Daňová evidence – otázka z účetnictví (3)

 

Otázka: Daňová evidence

Předmět: Účetnictví

Přidal(a): pouu

 

 

Podstata a úkoly daňové evidence

– řídí se zákonem o daních z příjmů

– daňovou evidenci mohou vést FO, které nejsou účetní jednotkou a jejichž obrat nepřekročil 25.000.000,– Kč (živnostníci, advokáti, daňový poradci…)

– obsahuje údaje

  • o příjmech a výdajích (peněžní deník)
  • o majetku a závazcích podnikatele

 

Daňová evidence plní úkoly:

1) evidenční

– poskytuje přehled příjmů a výdajů, sleduje stav a pohyb majetku, závazků a pohledávek

2) kontrolní

– usnadňuje kontrolu hospodaření

3) preventivní

– přispívá k zajištění ochrany majetku

4) rozborové

– zjišťuje čisté obchodní jmění a hospodářský výsledek

5) informativní

– předává informace interním zájemcům a úřadům

 

Charakteristické rysy daňové evidence plynou z odděleného sledování peněžní stránky hospodaření od evidence pohledávek a závazků, hmotného, nehmotného a oběžného majetku.

 

– Peněžní prostředky sleduje peněžní deník (deník příjmů a výdajů), ve kterém se zaznamenává jejich stav a pohyb (příjmy a výdaje). Zachycuje i platby, které nesmí ovlivnit výsledek hospodaření.

 

– Zúčtovací vztahy k obchodním partnerům (odběratelům a dodavatelům) a k dalšímu okolí účetní jednotky (peněžním ústavům, finančnímu úřadu, zdravotním pojišťovnám) zachycuje kniha pohledávek a závazků.

 

– Ostatní složky majetku a závazky z mezd jsou zaznamenány v pomocných knihách. V těchto knihách se eviduje dlouhodobý majetek (inventární karty), zásoby materiálu (skladní karty), zakázky, tržby, cestovné aj.

 

Účetní knihy

– Daňová evidence

  • peněžní deník
  • kniha pohledávek a závazků
  • pomocné knihy
    • inventární kniha (karty) DM
    • kniha materiálových zásob (skladní karty)
    • kniha výrobků (skladní karty)
    • mzdové listy
    • kniha pro evidenci nepřímých daní
    • kniha cenin
    • další knihy podle potřeby organizace

 

Pohledávky a závazky

Pohledávka – vzniká časovým posunem mezi dodávkou a platbou

– vztahuje se na výkony, tj. na zboží, výrobky a služby prodané podnikatelem jeho obchodnímu partnerovi (odběrateli)

– výkon je fakturován a odběratel v době splatnosti provede úhradu

– další pohledávky vznikají za manka a škody, poskytnuté zálohy zaměstnancům na cestovné aj.

 

Závazek představuje vztah podnikatele k dodavatelům vstupních činitelů, které jsou potřebné k výkonu podnikatelských činností

– dodávky zboží, materiálu, energie, hmotného i nehmotného dlouhodobého majetku, provedení oprav aj. jsou vyúčtovány a jejich úhrada se opožďuje za jejich dodáním -> vznikají tak závazky neboli dluhy dodavatelům

– další závazky vznikají vůči finančnímu úřadu, který je správcem daní, jež jsou účetní jednotky povinny platit, institucím zdravotního a sociálního pojištění, jimž se uhrazuje pojištění za podnikatele i za zaměstnance

– závazky vznikají také vůči peněžním ústavům za poskytnuté úvěr

 

Evidence pohledávek a závazků se vede v knize pohledávek a závazků (dlužníků a věřitelů)

– u pohledávek musí být zřejmé tyto údaje: dlužník, důvod pohledávky, její výše a úhrada spolu s časovými údaji; podkladem pro záznamy jsou vydané faktury

evidence závazků má poskytovat přehled o věřitelích, předmětu závazku, jeho výši a úhradě spolu s časovými údaji; podkladem pro záznamy jsou přijaté faktury

 

Průběžné položky slouží k zaúčtování časového rozdílu mezi pokladním dokladem a VBÚ

 

Kapitál (jmění)

– při zahájení podnikání vkládá podnikatel do své firmy obchodní jmění určené k podnikání

– tvoří je tyto složky :

▪ Peněžní prostředky v hotovosti včetně cenin

▪ Peněžní prostředky na účtech u peněžních ústavů

▪ Zásoby

▪ Dlouhodobý majetek

– výše jmění se v průběhu podnikání mění

– zjišťuje se z peněžního deníku a z dalších účetních knih, nejčastěji na konci účetního období

– evidence jmění se provádí na počátku a na konci účetního období

– účetní jednotky sestavují výkaz o majetku a závazcích, příjmech a výdajích v rámci účetní závěrky na konci účetního období

– přehled o výši jmění a jeho struktuře podává soupis jmění

 

Uzávěrkové práce – hospodářský výsledek, daň

– v daňové evidenci dochází na konci roku k uzávěrkovým pracím

  • Zaznamenají se odpisy dlouhodobého majetku a pořízení majetku ve vl. režii.
  • Provede se součet sloupců v peněžním deníku.
  • Provede se uzavření pomocných knih.

 

Sestaví se závěrka:

  • Je třeba zjistit hospodářský výsledek, který slouží k posouzení úrovně hospodaření.
    • (P(10) – V (11)      P > V zisk       P < V ztráta)
  • Zjistí se výše daně z příjmů, kterou platí podnikatel finančnímu úřadu (15 %).
  • Provede se rozdělení zisku.

 

Hmotný majetek – HM

– patří sem:

  • hmotný dlouhodobý majetek
  • zásoby

-> jeho evidence se uskutečňuje v pomocných knihách

– hmotný dlouhodobý majetek představuje zejména pozemky, budovy, stavby, samostatné movité věci, jejichž ocenění je vyšší než 40.000,– Kč a doba použitelnosti delší než 1 rok, pěstitelské celky trvalých porostů, základní stádo, tažná zvířata aj.

– používáním a technickým vývojem dochází k opotřebení HDM.

– míra opotřebení se vyjadřuje odpisy; souhrn dosavadních odpisů se nazývá oprávky

-> odečteme-li je od pořizovací ceny, dostaneme zůstatkovou cenu

– pozemky a umělecká díla se neodepisují

 

Evidence HDM se vede v inventární knize nebo na inventárních kartách

– obsahují :

▪ název nebo popis, číselné označení, datum pořízení a uvedení do užívání, ocenění, zvolený postup daňových odpisů, jejich roční sazby a částky za zdaňovací období, datum a způsoby vyřazení, zástavní právo, věcná břemena

 

Dlouhodobý majetek se dělí na :

▪ hmotný dlouhodobý majetek

▪ nehmotný dlouhodobý majetek

▪ drobný hmotný majetek – je považován za zásoby materiálu, zaznamenává se v pomocné evidenci

 

Zásoby patří do skupiny hmotného oběžného majetku.

– představují buď vstupy do podnikatelské výrobní činnosti, souhrnně označované jako materiál, nebo vstupy do podnikatelské obchodní činnosti ve formě zboží, případně o výstupy výrobní činnosti což jsou výrobky

 

Evidence zásob má zajistit přehled o zásobách na skladě a nejčastěji se týká materiálu.

– používá se kniha zásob nebo skladní karty

– záznamy se provádějí v jednotkách množství nebo v jednotkách peněžních

– pokud je materiál určen na určitou zakázku, je k tomu účelu nakoupen za hotové, zaznamenává se na zakázkovém listě, kam se zapíše i v případě, dodá-li ho sám zákazník

 

Oceňování hmotného majetku je důležitým faktorem, který ovlivňuje výsledek hospodaření; je závazně stanoveno zákonem o účetnictví.

 

Hmotný dlouhodobý majetek se oceňuje zpravidla pořizovacími cenami (fakturovaná cena + náklady na projektovou přípravu + náklady na přepravu + náklady na montáž aj.) v obecnějším vyjádření hovoříme o vstupní ceně

Zásoby materiálu (nakoupené) se oceňují pořizovacími cenami

Výrobky jsou vyjádřeny vynaloženými vlastními náklady, zásoby nakupovaného zboží se udávají v pořizovacích cenách. Pokud byl hmotný majetek pořízen vlastní činností oceňuje se vlastními náklady

 

Postup záznamů:

1) zahajovací zápisy – při zahájení podnikání a na začátku každého nového zdaňovacího období   => zápisy PS

2) běžné zápisy – záznamy jednotlivých případů podle dokladů do těch knih kam podle své

povahy patří

3) závěrečné práce – činnosti prováděné k poslednímu dni zdaňovacího období (31.12. nebo konec podnikání) => z těchto podkladů se vypracuje daňové přiznání k dani z příjmu FO

 

Příjmy, výdaje a ostatní platby

– s výkonem podnikatelské činnosti jsou spojeny příjmy a výdaje peněžních prostředků soustředěných v pokladně a v peněžním ústavu

– jejich strukturu a výši zaznamenává peněžní deník, do kterého se zapisují pouze skutečné pohyby peněžních prostředků

– forma peněžního deníku není předepsána

– zákon o účetnictví a postupy účtování stanoví pouze jeho minimální obsah

 

Příjmy zahrnované do základu daně představují především tržby v hotovosti nebo uhrazené do peněžního ústavu za poskytnuté výkony.

– hlavní příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti jsou doplňovány ještě dalšími (např. NDM a HDM vytvořený vlastní činností, úroky z vkladů nezdaňované u zdroje srážkou)

 

Výdaje zahrnované do základu daně jsou částky vynaložené na provozování činnosti.

– podle zákona o účetnictví se sledují v celkové výši a v členění požadovaném pro daňové účely (obdobně to platí pro příjmy)

 

Výdaje můžeme členit do několika skupin:

Materiál a zboží mohou být nakoupeny za hotové nebo na fakturu

Mzdy představují hotově vyplacené zálohy i doplatky odměn za práci zaměstnanců včetně úhrad

srážek ze mzdy (např. spoření, splátky půjček a zálohy na daň ze závislé činnosti).

Pojištění (zdravotní, sociální)

Provozní režie tvoří nejpočetnější skupinu hotově vyplácených výdajů, např. spotřebu energie, opravy, telefon, poštovné, nájemné apod. Součástí provozní režie jsou i odpisy hmotného a nehmotného majetku, které však představují úbytek peněžních prostředků.

 

Výdaje nezahrnované do základu daně jsou takové, které podle zákona o dani z příjmů nepatří do výdajů, i když znamenají úbytek peněžních prostředků. Jde např. o výdaje na pořízení HDM a NDM, splátky úvěrů (uznaným výdajem jsou jen úroky), výdaje na reprezentaci, na osobní potřebu podnikatele, dary, daň dědickou, darovací, z příjmů, DPH na výstupu.

 

Příjmy nezahrnované do základu daně jsou takové, které rovněž neovlivňují základ daně, např. přijaté úvěry, peněžní vklady vlastníků aj., DPH na výstupu.

 

Peněžní prostředky

– slouží k zajištění hotovostního a bezhotovostního styku mezi účetní jednotkou a jejími obchodními a dalšími partnery

– jsou v pokladně a u peněžního ústavu

pokladní hotovost – je uložena v pokladně

– do pokladny plynou příjmy v hotovosti (tržby za výrobky, zboží, práce) používané k úhradě výdajů (drobný nákup, cestovné, mzdy), případně k odvodu tržeb v hotovosti do peněžního ústavu

evidence pokladní hotovosti se vede podle příjmových a výdajových pokladních dokladů v peněžním deníku

evidence cenin (poštovní známky, kolky, telefonní karty aj.) se vede v knize cenin podle jednotlivých druhů a jejich hodnot, s vyčíslením příjmů, výdajů, zásob

běžný účet soustřeďuje peněžní prostředky určené k bezhotovostnímu styku prostřednictvím peněžního ústavu

– hlavním zdrojem příjmů na běžném účtu jsou přijaté úhrady od odběratelů za vyúčtované dodávky

– získané peněžní prostředky jsou využívány k výdajům

evidence stavu a pohybu peněžních prostředků na běžném účtu se vede v peněžním deníku na základě výpisů z běžného účtu, zasílaných peněžním ústavem

 

Peněžní deník

– Je základní knihou daňové evidence. Zachycuje pohyb prostředků v hotovosti a na účtu. Případy se zapisují chronologicky na základě dokladů. Příjmy a výdaje peněžních prostředků jsou členěny podle zákona o dani z příjmu na příjmy ovlivňující základ daně a neovlivňující základ daně.

 

Příjmy celkem

Neovlivňující ZD

– náhrady manka

– nezdaněné úroky

– kurzové zisky k 31.12

 

Ovlivňující ZD

– příjmy zdaněné srážkou u zdroje

– DPH při prodeji

– úvěry, dotace, peněžní dary

– vlastní příjmy

 

Výdaje celkem

Ovlivní ZD

– nákup zboží a materiálu

– mzdy

– platby pojistného

– provozní režie

 

Neovlivní ZD

– nákup DHM, odpisy

– platba daně z příjmu

– DPH při nákupu

– čerpané zákonné rezervy

– výdaje na osobní potřebu podnikatele

– peněžní dary

– pokuty, penále

– výdaje na reprezentaci

 

Zapisování příjmů a výdajů do peněžního deníku

– Do peněžního deníku zapisujeme na základě pokladních dokladů a bankovních výpisů.






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: