Otázka: Finanční trh – peněžní a kapitálový, CP, burza, fondy
Předmět: Ekonomie
Přidal(a): Nikola
Struktura finančního trhu
Finanční trh je založený na nabídce relativně volných peněz a poptávce po penězích. Střetem této nabídky a poptávky se také vytváří cena peněz (výše úroku, tržní cena CP, kurzy deviz, atd.)
Finanční trh je síť finančních institucí a nástrojů, které zabezpečují pohyb dočasně volných finančních prostředků mezi přebytkovými ekonomickými subjekty (věřiteli) a nedostatkovými ekonomickými subjekty (dlužníky).
Finanční trh se člení
A) podle likvidity finančních nástrojů
1) Peněžní trh- představuje krátkodobé vklady a úvěry (především krátkodobé CP) se splatností do 1 roku
2) Kapitálový trh- zahrnuje dlouhodobé termínované vklady, úvěry a zdroje financí, a to především ve formě dlouhodobých CP se splatností nad 1 rok
3) Trh drahých kovů je považován za doplňkový trh, protože většina transakcí dnes už neprobíhá prostřednictvím drahých kovů
4) Devizový trh- je vzhledem k různým směnným kurzům jednotlivých měn a jejich pohybům specifickým finančním trhem založeným na poptávce a nabídce po národních měnách
PENĚŽNÍ TRH
Peněžní trh zajišťuje umisťování krátkodobých finančních zdrojů.
Jsou to:
– půjčky na mezibankovním trhu (mezi bankami navzájem)
– půjčky mezi bankami a klienty se splatností do 1 roku
Příklady nástrojů tohoto trhu:
a) vklady a úvěry
1) Hotovostní peníze
2) Depozita
a) netermínované vklady (podniky a občané ukládají peníze u bank za úrok, mohou si je kdykoliv vyzvednout
b) krátkodobé termínované vklady (podniky a občané ukládají u bank za vyšší úrok na určitou dobu)
3) krátkodobé úvěry (banky půjčují podnikům a občanům na určitou dobu, splatnost do 1 roku
b) krátkodobé CP
1) Depozitní certifikát
2) Směnky
3) Pokladniční poukázky
4) Bankovní akcepty
KAPITÁLOVÝ TRH
Kapitálový trh je trhem, na němž jsou obchodovány nástroje se splatností delší než 1 rok
Mezi typické nástroje kapitálového trhu patří:
1) Střednědobé a dlouhodobé termínované vklady
2) Střednědobé a dlouhodobé úvěry
3) Státní dluhopisy a akcie
B) Kapitálový trh se člení:
a) primární KT
- zabývá se emisí nových CP (např. akcie)
- dochází k prvotnímu prodeji nových CP, které nacházejí své první majitele, a určuje se jejich první cena
- hlavní funkcí primárního trhu je získání prostředků pro nové investice
- vytvářejí se nové pohledávky a závazky, dochází k převodu peněžních prostředků mezi investorem a dlužníkem
b) sekundární KT
- je trhem již emitovaných CP, které mohou být dále obchodovány mezi investory (zisk z prodeje nejde již firmě, která CP emitovala, ale investorovi, který je prodal
Základními institucemi kapitálového trhu jsou burzy, ale i mimoburzovní instituce
c) podle vztahu (setkávání) mezi věřiteli a dlužníky
1) přímé financování- dlužníci si půjčují peníze rovnou od věřitelů
2) nepřímé financování- dlužníci využívají pomoc finančních zprostředkovatelů
Finančními prostředníky jsou finanční instituce
Finanční instituce je takový subjekt na finančním trhu, který podniká s penězi (zajišťuje přesun finančních prostředků mezi jednotlivci, firmami a státy)
Jedná se o banky, pojišťovny, makléřské společnosti, burzy, družstevní záložny, směnárny, basingové společnosti, atd.
Cenné papíry, jejich charakteristika, členění, obchody s cennými papíry
CP jsou listiny, kterými majitel uplatňuje právní vztah mezi dvěma (i více subjekty).
Tato písemnost má určité náležitosti stanovené zákonem a pak může být samostatně obchodovatelná (dá se převádět na jiné osoby).
Význam CP -> emitent získá finanční prostředky potřebující ke svému podnikání a věřitel může investovat a vytvářet zisk.
Cenný papír vyjadřuje nárok jeho vlastníka na peněžní hodnotu (pohledávku) nebo na majetek či zboží za předem stanovených podmínek.
Emitentem může být:
- podnik (akcie, dluhopisy)
- banka (investiční certifikáty)
- stát (státní dluhopisy)
- občané (směnky, šeky)
- město (komunální dluhopisy)
Tito emitenti vystavují CP a vystavují doklady o tom, že jim byl svěřen majetek nebo peníze.
Předepsané náležitosti každého CP:
- název
- nominální hodnota
- datum vydání (u některých CP)
- jméno osoby, která CP vydala
Členění CP podle:
1) Práva ztělesněného v CP:
a) zbožový CP- dokládá, komu patří určité zboží a kdo má právo s ním disponovat (skladní, lodní listy)
b) CP peněžního trhu
c) CP kapitálového trhu
2) Podoby:
a) listinné- fyzicky existují (směnky, šeky, některé akcie, dluhopisy)
b) zaknihované- elektronická podoba, evidence střediskem CP a je stanovena zákonem
3) Formy:
a) na doručitele (majitele) –NENÍ – > změna na jméno
b) na řád- nemusí být souhlas emitenta, změna zapsána na rub CP
c) na jméno- změna musí být schválena emitentem
4) Délky držení (splatnosti)- podle trhu, na kterém se s nimi obchoduje
a) peněžní trh (jeho CP vyjadřují dlužnický vztah a nepodléhají schválení ministerstva financí)
např. šeky, směnky, depozitní certifikáty
(vkladové certifikáty, vkladové listy) pokladniční poukázky (státní pokladniční poukázky= krátkodobý dluhopis), bankovní akcepty
b) kapitálový trh
CP kapitálového trhu dělíme na:
a) majetkové CP (akcie, podílové listy)
b) úvěrové CP (obligace, hypoteční zástavní listy)
5) Obchodování
a) veřejně obchodovatelné
b) neobchodovatelné
6) Emitenta
7) Práva, k němuž jsou CP zřízeny
a) hlavní
b) vedlejší
8) Další členění
a) hromadné
b) individuální
CP peněžního trhu
Vlastní Cizí
Dodavatel zboží Odběratel směnečník (C)
Věřitel platba dlužník
remitent směnečný dlužník
trasant Dodavatel zboží Odběratel
výstavce směnky (A) (B)
věřitel dlužník
remitent výstavce směnky
Patří sem:
1) depozitní certifikáty (vkladové certifikáty, vkladové listy)
Depozitní certifikát vystavuje banka (dlužník) a potvrzuje jim přijetí jednorázového termínovaného vkladu od klienta (věřitele). Tyto certifikáty jsou prodávány s různou nominální hodnotou a s různou dobou splatností (1 měsíc, 6 měsíců, 1 rok)-
2) směnky
Směnka je převeditelný CP, ze kterého vyplývá dlužnický závazek, který dává směnečnému dlužníkovi povinnost zaplatit a současně majiteli směnky právo požadovat zaplacení směnečné sumy v určitém čase a určitém místě
Směnka má předepsané náležitosti dané směnečným zákonem
a) označení v textu, že jde o směnku
b) bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou peněžní sumu
c) jméno směnečníka (kdo má platit) a jeho identifikace (pouze u cizí směnky)
d) údaj o splatnosti
- na viděnou (při předložení) vita směnka
- na určitý čas po vystavení směnky (např. 30 dní) dato směnka
- na určitý den (27. 3. 2014)
e) údaj místa, kde má být zaplaceno
f) jméno věřitele (remitenta)
g) datum a místo vystavení směnky
h) podpis výstavce a jeho adresa
Druhy směnek
1) směnky vlastní– výstavce směnky se zavazuje zaplatit majiteli směnky (2 subjekty)
2) směnky cizí– výstavce přikazuje třetí osobě, aby zaplatila majiteli směnky (3 subjekty)
Použití směnek
- zástava při jiných typech úvěru
- směnkou můžeme ručit určitou obchodní transakcí
- směnka se používá jako platidlo
- jsou jedním z cizích zdrojů krátkodobého financování firmy
- je využívána při úvěrech
- může být součástí dokumentárního akreditivu používaného při obchodech se zahraničím
Akceptace směnky- podpisem na směnce cizí vyjadřuje třetí osoba (směnečník) souhlas se zaplacením směnečné sumy majiteli směnky
Aval směnky- kdokoliv další se podepíše na líci směnky, stává se jejím ručitelem
3) Šek
– je písemným příkazem emitenta, který dává bance, vyplatit majiteli šeku uvedenou finanční částku, a to v hotovosti nebo na bankovní účet.
Podmínky jsou:
- šek musí mít předepsané náležitosti
- na účtu výstavce musí být dostatek finančních prostředků- šek je tzv. krytý
Členění šeků podle výstavce
a) soukromý
b) bankovní
4) Pokladniční poukázky
U nás mají pokladniční poukázky podobu státních pokladničních poukázek, tedy CP emitovaného státní institucí (např. ministerstvem financí, ČNB) a jsou využívány k vyrovnání krátkodobých schodků příjmů a výdajů státního rozpočtu a jako nástroj měnové politiky.
5) Bankovní akcepty
– jsou specifickou formou spojení akceptačního úvěru a cizí směnky
– banka vystupuje jako hlavní směnečný dlužník
CP KAPITÁLOVÉHIO TRHU
– jsou vydávány ve velikých finančních objemech (emisích) s delší dobou splatnosti. Už tím se liší od CP peněžního trhu.
– takové objemy peněz vyžadují státní dozor, aby nedošlo podvodným jednáním k poškození velkého okruhu věřitelů a narušení finanční stability ekonomiky- proto každá emise CP kapitálového trhu podléhá schválení ministerstva financí.
CP kapitálového trhu se člení:
1) Majetkové CP– zakládají majiteli právo podílet se na výnosech z podnikání + další práva podle typu CP
a) akcie
b) podílové listy
Akcie
– je dokladem o podílu na majetku (ZK) podniku (a.s.)
– podíl je dán nominální hodnotou
– její majitel má 3 základní práva
- právo podílet se na zisku
- právo na řízení společnosti
- právo na likvidačním zůstatku
Typy akcií:
a) kmenové
b) přednostní (prioritní)
c) zaměstnanecké
Nominální hodnota akcie- je peněžní hodnota přiřazená jedné akcii
Emisní kurz- je cena, za kterou podnik prodává své akcie
Emisní ážio- je rozdíl mezi emisním kurzem a nominální hodnotou akcie
Podílové listy
– vydává (emituje) speciální typ společnosti, která se nazývá podílový fond.
– Podílový fond je společností založenou v souladu se zákonem o investičních společnostech a fondech.
Podílový fond shromáždí peníze od investorů (občanů, firem) formou prodeje svých podílových listů a s takto získaným kapitálem začne obchodovat na burze, nakupovat a prodávat CP a další finanční instrumenty a cílem jejího snažení je dosažení zisku, ze kterého pak vyplácí vlastníkům podílových listů podíly.
Jedná se o formu kolektivního investování (sdružuje prostředky, aby je investoval na finančních trzích – spekulovat za účelem dosažení zisku)
2) Úvěrové cenné papíry- dluhopisy
A) Obligace jsou úvěrovými CP kapitálového trhu (dluhopisem). Zachycují právní vztah mezi emitentem obligace (dlužníkem) a investorem (věřitelem/kupcem CP), kdy emitent se zavazuje za určitou dobu (delší než 1 rok) majiteli obligace vrátit vloženou částku zvýšenou o úrok. Emitent obligace neproplatí dříve, majitel má však právo jí prodat než uplyne doba splatnosti. Majitel obligace nemá právo podílet se na řízení podniku.
Předepsané náležitosti:
- název
- druh obligace a jeho číselné označení
- jméno emitenta
- nominální hodnota
- stanovení termínů, způsobu a místa úhrady splátek úroků
- datum místo vydání dluhopisů
- schválení vydání dluhopisů
Emitent obligací:
- stát (státní dluhopisy)
- města (komunální obligace)
- podniky (podnikové dluhopisy)
- banky (bankovní dluhopisy)
Obligace podléhají při emisi schválení ministerstvem financí.
Členění podle hlediska:
1) Obchodovatelnosti
a) veřejně obchodovatelné
b) s omezenou obchodovatelností
c) neobchodovatelné
2) Fyzické podoby
a) materializované (listinné)
b) dematerializované (zaknihované)
3) Ručení
a) obligace se zárukou (emitent ručí splacení svým majetkem)
b) bez záruky (emitent ručí svým dobrým jménem, hospodářskými výsledky
Tyto obligace u nás převládají
4) Velikost úroků
a) obligace s pevným úročením (výše úroků je dána hned při emisi)
b) obligace s proměnlivými úročeními, indexované obligace (výše úroků kopíruje pohyb bankovních úroků nebo oficiální míru inflace
Emise obligací představuje pro emitenta (např. firmu) cizí zdroj financování, protože se jedná o peníze půjčené, které bude muset za určitou dobu vrátit
B) Hypoteční zástavní listy– jsou určeny hypotékou (zástavou nemovitosti, což je solidní záruka). Jsou emitovány pouze bankami, pro které jsou zdrojem financí pro poskytování hypotéčních úvěrů.
Hypoteční zástavní listy mají podobu zaknihovanou.
Obchodování s cennými papíry
– Nejdůležitější při obchodování je stanovení, o který druh CP se jedná, protože od této situace se odvíjí celý proces. S každým CP je spjato různé místo obchodování a i své finanční vyrovnání má různá listina jiné.
Specifické místo obchodování s CP je burza, která vystupuje jako vysoce organizovaný typ trhu, který je určen k uzavírání obchodů s finančními instrumenty.
Burza je zvláštní forma trhu s následujícími znaky:
- obchoduje se se vzájemně zastupitelným zbožím, které se na burze fyzicky nenachází,
- burzovní obchody se konají pravidelně na určitém místě a v určitou dobu,
- pro obchodování jsou stanovena přesná pravidla,
- obchodu se může zúčastnit pouze vymezený okruh osob (burzovní makléři, brokeři, atd.), kteří mají povolení řídících orgánů burzy.
Druhy burz
- Všeobecné – burza, kde se obchoduje s více druhy zboží, např. zemědělské plodiny, drahé kovy, CP, atd.
- Specializované – obchoduje se zde pouze s určitým druhem zboží:
- zbožové (komoditní) – burza s kávou, kakaem, obilím, bavlnou, kaučukem, masem, ropou, hliníkem, mědí, olovem, strategickými kovy, atd.
- devizové – obchody s devizami založené na pohybech kurzů národních měn (např. Frankfurtská burza),
- cenných papírů – obchody s CP kapitálového trhu (dlouhodobý CP). S CP peněžního trhu (krátkodobými se na burze neobchoduje.
Orgány burzy:
- Valná hromada
- Burzovní komora
- Dozorčí rada
- Burzovní rozhodčí soud
Mimoburzovní trh
– Je trhem, na němž se obchoduje s CP, které nesplňují podmínky pro obchodování na burze.
Podle toho, zda je obchodování organizováno rozlišujeme:
a) organizovaný mimoburzovní trh – obchodování organizuje společnost, která má k tomu licenci;
b) neorganizovaný mimoburzovní trh – neorganizuje žádný subjekt, jedná se o volně přístupný trh.
