Pozemní komunikace – maturitní otázka

ekonomie

 

Otázka: Pozemní komunikace

Předmět: Logistika, Doprava

Přidal(a): Nela

 

Dělení:

a) dle určení technického vybavení a dopravního významu

  • dálnice
  • silnice
  • místní komunikace
  • účelové komunikace

b) dle kategorie

  • I. písmeny:
    • S- silnice s omezeným přístupem
    • R- rychlostní silnice pro vozidla s rychlostí vyšší než 50km/h
    • D- dálnice
    • M- místní komunikace
  • II. zlomkem:
    • v činiteli je kategorijní šířka b v metrech
    • ve jmenovateli navrhovaná rychlost Vn( km/h)

 

Kategorijní šířka: komunikace je volná šířka silnice nebo dálnice, popř. šířka hl. dop. prostředku u místních komunikací

Navrhovaná rychlost: nejvyšší rychlost průměrného vozidla, kterou je možné bezpečně projet jakýmkoliv úsekem navrhované komunikace za normálních atmosférických podmínek, aniž bude ovlivňován provoz ostatních sil. vozidel

 

 

D27,5/120

  • Druh komunikace (D, R, S)
  • Šířka mezi vnitřními stranami svodidel nebo směrových sloupků (m)
  • Navrhovaná rychlost (km/h)
  • Dálnice musí mít nejvyšší přípustný podélný sklon 4- 4.5%, poloměr oblouku co největší 1250m.

 

Silnice

  • Jsou základem pozemních komunikací ve všech vyspělejších zemích.

Dělení:

a) dle počtu jízdních pruhů:

  • jedno pruhové
  • dvou pruhové
  • tří pruhové
  • více pruhové

b) dle počtu dop. směrů:

  • jedno směrné
  • obou směrné

c) dle rozestupu dop. směrů:

  • směrově rozdělené
  • směrově nerozdělené

d) dle účelu:

  • mezinárodní silnice, které jsou zapojeny do mezi. sil. dop. – E (označení)
  • dálkové silnice, které slouží dálkové dop. překračující asi 30% ze sil. dop.
  • výpadové silnice z center velkých městských aglomerací
  • rychlostní silnice
  • okružní silnice
  • rekreační silnice

e) dle dopravního významu:

  • silnice I. třídy:
    • jsou určena zejména pro dálkovou a mezistátní dopravu -1-99 ( označení)- např. I/5
  • silnice II. třídy:
    • jsou určeny pro dopravu mezi okresy a označeny číslicemi 100- 999, např. II/238
  • silnice III třídy:
    • jsou určeny k vzájemnému propojení obcí nebo jejich napojení na ostatní komunikace a onačeny pěti až šesticiferným číslem, např. III/54832

 

Místní komunikace

Nejčastěji rozdělujeme komunikace dle jejich významu, určení a technického vybavení:

a) místní komunikace I. třídy

  • rychlostní a hlavní městské komunikace, ve kterých jsou základními komunikacemi v hl. městě Praze a dalších statutárních městech

b) místní komunikace II. třídy

  • další důležité městské komunikace v hl. a statutárních městech a hl. místní komunikace v ostatních městech a obcích
  • všechny druhy vozidel

c) místní komunikace III. třídy

  • ostatní komunikace
  • alespoň částečně přístupné, např. prašné cesty pro 2stopá vozidla¨

d) místní komunikace IV. třídy

  • zbývající místní komunikace, které nejsou ani omezeně přístupné provozu ( nesmí tam vozidla)
  • patří sem stezky, pěšiny, samotné chodníky, stezky pro cyklisty, veřejná schodiště, podchody atd.

 

Místní komunikace na území měst, kde se provozuje pravidelná MHD – městské komunikace.

Dělíme je podle urbanisticko-dopravní fce.:

  • MR – místní rychlostní
  • MS – místní sběrné
  • MO – místní oblusžné
  • Nemotoristické

 

MR

  • slouží rychlejším motorovým vozidlům
  • převádí soustředěné proudy vnitro městské silnice na vnější silniční dopravy
  • bývají napojeny na dálnice nebo rychlostní silnice
  • MHD zde není povolena, s výjimkou expresních autobusových linek (nemají zde zastávky)
  • Označení A1, A2

 

MS

  • plní sběrnou funkci
  • odvádějí cílovou dopravu z těchto kom. do určitých obvodů
  • slouží také jako průtahy silnic a jsou určeny pro vedení nekolejových i kolejových MHD
  • označení B1, B2

 

MO

  • plní obslužnou funkci a přímo zpřístupňují objekty občanské vybavenosti, obytné budovy, nemocnice, atd.
  • nejsou určeny pro průjezdnou dopravu
  • aby to lidé nezneužívali jako zkratky museli se učinit opatření (min. dopravní značkou)
  • nepovoluje se sběrná služba, hlavně na městských kom. s vysokou četností obchodů

 

Nemotoristické komunikace

  • slouží pouze pro pěší (D3) a cyklisty (D2)
  • výjimku tvoří zklidněné kom. (D1), která povoluje obslužnou dopravu za zpřísněných podmínek

 

Účelové komunikace

  • a) veřejné – polo veřejné (s povolením)- lesní cesty
  • b) neveřejné – jsou za plotem, nejsou přístupné všem- závodní okruhy
    • slouží k určitému účelu

 

Dálnice

  • je rychlostní komunikace pro motorová silniční vozidla
  • nejvyšší typ pozemní komunikace

 

Technické parametry dálnic

  • navrhovaná rychlost přes 100 km/h, maximální povolená rychlost se v jednotlivých zemích světa liší
  • kategorijní šířka čtyřproudové dálnice průměrně 27,5 m
  • výhradně mimoúrovňové křižovatky
  • připojovací a odbočovací pruhy v maximální předepsané délce
  • směrové oblouky, stoupání a klesání musí dodržovat určité parametry pro daný typ terénu
  • v dlouhých stoupáních musí být vždy přidán stoupací pruh
  • střední dělící pás a krajnice musí dodržovat předepsané šířky

 

Zpoplatnění dálnic

dálniční poplatky se mohou platit buď:

  • Dálničními známkami (vydávají se na 1 rok a obvykle i na kratší časové úseky, např. na 1 měsíc)
  • Elektronickým mýtem nebo klasickém mýtem

Mýtný systém

  • Užití dálnic, rychlostních silnic a vybraných silnic 1. třídy v České republice vozidly s povolenou hmotností více než 3,5 tuny podléhá úhradě mýtného
  • Vozidla, která podléhají mýtnému, jsou povinně vybavena mýtným elektronickým zařízením palubní jednotkou – které komunikuje s mýtným systémem.

 

Cena mýtného za kilometr závisí na:

  • Počtu náprav
  • Emisní třídě
  • Den jízdy
  • Druh komunikace
  • Druh vozidla

 

Mýto:

  • Detekce vozidla, obrazový záznam, komunikace (mikrovlna), klasifikace vozidla

 

Křižovatky

  • křižovatka je místo, v němž se pozemní komunikace v půdorysném průmětu protínají nebo stýkají a alespoň dvě z nich jsou navzájem propojeny
  • jestliže se dvě silniční komunikace protínají bez vzájemného propojení, jedná se o křížení – je to také křížení dopravních cest pro různé druhy dopravy

dělení:

podle způsobu protnutí komunikace nebo půdorysného tvaru:

  • úrovňové
  • mimoúrovňové

 

podle počtu ramen:

  • trojramenné
  • čtyřramenné
  • víceramenné

 

Úrovňové

 

Mimoúrovňové

  • jednovětvové
  • deltovité
  • osmičkovité
  • kosodélné
  • srdcovité
  • čtyřlístkovité
  • trojlístkové
  • dvojlístkové
  • trubkovité
  • sdružené trubkovité
  • dvojlístkovité s vystřídaným dvojlístkem
  • rozštěpové
  • spirálovité
  • turbínové
  • hvězdicové

 

na každé křižovatce rozeznáváme 3 druhy ploch:

  • a) kolizní plochy – jsou dány šířkou jízdního pruhu, způsobem připojení a rozdělování vozidel a počtem předřazovacích pruhů pro daný manévr v křižovatce (nachází se zde také kolizní body)
  • b) nekolizní plochy
  • c) neprůjezdné plochy – jedná se o zvýšené ostrůvky nebo plochy ohraničeny vodorovným dop. značením

 

na mimoúrovňových křižovatkách se mohou nacházet:

  • a) křižné body – místo na mimoúrovňové křižovatce, které funguje jako úrovňová křižovatka
  • b) průplety – úsek na mimoúrovňové křižovatce, na kterém dochází k proplétání vozidel stejného směru
  • c) rampy – jsou určeny u mimoúrovňové křižovatky pro přejezd silničních vozidel z jedné komunikace na druhou odbočením po zakřivené dráze, zajišťují překonání výškového rozdílu mimoúrovňové křižovatky

rampy se dělí:

  • přímé
  • polopřímé
  • vratné

geometrické uspořádání křižovatek může být doplněno:

  • usměrňovacími ostrůvky
  • řadícími pruhy
  • rychlostními pruhy

 

Světelně řízené křižovatky

  • ve městech je na důležitých křižovatkách provoz řízen světelně
  • na pozemních komunikacích mimo města a obce se tento způsob řízení křižovatek používá výjimečně
  • princip světelného řízení křižovatky spočívá ve střídavém přidělování přednosti v jízdě jednotlivým dopravním proudům včetně chodců.

výhody:

  • zvýšení bezpečnosti provozu
  • snížení průměrného zdržení
  • zvýšení kapacity křižovatky
  • snížení spotřeby pohonných hmot

 

Okružní křižovatky

  • v ČR velký rozmach těchto křižovatek
  • používají se tam, kde je potřeba snížit počet dop. nehod

 

Výkonnost křižovatky

  • každá křižovatka musí mít dostatečnou propustnost
  • propustnost neřízené křižovatky je množství vozidel, která projedou křižovatkou za jednotku času při jejích dopravních a geometrických charakteristikách
  • každý proud křižovatky musí mít z důvodu zablokování křižovatky určitou rezervu, která má být větší než 150 vozidel na hodinu

 

rezerva Ci se vypočítá: Ci = Gi – Ni

kde:

  • Ci= rezerva i-tého proudu
  • Gi= teoretická výkonnost i-tého proudu
  • Ni=  návrhová intenzita i-tého proudu

 

Kapacita komunikace

  • kapacita komunikace je maximální počet silničních vozidel, která mohou projet posuzovanou částí komunikace při daných podmínkách za jednotku času.
  • pozor na záměnu kapacita a intenzita komunikace

 

Intenzita dopravního proudu

  • je počet silničních vozidel, která projedou posuzovanou částí komunikace za jednotku času.
  • kapacita komunikace je maximální intenzitou dopravního proudu, kterou nazýváme návrhovou přípustnou intenzitou při daných podmínkách

o ideální intenzitě mluvíme v souvislosti s tzv. ideálními podmínkami:

  • a) dopravní ideální podmínky – dopravní proud je složen ze stejných automobilů, které jsou řízeny zkušenými řidiči
  • b) stavební ideální podmínky – dostatečná šířka jízdního pruhu (až 3,75m), šířka krajnic i nouzových pruhů, dostatečná délka rozhledu pro zastavení, nízké hodnoty podélného sklonu (do 3%) a poloměry směrových oblouků odpovídají navrhovaných rychlostem
  • c) povětrnostní ideální podmínky – suchý povrch vozovky, bezvětří a výborná viditelnost
  • ideální podmínky nebudou nikdy zcela splněny.
💾 Stáhnout materiál   🎓 Online kurzy
error: Content is protected !!