Otázka: Trh a tržní ekonomika
Předmět: Ekonomie
Přidal(a): feda15
TRH=Místo, kde se setkává nabídka s poptávkou a zároveň se zde utváří cena zboží. Směna zboží je prostřednictvím peněz. Trh slouží jako nástroj pro řízení ekonomiky.
Subjekty trhu:
– prodávající (podniky)
– kupující (domácnosti, podniky)
– stát
Zásahy státu do fungování trhu:
– stanoví pravidla fungování trhu (zákony) – Obchodní zákoník, Živnostenský zákoník, Daňové zákony, Zákoník práce
– kontroluje dodržování pravidel a trestá jejich nedodržování
Členění trhu:
1. z hlediska územního – místní, národní a mezinárodní
2. z hlediska věcného – trh statků a služeb, trh práce a trh financí
3. z hlediska počtu zboží – dílčí (jeden druh zboží) a celková (veškeré zboží)
POPTÁVKA = objem zboží a služeb, které jsou kupující schopni si na trhu za určitou cenu koupit
druhy poptávky:
poptávka pružná – reaguje na změnu ceny
poptávka nepružná – nereaguje na změnu ceny (životu nezbytné – např. chléb, mléko)
a) individuální – poptávka jednoho kupujícího
b) dílčí – poptávka po jednom konkrétním výrobku
c) celková – souhrn všech zamyšlených koupí
vlivy na vývoj poptávky:
a) cena – cena↑ – poptávka↓ a naopak
b) nabídka – nabídka↑ – poptávka↑
c) peněžní příjmy kupujícího – peněžní příjmy↑ – poptávka↑
d) ostatní vlivy – móda, sezóna, zvyklosti, působení reklamy, místo (kde spotřebitel žije)
Komplement – doplňující poptávka po dalším zboží (auto – benzín)
Subtitut – poptávku po jednom zboží můžeme nahradit poptávkou po jiném, podobném zboží (Coca cola x Kofola)
NABÍDKA = objem zboží a služeb, které jsou prodávající ochotni na trhu zboží za určitou cenu prodat
druhy nabídky:
a) celková – souhrn všech zamýšlených prodejů (veškeré výrobky, služby, vše co přichází na trh)
b) individuální – nabídka jednoho výrobce
c) dílčí – nabídka jednoho výrobku od různých výrobců
vlivy na vývoj nabídky:
a) cena – cena↑ – nabídka↑ a naopak
b) poptávka – poptávka↑ – nabídka↑ a naopak
c) konkurence – prodávající musí porovnat cenu a kvalitu výrobků konkurence
d) ostatní vlivy – technický rozvoj, výrobní podmínky, podmínky počasí (u přírodních výrobků)
VZÁJEMNÉ PŮSOBENÍ NAPÍDKY A POPTÁVKY
N>P – ceny se sníží a poptávka se zvýší, ideální je stav aby se N=P
N<P – ceny se zvýší a poptávka se sníží, ideální stav je aby se N=P
ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ SYSTÉMY:
1. Zvykový (tradiční) systém
– nejstarší systém
– uspořádání bylo založeno na kmenových vztazích a dělbou práce uvnitř malé skupiny lidí
– existovalo zde přímé rozdělování v rámci naturálního hospodářství
2. Příkazový systém
– malá skupina lidí u moci rozhoduje o tom, CO a JAK se bude vyrábět , v jakém množství se bude vyrábět a za jakou cenu se bude vyrábět
– vše je naplánováno na dlouhou dobu dopředu (většinou období 5-ti let)
– typické pro komunistické státy
3. Tržní systém
– důležité je, co je pro společnost užitečné a co uspokojí potřeby kupujících (poptávka)
– strana nabídky rozhoduje o tom, s jakými náklady a za jakou cenu bude produkce na trhu prodávána
– pro koho budou výrobky vyráběny rozhoduje tržní hospodářství prostřednictvím rozdělování a přerozdělování důchodů
POTŘEBY=vnitřní požadavek lidí, vyplývající z vědomí nedostatku, který se lidé snaží uspokojit a tím vědomí nedostatku odstranit. Přání a touhy člověka se stávají potřebami, jakmile je člověk v rámci svých možností může uspokojovat.
– jsou uspokojovány pomocí statků a služeb
– nikdy je nelze zcela uspokojit
– jedna potřeba vyvolává druhou potřebu
– potřeby se rozšiřují, vznikají nové – u jednotlivých osob se mění se vzděláním
– jsou pružné, mění se v souladu s podmínkami, ve kterých se nacházíme
vliv na potřeby má:
– skupina obyvatelstva (pohlaví, věk, vzdělání)
– peněžní příjmy
– technický pokrok
– hospodářská a politická situace
– móda, preference, životní styl
rozdělení potřeb:
1. Hmotné – materiální (přirozené)=vlastnit a užívat věcí
Nehmotné – duševní (společenské)=vzdělávání, přátelství, spánek
2. Individuální – týkající se člověka (bydlet, jíst, pít..)
Kolektivní – týkají se určité skupiny lidí (veřejné osvětlení, silnice…)
3. Nezbytné – musí být uspokojeny na prvním místě
Zbytné – jsou přání, která lze považovat za postradatelná
SPOTŘEBA=použití statků a služeb k uspokojení lidských potřeb
druhy potřeb:
výrobní spotřeba (kapitálová) – statky a služby se použijí k další výrobě statní nebo služeb
konečná spotřeba – statky a služby se použijí přímo k uspokojení lidské potřeby
vztah mezi výrobou a spotřebou:
– výroba závisí na spotřebě
– vyrábět má smysl to, co se spotřebuje
– dokonalejší výroba vyvolává nové potřeby
ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ=míra uspokojování lidských potřeb a podmínek, za kterých jsou tyto potřeby uspokojovány
složky:
– kolik statků a služeb a v jaké kvalitě si můžeme koupit
– kolik veřejných statků a služeb je nám poskytováno a v jaké kvalitě
– úroveň životních podmínek (životní prostředí, množství volného času)
kvantitativní měření životní úrovně:
a) HDP na obyvatele (v Kč, EUR nebo USD)
b) reálná mzda – doba, kterou musíme pracovat, abychom si mohli koupit určitý výrobek
