Otázka: Profil manažera
Předmět: Management
Přidal(a): Jenny
Je nesporné, že rozvoj každé organizace je do značné míry závislý i na osobě manažera. Obvykle vyžaduje, aby jeho formální autorita (daná zastávanou funkcí, postavením v řídící hierarchii a konec konců i názvem funkce jako vedoucí příslušného útvaru, ředitel, předseda představenstva apod.) korespondovala s jeho přirozenou autoritou, kterou určuje:
Odborná kvalifikace
- manažer by měl být odborně na výši, nepřisvojuje si zásluhy druhých
Pracovní morálka
- ta musí být u manažera stejná ne-li vyšší než je vyžadována u podřízených
Důslednost
- řídí jen to co, kontroluje, reaguje na jednání všech pracovníků ve stejných situacích stejně.
Morální vlastnosti
- manažer je poctivý (nejen z aspektu trestního práva) dodržuje sliby (nedává ty, které nemůže splnit), nepodceňuje druhé (zejména před jejich kolegy), nevyvléká se ze zodpovědnosti přesunutím problémů na podřízené.
Partnerské vztahy k podřízeným
- má mít zájem o problémy v práci podřízených, má oceňovat nápady podřízených, umožňovat jejich účast na rozhodování nebo alespoň k němu vyjádřit stanovisko.
Vůdčí osoba
- dále se od dobrého manažera očekává, že bude vůdčí osobou lídr. Že bude vhodně podněcovat a aktivovat podřízené. Plnit funkci vůdce vyžaduje od manažera realizovat řadu činností, např:
- určit vhodné příležitosti k podnikání, rozvoji řízené jednotky
- stanovit nejlepší prostředky motivace pracovníků s ohledem na danou situaci a čas
- inspirovat podřízené k iniciativě, invenci, zajistit proinovační atmosféru
- vytvořit příznivé klima pro spolupráci
- využít efektivně a odpovědně moc
Obecné zásady práce manažera
- Bez ohledu na konkrétní situaci firmy, specifika podnikání v jednotlivých odvětví a podobu systému řízení, lze formulovat obecné zásady pro chování manažera v libovolné výrobní nevýrobní organizaci.
- Tyto obecné zásady jsou:
- mít jasné cíle
- orientovat se na priority
- preferovat prevenci
- omezit plýtvání časem
- respektovat určující hlas zákazníka
Vedení lidí Teorie X a Y
- Teorie X vychází z předpokladu, že průměrný pracovník nemá své zaměstnání rád, je mu přítěží nutnou k zajištění obživy. Nemá zvláštní ambice. Jiné prameny ho nazývají člověkem ekonomickým, jehož základním rysem je lenost a snaha se práci vyhnout (a brát za to peníze). Vedoucí musí takového pracovníka stále kontrolovat, popohánět proto se zde prosazuje
- Direktivní autokratické řízení – teorie X
- Vedoucí sám vše rozhodne a přikáže, od pracovníka se očekává přesné plnění rozkazů (tedy nikoli samostatná práce).
- Demokratický až liberální styl řízení – teorie Y
- Vychází z opačných předpokladů: pracovník má přirozený sklon k práci, chce v ní najít svou seberealizaci, má sklon k odpovědnosti. Aktivně se účastní na práci a řízení. Vedoucí je v tomto případě především rádce a koordinátor.
- U každého je třeba najít potřebnou míru skloubení teorie X a Y současně. Vedoucí tedy hledá určitý kompromis pro každého podřízeného.
Motivace
- Je další důležitou součástí vedení lidí. Má za úkol sladit osobní zájem a pracovní úsilí pracovníka s potřebami kolektivu, firmy.
Základní zásady motivace:
- vyhýbat se rovnostářskému odměňování, vázat odměnu na konk. Výsledek
- hmotné I morální odměňování
- včas seznámit zaměstnance s cíli motivace
- předcházet chybám upozorněními, vyhýbat se ostrým kritikám
- chválit před kolektive, kritiku a tresty vyřizovat (mezi čtyřma očima)
- spravedlivost, nestrannost, přiměřenost
Teorie motivace:
- a) poznání příčin motivace (Maslowova teorie hierarchie lidských potřeb)
- b) teorie zkoumající průběh motivačního procesu
Maslowova teorie:
Potřeby nižší úrovně
- 1. základní fyziologické potřeby (jíst, spát)
- 2. potřeby existenční jistoty a bezpečnosti
- 3. sociální potřeby (potřeba kolektivu, social. vztahů)
Potřeby vyšší úrovně
- 4. uznání kvalitních vlastností osobnosti, uspok. z práce
- 5. potřeba seberealizace
Historie managementu
- Abychom se v rozličných názorech na řízení lépe orientovali, členíme jednotlivé teorie a názory podle jejich obsahu do určitých skupin, které nazýváme školami. O prvních systematických poznatcích managementu a tedy I prvních školách managementu můžeme hovořit na začátku 20. století.
Zakládání školy managementu 1900-1930
- Vedoucí sám vše rozhodne a přikáže, od pracovníka se očekává přesné plnění rozkazů (tedy nikoli samostatná práce).
Vědecké řízení
- první škola managementu, mezi jejíž hlavní teoretiky se řadí F. W. Taylor a nejvýznamnějšími manažery, využívajícími poznatky této teorie v praxi byli H.Ford a Tomáš Baťa. Řízení v této škole se zaměřuje na racionalizaci práce ve výrobě a mezi jeho největší ,,vynálezy” normování práce, časové studie a pásová výroba.
Správní řízení
- je škola, která má jako první snahu o ucelený pohled na řízení firmy s důrazem na úlohu vedoucích pracovníků – manažerů. Jako první, zde byly definovány manažerské funkce, ovšem v trochu jiné podobě. Hlavním teoretikem této školy byl Henry Fayol, který definoval manažerské funkce takto: plánování, organizování, přikazování, koordinace, kontrola.
Byrokratické řízení
- tato škola chápe organizaci jako systém fungující na základě pevných norem, pravidel a povinností, směrnice, předpisy velká přísnost, vysoké výdělky. Trocha byrokracie je pro každou organizaci nutností. Zakladatelem této školy byl Max Weber.
Rozpracování základních škol do nových směrů 40. až 80. léta. Aplikace psychologie a sociologie – motivace pracovníků, kybernetika a teorie – vytváření a řízení systémů.
- P. F. Drucker
Odráží tři hlavní procesy:
- Ostré změny v ekonomických podmínek ( asijská měnová krize 1977 měla dopad I v Evropě a USA)
- Japonská výzva (umění inovovat, lacině a kvalitně vyrábět – Jižní Korea, Tchaj-wan, Singapur, Hongkong).
- Integrační procesy ( vytváření nadnárodních společností vznik politicko-hospodářských seskupení – Evropská unie, zavedení eura) Procesy globalizace a proti působící snahy o hledání národní identity. (rozpad socialistického hospodářského seskupení RVHP- rada vzájemné hospodářské pomoci založena v roce 1949 v Moskvě- zánik 28. června 1991 – členy byly např. SSSR Sovětský svaz, Polsko, Maďarsko, Rumunko, později přistoupily Albánie, Mongolsko, Vietnam, Kuba a další). Rozpad Sovětského svazu, bývalé Jugoslávie a Československa.
Integrace
- je proces postupného sbližování, přizpůsobování a propojování se. Obvykle přináší stabilitu
Globalizace
- je dlouhodobý ekonomický, kulturní a politický proces, který rozšiřuje, prohlubuje a urychluje pohyb zboží, lidí, i myšlenek přes hranice států a kontinentů.
Čtyři hlavní aspekty globalizace:
- mezinárodní obchodní
- pohyb investic a kapitálu
- migraci osobnosti
- šíření znalostí
Management je nauka o řízení firem. Manažer může, ale nemusí být zároveň podnikatelem a majitelem firmy.
Role manažera:
1. podle úrovně řízení
- vrcholový management
- střední managementu
- nejnižší management
2. podle stylu řízení
- autokrat
- demokrat
- liberál
