četnost průjezdu automobilů na komunikaci, kde je uvažováno o výstavbě motorestu…
- Nevýhoda: – neposkytuje informace o názorech a motivech chování zákazníků
2. Průzkum
- Je nejrozšířenější metodou. Umožňuje získat informace o motivech, názorech a preferencích. zákazníků.
- Průzkum se uskutečňuje prostřednictvím dotazníků a vhodně zvoleného kontaktu s nositeli informací (pohovor či písemný dotazník).
- Při jeho sestavování je třeba dávat pozor na správné sestavení.
- Špatně sestavený dotazník může zpochybnit získané informace, které nemusí odpovídat cílům a potřebám průzkumu.
Reklama
- Jakákoliv placená i neplacená forma propagace výrobku, služby, společnosti, obchodní značky nebo myšlenky mající za cíl především zvýšení prodeje.
- Reklama může být televizní, novinová, internetová, rozhlasová, plakátová nebo jiná.
- Je také známá pod moderním pojmem marketingová kampaň – tento výraz se používá, když obchodník (obecněji nabízející) využije několik komunikačních kanálů zároveň nebo jejich kombinaci. Například rozhlasová reklama může vysvětlovat televizní spot apod.
Podle kategorie
- Reklama orientovaná na spotřebitele – má za úkol získat nové zákazníky a posílit „věrnost“ stávajících uživatelů
- Reklama orientovaná na produkt – snaží se zvýšit odbyt výrobků, popř. oznamuje zavedení nového produktu na trh
- Reklama orientovaná na trh – snaží se oslovit určitou „cílovou skupinu“ uživatelů
- Reklama orientovaná na vlastní podnik – pokouší se změnit image firmy v očích veřejnosti
- tvorba zisku
- tvorba silné značky
- zvýšení poptávky
- posílení pozice na trhu
- zlepšování pověsti firmy – pozitivní image
- motivace vlastních pracovníků
- rozšíření distribuční sítě
Podle účelu
- Informativní reklama (informuje o nových produktech, akcích,…)
- Přesvědčovací reklama (dává důraz na značku, podněcuje zákazníky k rychlé koupi)
- Připomínací reklama (připomíná, kde si určitý výrobek mohou zákazníci koupit, nebo do kdy si ho mohou koupit)
- Reklama na důležité věci, jako např.na třídění odpadků
Cíle reklamy
SWOT analýza
|
SWOT- |
Interní analýza |
||
|
S: Silné stránky |
W: Slabé stránky |
||
|
E a |
O: Příležitosti |
S-O-Strategie: Vývoj nových metod, které jsou vhodné pro rozvoj silných stránek společnosti (projektu). |
W-O-Strategie: Odstranění slabin pro vznik nových příležitostí. |
|
T: Hrozby |
S-T-Strategie: Použití silných stránek pro zamezení hrozeb. |
W-T-Strategie: Vývoj strategií, díky nimž je možné omezit hrozby, ohrožující naše slabé stránky. |
|
Metoda, jejíž pomocí je možno identifikovat silné (ang: Strengths) a slabé (ang: Weaknesses) stránky, příležitosti (ang: Opportunities) a hrozby (ang: Threats), spojené s určitým projektem, typem podnikání, podnikatelským záměrem, politikou (ve smyslu opatření) apod. Jedná se o metodu analýzy užívanou především v marketingu, ale také např. při analýze a tvorbě politik (policy analysis). Díky tomu je možné komplexně vyhodnotit fungování firmy, nalézt problémy nebo nové možnosti růstu. Je součástí strategického (dlouhodobého) plánování společnosti.
Při aplikaci SWOT analýzy v oblasti lidských zdrojů jsou silné a slabé stránky chápany jako analýza současnosti, příležitosti a hrozby jako analýza dalšího možného vývoje…
Výstupem kompletní analýzy SWOT je chování společnosti, která maximalizuje přednosti a příležitosti a minimalizuje své nedostatky a hrozby.
