Otázka: Daňová evidence
Předmět: Účetnictví
Přidal(a): pouu
Podstata a úkoly daňové evidence
– řídí se zákonem o daních z příjmů
– daňovou evidenci mohou vést FO, které nejsou účetní jednotkou a jejichž obrat nepřekročil 25.000.000,– Kč (živnostníci, advokáti, daňový poradci…)
– obsahuje údaje
- o příjmech a výdajích (peněžní deník)
- o majetku a závazcích podnikatele
Daňová evidence plní úkoly:
1) evidenční
– poskytuje přehled příjmů a výdajů, sleduje stav a pohyb majetku, závazků a pohledávek
2) kontrolní
– usnadňuje kontrolu hospodaření
3) preventivní
– přispívá k zajištění ochrany majetku
4) rozborové
– zjišťuje čisté obchodní jmění a hospodářský výsledek
5) informativní
– předává informace interním zájemcům a úřadům
Charakteristické rysy daňové evidence plynou z odděleného sledování peněžní stránky hospodaření od evidence pohledávek a závazků, hmotného, nehmotného a oběžného majetku.
– Peněžní prostředky sleduje peněžní deník (deník příjmů a výdajů), ve kterém se zaznamenává jejich stav a pohyb (příjmy a výdaje). Zachycuje i platby, které nesmí ovlivnit výsledek hospodaření.
– Zúčtovací vztahy k obchodním partnerům (odběratelům a dodavatelům) a k dalšímu okolí účetní jednotky (peněžním ústavům, finančnímu úřadu, zdravotním pojišťovnám) zachycuje kniha pohledávek a závazků.
– Ostatní složky majetku a závazky z mezd jsou zaznamenány v pomocných knihách. V těchto knihách se eviduje dlouhodobý majetek (inventární karty), zásoby materiálu (skladní karty), zakázky, tržby, cestovné aj.
Účetní knihy
– Daňová evidence
- peněžní deník
- kniha pohledávek a závazků
- pomocné knihy
- inventární kniha (karty) DM
- kniha materiálových zásob (skladní karty)
- kniha výrobků (skladní karty)
- mzdové listy
- kniha pro evidenci nepřímých daní
- kniha cenin
- další knihy podle potřeby organizace
Pohledávky a závazky
Pohledávka – vzniká časovým posunem mezi dodávkou a platbou
– vztahuje se na výkony, tj. na zboží, výrobky a služby prodané podnikatelem jeho obchodnímu partnerovi (odběrateli)
– výkon je fakturován a odběratel v době splatnosti provede úhradu
– další pohledávky vznikají za manka a škody, poskytnuté zálohy zaměstnancům na cestovné aj.
Závazek představuje vztah podnikatele k dodavatelům vstupních činitelů, které jsou potřebné k výkonu podnikatelských činností
– dodávky zboží, materiálu, energie, hmotného i nehmotného dlouhodobého majetku, provedení oprav aj. jsou vyúčtovány a jejich úhrada se opožďuje za jejich dodáním -> vznikají tak závazky neboli dluhy dodavatelům
– další závazky vznikají vůči finančnímu úřadu, který je správcem daní, jež jsou účetní jednotky povinny platit, institucím zdravotního a sociálního pojištění, jimž se uhrazuje pojištění za podnikatele i za zaměstnance
– závazky vznikají také vůči peněžním ústavům za poskytnuté úvěr
Evidence pohledávek a závazků se vede v knize pohledávek a závazků (dlužníků a věřitelů)
– u pohledávek musí být zřejmé tyto údaje: dlužník, důvod pohledávky, její výše a úhrada spolu s časovými údaji; podkladem pro záznamy jsou vydané faktury
evidence závazků má poskytovat přehled o věřitelích, předmětu závazku, jeho výši a úhradě spolu s časovými údaji; podkladem pro záznamy jsou přijaté faktury
Průběžné položky slouží k zaúčtování časového rozdílu mezi pokladním dokladem a VBÚ
Kapitál (jmění)
– při zahájení podnikání vkládá podnikatel do své firmy obchodní jmění určené k podnikání
– tvoří je tyto složky :
▪ Peněžní prostředky v hotovosti včetně cenin
▪ Peněžní prostředky na účtech u peněžních ústavů
▪ Zásoby
▪ Dlouhodobý majetek
– výše jmění se v průběhu podnikání mění
– zjišťuje se z peněžního deníku a z dalších účetních knih, nejčastěji na konci účetního období
– evidence jmění se provádí na počátku a na konci účetního období
– účetní jednotky sestavují výkaz o majetku a závazcích, příjmech a výdajích v rámci účetní závěrky na konci účetního období
– přehled o výši jmění a jeho struktuře podává soupis jmění
Uzávěrkové práce – hospodářský výsledek, daň
– v daňové evidenci dochází na konci roku k uzávěrkovým pracím
- Zaznamenají se odpisy dlouhodobého majetku a pořízení majetku ve vl. režii.
- Provede se součet sloupců v peněžním deníku.
- Provede se uzavření pomocných knih.
Sestaví se závěrka:
- Je třeba zjistit hospodářský výsledek, který slouží k posouzení úrovně hospodaření.
- (P(10) – V (11) P > V zisk P < V ztráta)
- Zjistí se výše daně z příjmů, kterou platí podnikatel finančnímu úřadu (15 %).
- Provede se rozdělení zisku.
Hmotný majetek – HM
– patří sem:
- hmotný dlouhodobý majetek
- zásoby
-> jeho evidence se uskutečňuje v pomocných knihách
– hmotný dlouhodobý majetek představuje zejména pozemky, budovy, stavby, samostatné movité věci, jejichž ocenění je vyšší než 40.000,– Kč a doba použitelnosti delší než 1 rok, pěstitelské celky trvalých porostů, základní stádo, tažná zvířata aj.
– používáním a technickým vývojem dochází k opotřebení HDM.
– míra opotřebení se vyjadřuje odpisy; souhrn dosavadních odpisů se nazývá oprávky
-> odečteme-li je od pořizovací ceny, dostaneme zůstatkovou cenu
– pozemky a umělecká díla se neodepisují
Evidence HDM se vede v inventární knize nebo na inventárních kartách
– obsahují :
▪ název nebo popis, číselné označení, datum pořízení a uvedení do užívání, ocenění, zvolený postup daňových odpisů, jejich roční sazby a částky za zdaňovací období, datum a způsoby vyřazení, zástavní právo, věcná břemena
Dlouhodobý majetek se dělí na :
▪ hmotný dlouhodobý majetek
▪ nehmotný dlouhodobý majetek
▪ drobný hmotný majetek – je považován za zásoby materiálu, zaznamenává se v pomocné evidenci
Zásoby patří do skupiny hmotného oběžného majetku.
– představují buď vstupy do podnikatelské výrobní činnosti, souhrnně označované jako materiál, nebo vstupy do podnikatelské obchodní činnosti ve formě zboží, případně o výstupy výrobní činnosti což jsou výrobky
Evidence zásob má zajistit přehled o zásobách na skladě a nejčastěji se týká materiálu.
– používá se kniha zásob nebo skladní karty
– záznamy se provádějí v jednotkách množství nebo v jednotkách peněžních
– pokud je materiál určen na určitou zakázku, je k tomu účelu nakoupen za hotové, zaznamenává se na zakázkovém listě, kam se zapíše i v případě, dodá-li ho sám zákazník
Oceňování hmotného majetku je důležitým faktorem, který ovlivňuje výsledek hospodaření; je závazně stanoveno zákonem o účetnictví.
Hmotný dlouhodobý majetek se oceňuje zpravidla pořizovacími cenami (fakturovaná cena + náklady na projektovou přípravu + náklady na přepravu + náklady na montáž aj.) v obecnějším vyjádření hovoříme o vstupní ceně
Zásoby materiálu (nakoupené) se oceňují pořizovacími cenami
Výrobky jsou vyjádřeny vynaloženými vlastními náklady, zásoby nakupovaného zboží se udávají v pořizovacích cenách. Pokud byl hmotný majetek pořízen vlastní činností oceňuje se vlastními náklady
Postup záznamů:
1) zahajovací zápisy – při zahájení podnikání a na začátku každého nového zdaňovacího období => zápisy PS
2) běžné zápisy – záznamy jednotlivých případů podle dokladů do těch knih kam podle své
povahy patří
3) závěrečné práce – činnosti prováděné k poslednímu dni zdaňovacího období (31.12. nebo konec podnikání) => z těchto podkladů se vypracuje daňové přiznání k dani z příjmu FO
Příjmy, výdaje a ostatní platby
– s výkonem podnikatelské činnosti jsou spojeny příjmy a výdaje peněžních prostředků soustředěných v pokladně a v peněžním ústavu
– jejich strukturu a výši zaznamenává peněžní deník, do kterého se zapisují pouze skutečné pohyby peněžních prostředků
– forma peněžního deníku není předepsána
– zákon o účetnictví a postupy účtování stanoví pouze jeho minimální obsah
Příjmy zahrnované do základu daně představují především tržby v hotovosti nebo uhrazené do peněžního ústavu za poskytnuté výkony.
– hlavní příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti jsou doplňovány ještě dalšími (např. NDM a HDM vytvořený vlastní činností, úroky z vkladů nezdaňované u zdroje srážkou)
Výdaje zahrnované do základu daně jsou částky vynaložené na provozování činnosti.
– podle zákona o účetnictví se sledují v celkové výši a v členění požadovaném pro daňové účely (obdobně to platí pro příjmy)
Výdaje můžeme členit do několika skupin:
▪ Materiál a zboží mohou být nakoupeny za hotové nebo na fakturu
▪ Mzdy představují hotově vyplacené zálohy i doplatky odměn za práci zaměstnanců včetně úhrad
srážek ze mzdy (např. spoření, splátky půjček a zálohy na daň ze závislé činnosti).
▪ Pojištění (zdravotní, sociální)
▪ Provozní režie tvoří nejpočetnější skupinu hotově vyplácených výdajů, např. spotřebu energie, opravy, telefon, poštovné, nájemné apod. Součástí provozní režie jsou i odpisy hmotného a nehmotného majetku, které však představují úbytek peněžních prostředků.
Výdaje nezahrnované do základu daně jsou takové, které podle zákona o dani z příjmů nepatří do výdajů, i když znamenají úbytek peněžních prostředků. Jde např. o výdaje na pořízení HDM a NDM, splátky úvěrů (uznaným výdajem jsou jen úroky), výdaje na reprezentaci, na osobní potřebu podnikatele, dary, daň dědickou, darovací, z příjmů, DPH na výstupu.
Příjmy nezahrnované do základu daně jsou takové, které rovněž neovlivňují základ daně, např. přijaté úvěry, peněžní vklady vlastníků aj., DPH na výstupu.
Peněžní prostředky
– slouží k zajištění hotovostního a bezhotovostního styku mezi účetní jednotkou a jejími obchodními a dalšími partnery
– jsou v pokladně a u peněžního ústavu
– pokladní hotovost – je uložena v pokladně
– do pokladny plynou příjmy v hotovosti (tržby za výrobky, zboží, práce) používané k úhradě výdajů (drobný nákup, cestovné, mzdy), případně k odvodu tržeb v hotovosti do peněžního ústavu
– evidence pokladní hotovosti se vede podle příjmových a výdajových pokladních dokladů v peněžním deníku
– evidence cenin (poštovní známky, kolky, telefonní karty aj.) se vede v knize cenin podle jednotlivých druhů a jejich hodnot, s vyčíslením příjmů, výdajů, zásob
– běžný účet soustřeďuje peněžní prostředky určené k bezhotovostnímu styku prostřednictvím peněžního ústavu
– hlavním zdrojem příjmů na běžném účtu jsou přijaté úhrady od odběratelů za vyúčtované dodávky
– získané peněžní prostředky jsou využívány k výdajům
– evidence stavu a pohybu peněžních prostředků na běžném účtu se vede v peněžním deníku na základě výpisů z běžného účtu, zasílaných peněžním ústavem
Peněžní deník
– Je základní knihou daňové evidence. Zachycuje pohyb prostředků v hotovosti a na účtu. Případy se zapisují chronologicky na základě dokladů. Příjmy a výdaje peněžních prostředků jsou členěny podle zákona o dani z příjmu na příjmy ovlivňující základ daně a neovlivňující základ daně.
Příjmy celkem
Neovlivňující ZD
– náhrady manka
– nezdaněné úroky
– kurzové zisky k 31.12
Ovlivňující ZD
– příjmy zdaněné srážkou u zdroje
– DPH při prodeji
– úvěry, dotace, peněžní dary
– vlastní příjmy
Výdaje celkem
Ovlivní ZD
– nákup zboží a materiálu
– mzdy
– platby pojistného
– provozní režie
Neovlivní ZD
– nákup DHM, odpisy
– platba daně z příjmu
– DPH při nákupu
– čerpané zákonné rezervy
– výdaje na osobní potřebu podnikatele
– peněžní dary
– pokuty, penále
– výdaje na reprezentaci
Zapisování příjmů a výdajů do peněžního deníku
– Do peněžního deníku zapisujeme na základě pokladních dokladů a bankovních výpisů.
